Amnestie posvítila na pomalé soudy

Václav Klaus zastavil 3 120 kauz starších osmi let. Kvůli zkostnatělé justici se změní zákon

PRAHA Více než tři tisíce zločinů řeší policie a justice déle než osm let. To není málo. Ostatně z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva plyne, že Česko řešení mnoha případů neúměrně protahuje. mnoha případů neúměrně protahuje.
Na problém nyní upozornila amnestie prezidenta Václava Klause, který omilostnil lidi obviněné či obžalované ze skutků, jejichž řešení se vleče osm let a déle.
Ministerstvo spravedlnosti spočítalo, že takových kauz je přesně 3 120, tedy zhruba stejně, kolik je v Česku soudců. „Někdy trestní řízení zdržují stíhaní. Když se prodlužuje doba mezi spácháním činu a odsouzením, tak může klesnout výše trestu. A také svědci si po delší době méně pamatují,“ vysvětluje stínový ministr spravedlnosti ČSSD Jiří Dienstbier.
Oblíbená je výmluva na nemoci, časté jsou i omluvenky od psychiatrů. Jak experti upozorňují, nelze zapomínat ani na vinu státu – přesněji – liknavost některých policistů, státních zástupců či soudců. Ale pozor. Mezi třemi tisíci starými případy je spousta těch, jejichž vyšetřování je výjimečně složité. Například spis obžalovaného soudce Jiřího Berky má tolik tisíc stran, že jen jejich četba zabere asi rok.
Předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna věří, že trestní stíhání se urychlí, až se změní trestní řád. „Kdyby soudce nemusel během líčení číst všechny listinné důkazy, ale jen by na ně odkázal, ušetřil by spoustu času,“ říká. Některé možnosti už justice má, jen je málo využívá. Například dohodu o vině a trestu mezi obžalovaným a žalobcem.

Předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna jmenuje ještě další drobné změny trestního řádu, které by však justici hodně ulevily. Navrhuje dát soudcům více pravomocí, aby se mohli bránit obstrukcím ze strany obžalovaných. Kdo je často nemocný, toho by nechal vyšetřit expertem, zda je choroba tak vážná, že neumožňuje účast při hlavním líčení.
„Pomohla by i změna systému soudních znalců – ti by nově vypracovávali posudky pro soudy přednostně,“ říká Mlsna. Na posudky by díky tomu soud nečekal měsíce, ale dny či týdny, což přinese další úsporu času. Problém je v tom, že na změně trestního řádu se pracuje již několik let, avšak výsledky dosud vidět nejsou.
Nyní se tak lze spoléhat snad jen na to, že zaberou nově zavedená opatření. „Zkrácené řízení významně urychlilo trestní proces ve zhruba šedesáti procentech věcí vedených na okresních státních zastupitelstvích,“ říká mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.
A až si žalobci zvyknou na nové „dohody o vině a trestu“, také to pomůže. „Tato novinka umožní státnímu zástupci dohodnout se s obžalovaným na výši trestu. To pak posvětí soud a je hotovo,“ říká Mlsna. Dohody se budou nečastěji týkat drobných trestných činů – například krádeží. Jakmile přestanou justici zahlcovat podobné zhusta banální případy, získá jak soud, tak žalobce čas věnovat se složitějším kauzám.
To, co zmiňuje šéf Legislativní rady vlády Mlsna a další, patří mezi mírnější opatření. Mnohem radikálnější by bylo vzít drobnou kriminalitu soudům úplně a trestat ji jako přestupek. To by však vyžadovalo ohromný, v současné době zřejmě nerealizovatelný zásah do systému justice.