Ministr a předseda Legislativní rady vlády hostem pořadu Otázky Václava Moravce

Komplikace volby prezidenta

Přepis

Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu /4. 1. 2013/
--------------------
To znamená,že dál pokračuje řízení o ústavní stížnosti pana Okamury. To je v tuto chvíli jediné řízení, které ústavní soud vede, pokud jde o prezidentské volby, které jsou plánovány na příští týden. To znamená, to zásadní sdělení je takové, že volby v tom plánovaném termínu příští týden mohou proběhnout.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Odůvodnil v pátek první část rozhodnutí ústavních soudců generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Závěrečnými hosty dnešních Otázek jsou ministr předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna, vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám i ústavního právníka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jana Kudrny, vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, nebudete se bránit označení otec přímé volby, respektive prováděcího zákona?

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Pokud jde o přípravu přímé volby prezidenta republiky, tak ta probíhala ve dvou fázích, první byla příprava novely ústavy, zejména novelizace článku 56 a 58 ústavy. Ta se připravovala skutečně na úřadu vlády v legislativní sekci. Nicméně prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta republiky byl připravován ministerstvem vnitra.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tím od toho dáváte ruce pryč, byť procházel Legislativní radou vlády a jste za něj vy kritizován?

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Já bych chtěl upřesnit, že samozřejmě Legislativní radou vlády neprocházel, procházel pracovními komisemi Legislativní rady, následně vládou samou. Od toho prováděcího zákona ruce pryč nedáváme, ale je potřeba se bavit o konkrétních ustanoveních a o tom, kam ta kritika směřuje, protože samozřejmě odmítám plošné označení toho, že zákon, prováděcí zákon o přímé volbě prezidenta je paskvil nebo snad nějaké nedokonalé dílo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy z těch rozhovorů dosavadních jenom zpochybňujete ten špatný výklad ministerstva vnitra, který se týkal sčítání, nikoliv průměrování. Jan Kudrna je odpůrcem přímé volbě prezidenta, respektive její aplikace do ústavněprávního systému. Zvýšily se ještě ty pochybnosti, když vidíte, co se dělo v těch uplynulých týdnech a měsících?

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Já bych to zpřesnil, já nejsem odpůrce přímé volby jako takové. Dokud ta přímá volba byla jako čistě hypotetická, tak jsem samozřejmě měl velmi rezervovaný postoj, uváděl jsem argumenty, proč ji nezavádět, ale v okamžiku, kdy se rozhodlo, že má být zavedena, tak já tedy kritizuji ten způsob provedení, jak to bylo, řekl bych, do ústavy naroubováno, což si myslím, že je naprosto nešťastné, protože se nevyřešily otázky pravomocí odpovědnosti a podobně a nakonec uvidíme možná ještě co přijde. 1. leden nám ukázal, že i s tou přímou volbou, že můžou být nějaké nepříjemné nebo pochybnosti, co vlastně kdo může a za co odpovídá, ale potom v okamžiku, kdy to je schváleno, tak já nemohu říct, že přímá volba jako taková je špatná, v žádném případě. Je to krok k větší otevřenosti vůči občanům, to znamená pro demokratické opatření, ale je otázka toho provedení, ale pokud se jedná o prováděcí zákon, tak já s ním žádný zásadní problém nemám. Já mám problém s tím, jak byl aplikovaný na ministerstvu vnitra.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže také vidíte jedinou chybu sčítání versus průměrování, jinak byste ten prováděcí zákon označil za poměrně slušný.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Já si myslím, že ten zákon je poměrně slušný, že je životaschopný a pokud je, myslím že to je snad ten § 26, ten poslední odstavec, ano, mohl by být napsaný jasněji, ale to není jediný případ zákona v České republice, anebo kdekoliv na světě. Od toho tady také je mimo jiné také veřejná správa, aby prováděla tu správu řádně a zejména vůči občanům, to znamená, aby vykládala normy jaksi tak jak to má mít logický smysl a ne tak jak se údajně někde rozhodlo a pak už jsme tu jeli v těch kolejích, jak jsme ohlásili.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přede mnou je usnesení Ústavního soudu k návrhu na odklad prezidentských voleb. Jde o to páteční rozhodnutí, kdy Ústavní soud nevyhověl především z těch i formálních důvodů senátorovi Tomio Okamurovi. Myslíte si z toho, jak vy jako právníci, doktoři práv čtete ten nález ústavního soudu, respektive vyjádření se k tomu předběžnému opatření a odložení vykonatelnosti, že si Ústavní soud nechal cestu k tomu, aby zkritizoval nebo možná dokonce zrušil některé části toho prováděcího zákona, pane ministře.

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Já bych řekl, že to páteční rozhodnutí Ústavního soudu je usnesení, to znamená, je to procesní rozhodnutí o jedné z části žaloby nebo ústavní stížnosti, kterou podal stěžovatel, to znamená senátor Okamura. Předvídat, co jak rozhodne Ústavní soud o dalších návrzích, které jsou v té ústavní stížnosti uplatněny je poněkud předčasné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já se vás ptám, jestli si myslíte, že ten text otevřel dveře nebo nechal otevřené dveře kritice toho prováděcího zákona, dokonce možným změnám toho prováděcího zákona.

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Vyjdu-li z textu ústavní stížnosti, o které rozhoduje Ústavní soud a nemůže jít nad návrh té ústavní stížnosti, tak já v té ústavní stížnosti nevidím žádné ustanovení, které napadá stěžovatel, které by bylo v rozporu s ústavou, nebo které by bylo protiústavní. To se týká třeba i onoho zmiňované dvoudenní lhůty pro podávání stížnosti proti registraci kandidátů. To je ustanovení, které je naprosto standardní v našem volebním zákonodárství a je obsaženo jak v zákonech o volbách do parlamentu České republiky, do krajských zastupitelstev, do obecních zastupitelstev. To znamená v případě a zcela hypoteticky, pokud by tato lhůta dvoudenní byla označena za protiústavní z hlediska krátkosti, tak pak bychom museli měnit nejen zákon o přímé volbě prezidenta republiky, ale celé volební zákonodárství, všechny volební zákony, kde tato lhůta je, to znamená, v tom procesu, který je nastaven v zákoně o přímé volbě, se vycházelo skutečně ze standardních postupů ve volebním zákonodárství, které v České republice 20 let platí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane doktore Kudrno, vy nevidíte jako ty lhůty problematickou část, protože to kritizovala ta menšinová část soudců Nejvyššího správního soudu. Pavel Rychetský v tomto pořadu několikrát vlastně mluvil o těch lhůtách a jejich příliš velké krátkosti.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Já to jako problém nevidím a nevidím to, řekněme ze dvou důvodů. První důvod je ten, že kandidát na prezidenta v jistém slova smyslu je podle mě profesionál. To znamená, on má kolem sebe nějaké příznivce, nějaký tým, volně řečeno i nějaké právníky, kteří mu mohou i v té krátké lhůtě to podání vypracovat, aby to mělo hlavu a patu a bylo to životaschopné. Potom je tady druhý důvod. Když se podíváte do volebního zákonodárství, tak tam jsou pro správní soudnictví také velmi krátké lhůty, jestliže voliče odmítne obecní úřad uvést do seznamu voličů, tak také se obracíte na správní soud ve velmi krátkých lhůtách. Ten ve velmi krátkých lhůtách rozhoduje a ten potenciální volič profesionál vůbec není. A je to také dané tím, že my jaksi nemůžeme mít ten registrační proces dlouhý dva roky, abychom jako řekli: tak Nejvyšší správní soud ať má dost času třeba půl roku na rozhodování, Ústavní soud třičtvrtě roku na rozhodování a do toho nám poběží volební kampaň. To by asi bylo celkem nemožné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy tam vidíte otevřené dveře tím pátečním usnesením Ústavního soudu k tomu, aby zákon, prováděcí zákon zkritizoval či dokonce zrušil některou jeho část?

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Pokud to pan senátor Okamura navrhl, tak potom samozřejmě ano, protože rozhodovalo se pouze o tom, jestli volby budou nebo nebudou odloženy. Bylo rozhodnuto pouze o tom, že volby odložené nebudou, že tady není nějaký převažující ohromný zájem kandidáta, pana senátora Okamury na tom, aby jaksi se těch voleb mohl zúčastnit i za cenu, že celý ten proces bude v celé republice zastavený. Bylo rozhodnuto jenom o tomhle. To znamená, teď je čas na to, aby se posoudilo vše a Ústavní soud samozřejmě může zvážit co chce a jak chce, když samozřejmě shledá, že je ten zákon protiústavní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Novodobou hlavu státu, která vystřídá Václava Klause, začnou lidé vybírat v pátek, v sobotu k tomu mají také část dne a to od rána do druhé hodiny odpolední. Přímá volba prezidenta teď v Evropě převládá. Volí se tak třeba ze sousedů v Polsku na Slovensku, v Rakousku, občané vybírají prezidenta také ve Francii, v Irsku, Portugalsku, na Ukrajině, v Rusku nebo ve většině balkánských zemí. Například nepřímo se pak parlamentně, tedy v případě sborem volitelů volí v Německu, v Itálii, v Řecku nebo v Maďarsku. Pane ministře, chápu správně, toho že si trváte na tom znění prováděcího zákona, za který tedy nese hlavní odpovědnost ministerstvo vnitra, že zatím ve vládě ani v legislativní radě nepřipravujete změnu zákona, která by byla přijata hned po té historicky první přímé volbě, aby se zase na poslední chvíli při volbě druhé nehrála tato hra?

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Předpokládá se a tak to bylo vždycky u volebních zákonů, že poté, co byl ukončen volební proces, tak se provedla skutečně analýza, velmi podrobná analýza toho, jak probíhal volební proces. Jestli vznikly nějaké technické problémy, popřípadě problémy se soudním přezkumem a podobně a na základě toho se potom připravovala vždycky novela volebního zákonodárství a nejinak tomu bude i u zákona o přímé volbě prezidenta republiky. Ale teď je předčasné začít vypracovávat nějaké novely, když nevíme samozřejmě, jak skončí přímá volba, myslím tím z hlediska soudních procesů a samozřejmě při té případné novelizaci bude nutné vyčkat na finální rozhodnutí Ústavního soudu a podle toho se potom zařídit a přizpůsobit legislativní text.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, může to být za půl či třičtvrtě roku, kdy takovou analýzu budete mít a pak přistoupíte k možným změnám toho prováděcího zákona, teď jsme svědky velké široké veřejné diskuse týkající se amnestie. Ukazuje i ta amnestie to, že najednou politici TOP 09 říká: Je to archaický přežitek z doby království, čili osvíceného vládce, takže je v ústavě amnestie, přitom když se projednávala změna ústavy v souvislosti se zavedením přímé volby prezidenta, tak politická elita nechtěla sahat a nešla k pravomocem prezidenta až na výjimky. Ukazuje to podle vás na nekvalitní veřejnou a politickou diskusi týkající se změn ústavy a fungování ústavy jako kompaktního celku, pane doktore.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Já řeknu před závorkou, že si myslím, že amnestie má svoje místo v ústavním systému každého státu. Krátce řeknu proč. Má smysl například v nějakých přelomových obdobích, ale má smysl také v době, kdy se zásadním způsobem mění třeba trestní právo a máme plná vězení lidí a venku došlo ke zmírnění trestů v zákoně. Takže má smysl provést určitou korekci, že to svým způsobem může být nějaké zmírnění a přizpůsobení vlastně tomu aktuálnímu platnému stavu, což normálně těžko můžete soudním řízením zvládnout, ale souhlasím s tím, a to jsem asi říkal na začátku, že ta přímá volba prezidenta měla být doprovázena také vyvážením nebo vůbec zvážením toho, jakou pozici má mít prezident v ústavním systému České republiky, když bude volen přímo. Já jsem přesvědčen o tom, že přímá volba, možná že ne tahle, ale ta další už bude politická a že toho prezidenta posílí a posílí ho na úkor vláda, protože už teď ten prezident, jak už se ukazuje občas, může v podstatě tu vládu dosti ovlivňovat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jakými procesními pravidly podle vás ten druhý přímo volený prezident za pět let bude posílen svými pravomocemi na úkor vlády?

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Procesními žádnými, ale bude posílený tím, že už to bude více politická volba a v tuto chvíli v podstatě se velká část kandidátů tváří, že já nemám s politickými stranami nic společného, volíte jaksi tady čistého člověka nezatíženého politickou minulostí. Příště podle mě už to bude výrazně jinak, protože mimo jiné prezident jmenuje premiéra, po roce 2010 víme, že to nemusí být předseda vítězné strany. To znamená ten prezident může už na začátku těmi kartami dokonce o volbách zamíchat. To si myslím, že si asi řada lidí dosti uvědomí anebo trochu vystřízliví trošku z té kocoviny, že politické strany a systém je celkově špatný, což tedy já si nemyslím. Bude posílený také tím, že podle mě půjde více s nějakým politickým programem. A jestliže půjde prezident s programem: ochráním vás před socialismem nebo asociálními zásahy vlády, ochráním vás před eurem nebo zavedu vás do tvrdého jádra Unie, tak on to bude chtít také prosazovat a třeba na úkor vlády.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, vás čeká ve středu na vládě jednání s největší pravděpodobností o Klausově amnestii, jejích důsledcích a rozsahu. Z toho, jak znáte jednání vlády jako takové, myslíte si, že se tématem pro vládu změnou změny ústavy, týkající se zpřesnění udělování amnestie prezidentem republiky?

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
To nemohu předvídat, ale navážu jen na to, co říkal pan doktor Kudrna. Amnestie jako ústavní institut skutečně v československých dějinách je od samého počátku vzniku Československa, akorát ty podstatné rozdíly spočívaly v tom, kdo nese de facto odpovědnost za realizaci amnestie. Pokud se srovnávala amnestie stávající například s amnestií prezidenta Havla z roku 1990, tak je potřeba zmínit jeden podstatný rozdíl v těch amnestiích a to jest, že amnestie v roce 1990 byla realizována podle ústavy z roku 1960 a nebyla kontrasignována. A prezident byl neodpovědný z výkonu své funkce, to znamená, provedl ji prezident de facto jako monarcha a byl to jistý akt milosrdenství, jak tady už předřečníci zmiňovali. Od roku 1993 v Ústavě České republiky obdobně jako tomu bylo v meziválečném období Československa je ústava kontrasignovanou pravomocí prezidenta republiky, pokud se bavit o zpřesnění podmínek, samozřejmě to možné je. Obdobně jako se to například stalo i při zavedení nynější přímé volby prezidenta republiky, kdy abolice byla vyňata z nekontrasignovaných pravomocí prezidenta a přeřazena mezi kontrasignované pravomoce a víme, že už uplatnění toho institutu abolice s kontrasignací předsedy vlády v praxi došlo. Takže lze si představit zejména situaci a to si myslím, že je zcela podstatné, vázat amnestii například na situace humanitární, humanitní, na situace změny trestního zákonodárství v daném státě a podobně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte si tedy, že to přijde na vládě, že toto budete probírat. Jako poučení z toho, co se odehrálo 1. ledna?

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Nevím, jestli můžeme dospět tuto středu nebo příští středu na vládě k nějakému rozhodnutí, protože nejsou žádné analýzy, na jaké případy samozřejmě amnestie dopadla. Amnestie jako taková není skončená. Zatím došlo jen k ukončení procesu propouštění u těch vězňů, kteří byli odsouzeni z nepodmíněnému trestu odnětí svobody, počkáme jak dopadne samozřejmě realizace amnestie u podmíněných trestů a alternativních trestů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy se blížíte teď do pozice premiéra, i když jsem si vědom možná unfér otázky, vy byste automaticky podepsal tuto amnestii, jako premiér.

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
To je otázka, samozřejmě o je velmi hypotetická otázka. Ale je potřeba říci, že my nevíme jednou podstatnou skutečnost a to je skutečnost, jakým způsobem probíhala příprava toho amnestijního rozhodnutí. To znamená, zdali skutečně probíhala čilá komunikace mezi předsedou vlády, popřípadě ministerstvem spravedlnosti a jak vypadaly průběžné texty přípravy toho rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii a jak vypadlo finální rozhodnutí, které bylo uveřejněno potom 2. ledna ve sbírce zákonů. To je asi ta nejpodstatnější záležitost. Mně spíš na té amnestii nebo na tom amnestijním rozhodnutí vadí poměrně široká rehabilitace, to znamená, zahlazení odsouzení, kdy se hledí na dané osoby jako nevinné. Necítím úplně tak všeobecnou kritiku proti agraciaci, proti tomu zmírnění trestu nebo i proti té abolici, teď samozřejmě ty některé případy jsou závažné, které budou abolicovány.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že tento text jak je napsán, byste jako premiér nepodepsal, že byste chtěl jeho úpravy.

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Minimálně bych chtěl asi zúžení rehabilitace. Ne, aby se na všechny osoby, které budou propouštěny z výkonu trestu odnětí svobody, hledělo jako na bezúhonné. Protože to má samozřejmě vazbu na obsazování do veřejných funkcí, kde je bezúhonnost považována za zákonem stanovenou podmínku pro jmenování.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jane Kudrno, vy, kdybyste byl premiérem?

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
To je velmi hypotetická otázka, to já nejsem ani v tom mezistupni, že bych byl členem vlády.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ani ministrem, ale kdyby vám někdo přinesl takový text jako právníkovi, řekl vám: Poneseš za to před veřejností odpovědnost. Byť je to mé rozhodnutí o amnestii.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Tak tady a teď mohu říci, že s tím článkem 2, to znamená ta abolice zastavení trestních stíhání určitých bych to nepodepsal. Ale kdybych byl premiérem, tak já bych do toho vnesl ještě jeden faktor, tam může být otázka, co bych za to dostal. Teď nemyslím jaksi materiálně, ale co bych za to dostal od prezidenta politicky, takže to je otázka.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Třeba jiný podpis. Podpis církevních restitucí, podpis daňového balíčku na poslední chvíli.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Dovedu si představit, že to pro premiéra, současného premiéra může být zajímavé. Zatím ty nabídky, kdybyste vy byl prezident, tak pro mě jako premiéra by moc lákavé nebyly.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nechtěl bych být prezidentem v této zemi. Tudíž myslíte si, že premiér nemá automatickou povinnost podepisovat.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Rozhodně ne. Rozhodně ne. Protože to si myslím, že nemusí mít přehled o všem, ale že v rámci jaksi odborných názorů, že pokud ten názor existuje, tak je naprosto menšinový, že by premiér musel podepsat to, co mu prezident předloží. To si myslím, že ne. Protože já vždycky říkám tenhle příklad: Jestliže normálně v životě funguje to, že ten kdo má nést odpovědnost, má mít možnost se vyjádřit anebo dokonce v uvozovkách vetovat, to znamená, odmítnout nějaký podpis nebo nějaký akt, tak nevím, proč to najednou nemá fungovat v těch nejvyšších sférách mezi premiérem a prezidentem, v ústavě je napsáno, že za kontrasignované akty nese odpovědnost vláda, podepisuje premiér. Takže podle mě je hlavní ptát se premiéra, proč to podepsal. Já bych to nemohl podepsat s tím článkem dva tak, jak tady v tuto chvíli sedím.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A jako právníci, co si myslíte o tom možném sporu, že je-li amnestie výjimečnou pravomocí prezidenta, tak aby nemusela zasahovat do lidských práv dalších lidí, protože ani premiér, respektive prezident není nad ústavou a základními lidskými právy a samovodami. Tudíž že se může odehrát ústavní spor o právě ten článek dva Klausovy novoroční amnestie a že může část senátorů podat ústavní stížnost, protože ta amnestie je vyhlášena ve Sbírce zákonů jako číslo 1/2013 Sbírky a jde o obecní právní předpis, pane doktore.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
No, to je zajímavá konstrukce. Já jsem spíš uvažoval o velezradě prezidenta republiky.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To byste šel tak daleko?

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Já bych šel tak daleko, protože ty reakce, řekl bych, samozřejmě neznám reakce každého člověka, ale zdá se mi, že tak jak ty reakce jsou podávané, že reakce veřejnosti jsou takové, že to jaksi zpochybňuje ten článek 2.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podívejte se na reakci veřejnosti po Havlově amnestii, byť to bylo v jiném okamžiku a v jiném stavu společnosti, kdy se měnily režimy.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Samozřejmě, jistě, ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak to i tehdy a Havla byste musel uplatnit.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Ano, protože já tedy nepatřím mezi ty lidi, kteří by jaksi tu Havlovu amnestii nějak jaksi srdečně přijmuli, protože jestliže se já neznám, pořád mi nesedí logicky to zdůvodnění té Havlovy amnestie. Chápu, že se propouštějí političtí vězni, ale jestliže potom někdo říká například: Ano, Václav Havel si myslel, že celá řada vězňů může být jaksi v uvozovkách komunistickou justicí nějak zkřísnutá, mohla být potrestána příliš tvrdě, tak já si rozhodně nemyslím, že by komunistická justice v 80. letech například lupiče, násilníka, vraha jaksi nějak trestala jinak, než bychom ho trestali v dnešní době. Vynechávám stranou trest smrti.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste tedy šel žalobou na velezradu.

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
Já si myslím, já bych čekal, že senátory napadne tohle, že jaksi to zpochybňuje opět působení prezidenta republiky a že to zpochybňuje vůbec fungování celého systému.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A senátoři zatím uvažují o té mírnější cestě?

Jan KUDRNA, právník, katedra ústavního práva PF UK
--------------------
No, to je zajímavá myšlenka, vidíte, nemám takovou fantazii.

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Pokud hovoříte o ústavní stížnosti, tak hlavně si nedovedu představit, jak by Senát nebo senátoři mohli být zasaženi ve svých základních lidských právech a svobodách tím, že prezident republiky vydal rozhodnutí o amnestii. Pokud by to pojímali skutečně jako návrh na zrušení právního předpisu, což je jiný typ ovšem řízení před Ústavním soudem. Pak by se musela zcela zodpovědět základní otázka, zdali rozhodnutí prezidenta o amnestii je právním předpisem, a zdali by se o něm vůbec mohlo konat řízení před Ústavním soudem.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když je ve Sbírce zákonů, tak to není právní předpis?

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Právní předpis, myslím tím zákon, zákon nebo část zákona, nařízení vády či vyhlášku, kterou můžete jako právní předpis žalovat v rámci řízení o zrušení jeho části.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I když se na základě toho předpisu, který je ve Sbírce zákonů, tak něco uskutečnit. Takže vy nevnímáte amnestii ve Sbírce zákona jako právní předpis?

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Nevnímám jako právní předpis v tom duchu, aby se o něm mohlo konat řízení o zrušení amnestie jako právního předpisu podle zákona o Ústavním soudu. Zdali by ústavní stížnost a senátoři, kteří by ji případně podávali, dovodili, že byli amnestijním rozhodnutím zasaženi ve svých lidských právech a základních svobodách, to je k úvaze. Já se domnívám, že tady by asi těžko unesli legitimaci pro případné soudní řízení.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Závěrečnými hosty Otázek byl ministr, předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna a vy se díváte na jako relevantní, jak už tady Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy mluvil o velezradě jako o legitimní stížnosti k Ústavnímu soudu a posuzování?

Petr MLSNA, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády
--------------------
Ty podmínky pro velezradu byly před 1. říjnem, než vstoupila v účinnost novela ústavy zavádějící přímou volbu prezidenta upraveny v zákoně o Ústavním soudu, ale spíše byly doplněny o některé další skutečnosti jako je hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ale nedomnívám se, že to by byl tento případ a zejména tolik kontroverzní rozhodnutí o abolici.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Petr Mlsna a hostem Otázek byl i ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Kudrna. Děkuji vám, že jste byli hosty Otázek a těším se příště na shledanou. Takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách adresa www.ct24.cz a na těchto stránkách můžete diskutovat o pozvání dalších hostů. Najedete tam i fotogalerii a nezapomeňte a to, že už zítra odvysíláme na zpravodajské ČT 24 v 8 hodin večer v pořadí druhou prezidentskou debatu. Hosty z Brna budou Táňa Fischerová, Miloš Zeman, Přemysl Sobotka. Už teď jim můžete klást otázky prostřednictvím videokanálů YouTube. Podívejte se na tuto adresu a můžete nahrát své otázky pro tuto trojici. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti zpravodajské ČT 24.

Odkaz na video