usnesením č. 820.
Z hlediska rozsahu jde o nejrozsáhlejší novelu od přijetí Legislativních pravidel vlády v roce 1998.

" /> usnesením č. 820.
Z hlediska rozsahu jde o nejrozsáhlejší novelu od přijetí Legislativních pravidel vlády v roce 1998.

" />
EN

Vláda České republiky

Tisková zpráva k poslední novelizaci Legislativních pravidel vlády



Dnem 1. ledna 2013 nabyla účinnosti poslední novela Legislativních pravidel vlády, kterou dne 14. listopadu 2012 schválila vláda svým usnesením č. 820. Z hlediska rozsahu jde o nejrozsáhlejší novelu od přijetí Legislativních pravidel vlády v roce 1998.

Smyslem poslední rozsáhlé změny Legislativních pravidel vlády je na základě poznatků z praxe posílit racionalitu legislativního procesu, a tak akcentovat moderní postupy i v oblasti legislativy s cílem zkvalitnění legislativních návrhů.

Vládou schválené změny Legislativních pravidel vlády se po obsahové stránce týkají zejména:

  • vymezení okruhu připomínkových míst jejich doplněním zejména o Veřejného ochránce práv, jehož praktické poznatky mohou být pro obsah legislativních návrhů velmi přínosné; touto úpravou dochází též k formálnímu sjednocení úpravy s Jednacím řádem vlády, podle něhož se Veřejný ochránce práv v rámci připomínkového řízení vyjadřuje k materiálům nelegislativní povahy,

  • ochrany soukromí a nakládání s osobními údaji tak, aby se případné zásahy do soukromé sféry člověka řádně zhodnotily a odůvodnily, a to v intencích zejména čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod,

  • upřesnění kritérií zajištění souladu návrhů právních předpisů s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zejména s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, přičemž smyslem nové úpravy je zajištění kontroly slučitelnosti navrhovaného právního předpisu v rámci prevence podávání stížností k Evropskému soudu pro lidská práva,

  • aplikace požadavku zákazu diskriminace po přijetí tzv. antidiskriminačního zákona (zákon č. 198/2009 Sb.) rozšířením obsahu důvodové zprávy (resp. odůvodnění), čímž se ve srovnání se současným stavem výrazně rozšiřuje pojímání antidiskriminačního přístupu i na jiné aspekty, než je pouze rovnost mužů a žen,

  • doplnění speciální úpravy týkající se postupu při předkládání upraveného znění návrhu právního předpisu po přerušení jeho projednávání v orgánech Legislativní rady vlády,

  • sjednocení lhůty pro projednávání návrhu věcného záměru zákona s lhůtou pro projednávání návrhu zákona v orgánech Legislativní rady vlády na shodných 60 dnů, neboť je to právě návrh věcného záměru zákona, který nastavuje základní kritéria a proporce budoucí právní regulace obsaženév zákoně; v rámci nově stanovené lhůty je návrh věcného záměru zákona podroben také náročnému hodnocení dopadů regulace (RIA), jako významnému podkladu pro rozhodování vlády o budoucí právní regulaci,

  • doplnění speciální úpravy týkající se odkazů na technické normy v textu právního předpisu,

  • upřesnění legislativní techniky spočívající zejména ve způsobu vyjadřování tzv. normativního a nenormativního odkazu v textu právního předpisu, způsobu vymezování legislativní zkratky, uvádění poznámky pod čarou, zjednodušení formulace zrušovacích ustanovení, upřesnění formulace ustanovení právního předpisu o nabytí jeho účinnosti, stanovení podmínek pro zmocňovací ustanovení pro vydání prováděcího právního předpisu, upřesnění pravidla pro používání skupinového nadpisu,

  • rozšíření působnosti přílohy č. 5 k Legislativním pravidlům vlády, upravující způsob prokazování slučitelnosti navrhovaného právního předpisu s právem EU, i na nařízení vlády, a to s ohledem na vývoj práva EU,

  • vedle již zavedeného procesu hodnocení dopadů regulace RIA – Regulatory Impact Assessment se do legislativního procesu začleňuje i proces hodnocení korupčních rizik, označovaný také jako proces CIA – Corruption Impact Assessment.