Projev předsedy vlády ČR v Hodoníně/Holiči u příležitosti vstupu ČR do schengenského prostoru 21. 12. 2007
Toto je dnes má třetí a poslední zastávka na cestě po rušených hraničních přechodech. Když říkám poslední, nemyslím tím v poslední řadě. Naopak. Jak se říká: teprve konec korunuje dílo.
Kde jinde se hodí ukončit symbolické loučení s posledními bariérami, které nás oddělovaly od sousedů, než zde, na slovensko-českém pomezí.
Úmyslně říkám pomezí, ne hranice. Protože nás ve skutečnosti od Slováků žádná hranice nedělila. Naopak, po důstojném rozdělení federace jsou naše vzájemné vztahy nejlepší v historii.
To dokládá i můj vztah s premiérem Robertem Ficem. Zde nehrají politické názory žádnou roli. Ať už vládne v Bratislavě a Praze kdokoli, jsme povinni udržovat nadstandardní vztahy.
Tak se tu, bratři Slováci zase scházíme pod jednou střechou. Ale opravdu jen symbolicky. Protože ač jsme každý ve svém domě pánem, onu společnou střechu jsme nikdy nezbořili.
Je příznačné, že hranici bouráme právě v Hodoníně. Rodišti prvního prezidenta společného státu T.G. Masaryka. Myslím, že k jeho demokratickému odkazu se můžeme oba národy hrdě hlásit, i když už každý takříkajíc „na svém“.
Jsme dva národy, ale jsme spolu. Jsme spolu v NATO a v EU. A nyní budeme spolu i v rozšířeném schengenském prostoru. Spolu jsme ostatně také vybojovali, aby se nám Schengen otevřel již ke konci tohoto roku.
Rozšíření Schengenu znamená jen potvrzení vztahů, které spolu se Slovák máme. Účast eurokomisařů Vladimíra Špidly a Jána Figeĺa však napovídá, že jde také o velký krok pro Evropskou unii.
Právě Slováci a Češi jsou dobrým příkladem, co je základem EU. Společný prostor svobody, ve kterém každý může uplatnit svou individialitu. Ve kterém o sobě každý může sám rozhodovat a přitom využívat všech výhod maximální spolupráce s ostatními.
Věřím, že dnešek je dalším významným mezníkem na cestě k Evropě bez bariér. Což je příhodné motto našeho chystaného předsednictví EU. Se Slováky máme společný zájem odstraňovat zbývající překážky, které nás v Evropě rozdělují. Věřím, že ho dokážeme i nadále prosazovat.
Vítejte u nás, bratři, my rádi navštívíme vás. V jedné společné Evropě mnoha svobodných národů. Byli jsme spolu, jsme spolu a budeme spolu.