EN

Vláda České republiky

Vládou prošel ústavní zákon o celostátním referendu



Celostátní referendum by se v budoucnu mělo vyhlásit, pokud o jeho vypsání v petici požádá alespoň 250 000 lidí, kteří dosáhli věku 18 let.

Konání referenda musí obsahovat konkrétní otázku, o níž se má v referendu rozhodnout. Rozhodnutí se přijme tehdy, pokud nadpoloviční většina hlasujících občanů a zároveň nejméně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat odpoví na otázku položenou v referendu kladně, anebo tehdy, pokud nadpoloviční většina hlasujících občanů a zároveň nejméně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat odpoví na otázku položenou v referendu záporně. To je podle ministra Dienstbiera vhodnější kvorum než podmínka 50%. „Těm, kteří nesouhlasí s navrženou otázkou, stačí bojkotovat účast u referenda," vysvětlil ministr Dienstbier.
Zda zákon získá potřebnou dvoutřetinovou většinu, je těžké předvídat, přesto podle ministra Dienstbiera nikdy ještě nebyly příznivější podmínky pro přijetí ústavního zákona o referendu než při současné konstelaci Poslanecké sněmovny a Senátu.


Vláda neschválila Návrh poslanců Petra Gazdíka, Františka Váchy, Jana Farského, Věry Kovářové, Marka Ženíška, Leoše Hegera, Herberta Pavery, Jiřího Skalického, Niny Novákové, Roma Kostřici, Gabriely Peckové, Václava Horáčka, Anny Putnové, Markéty Adamové a Martina Plíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 524) zaváděl do zákona především povinnost podat oznámení o majetku nabytém před zahájením výkonu veřejné funkce.

Po projednání kabinet neschválil také Návrh poslanců Martina Lanka, Davida Kádnera, Miroslava Janulíka, Marka Černocha, Petra Adama, Jany Hnykové, Olgy Havlové, Karla Fiedlera, Augustina Karla Andrleho Sylora, Jiřího Štětiny, Jaroslava Holíka, Stanislava Berkovce a Bohuslava Chalupy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších (sněmovní tisk č. 525).

Vláda projednala a schválila Zprávu za rok 2014 o rovnosti žen a mužů a o naplňování Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020.
Rovnost žen a mužů pokládám za jeden ze stěžejních pilířů demokratické společnosti. Všichni bychom se měli zasazovat o to, aby nikdo nebyl diskriminován podle pohlaví, neboť se jedná o porušení základních lidských práv. Podle údajů Světového ekonomického fóra z loňského roku je Česká republika v žebříčku hodnocení rovnosti žen a mužů na 96. místě z celkových 142 zkoumaných zemí. To je alarmující,“ řekl ministr Jiří Diesntbier. „Podnikl jsem proto kroky, které směřují k nápravě tohoto stavu. Schválení Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 - 2020, Akčního plánu pro prevenci domácího a genderově podmíněného násilí či důslednější hodnocení dopadů vládních materiálu na rovnost žen a mužů ukazují, že vládě ČR tento problém není lhostejný,“ dodal.
Nejhorších výsledků dosahuje Česká republika v oblasti ekonomické rovnosti žen a mužů a vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích.

Vláda vzala na vědomí Informace o stavu přidělování gescí a plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za měsíc květen 2015 předloženou na základě Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii.
 



Rozhovor ministra Dienstbiera k tématu celostátního referenda v pořadu Události, komentáře:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/215411000370713/video/  - od 30:50

Ministr Dienstbier v pořadu Události, komentáře na ČT24