Marks: Máme zájem o internacionalizaci české vědy

* ST: Jedním ze zvýrazněných témat konzultací G2G v Izraeli byla spolupráce v oblasti vědy a výzkumu, výsledkem je mimo jiné podepsané memorandum o spolupráci s izraelským ministerstvem pro Science, Technology and Space. Může to být impulz pro vznik podobného ministerstva v ČR?

Do budoucna bychom opravdu chtěli vybudovat speciální úřad, který bude takovou centrální autoritou vědy a výzkumu v České republice a který bude koordinovat podporu vědy, výzkumu a inovací (VaVal). Tento úřad by byl velmi malý, maximálně 50 lidí. Důležité by byly kompetence, zejména možnost nastavovat pravidla financování. Stát bude chtít mít větší vliv například na stanovování priorit ve VaVal, vyhlašování programů a také na to, na jaké obory budou veřejné soutěže orientovány. Tím by se mělo předejít sporům mezi ministerstvy a agenturami, které mají vědu a výzkum na starosti. Zatím diskutujeme s partnery ve vládě a hlavními aktéry VaVal o tom, jakou formu by nový úřad měl mít. Pokud by mělo vzniknout nové ministerstvo, vyžadovalo by to změnu kompetenčního zákona.

* ST: Jakými směry se tedy budou společné aktivity v oblasti vědy a výzkumu ubírat?

Česká republika chce s Izraelem spolupracovat na společných výzkumných programech se zapojením veřejného i soukromého sektoru. Jednalo by se především o oblast IT, inženýringu, biotechnologií, nanotechnologií a dalších. Chceme se také společně účastnit projektů Evropské unie jako je Horizont 2020 nebo společně využívat tzv. center excelence. Tato centra u nás byla vybudovaná z peněz EU a my se budeme snažit zajistit jejich udržitelnost a dlouhodobý rozvoj. Jednoduše se snažíme o internacionalizaci české vědy, protože ta může být excelentní jenom v návaznosti na mezinárodní prostředí.
V Izraeli nás inspirovalo také jejich úspěšné uvádění vědeckých výsledků do praxe, a to včetně výsledků základního výzkumu. Další inspirací pro nás může být to, že v Izraeli až 80 % celkových investic do vědy a výzkumu jde ze soukromých zdrojů. Izrael vydává na vědu a výzkum necelých 5% svého HDP, což ho ve světovém žebříčku řadí na jedno z předních míst. Přitom ale objemově ze státního rozpočtu vynakládá stejné prostředky jako ČR. Země je navíc přímo napojena na světové trhy s technologiemi. Zkušenosti izraelské strany se soukromým financováním výzkumu a úzkou spoluprací univerzit s firmami pro nás mohou být velmi užitečné. Kromě toho chceme podpořit pobyty vědců, post-doktorandů a studentů na prestižních izraelských univerzitách, ale i spolupráci soukromých firem. V tom nám mohou pomoci například programy Gesher/Most a Kontakt II.

* ST: Jak jsou v Izraeli rozděleny kompetence v oblasti základního a aplikovaného výzkumu?

V Izraeli za vědu a výzkum odpovídají dvě ministerstva. Ministerstvo pro vědu, technologie a vesmír má ve své gesci oblast základního výzkumu. Aplikovaný výzkum má pak na starosti Ministerstvo hospodářství, které řídí Izraelsko-evropské ředitelství pro vědu a výzkum (ISERD). Pod ISERD nově spadají mezinárodní programy v průmyslovém výzkumu a vývoji, je také oficiálním kontaktním místem pro vědecko-výzkumnou spolupráci Izraele se zeměmi EU. V Izraeli se podpora VaVal bere volněji než v ČR a v Evropě. Izraelci se příliš nesvazují formalizovanými strategiemi, ale podporují ty projekty, které odborná komise schválí a které splní kritéria excelence v základním nebo aplikovaném výzkumu. Zároveň zde nejsou žádná pravidla upravující veřejnou podporu, a to jim hodně ulehčuje práci.

* ST: Jak budou financovány společné projekty? Které rezorty se budou v ČR na podpore spolupráce podílet?

Společné projekty bude financovat MŠMT, které je zodpovědné za mezinárodní spolupráci v oblasti VaVal a se kterým v této věci úzce spolupracujeme. Při plánování programu v aplikovaném výzkumu spolupracujeme také s MPO. Další možností, jak zafinancovat česko-izraelské výzkumné projekty, jsou peníze z evropských fondů. V programovém období na léta 2014-2020 se to týká především operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Z něj bude možné zaplatit zahraniční vědce, kteří u nás budou bádat. Z tohoto programu se dají zafinancovat i kvalitní projekty, které úspěšně prošly hodnocením programu Horizont 2020, ale kvůli omezenému množství peněz nakonec nebyly financovány.

* ST: Podepsané memorandum je symbolickým startovním výstřelem pro podávání projektů, jaký je zájem ze strany českých subjektů a jak budou vyhledáváni partneři pro tyto projekty na izraelské straně?

Na izraelské straně počítáme s aktivním přístupem Ministerstva pro vědu, technologie a vesmír a ISERD. Plánujeme navíc vyslat do Tel Avivu osobu, která bude mít na starosti vyhledávání potenciálních partnerů a navazování kontaktů. V první polovině letošního roku se také poprvé uskuteční společné setkání, kde vyhodnotíme aktivity za uplynulý rok. Zároveň zde řídící výbor složený ze zástupců odpovědných státních institucí vyhlásí organizační detaily a podmínky výzev do společných výzkumných programů v základním i aplikovaném výzkumu. Tato setkání, kde se budou moci potkávat vědci a firmy, bychom rádi pořádali každoročně. Aktivní roli bude hrát i náš úřad, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy i Ministerstvo průmyslu a obchodu. O možnostech česko-izraelské vědecké spolupráce budeme informovat v rámci vznikající Rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst a také v nových pracovních skupinách sdružujících podnikatele, které zakládáme na našem úřadě. Mezinárodní vědecko-výzkumná spolupráce s Izraelem by se pak mohla projednávat i na pracovním zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Česko-izraelskou spolupráci bychom mohli projednávat i v rámci Národní RIS3 strategie, jejíž řízení převzal náš úřad.

* ST: Na velvyslanectví ČR v Izraeli by měla být vytvořena pozice koordinátora aktivit v oblasti Wl, jaké budou jeho kompetence a úkoly?

Jak už bylo řečeno, tento koordinátor bude mít kromě aktivního vyhledávání izraelských institucí, které by chtěly spolupracovat, i informativní roli. Bude zodpovědný za poskytování komplexních informací jak o vědecko-výzkumné infrastruktuře v ČR i v Izraeli, tak i o možnostech financování společných programů. Peníze půjdou hlavně z již zmíněného operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Ten podporuje zapojení výzkumných týmů do mezinárodních projektů, které jsou v souladu s evropskými prioritami v oblasti výzkumu a vývoje. Pověřená osoba bude také organizovat společné networkingové akce jako jsou konference a workshopy. Na nich se budou navazovat partnerství mezi podniky a veřejnými institucemi obou zemí.

* ST: Pan místopředseda Bělobrádek je současně předsedou Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace, kdo je partnerem tohoto orgánu v Izraeli?

Obdobou naší Rady pro vědu, výzkum a inovace je izraelská Národní rada pro výzkum a vývoj, která sdružuje jak představitele ministerstev, univerzit a výzkumných institucí, tak zástupce průmyslu a soukromého sektoru obecně. Našimi dalšími partnery na izraelské straně jsou Ministerstvo pro vědu, technologie a vesmír a Ministerstvo hospodářství, respektive Kancelář hlavního vědce, která funguje při Ministerstvu hospodářství a je zodpovědná za mezinárodní programy v aplikovaném výzkumu.

* ST: Jaké jsou v rámci společných česko-izraelských projektů možnosti pro spolupráci s třetími stranami - EU nebo USA?

Ve spolupráci s Izraelem je pro nás prioritou vznik společných nadnárodních konsorcií, která by se hlásila do komunitárního programu Horizont 2020. Horizont 2020 je program Evropské unie na podporu výzkumu a inovací, kam se mohou hlásit jen konsorcia několika zemí.
Pokud bychom byli schopni složit výzkumný tým, v němž by byli i partneři z Izraele, významně by to zvýšilo naše šance na úspěch.

* ST: Jsou izraelské postupy v oblasti řízení vědy a výzkumu a podpory inovací přenositelné do ČR?

Už jsem zmiňoval, že Izrael je jednou ze zemí, které umějí nejefektivněji převádět výsledky výzkumu a vývoje do praxe. A právě v oblasti úspěšné komercionalizace výsledků výzkumu může být Izrael pro Českou republiku velkou inspirací. Chceme, aby naši experti do Izraele jezdili a tyto zkušenosti přenášeli do českého systému řízení vědy a výzkumu. Proto bychom s Izraelci rádi vytvořili společné vzdělávací projekty, jichž by se účastnili naši odborníci z managementu vědy a výzkumu. Zdokonalovali by se v řízení komerčního výzkumu, v řízení lidských zdrojů ve vědě a výzkumu nebo ve vytváření efektivních programů na podporu komercionalizace výzkumu.

* ST: Které jsou prioritní obory pro spolupráci? Biotechnologie, nanotechnologie, elektronika, informační technologie, kybernetika, kybernetická bezpečnost?

Za prioritní obory považujeme IT, inženýring, biotechnologie a nanotechnologie, ale nebráníme se spolupráci ani v dalších sektorech.
Rádi bychom zintenzivnili vědecké výměny a ustavili více společných výzkumných týmů, které by propojovaly experty z veřejného i soukromého sektoru.

* ST: Jaká je v oblasti projektů kybernetické bezpečnosti spolupráce s resortem ministerstva vnitra?

Spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti podporujeme, ale její realizaci má na starosti Národní bezpečnostní úřad.

Petr Beneš, Sdělovací technika, 3. února 2015, str. 20.