Jak řešit problémy v sociálním vyloučení v Ústeckém kraji a zbytku republiky?

Téma sociálního vyloučení, které je jednou z priorit této vlády, patří právě do gesce ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera. Tematiku řeší v úzké spolupráci se zástupci měst a obcí, na jejichž území se sociálně vyloučené lokality nacházejí. Důležitým nástrojem v tomto ohledu je Agentura pro sociální začleňování jako jeden z odborů Sekce lidských práv.

Ministr se se situací seznamuje v terénu při svých výjezdech, vychází také z poznatků pracovníků zmiňované agentury, organizuje setkání se starosty měst a obcí. To vše má napomoci vzájemné výměně informací a pružnějšímu reagování na potřeby samospráv řešících problematiku sociálního vyloučení v praxi.

Z pověření premiéra Sobotky inicioval ministr Dienstbier vznik pracovní skupiny na úrovni ministrů a náměstků z příslušných resortů, tj. Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva pro místní rozvoj ke sjednocení nástrojů, která mají v řešení sociálního začleňování. Materiál nazvaný pracovně „kuchařka“ poskytuje komplexní výčet projektů, dotačních titulů a dalších možností, které obce mohou pro zvládnutí tohoto palčivého problému využívat.

Tuto „kuchařku“ obdrží všechny obce v ČR, bude k dispozici na webu Agentury pro sociální začleňování (www.socialni-zaclenovani.cz) a bude pravidelně aktualizována.

Souhrnný přehled ministr Dienstbier přiložil i ke Zprávě o stavu sociálně vyloučených lokalit prezentované na dnešním výjezdním zasedání vlády v Ústeckém kraji. Jeho tým na dokumentu spolupracoval s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj.

Dnes schválená zpráva se zabývá situací v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami, které spolupracují s Agenturou pro sociální začleňování a obsahuje podněty a doporučení vládě ČR a stručné návrhy řešení v problémových oblastech jako je bydlení, zaměstnanost, vzdělávání, bezpečnost, sociální služby a sociální práce, zadlužení.

Ústecký kraj se potýká s největším zatížením sociálně vyloučených lokalit, které mají někdy charakter celých městských částí. Celkem lze předpokládat, že v sociálně-vyloučených lokalitách v ČR žije 95 000 – 115 000 obyvatel, z toho v Ústeckém kraji 36 000 – 38 500 obyvatel, což činí více než jednu třetinu všech obyvatel sociálně-vyloučených lokalit v celé ČR. Konkrétně to pak přináší velkou (a dlouhodobou) koncentraci osob bez zaměstnání, s nízkou kvalifikací, často velice zadlužených. V tomto prostředí se pak vyskytuje řada sociálně patologických jevů.

Přizpůsobení se životu v těchto podmínkách se pak předává z generace na generaci. Velká početnost obyvatel vyloučených lokalit vytváří velké napětí ze strany majority obecně a především u obyvatel, které bezprostředně sousedí se sociálně vyloučenou a problémovou lokalitou. 

Řešení takových problémů vyžaduje koordinovaný přístup všech zainteresovaných partnerů ve všech relevantních oblastech (vzdělání, zaměstnanost, bydlení, sociální služby a sociální práce, zdraví, prevence kriminality a bezpečnost, finanční gramotnost a eliminace zadlužení).

Zpráva jasně definuje nutnost legislativních kroků i nelegislativních opatření, která budou problém sociálního vyloučení řešit komplexně a ve vzájemné synergii:

• legislativně upravit oblast sociálního bydlení a poskytnout obcím zdroje na jeho vybudování a udržování.
• podporovat a legislativně upravit oblast sociálního podnikání a poskytnout sociálním podnikatelům benefity za jejich aktivitu, která je ve veřejném zájmu.
• legislativně upravit možnost oddlužení pro občany, kteří nesplňují současná kritéria osobního bankrotu, ale jsou motivování své dluhy uhradit v míře, která odpovídá jejich reálným příjmům.
• zajistit kapacitní a provozní podmínky pro absolvování povinné předškolní docházky v předškolním zařízení.
• zajistit zdroje a podmínky (finanční / provozní – program, pravidla) pro snížení kapacity bydlení v sociálně vyloučených lokalitách a snížit tak koncentraci chudých lidí se sociálními handicapy na jednom místě.
• zajistit legislativně soulad faktického pobytu (bydliště) s hlášením k trvalému pobytu.
• vytvořit legislativní prostředí pro poskytování bezplatné právní pomoci určené občanům, kteří si ji nemohou obstarat sami v důsledku své sociální situace.

Ministr Dienstbier dále předložil:

Návrh poslance Martina Plíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 599)
Předkládaný návrh ruší institut přísedících v občanském soudním řízení, neboť účast laického prvku na rozhodování civilních sporů se v současné době jeví jako nepřínosná a nehospodárná. Podle platné právní úpravy nyní přísedící rozhodují pouze pracovněprávní věci. Dle odhadu Ministerstva spravedlnosti tvoří tato agenda pouze 5 % případů projednávaných u okresních soudů.
Vláda s návrhem vyslovila nesouhlas.

Návrh Zastupitelstva Karlovarského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 601)
Cílem návrhu zákona je přenést na obce možnost regulace umísťování a provozování reklamních zařízení podél silnic II. a III. třídy a místních komunikací v obci, a to vyloučením použití právní úpravy, podle níž umístění reklamního zařízení v ochranném pásmu takových pozemních komunikací podléhá individuálně udělovanému veřejnoprávnímu povolení podmíněnému souhlasem Policie České republiky.
Vláda vyslovila s návrhem nesouhlas.

Informace o stavu přidělování gescí a plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za měsíc srpen 2015
Materiál informuje zejména o tom, že ke konci sledovaného období nebylo transponováno 12 směrnic EU, jejichž transpoziční lhůta uplynula do konce srpna 2015, a proti České republice bylo vedeno 43 řízení pro porušení závazků vyplývajících z práva EU.
Vláda vzala informaci na vědomí.