Projevy a komentáře

19. 5. 2023 14:08

Projev premiéra Petra Fialy na 19. sněmu Svazu měst a obcí České republiky

Premiér Petr Fiala vystoupil s projevem během 19. sněmu Svazu měst a obcí, 19. května 2023.
Premiér Petr Fiala vystoupil s projevem během 19. sněmu Svazu měst a obcí, 19. května 2023.
Předseda vlády Petr Fiala se v pátek 19. května 2023 zúčastnil 19. sněmu Svazu měst a obcí v Olomouci, kde vystoupil se svým projevem.

Vážený pane předsedo, páni předsedové, vážení ústavní činitelé, excelence, vážení zástupci měst a obcí, dámy a pánové,

děkuji vám za pozvání na váš sněm. Děkuji vám za milé přijetí. Na úvod bych chtěl poblahopřát Františku Luklovi, kterého jste zvolili již potřetí svým předsedou. Je vidět, že pro Svaz odvádí velmi dobrou práci a jsem rád, že pod jeho vedením bude Svaz pro vládu partnerem i v dalších letech. Gratuluji také všem nově zvoleným členům předsednictva a těším se na spolupráci.

Rád bych vás ujistil, že váš svaz je pro vládu nenahraditelným partnerem. Je potřeba, abychom spolu pravidelně komunikovali, abychom se pravidelně informovali o řešených problémech, předávali si praktické podněty a zkušenosti. Měli jsme na konci minulého roku společné jednání s vládou a předpokládám, že po zvolení vašeho nového vedení se brzy k tomuto formátu vrátíme. Samozřejmě vláda nemůže vždycky hned vyjít vstříc, ale ta zpětná vazba je pro fungování státu nesmírně důležitá.

Je důležitá zvláště teď, kdy procházíme různými krizemi, se kterými se postupně musíme potýkat. Máme za sebou určitě těžké období, kdy jsme museli reagovat na důsledky válečného konfliktu, řešit uprchlickou krizi a celou řadu dalších věcí. Čelili jsme bezprecedentním výkyvům na trzích s energiemi, museli jsme hledat alternativní zdroje plynu a ropy, a navíc se ještě soustředit na naše předsednictví v Radě EU. Těch výzev byla celá řada.

Díky nasazení celé země, a díky vaší podpoře, jsme všechny ty výzvy zvládli, a mnohdy jsme je dokonce dokázali využít k tomu, abychom zvýšili odolnost a celkové vyhlídky České republiky.

Chtěl bych tu zmínit úspěšný příklad energetické bezpečnosti. Česká republika si ve velice krátkém čase dokázala domluvit bezpečné alternativní dodávky mimo Rusko. Zajistili jsme dostatek ropy a plynu, to byl velký úkol a ten jsme splnili a pak už zbývalo „jen“ zajistit, vyřešit jejich ceny. To slovo „jen“ samozřejmě dávám do velkých uvozovek. Rozumím tomu, že rizika spojená s cenami energií byla právě pro města a obce velmi citlivá.  

Vláda se ale snažila pomoci, jak to šlo. Občanům, firmám – ale i krajům, městům, obcím a jimi zřizovaným organizacím – garantovali jsme dodávky energií a zastropovali jsme ceny energií a plynu. Školy, veřejné služby, dopravní obslužnost ani většina investic samospráv tak nakonec nebyla výrazně narušena. Jsem rád, že opatření fungovala a že se ceny u naprosté většiny dodavatelů už několik měsíců postupně snižují.

Chci vám poděkovat za to, že jste se s touto nepříjemnou situací snažili vyrovnat a vyrovnali a že v tom pokračujete – např. investicemi do úspor a lokální energetiky, které posilují vaši soběstačnost a budou se vám dobře hodit i poté, co krize zcela pomine.

Energetika není jedinou oblastí, která vyžadovala naši intenzivní pozornost. Velmi aktuální jsou také tady již zmíněná opatření ke konsolidaci veřejných financí, které jsme nedávno představili v rámci ozdravného balíčku státního rozpočtu. Tato opatření cíleně snižují deficity, které naše vláda zdědila.

Musíme s nimi něco udělat, i když to není populární ani jednoduché. Česká republika díky nim dosáhne významných úspor – v následujících dvou letech jde o celkem 147,5 miliardy korun. A hlavní cíl je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 % HDP na 1,8 % HDP v příštím roce a následně 1,2 % HDP v roce 2025.

Pokud nebudou zdravé veřejné finance a pokud nebude zdravé hospodaření státu, tak na to doplatíme všichni. Opatření jsme přitom nastavili tak, aby stát ušetřil především na svém provozu, na fungování svých institucí, nikoli na investicích do našeho rozvoje – čili do infrastruktury, vzdělávání, zdravotnictví. Tímto způsobem například snížíme provozní výdaje na každém rezortu o 5 %, objem mzdových prostředků o další 2 %.

Věřím, že to inspiruje všechny složky veřejné moci, že se tento úsporný étos rozšíří všude, kde to bude alespoň trochu možné. Posilování kondice veřejných financí se bohužel neobejde bez částečného zvýšení některých daní, nikoli však celkové daňové zátěže. V této oblasti jsme se ale snažili zůstat maximálně sociálně citliví, abychom se vyhnuli neúměrnému zatížení ohrožených skupin obyvatel.

Chápu, že z vašeho pohledu je významnou položkou zvýšení daně z nemovitosti, která se nově bude dělit mezi obce a stát. Zatímco dnes měl stát s výběrem této daně pouze náklady a veškeré příjmy šly obcím, nově zaváděný státní koeficient bude příjmem státu. Na příjmech obcí se tímto nic nezmění.

Chci říct, že daň z nemovitosti resp. majetkové daně jsou v České republice nejenom nízké, ale jsou nejnižší, nebo druhé nejnižší, ze všech zemí OECD. A i po tomto zvýšení budeme ve spodní třetině zemí s nejnižším zdaněním. Zvýšení této daně nenavrhuje pouze vládní koalice, ale v podstatě všichni ekonomové včetně Národní ekonomické rady vlády.

Dámy a pánové, všechny tyto kroky – od úspor po změny v daňovém systému – jsou nutnou podmínkou toho, aby rostla prosperita naší země, tedy i jednotlivých regionů a obcí. Naše vláda si uvědomuje, že města a obce čelí dlouhodobým problémům, které vyžadují komplexní řešení. Patří sem demografické výzvy, vylidňování malých obcí a aktuálně přetlak poptávky po místech ve školách a školkách zejména v metropolitních oblastech.

Zde musíme společně hledat řešení, a to jak řešení krátkodobá, tak řešení systémová. Obce a kraje jako zřizovatelé škol na tyto problémy musejí pružně reagovat, změny předvídat na základě demografických dat, úkolem vlády je nicméně vytvořit k tomu vhodné podmínky.

Odsouhlasili jsme například navýšení alokace v dotačním programu na podporu výstavby základních škol o více než půl miliardy korun, takže dnes operuje s celkem 7,36 miliardami korun. Reagovali jsme tím na růst cen, zejména stavebních prací.

Tento program by měl v následujících letech pomoci k vytvoření 10 000 nových míst na základních školách, především v prstenci kolem Prahy, kde je jich dnes velmi akutní nedostatek míst.

Kvality života v obcích se týká i aktuální transformace České pošty, jejímž konečným výsledkem bude zajištění lepšího fungování a celková racionalizace poštovních služeb ve všech regionech.

Dobře rozumím tomu, že jak občané, tak představitelé řady obcí nesouhlasí s rozhodnutím zrušit 300 poboček. Musíme si však uvědomit, že pokles zájmu o poštovní služby a celkový vývoj na trhu fakticky nepřipouští jinou možnost, pokud chceme poštu ve smysluplné podobě zachovat.

Poštovních poboček na počet obyvatel máme násobně více, než stát, který je na druhém místě a zdaleka nejvíce v celé EU. Je to nefinancovatelné, nemá to smysl, a pokud něco neuděláme, tak Česká pošta brzy zkrachuje a ty kroky, které děláme, právě vedou k tomu, abychom poštovní služby udrželi. Jde zatím o první krok, musejí následovat další. Situace se měla řešit už dávno.

Také připomínám, že dostupnost služeb v menších obcích se nesníží – zaniknou pouze pobočky v obcích, kde jich je více než jedna. Jenom připomínám, že naprostá většina obcí nemá poštu na svém území již dnes. Ke změně dojde i v redukci počtu finančních úřadů o 77 územních pracovišť, které na řadě míst fungovaly v omezeném provozu, což zejména v době podávání daňových přiznání snižovalo jejich dostupnost.

Nově by v těchto špičkových termínech mělo dojít naopak k posílení přítomnosti pracovníků finanční správy, naopak v době, kdy byly pobočky nevyužívány, k omezení jejich činnosti.

Naše vláda také myslí na investice do dopravní infrastruktury. I přes složitou situaci státních financí to vnímáme jako investici do naší společné budoucnosti. Nové silnice, dálnice a železnice pomáhají do města obcí přivádět nové obyvatele i ekonomické příležitosti a snižují rozdíly mezi regiony.

Proto v tomto roce na investice do dopravní infrastruktury dáváme rekordní částku, více než 150 miliard korun. Aktuálně je rozestavěno 286,1 km dálnic a silnic I. třídy, z toho 177,9 km dálnic a 108,2 km silnic I. třídy.

Mnohé z těchto staveb jsou důležitými obchvaty měst a obcí. Namátkou mohu uvést například probíhající stavby obchvatů Jaroměře, Doudleb nad Orlicí, Nové Paky, Mošnova nebo Velký městský okruh, který výrazně zlepší dopravu v Brně.

Pokračujeme i v investicích na železnici. Zaměřujeme se nejen na koridory, ale i na tratě lokální. Příkladem dobře modernizované a sloužící lokální železniční trati může být nedaleká „Uničovka“, tedy trať mezi Olomoucí, Uničovem a Šumperkem, na které se od prosince loňského roku jezdí rychleji i bezpečněji díky nasazení evropského zabezpečovače ETCS.

Zaměřujeme se ale i na menší projekty s velkým dopadem. Z financí Státního fondu dopravní infrastruktury podporujeme výstavbu cyklostezek a infrastrukturu pro bezpečné cestování na kole ve městech a obcích. V posledních dvou letech jsme takto podpořili projekty za více než 1 miliardu korun a pro období 2023–2024 máme připraveno dalších téměř půl miliardy korun na nové stezky.

Tímto způsobem podporujeme i budování bezbariérových chodníků; pro 458 měst a obcí jsme za poslední 2 roky (2021–2022) schválili příspěvky v celkové výši 2,157 miliardy Kč.  

Jsem si také vědom problémů, které byly vytýkány Národní sportovní agentuře, proto jsme ke konci loňského roku přistoupili k výměně předsedy a následně došlo i k jmenování místopředsedů. Nové vedení Národní sportovní agentury začalo ihned pracovat na tom, aby se odstranily ty problémy, na které jste si v minulosti mnozí z vás stěžovali.

Agentura dokázala vyplatit v rekordním čase dvou týdnů dotační výzvu Provoz a údržba, která na konci minulého roku společně s vládním zastropováním cen přispěla k záchraně sportovních klubů a organizací. A přesto, že jsme před tím slyšely zprávy o tom, že by v důsledku nákladů na energie nějaký sportovní klub zkrachoval, ačkoliv se původně hovořilo až o stovkách krachujících klubů, tak podle aktuálních zpráv nezkrachoval ani jeden.

Během necelého prvního pololetí letošního roku Národní sportovní agentura vyplatila drtivou většinu provozních dotací s tím, že jednu z nejdůležitějších výzev, Můj klub, bude mít vyplacenou do konce června.

Tato dotační výzva financuje provoz každého sportovního klubu v České republice, kde se pracuje s mládeží, a jsem rád, že ji Agentura vyplatí o několik měsíců dříve než v loňském roce, ačkoliv má rekordní počet 9 000 žádostí, což je o 50 % více, než v roce 2022. Agentura se také věnuje administraci investičních dotací, které současné vedení zdědilo nevyplacené z loňského roku, a do konce června budou žadatelé vědět, jestli v dotačním řízení uspěli, nebo ne.

Ihned jakmile skončí tato administrace, začne Národní sportovní agentura s přípravou dalších investičních výzev tak, aby byly nejpozději na podzim vypsány, a ještě do konce roku mohla začít jejich administrace.

My jsme si vědomi, stejně jako vy,  že sportovní zázemí v České republice není ideální, neboť průměrné stáří sportovišť je přes 50 let, proto jsme v rozpočtu NSA na investice alokovali více než 1 miliardu. Vedení NSA již veřejně přislíbilo, že mezi oprávněné žadatele investičních výzev nově budou zařazeny obchodní společnosti ve stoprocentním vlastnictví měst a obcí.

Připravujeme také úpravy legislativy pro lepší fungování obcí. Vláda bude brzy projednávat novelu zákona o obcích. Počítá se s automatickou valorizací odměn členů zastupitelstva obcí, zvyšuje se limit pro rozhodování rady obce na 100 tisíc korun, nebo se připravují elektronické formuláře pro vybrané obecně závazné vyhlášky, které budou dostupné na portálu veřejné správy.
 
Dámy a pánové, to jsou jen některá témata, která se přímo dotýkají života v našich městech a obcích. Rád si samozřejmě vyslechnu i vaše další podněty. Chci znovu zdůraznit, že si opravdu velmi vážím naší spolupráce a spoléhám na to, že i do budoucna zůstaneme odpovědnými partnery, kteří se budou otevřeně informovat v zájmu naší celkové prosperity.

Vláda v průběhu loňského roku fungovala, musela působit pod velkým tlakem, takže jí bohužel nezbýval čas na vše, co by v naší zemi bylo třeba napravit. Museli jsme se soustředit na krizový management, abychom neohrozili samotné fungování státu.

Věřím ale, že to nejhorší už máme za sebou, že nastává klidnější období – a tím i čas na řešení zanedbaných problémů, které jsou dlouhodobější, které se nakupili a byli zanedbávány, a bude také více času na standardní diskusi, do níž snad budou dále přispívat i české, moravské a slezské samosprávy.

Dámy a pánové, děkuji vám a těším se na diskusi a přeji vám úspěšné jednání.

Petr Fiala, předseda vlády

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie