EN

Vláda České republiky

ČT 24 (Otázky Václava Moravce): Sociální začleňování



Ghetta pomalu ukrajují další domy, ulice i čtvrti měst. Jak vyřešit problém, který narůstá celá desetiletí? Akta OVM a šéf Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Lidé, kteří nezapadli, žijí v ghettech. Sobotkova vláda si je snaží začlenit, nejen ona, ale i vlády předchozí. Výsledek: zatím poměrně žalostný. Od roku 2006 se počet sociálně vyloučených lokalit v této zemi zdvojnásobil. Aktuálně v nich žije přes 115 tisíc lidí.
Přes šest stovek chudinských čtvrtí. Problém, který se řeší mnoho let, ale hlasitěji o něm politici mluví vždy, když jsou volby. Janov, Chánov, Předlice, Přednádraží, Osoblažsko - místa, o která se hraje. Politické strany se dokonce ani neštítí kupovat volební hlasy.

Jitka SLUKOVÁ, moderátorka ČT /ukázka 15. 10. 2010/
--------------------
Podezření na manipulaci voleb se objevilo také v Krupce na Teplicku. Několik lidí tam k volebním urnám sváží obyvatele místního ghetta. Za vhozený hlasovací lístek dostávají několik set korun.

Robert MEDEK, tehdejší obyvatel domu
--------------------
Já z toho dostanu aspoň když budu mít dvě stovky, za který si koupím víno.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemají práci, nemají na nájem, žijí z dávek, kde a jak vlastně bydlí? Ve drahých, špinavých ubytovnách, na které navíc doplácí stát.

Jan SIPOS, tehdejší člen Rady RZ Chomutov /ukázka 8. 4. 2009/
--------------------
Někdo musí říct, že je to počítaný dobrý byznys Roma zabydlet, protože dostává sociální dávky na bydlení a tak dále.

Jan ČERNÝ, tehdejší člen Člověka v tísni /ukázka 8. 4. 2009/
--------------------
Žádné desatero pro dobrou sociální integraci neexistuje. Je to prostě dlouhodobá mravenčí práce.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A tak se o sociálně vyloučených lokalitách mluví a mluví. V místech bují kriminalita, okolí má strach a vláda se snaží situaci řešit. Víc policistů a sociálních pracovníků v ulicích. Víc peněz na prevenci a větší spolupráce mezi policií a městem.

Kumar VISHWABATHAB, tehdejší šéf sdružení Vzájemné soužití /19. 11. 2013/
--------------------
Úplně nesouhlasím s tím co vláda navrhuje, ale každopádně beru to jako pozitivní, že vláda hlásí se k té zodpovědnosti.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ghett s lidmi druhé kategorie přibývá a žijí v nich převážně Romové. Nezaměstnanost, špatné bytové podmínky, absence teplé vody, ale i nízké vzdělání, to jsou znaky pro sociálně vyloučenou lokalitu.

Vendula ROKOSOVÁ, MÚ Mělník
--------------------
Docházím do rodin, zeptám se, zda něco ode mně potřebují, snažím se je namotivovat k tomu, aby s tím životem trošku něco dělali. Aby se snažili sami o sebe trochu postarat, postavili se na ty vlastní nohy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mnozí z nich chtějí pryč, ale není to tak jednoduché. Na cestě do normálního života na ně krom běžných překážek čekají i předsudky a nejde jen o práci, ale i obydlení.

Jaroslav OLAH, obyvatel ubytovny, Ústí nad Labem /17. 10. 2013/
--------------------
Jakoby tam místo bylo, všechno, ale pak když jsme se viděli, tak tam nějaký důvod vždycky byl, že nám to nedali.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu se není co divit. Lidé, kteří žijí na okraji společnosti nemají zrovna dobrou pověst. Jejich stížnosti nezřídka kdy končí i na stole ministra pro lidská práva.

Josef FIALA, majitel bytu, Most /7. 5. 2015/
--------------------
My jsme omezovaní v podstatě jejich chováním. Popsaná polička, vypáčený schránky, tady ty díry, to je hrůza. Po těch okapových plechách šlapou a lezou do bytu.

František RYBA, ředitel, byt, družstva, Krušnohor /7. 5. 2015/
--------------------
Je zbytečné, aby pan premiér posílal ministry, kteří se tady jen podívají. My potřebujeme, aby se to začalo pracovně řešit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A tak nám v Ghetech pomalu ale jistě vyrůstá nová generace bez šance vymanit se z chudinského prostředí. Světlo na konci tunelu by těmto lidem ale mohl ukázat film Cesta ven, který je o nich a je nejen pro ně.

Petr VÁCLAV, scénárista a režisér /25. 1. 2015/
--------------------
Já jsem se sám toulal po ghettech ve dne v noci. Nikdy jsem nezažil nějaký konflikt, ale naopak všichni fandili mi v tom, aby vznikl opravdový a reálný obraz jejich života.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pozvání k rozhovoru přijal ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek, vítejte v Otázkách, pane řediteli, dobrý den.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jste se na začátku června ujímal pozice ředitele Agentury, tak jste pronesl i tato slova, cituji: "Nové působení beru jako velkou výzvu, kdy v lokalitách a pro sociálně vyloučené budeme moci nabídnout nejen bezpečí, ale podílet se i na zaměstnanosti, vzdělání a dalších službách, kterých se jim nedostává." Co kdybych sousloví velká výzva nahradil souslovím Mise s nulovou šancí?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Tak s tím bych nemohl souhlasit. Nepokládám svoji práci a práci agentury, případně celého úseku pana ministra Dienstbiera za nulovou šanci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zatím to z těch výsledků ale tak vypadá.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Tak ty výsledky musíme vidět v nějakém i historickém kontextu. Budeme se navážeme-li i na to, co jsme slyšeli v úvodním příspěvku a na dvě takzvané Gabalovy zprávy, tak první hodnotí rok 2006, druhý leta 2014 a 2015. V tomto období nejen Českou republiku, ale i celý svět postihla hospodářská krize, zvýšila se nezaměstnanost a to mělo i dopad na nezaměstnanost v masivnějším měřítku i na nezaměstnanost lidí s nižšími nějakými kvalifikačními předpoklady v odvětvích průmyslu a tak dále.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle vás je to hlavní důvod, proč se zdvojnásobil od roku 2006 počet sociálně vyloučených lokalit v této zemi, nikoliv proto, že es ukazuje, že utvoření takové vládní agentury, její fungování, že vlastně nezafungovalo, nezabralo.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Určitě si myslím, že naše fungování zabralo, protože mám na to minimálně tři důvody. Vrátím-li se do zprávy, kterou kolegové dávali do vlády v prvním čtvrtletí letošního roku, která shrnovala úkoly v boji proti sociálně vyloučeným za léta 2011 až 2015 nebo začátku roku 2015, tak tam ze 71 úkolů bylo splněno pouze 16. Dovolím-li si nějaký příměr, tak agentura je natolik silná, jak je silný její nejslabší partner, přičemž jsou to ústřední orgány státní správy, jsou to ministerstva, jsou to kraje, jsou to obce, takže agentura v ruce něco má. Něco již v ruce nemá. Druhým argumentem jsou evaluace, které probíhají nějaké hodnocení naší práce. Proběhly již tři za léta 2008 až 2015 a vždy z nich vyplývá to, že nadpoloviční většina je to kolem dvou třetin, starostů a obcí jsou spokojeni s prací agentury. Ta práce agentura má dvě polohy, působíme na lokální úrovni v obcích a samozřejmě také na úrovni centrální státní správy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, tak dokončete tu třetí, já jsem vám vstoupil do řeči.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Ten třetí argument je, že máme připraven takzvaný koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám, který v sobě kombinuje množství aktivit na jednom místě, to znamená, budeme moci umět v sociálně vyloučených lokalitách nabídnout obcím takové nástroje, aby zlepšily tu svoji situaci z mnoha pohledů a právě jak už jste zmiňoval, bydlení, zaměstnání, vzdělávání, bezpečnost a to za pomoci tří evropských programů operačních.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste zmiňoval tu únorovou zprávu pro vládu o plnění strategie boje proti vyloučení, kterou vaše agentura vypracovala, když budu citovat z 71 opatření bylo zcela splněno 18, částečně 26. Nesplnilo 24 opatření, tři byla vypuštěna. Je patrné, že nebylo dosaženo žádoucího efektu, konec citátu. Která z těch opatření by způsobila, že by nehezky nečesky řečeno, bylo dosaženo žádoucího efektu?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Tak jako klíčové tady vidíme bydlení.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zákon o sociálním bydlení.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Zákon o sociálním bydlení. V současném kontextu, ale když si vezmeme léta 2011 až současnost, tak je to i oblast vzdělávání, kdy mohly dát zase opět takový příklad. Jedním z nejslabších partnerů v tom minulém období 2011 až 2014, 2015, bylo ministerstvo školství. Nesplnilo množství úkolů, které mu byly dány tou strategií. Podíváme se do současnosti, je tady velmi nadějná strategie vzdělávání do roku 2020, kterou doplnil i akční plán inkluzivního vzdělávání a to jsou věci, které například v roce 2010 a 2011 byly dány jako úkoly, pracovalo se na nich a teď se sklízí úspěchy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z těch 71 opatření, tedy kolik už jich je teď naplněno, až budete aktualizovat tu zprávu?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
To přesné číslo vám říci teď nemohu, ale ptal jste se v minulé otázce na tu nejdůležitější věc a tady zase bych mohl si odškrtnout jakoby jedno to políčko, jeden ten úkol a to je oblast sociálního bydlení. Vláda je na dobré cestě, 12. října byla schválena koncepce sociálního bydlení a to se nám jeví jako základní věc právě pro stabilizaci a pro pomoc sociálně vyloučeným, ať mluvíme o sociálně vyloučených Romech z hlediska etnicity tak na druhém pólu jsou to senioři, kteří jsou sociálně vyloučeni především z těch majetkových důvodů a i matky samoživitelky a další.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zákon o sociálním bydlení stále ještě není v paragrafovaném znění, dojde k jeho zpoždění, původně měl začít platit k 1. lednu roku 2017. Už teď je jasné, že se to nestihne. To znamená, že se výrazně v těch následujících dvou letech nesníží počet sociálně vyloučených lokalit v této zemi.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Tak já držím palce kolegům z ministerstva práce a sociálních věcí i nám, protože náš úřad a náš odbor by rád pracoval na paragrafovaném znění zákona o sociálním bydlení, tady je jedna výhoda, kdy po koncepci nemusí následovat nutně tak, jak je obvyklý věcný záměr zákona, ale přikročí se přímo k tomu paragrafovanému textu, což vidím jako zrychlení a stále jsem optimista v tom termínu leden 2017.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zmiňovali jsme onu Gabalovu analýzu, tedy sociologa, dnes poslance Ivana Gabala. Podle té studie přibylo sociálně vyloučených lokalit, sociálně vyloučená lokalita je, když to zjednoduším, takové místo, kde žije alespoň 20 % lidí v tísni, ti jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání nebo jiné problémy. Za vznik víc než třetiny vyloučených míst v Česku může podle té analýzy chování radnic a také vlastníků nemovitostí vznikají řízeným sestěhováním lidí z jiných čtvrtí či částí obce. Tady jsou další data.

redaktorka
--------------------
Sociálně vyloučených lokalit v Česku je víc než 600. Žije v nich až 115 tisíc lidí a najdeme je ve třech stovkách obcí a měst. Mezi městy s počtem obyvatel nad 20 tisíc je nejvíc ghett v severních Čechách a na severu Moravy. Například v Litvínově žije na okraji společnosti 20 % z celkového počtu obyvatel města. V Jirkově je vyloučených 14 %, v Mostě a Ústí nad Labem po 8 %. Karviná a Chomutov mají 7 % lidí v chudinských čtvrtích, Bohumín 6 a Havířov se Sokolovem 4 %.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane řediteli, máte už představu, o kolik se tedy může snížit počet sociálně vyloučených lokalit. Dojde k výrazném snížení, až vstoupí zákon o sociálním bydlení v platnost?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Já v to pevně věřím. Ten zákon o sociálním bydlení, až vstoupí v platnost, tak předpokládá vznik tří typů bydlení, krizového bydlení, sociálního bydlení a dostupného bydlení a jaksi masivní podporu státu z hlediska financí, finanční podpory na výstavu takových bytů a ne na výstavbu, ale i na odkup třeba od soukromých vlastníků, na rekonstrukci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A nebude to tak ale, že obce zase budou ty sociální byty budovat v těch sociálně znevýhodněných lokalitách, tudíž ti lidé tam zůstanou, ale budou bydlet v sociálních bytech. Není to zásadní riziko?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
To by byl obrovská chyba a obrovský nesmysl.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale může to vzniknout?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Domnívám se, že ne, že koncepce na několika místech právě hovoří a když si vezmu tou pragmatickou nebo tou už přetavenou do nějaké finanční podoby mluvou, tak mluví o tom, třeba o výstavbě bytových domů s maximálně 4 až 6 byty v nesegregovaných území obce, takže když si vezmu příklad, že vznikne jenom bytový dům nový, který bude nazván sociálním bydlením, nebo dostupným bydlením, tak už ho limituje i tím počtem bytových jednotek. My vedeme diskusi s ministerstvem práce a tady jsme ve shodě s ministerstvem pro místní rozvoj, které vidí tu problematiku možná technokratičtěji možná z hlediska onoho bytového fondu, tak tam tu shodu hledáme, ale cílem je právě mít sociální bydlení pro skupinu lidí sociálně vyčleněných a to z těch důvodů, o kterých se dnes bavíme, tak jaksi rozprostřeno po městě nějakým rovnoměrným způsobem tak, aby nevznikala další ghetta.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jestliže dnes máme 600 ghett, nutně a to bychom měli zdůraznit, že v nich nežijí jen Romové, ale právě i ti sociálně slabí, například senioři, tak kdy se dostaneme na číslo z roku 2006 podle vašeho odhadu, že bychom měli jen 300 vyloučených lokalit, jestliže tvrdíte, že to byla globální ekonomická krize, její důsledky, proč se zdvojnásobil počet sociálně vyloučených lokalit?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Tak to byl první důvod, který jsem si tak v hlavně připravil. Dalším důvodem je kupčení s chudobou a to souvisí s bydlením. Mohu dát příklad nešťastných ubytoven, kdy vláda v dobré víře jaksi hledala nějaký nástroj, jak vyvést lidi z ulice, to znamená, lepší než ulice je nějaké bydlení. Našla se ubytovna, ale ukázalo se to být jako nedostatečné, dávky, doplatek na bydlení, tedy dávkou hmotné nouze, je často zneužíván. Existují cenové mapy, to znamená, za ne zcela kvalitní bydlení, i když zase mohu uvést příklady, že vláda dbá na to, aby se ta kvalita zlepšila, tak jsou vypláceny velké částky. Ale k vaší otázce.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy kdy budeme na třech stovkách a vrátíme se na rok 2006?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Já budu rád, když mě pozvete za tři roky nebo za pět let, protože agentura má v plánu právě prostřednictvím kódovaného přístupu zapojit minimálně 70 obcí do toho širokospektré práce na odstranění chudoby a sociálního začleňování a naše odhady dopadů jsou zhruba na 3 desítkách tisíc občanů. Všichni nebudou sociálně vyloučení, ale to gró těch sociálně vyloučených, to znamená, těch 115 tisíc, jak je ta maximální hodnota, tak se mezi nimi objeví.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy za pět let budeme na číslech z roku 2006 na 300 sociálně vyloučených lokalitách?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
To vám tady nemohu slibovat, ale už budeme vědět to číslo, takže pak se budeme moci bavit o těch výsledcích. Já ještě zmíním jednu věc, co je do současné doby slabinou nejen české inkluzivní politiky, ale i třeba oblasti prevence kriminality, která se také špatně měří. Měří se dobře, co se stalo, ale obtížně už čemu jsem zabránil, tady do současné chvíle se používaly ze strukturálního hlediska nebo kritéria hodnocení nebo procesní. I agentura sama dokáže dobře říci, kolika obcím pomohla, kde se uzavřely jakési strategické plány, kolik projektů jsme pomohli iniciovat a zprostředkovat jejich financování, ale už jsme na tom daleko hůře s těmi dopadovými kritérii, to znamená, kolika lidem jsme doopravdy pomohli, to bychom ještě asi dali dohromady, ale jak moc se změnila ta jejich situace z bodu minus něco do nuly, do nějakého standardu, nadstandardu. Takže to je a slovo výzva už jste použil, tak já ho nebudu opakovat, ale je to úkol, který před námi stojí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já jsem citoval vás. Nemůže dojít k tomu, že to budou důsledky migrační krize, které mohou počet sociálně vyloučených lokalit i v této zemi zvýšit a že tady budeme za tři, pět let sedět a já řeknu: Tak už jich není 600, už jich je 900.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Tady bych zase navázal i na jaksi informace, které mám z ministerstva vnitra nebo z veřejného prostoru a to o dobrých praxí, dobré zkušenosti s předchozími migračními vlnami, ať se týká ta současná Ukrajiny nebo před několika lety té balkánské. Vždy se dokázali tito lidé integrovat do české společnosti, případně se vrátili do zemí původu. Takže to mě opravňuje k tomu, abych v tomto byl i optimista.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle vás nebude mít ta migrační vlna na zesílení počtu anebo zvýšení počtu sociálně vyloučených lokalit v této zemi vliv?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Věřím, že ne a opět jsme připraveni ve spolupráci s ministerstvem vnitra i s obcemi nabídnout tu dobrou praxi, kterou máme, abychom pomohli integrovat cizince do české společnosti, ale půjde o tak malé počty ty odhady mluví o tak malých počtech, že v tom nevidím problém.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak malých počtech?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Mluví se o počtu, tuším 1500 lidí, kteří podle kvót by u nás měli být umístěni.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy tomu číslu věříte, nebude to číslo daleko vyšší, když se podíváme na čísla běženců, kteří přicházejí do Evropy, tak to číslo 160 tisíc a jejich přerozdělení je přece směšné?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Tak já budu souhlasit s panem ministrem Dienstbierem, že to číslo může být i větší a že česká společnost.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On mluvil dokonce o 15 tisících.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Nechci spekulovat, jestli patnáct tisíc nebo méně nebo více. Ale  ta síla české společnosti integrovat takové lidi je a opravňuje mě k tomu i názor podnikatelů, obcí, kteří se hlásí k tomu, aby zaměstnali lidi, poskytli jim ubytování. Takže tato vlna solidarita je možná silné slovo, ale spolupráce nebo nabídky pomoci tady je a je na stole.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ředitel agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek, děkuji, že jste přijal mé pozvání.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentura pro sociální začleňování
--------------------
Také děkuji.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách České televize, známá adresa www.Ceskatelevize.Cz. Najdete nás i na sociálních sítích, na Facebooku, na Twitteru, jsme vám k dispozici, můžete komentovat na těchto sociálních sítích dnešní vydání pořadu a teď už jen hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti České televize.