Premiér: Jaderné elektrárny musí testovat odborníci, ne politici

Vážení hosté, dámy a pánové,

jsem rád, že jste se opět sešli v tak hojném počtu. Protože doba je skutečně výjimečná a doba si tuto diskusi žádá. Letošní konference ENEF je skutečně výjimečná a vzbuzuje pozornost doma i v zahraničí.

Důvod této zvýšené pozornosti je zřejmý, jaderná energetika se po havárii elektrárny v japonské Fukušimě ocitla opět na rozcestí, opět se hraje o její místo v energetickém mixu řady zemí včetně České republiky. Havárie v jaderné elektrárně Fukušima zasáhla celý svět. Největší dopady do jaderného odvětví i do ekonomiky však zřejmě nebude mít v Japonsku, ale paradoxně v Evropské unii, která leží na opačné straně naší planety.

Jaderná energetika prožívá nyní v důsledku této havárie zatěžkávací zkoušku. To vše v době, kdy se řada zemí EU rozhodla budovat nové jaderné bloky, prodloužit provoz bloků stávajících nebo se po nějaké době k jaderné energetice vrátit.

Kromě Francie, Finska, Itálie, Velké Británie, Švédska, Polska nebo Slovenska se tak rozhodla i Česká republika.

Několik států však v souvislosti s touto havárií již své plány dalšího rozvoje jaderné energetiky přehodnotilo a řada dalších pozastavila připravované projekty. Nejvýraznější změnou v přístupu přitom prošlo veřejné mínění v sousední Spolkové republice Německo. Česká republika však mezi tyto státy nepatří a patřit nebude.

Jaderná krize v Japonsku nemění záměr České republiky dostavět jadernou elektrárnu Temelín.

Zátěžové testy

Na základě rozhodnutí Evropské Rady se nyní připravují zátěžové testy pro jaderné elektrárny v EU. Otázka, na kterou by výsledky testů měly přinést odpověď, však nezní: „Jsou naše jaderné elektrárny dost bezpečné?“ Na to odpověď máme. Jsou. Jaderné elektrárny procházejí v průběhu celého svého života periodickým hodnocením bezpečnosti a podle výsledků jsou upravovány a neustále a kontinuálně modernizovány. Neustálé zlepšování dosažené úrovně bezpečnosti je pro jadernou energetiku kategorickým imperativem.

Je třeba se ptát: „Co můžeme ve světle Fukušimy udělat pro to, aby naše elektrárny byly ještě odolnější a bezpečnější?“

Všechna kritéria zátěžových testů by měla být dohodnuta do poloviny letošního roku. Své návrhy na tyto testy již představila WENRA (Asociace západoevropských národních regulátorů), dnes v rámci pracovní skupiny rizika, očekáváme také představení návrhu ENEF.

Testy pak posoudí Evropská komise a Evropská rada, které schválí jejich konečnou podobu v průběhu června. Komise podá o výsledcích zátěžových testů v prosinci první zprávu Evropské radě.

Je zřejmé, že hlavním naším cílem je dosažení maximální rozumně dosažitelné úrovně bezpečnosti všech jaderných zařízení. Naší prioritou je proto provádění zátěžových testů i za hranicemi EU.
Vzhledem k rozmanitosti evropských jaderných zařízení je také zásadní, aby byly tyto testy technologicky neutrální.

Považovali bychom za nepřijatelné, kdyby kritéria byla nastavena tak, aby plošně vyřadila z provozu určitý typ zařízení či technologie.

Rád bych uvedl, že složení energetického mixu členských států je podle Lisabonské smlouvy ve výlučné pravomoci členských států a do této pravomoci jim nikdo nemůže zasahovat. Odpovědnost za bezpečnost jaderných elektráren na území členského státu spadá do jeho výlučné a suverénní pravomoci. A jsem si jist, že každá evropská vláda, která provozuje jaderné elektrárny klade důraz na bezpečnost občanů a dělá vše proto, aby jaderná energetika byla bezpečná.

Stejně tak o otázce vymáhání plnění bezpečnostních kritérií rozhoduje svrchovaně každý jednotlivý členský stát. Česká republika plně podporuje provedení zátěžových testů a při jejich realizaci v jaderných elektrárnách bude respektovat závěry odborných organizací WENRA a ENSREG.

Česká republika však odmítá jakékoliv případné neopodstatněné politické zásahy do odborníky definovaných kritérií testů, jakož i do vyhodnocení jejich plnění. Je zásadní, aby definování pravidel i vyhodnocování zátěžových testů zůstalo na odborné a chci zdůraznit na vysoce odborné úrovni. Nesmíme si dovolit zpolitizování tohoto problému. Domnívám se zejména, že aspekt terorismu nemůže být součástí těchto testů a jejich vyhodnocení.

Česká republika zastává názor, že je potřeba nejprve technicky vyhodnotit posloupnost událostí, ke kterým došlo v Jaderné elektrárně Fukušima a teprve na základě těchto detailních analýz přistoupit k adekvátním technickým, organizačním a i politickým opatřením.

Je zásadní, aby definování pravidel i vyhodnocování zátěžových testů zůstalo na důrazně vysoce odborné úrovni. Na úrovni racionálních opatřeních a ne v úrovni spekulací, zda jsme či nejsme v božích rukou.

Budoucnost jádra

Jaderná energetika má v evropském energetickém mixu nezastupitelné místo a budoucnost evropské energetiky je bez jádra těžko představitelná, a to především z důvodů:

• potřeby omezení závislosti na dodávkách z nestabilních oblastí a z Ruska,
• rostoucí ceny ropy a zemního plynu,
• dodržování závazku na snižování oxidu uhlíku
• nezbytnosti využít i průmyslový potenciál jaderné energie.

Musíme být realisty. Vítr, sluneční záření a voda jsou nestabilní živly. Obnovitelné zdroje nemohou plně nahradit současnou tradiční výrobu energie.

Česká republika plní všechny přísné standardy pro provoz jaderných zařízení. Otázka bezpečnosti jaderných elektráren a jejich provozu je pro Českou republiku dlouhodobě naprosto prioritní.

To, co nás v blízké budoucnosti čeká ale není pouze diskuse o zachování jádra jako legitimního zdroje energetického mixu. Zřejmě se objeví také diskuse o zachování otevřenosti evropského trhu všem jaderným technologiím.

Potencionální silný tlak v rámci EU na využívání pouze evropských, tedy „nejbezpečnějších“ jaderných technologií by ale v konečném výsledku mohl vést ke ztrátě cenové i technologické konkurenceschopnosti evropských jaderných technologií.

Ohledně budoucnosti považuji za důležité, abychom v EU dokázali nastavit racionální, transparentní a především nediskriminační podmínky pro rozvoj evropského jaderného sektoru.

A to ať se již jedná o způsobu financování nebo pojišťování nových jaderných projektů, provoz stávajících reaktorů nebo výzkum a implementaci nových jaderných technologií.

Jedná se o nelehké období pro jaderný sektor, a proto bychom také neměli podceňovat komunikaci s veřejností.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

Další fotografie