Projev předsedy vlády ČR Mirka Topolánka při kladení věnců na hřbitově Pere Lachaise 8.října 2007

Toto je místo, kde se živí klanějí mrtvým. Symbolické místo díků těm, kteří položili život za naši svobodu.

Zde, na Pere Lachaise si také připomínáme naši společnou historii, společné boje, společné hrdinství.

Každá doba potřebuje své hrdiny. Každý národ potřebuje hrdiny. A společné hrdiny potřebuje i Evropa, pokud chce být skutečně jednotná.

Naši předkové svým hrdinstvím pomáhali vytvářet sjednocenou, svobodnou a mírovou Evropu dávno před tím, než se tato idea stala skutečností.

Mnoho našich občanů padlo v bojích za Francii. Ale zároveň za svou vlast a za celou Evropu.

My na naše padlé nezapomínáme. Nezapomínáme například na praporečníka roty NAZDAR. První jednotky československých dobrovolníků, která v rámci francouzské cizinecké legie zasáhla do bojů 1. světové války.

Onen praporečník Karel Bezdíček pocházel ze Sezemic na Pardubicku. A památná deska, před kterou stojíme a která připomíná naše padlé za 2. světové války, byla pořízena právě městskými úřady v Pardubicích a Sezemicích. Padlí obou válek jsou tak symbolicky spojeni jedním osudem.

Osudy hrdinů se spojují. Osudy hrdinů obou světových válek. Osudy hrdinů Česka i Francie. Osudy evropských i amerických hrdinů. Osudy hrdinů minulosti i současnosti.

Nezapomínáme na naše padlé. Nesmíme zapomenout. Díky nim víme, kdo jsme. Díky nim máme svoji identitu. Díky nim máme svobodu.

Nezapomeneme! Čest jejich památce!