Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Projevy a komentáře

10. 10. 2023 14:06

Projev premiéra Fialy na zahájení sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR

Projev premiéra Petra Fialy na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, 10. října 2023.
Projev premiéra Petra Fialy na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, 10. října 2023.
Předseda vlády Petr Fiala se v úterý 10. října 2023 v Brně zúčastnil sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde vystoupil s projevem.

Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, vážení ústavní činitelé, vážení představitelé českých firem, dámy a pánové,

děkuji za pozvání na výroční sněm Svazu průmyslu a dopravy, který se i letos koná společně s Mezinárodním strojírenským veletrhem. Obě už tradiční akce jsou pro mě příležitostí k tomu, abych se znovu setkal se zástupci podnikatelské sféry a samozřejmě jsou příležitostí k diskusi o tom, co je třeba dělat pro úspěšný rozvoj naší ekonomiky.

Se Svazem průmyslu a dopravy takovou diskusi vedeme a vedeme ji vlastně nepřetržitě. Já jsem za to rád a chtěl bych vám za to poděkovat. Chtěl bych vám poděkovat za to, že ta debata je většinou věcná a konstruktivní. Spolupráce se Svazem jsem si vždy velmi cenil a těší mě, že se nám spolu s panem prezidentem Rafajem a novým vedením Svazu podařilo, dobře navázat na to, co dobře fungovalo dříve, ve funkčním období pana prezidenta Hanáka.

Témata, která průmysl akcentuje a která se odráží i na zaměření letošního ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu, jsou i prioritami mojí vlády – ať už jde o reformy podnikatelského prostředí, inovace nebo třeba digitalizaci výroby.

Je pravda, že podobná slova ve veřejných diskusích zaznívají neustále, a proto jim není snadné dát konkrétní obsah nebo je svázat s nějakou jasně uchopitelnou strategií. Já jsem však přesvědčen, že se nám to může podařit.

Na konferenci, kterou Svaz průmyslu spolupořádal na začátku září, jsem představil svoji osobní vizi, kam by měla Česká republika směřovat v nejbližších zhruba deseti letech. Tak, aby se z ní stala dynamičtější a konkurenceschopnější země, která zároveň nepřijde o své jasné výhody, jako je třeba silný průmysl.

Moje vize stojí na reformách ve fungování státní správy nebo třeba ve vzdělávacím systému a vedle toho na strategických investicích do klíčových odvětví, od dopravní infrastruktury přes energetiku po strategické nové technologie.

Všechno to jsou kroky, jejichž prostřednictvím můžeme do deseti let dosáhnout pokroku. Jsou to kroky, které přímo navazují na to, co už naše vláda „rozběhla“ a jakým směrem chceme dál vést naši zemi.

Mám radost z toho, že řadu cílů máme společných. Samozřejmě míváme i rozdílné názory na to, jak postavit konkrétní opatření, čemu dát přednost nebo jaký problém je pro Českou republiku nejpalčivější. Je to logické, vy byste mnohem raději viděli masivnější podporu průmyslu a neprůstřelné záruky.

Ono to vždycky nejde, navíc moje vláda ale převzala zodpovědnost ve složité době a naší odpovědností je nalézt rovnováhu mezi všemi aspekty života v České republice. Musíme zajistit lepší vzdělávání, odpovídající infrastrukturu, udržet vysokou bezpečnost.

V řadě těchto oblastí napravujeme významné vnitřní dluhy způsobené nečinností našich předchůdců – třeba pokud jde o dokončení energetické nebo dopravní infrastruktury a její přeměnu.

A současně se musíme vypořádat s dluhem v tom nejzákladnějším smyslu – se stavem veřejných financí, který nebyl dlouhodobě udržitelný a jehož dynamika zadlužování ve výsledku ohrožuje všechny, včetně podnikatelské sféry.

Jsem hluboce přesvědčen, že nesnadné hledání této rovnováhy má smysl, protože jen stabilní, bezpečná a vzdělaná země zůstane atraktivní pro firmy, investory i zaměstnance. Proto o naší budoucnosti musíme přemýšlet v tomto celku.

Dovolte mi, abych zmínil jen několik příkladů, co tyto cíle znamenají pro praktickou politiku mojí vlády:

1. Dopravní infrastruktura

Dlouhou cestu jsme za poslední dva roky urazili v oblasti dopravní infrastruktury, kde se nám podařilo rozjet či urychlit klíčové dopravní stavby. Jako příklady mohu zmínit spuštění dostavby posledního úseku D1 u Přerova, vyřešení problémů a urychlení dálničního obchvatu D3 u Českých Budějovic. A tak i díky tomu příští rok otevřeme rekordních 114 kilometrů nových dálnic a zároveň budeme mít rekordní rozestavěnost.

Je to díky tomu, že infrastrukturu od začátku vnímáme jako prioritu, kterou je třeba vyřešit co nejdříve. Klíčovým úkolem pro  vládu přirozeně bylo zajistit na tyto projekty dost peněz, což se nám podařilo s pomocí státního rozpočtu, evropských dotací či úvěrů Evropské investiční banky a také v neposlední řadě i PPP projektů, které nově zamíří i na železnice.

Dosud nás stále brzdilo (obrazně i doslova), že po třiceti letech existence samostatné České republiky nemáme odpovídající dopravní propojení s okolními metropolemi, a to je obzvlášť vidět v situaci, kdy naši sousedé mají hotovo a jejich dálnice končí na našich hranicích.

To všechno je potřeba rychle změnit. Kroky, které jsme udělali, vedou k tomu, že celá dálniční síť by měla být hotová do 10 let. Napravíme tak jeden velmi podstatný vnitřní dluh, který má zcela zásadní vliv na české firmy a na naši celkovou konkurenceschopnost.

2. Energetická infrastruktura

Výrazně jsme pokročili v zajišťování energetické infrastruktury. Dlouho odkládaný tendr na dostavbu Dukovan už běží, po proběhlých jednáních se nyní aktualizují jednotlivé nabídky, finální podoba bude investorovi zaslána do konce října. Do první poloviny příštího roku vybereme ty nejlepší nabídky, abychom dodrželi schválený harmonogram.

Plynová infrastruktura je opět v rukou státu. Nově máme pod kontrolou celý řetězec – od terminálu na zkapalněný plyn přes páteřní sítě plynovodů až po zásobníky.

Tato strategická změna není důležitá jenom z hlediska toho, abychom měli dost plynu za přijatelné ceny, ale umožní nám daleko jednodušší a flexibilnější investice do posilování sítě. Například při budování nových plynových elektráren, které z části nahradí dosluhující uhelné. Anebo také při budování nových přeshraničních spojení, která jsou nutná z pohledu bezpečnosti dodávek,  z hlediska energetické suverenity České republiky.

Stát takto v zájmu své širší bezpečnosti zajišťuje to,  co by soukromý sektor třeba nedělal, protože to není hned ekonomicky výhodné, nebo to nezajistí dostatečně rychlou návratnost.

3. Otevíráme pracovní trh

Vnímáme volání české ekonomiky po pracovní síle. I když u nás nově pracuje 120 tisíc Ukrajinců, trh to zatím ani zdaleka nenasytilo. Proto otevíráme dveře dalším 20 tisícům kvalifikovaných pracovníků z vybraných bezpečných zemí (např. z Filipín) a zároveň pracujeme na tom, abychom vízový režim v následujícím roce urychlili.

Tyto kroky jsou nutné, aby u nás bylo možné udržet stávající firmy nebo zakládat nové. V tomto ohledu musíme být mnohem flexibilnější než dosud, abychom se nepřipravovali o potenciál kvalifikovaných lidí ze zahraničí.

Tento postup – získávání kvalifikované síly je plně v souladu s naší pozicí důslednější ochrany vnější hranice schengenského prostoru a s naší snahou naopak omezit nelegální migraci, která je velkou hrozbou.

4. Posilujeme bezpečnost

Tuto oblast chápu jako primární podmínku naší prosperity. Jsou lidé, kteří to vidí jinak a kteří kritizují, že se moje vláda v době velmi napjatého rozpočtu rozhodla výrazně navýšit investice do obrany a bezpečnosti České republiky.

Dokonce i po ruském napadení Ukrajiny jsme mohli stále slyšet hlasy, které zpochybňovaly, že do obrany musíme investovat včas a pravidelně. Ve chvíli, kdy propukne konflikt, tak je na nějaké zásadní kroky zpravidla pozdě.

Věřím, že ti, co o tom pochybují, tak se jejich pochybnosti o něco sníží, když vidí aktuální útoky palestinských teroristů na Izrael. To všechno ukazuje, v jak nebezpečném prostředí žijeme a že jsme se rozhodli správně. Dnešní svět je plný nepříjemných překvapení a plný překvapených lidí, kteří podlehli iluzi, že právě jim se nemůže nic stát. Prosím, mysleme na to, abychom se mezi ně nezařadili, protože bez bezpečnosti není žádná prosperita.

Chci ale zdůraznit, že trváme a děláme konkrétní kroky na výrazném zapojení českého obranného průmyslu jak do posilování české obrany, tak do zahraničních dodávek, takže jde o kroky, které českému průmyslu pomáhají nejen abstraktně, ale také přímo a velmi konkrétně. Připomenu také udělení vývozních licencí zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině ve výši téměř 90 mld Kč.

5. Zlepšujeme fungování země

Jak už jsem zmínil, všechny tyto cíle musíme zároveň vyvážit akutní potřebou – dát do pořádku veřejné finance, což je další věc, k níž se moje vláda zavázala.

Rozpočet na příští rok, který vláda před více než týdnem schválila, snižuje deficit z více než 5,8 % HDP v roce 2021 na 2,2 % HDP v roce 2024, tedy pod hranici maastrichtských kritérií.

Myslíme současně na to, abychom dále zlepšovali život firmám. Aktuálně v rámci ozdravného balíčku zjednodušujeme zákony, a to jak o DPH, tak zákon o dani z příjmů.

Zavádíme možnost, aby firmy účtovaly v eurech, dolarech nebo britských librách, k tomu se rozšíří možnost, aby v cizí měně mohly firmy také vyplácet své zaměstnance.

Hledání rovnováhy v rozpočtu není snadné a přistupujeme k nepopulárním opatřením. Zvyšujeme korporátní daň o 2 procentní body. Chtěl bych tu ale ocenit, že většina podnikatelů tento nepříjemný krok chápe, a chápou ho i proto, že výše zdanění je stále pod úrovní většiny evropských zemí.

Jsme si ale vědomi, že s úsporami musíme začít především u sebe. Proto jsme hned po vstupu do vlády snížili výdaje o 80 mld. Kč a ozdravným balíčkem dále pokračujeme. O 5 % snižujeme provozní výdaje státu a o 2 % snižuje objem mezd.

Celkové výdaje státu poprvé za více než 10 let meziročně o 20 mld. Kč klesnou. Dojde také ke snížení počtu úředníků o 2 tisíce a také se sníží celkový počet státních zaměstnanců o více než 11 tisíc.

6. Ceny energií

Chtěl bych se tu zvlášť zastavit u tématu cen energií. To s blížící se zimou vyvolává obavy občanů a samozřejmě to zůstává mimořádně důležitým tématem pro energeticky náročné podniky.

Na pomoc s vysokými cenami energií jsme letos z peněz daňových poplatníků vydali 110 miliard korun. Desítky z těchto miliard šly přímo soukromým firmám.

Je třeba si říct narovinu, že v příštím roce si takovouto podporu dovolit nemůžeme a je na čase vrátit se do standardního režimu. Ceny silové energie klesají a tento pokles podle všech odhadů bude dál pokračovat. Zatímco přesně před rokem se elektřina prodávala za 420 euro za megawatthodinu, dnes je to 120 euro. Zemní plyn se před rokem prodával za 160 euro, dnes po růstu asi 40 euro.

Cena silové energie klesá, v té regulované bohužel dojde k určitému navýšení. Je to způsobeno investicemi do přenosové soustavy, opětovným zavedením platby poplatků za obnovitelné zdroje energií, ale také vyššími náklady na řízení sítě, které se odvozují od ceny energií v posledních letech.

Chápu, že to není dobrá zpráva, ale je to jediná cesta, kterou nám rozpočet dovoluje. Peníze jsou jenom jedny a jakákoli krátkodobá pomoc nebo kompenzace zároveň znamená méně investic do přenosové soustavy a nových zdrojů – tedy do toho, co může ceny energií dlouhodobě snižovat.

My samozřejmě analyzujeme další možnosti, jak nárůst zpomalit, a potvrzuji, že jsem přijal dopis tří svazů a že jsem připraven takové jednání co nejrychleji svolat. Pojďme společně hledat cesty pro ty energeticky náročné podniky.

Budoucnost

Dámy a pánové, na závěr bych chtěl říct něco k budoucnosti. Témata, která jsem tu zmínil, mají něco společného: Ať už jde o rozpočet, bezpečnost, dopravní infrastrukturu nebo energetiku, všude musíme hledat rovnováhu mezi aktuálním komfortem a dlouhodobými výsledky, které si však musíme nějakým způsobem „předplatit“.

Proto nesmíme zapomínat na investice, které se vyplatí dlouhodobě a na jejichž výsledky si nemůžeme sáhnout už dnes.

Česká republika musí reagovat na to, jak se proměňuje světová ekonomika. Musíme reagovat na to, že výroba se více lokalizuje, v rozhodování hraje větší roli bezpečnost a opatrnost a souběžně s tím se velmi zrychluje vývoj technologií.

Na všechny tyto změny musíme reagovat, jinak prostě neuspějeme v globální konkurenci.

Velmi dobrým a konkrétním příkladem je automobilový průmysl, který tvoří 10 % našeho HDP a na nějž je navázáno velké množství dalších firem.

Na úrovni Evropské unie se nám podařilo prosadit rozumný pohled na normu EURO 7. Toto vítězství jednoduše znamená, že jsme na několik let zachránili malá auta se spalovacími motory, znamená to i další pozitivní věci. V této aktivitě jsme byli lídrem a dokázali jsme dát dohromady skupinu stejně smýšlejících států a změny jsme prosadili.

Dlouhodobě ale musíme počítat s nástupem elektromobilů, což je zcela nezpochybnitelný trend. Proto moje vláda vstoupila do projektu těžby lithia na Cínovci, proto vyjednáváme se zájemci o stavbu několika továren na baterie nebo se zájemci o investice do výroby čipů.

A toto je stále jen část zásadních změn. Podobné posuny postihnou i další průmyslové sektory, nástup umělé inteligence vše ještě více urychlí.

Dámy a pánové, je tu plno nejistot, je tu plno otevřených otázek, ale to nás nesmí odradit. Věřím, že vývoj posledních let ukázal, co všechno zvládneme, když jsme pod tlakem, i když máme málo času. A my teď – bohužel či možná bohudík – přicházíme do období, kdy budeme pod tlakem téměř neustále. A na to musíme být připraveni.

I z tohoto důvodu věřím, že vyřešení našich zásadních dluhů a investice do klíčových oblastí, které mají největší vliv na naši ekonomiku, je správná cesta, která dlouhodobě nejvíce pomůže naší ekonomice, průmyslu, ale i zaměstnancům. A věřím, že výsledky tohoto našeho úsilí už brzy poznáme.

Věřím také, že v budoucnu budeme ještě intenzivněji spolupracovat než dosud. Dobrým příkladem této spolupráce je to, že Svaz průmyslu a dopravy je plnohodnotným členem nově zřízeného Vládního výboru pro strategické investice, že se jeho reprezentanti aktivně zapojují do práce tohoto výboru, že tam mají možnost přicházet se svými projekty a že se podílíte na tom, abychom posunuli Českou republiku kupředu a dostali se skutečně mezi nejúspěšnější země. Což není snadné, ale je to reálný cíl, je to vize, na které když budeme pracovat, tak ji naplníme v realitě.

Dámy a pánové, ještě jednou vám děkuji za pozvání na dnešní sněm, přeji vám úspěšné jednání a vše dobré do dalších dní. 

Petr Fiala, předseda vlády České republiky

 

        

 

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie [F] fotogalerie