Projev předsedy vlády Vladimíra Špidly k povodním přednesený dne 23. srpna 2002 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

Vážené dámy a pánové,

dovolte, abych, jak jsem před krátkou dobou sdělil, využil situace a možnosti, kterou mi dává jako premiéru České republiky jednací řád, a abych vám podal stručnou informaci o povodních a o činnostech hlavních systémů českého státu, které probíhaly v této souvislosti.

Povodeň, která se Českou republikou doslova přehnala, měla dvě fáze, které si všichni jistě stále ještě velmi dobře pamatujeme, a dosáhla rozsahu, který pravděpodobně v našich dějinách nebyl zaznamenán. Rozhodně nebyl zaznamenán od počátku 19. století, odkdy se vedou měření, která lze odborně srovnávat.

Tato povodeň zasáhla hlavní říční osu České republiky, tj. Vltavu a Labe, a to s množstvím přítoků, takže celkově bylo postiženo deset krajů včetně hlavního města Prahy, 43 okresů, a města a obce byly z části úplně zaplaveny v šesti krajích, z toho ve 26 okresech.

Chtěl bych upozornit na to, abychom měli stále na paměti, že existovalo jádro této povodně, ale mapové podklady, které vyhotovila Armáda České republiky, ukazují, že někdy překvapivě došlo k zatopení ještě některých území, která jsou jakoby mimo naši pozornost a mimo toto hlavní jádro. Bylo tedy zasaženo více obcí, než se na první pohled a jednoduchou úvahou dá usoudit.

Povodeň postihla obrovské množství lidí a průběžně bylo evakuováno 220 tisíc lidí. Chtěl bych v této souvislosti upozornit, že čísla o evakuaci jsou pochopitelně velmi nejistá a při další revizi se objevilo číslo, které říkalo, že se evakuovalo 107 tisíc lidí. Je to jasné, protože v tom rychlém pohybu se nedá dělat žádná podrobná evidence - lidé jsou na dovolených, u příbuzných apod., věc je velmi složitá, ale v každém případě si můžeme být jisti, že mezi 110 tisíci a 220 tisíci lidmi se pohyboval rozsah evakuace, která byla uskutečněna.

Myslím, že je třeba ocenit schopnost provést tuto evakuaci, a musím říci, že to, že byla provedena tak úspěšně a že ochránila velké množství životů - o čemž jsem zcela zásadně přesvědčen - se nestalo nahodile, ale stalo se to díky tomu, že celý krizový systém byl po povodních v roce 1997 modernizován a koncepčně sjednocován. Myslím tedy, že je jasné, že koncepce integrovaného systému se osvědčila, a že je nepochybné, že je správné tuto koncepci dále rozvíjet, i když jistě podnikneme analýzu toho, co se přesně odehrávalo.

Musím nyní nepochybně zcela upřímně a hluboce ocenit práci všech těch, kdo se na záchranných operacích podíleli. Je to práce enormní, obrovská, neocenitelná a týká se v pravém slova smyslu všech. V zásadě bych mohl říci, že se týká všech občanů České republiky. Měla tato práce složku hasičského záchranného sboru, složku dobrovolných hasičů, měla složku policie, měla složku Armády České republiky, v obrovském nasazení byli zdravotníci, hygienická služba, veterinární služba - mohl bych jmenovat další a další, a pokud jsem přece jen na někoho zapomněl, omlouvám se předem.

Za touto prací složek, které byly nasazeny přímo, byla práce nepředstavitelného množství bezejmenných lidí, kteří zajišťovali věci zcela obyčejné, jako například vyskladňování mimořádného množství dezinfekčních prostředků, získávání prostředků, o kterých se naprosto nepředpokládalo, že by bylo potřeba získat je v takové rozsahu, atd.

Chtěl bych tedy poděkovat českým občanům, záchranným systémům i českým občanům jako takovým.

Protože kdyby naši občané nebyli disciplinovaní, kultivovaní, houževnatí a stateční, tak se nikdy nepodařilo uskutečnit záchrannou operaci v takovém rozsahu, v takovém čase a s takovým úspěchem.

Jakkoli je tato věc nepochybná, bohužel došlo ke ztrátám na životech. Tyto ztráty jsou významně nižší než například v sousedním vyspělém Německu. Myslím si, že i to je ukázka toho, že náš systém reagoval na situaci, která je vysloveně srovnatelná, do které jsme se dostali rychleji, méně očekávaně, a přesto je počet lidí, kteří zahynuli, daleko menší.

V současné době je registrováno 14 ztrát na životech. Z toho pravděpodobně šest nelze dát do souvislosti s povodněmi jako takovými, ale je nutné je dát do souvislosti s riskantním chováním lidí v této vypjaté situaci. Čili tento úspěch je velký, ale přesto si myslím, že by bylo správné minutou ticha uctít památku těch, kteří zahynuli v zuření tohoto přírodního živlu, stejně tak jako touto minutou vzdát úctu těm, kteří se tak úspěšně a s takovým odhodláním nasadili.

Dámy a pánové, žádám vás o minutu ticha.

………..

Děkuji vám.

Povodeň zasáhla, jak jsem již uvedl, řadu velkých měst a obcí. Zcela zatopených bylo 99 měst a obcí, které mají celkem 263 tis. obyvatel. Chci říci, že pro účely této statistiky jsme městské části považovali za obce, čili je to včetně městských částí.

Částečně zatopených bylo 347 měst a obcí, které měly 1 333 000 obyvatel. Znamená to tedy, že bylo postiženo celkem 446 obcí, tj. 7,1 % obcí z celkového počtu obcí. V nich žil v okamžiku povodně 1 600 000 obyvatel, to znamená, přímo či nepřímo se do kontaktu s povodní dostalo 15,6 % obyvatel České republiky.

Podle předběžných odhadů vlády živelní pohroma zapříčinila škody ve výši 60 až 90 miliard korun. Myslím si, že toto číslo zdaleka není konečné a že musíme uvažovat o tom, že je pouhým odhadem. To je právě jeden z důvodů, proč vláda předkládá návrh na prodloužení odevzdání státního rozpočtu, protože k jeho skutečně kvalitnímu zpracování tváří v tvář této kruté katastrofě budeme potřebovat ještě dodatečný čas.

Mnohamiliardové škody jsou v průmyslu, na budovách, na telekomunikacích, na poštách, na zemědělských kulturách, lesích, stavu vodních děl apod. Myslím si, že výčet škod bude trvat ještě určitou dobu.

Částečně bylo narušeno i životní prostředí. Zde bych chtěl zdůraznit, že nebylo narušeno ekologickou havárií v takovém klasickém slova smyslu. Jedinou registrovanou havárií, naštěstí ne zcela velkého rozsahu, ale přesto byla velmi nebezpečná a krizové štáby měly velmi těžké rozhodování, byl únik chloru z Neratovic. Ten se podařilo nasazením Hasičského záchranného sboru a Armády České republiky zvládnout, a z tohoto hlediska, jakkoli to nepochybně ekologická havárie byla, její důsledky byly omezené.

Další ekologické havárie nejsou registrovány, kromě dílčích havárií, které byly způsobeny např. vyplavením menších zásobníků ropných látek apod. V jednom paradoxním případě se ukázalo, že tím byl odhalen trestný čin, kdy profesionální řidič si shromažďoval ve své garáži benzin neznámého původu. Žádná z těchto havárií nebyla významná z hlediska životního prostředí.

To, co je z hlediska životního prostředí velmi významné, je, že bylo celkově zasaženo 76 čističek odpadních vod, a to jak u statisícových a milionových měst, například České Budějovice a Praha, tak samozřejmě u desítek měst a obcí, které jsou menší, ale přesto jsou významné. Odstranění této situace bude vyžadovat velké úsilí, protože nepochybně ovlivnění životního prostředí a ovlivnění hygieny v prostředí bude významné, a musíme této věci věnovat pozornost.

Pokud jde o celkové hodnocení této povodně v oněch konvenčních termínech stoleté, pětisetleté a tisícileté vody, myslím, že nemá velký význam s těmito pojmy manipulovat. Snad pouze jediná poznámka: u přítoku do Orlíku se hovoří o tisícileté vodě, o přítoku z Orlíku do Prahy se hovoří o pětisetleté vodě a na odchodu z České republiky jsou to vody, které nepřekračují hodnotu stoleté vody, ale v zásadě se jí blíží.

Myslím, že při této příležitosti můžeme vzdát hold vodnímu stavitelství v České republice, protože například rybník Rožmberk je postaven na objem vody 5 mil. m3 a ve vrcholném okamžiku obsahoval 70 mil. m3. Přesto hráz postavená v 16. století odolala.

Okamžitě poté, co opadlo bezprostřední nebezpečí, byla provedena revize přehrad a všech vodních děl. Tato revize skončila velmi uspokojivě, protože z hlediska celkové stability těchto vodních děl nebyly shledány závady, i když, pravda, došlo k dílčím poškozením technického zařízení, turbin, různých kanálů apod., ale základní stabilita a konstrukční schopnost těchto vodních děl zadržovat vodu byla zachována.

Dovolte mi, abych se zabýval jen velmi krátce chronologií událostí, resp. velmi krátce činností provádění záchranných prací, likvidace škod a činností vlády.

Na odstraňování škod a záchranné práce bylo nasazeno celkem 27 tisíc záchranářů, z toho 3 800 profesionálních hasičů, 11 500 dobrovolných hasičů, 4 800 policistů, 1 350 vojáků pro posílení policie a 5 700 vojáků pro záchranné práce. Spolu s nimi bylo nasazeno 2 000 vozidel a jiné techniky, vrtulníky Armády ČR a Policie ČR.

Nasazení sil a prostředků v uvedeném rozsahu přetrvává do současné doby. V záloze jsou připraveni další vojáci včetně techniky.

Vláda s ohledem na momentální stav a trvající krizovou situaci vyhlásila v prvé řadě 12. srpna nouzový stav. Využil jsem práva, které mi dává ústava, a vyhlásil jsem jej z funkce premiéra republiky po zhodnocení situace a po debatě na krizovém štábu Hasičského záchranného sboru. Mohu konstatovat, že důsledky tohoto rozhodnutí se ukazují jako odpovídající situaci a je to podle mého názoru důkaz, že ti, kteří připravovali krizové zákonodárství, odvedli dobrou práci.

Vzhledem k tomu, že rozsah škod je enormní a v současné době je ve fázi, kterou bych nazval fází sanační, jejímž základním úkolem je umožnit návrat lidí a vytvořit prostředí, které je z hlediska životního prostředí obecně a z hlediska hygienického rizika přijatelné, i když nepohodlné, tak protože probíhá tato sanační práce, která probíhá v enormním rozsahu, rozhodla vláda prodloužit nouzový stav ještě do 31. srpna. Dámy a pánové, nepočítáme s dalším prodlužováním nouzového stavu s výjimkou situací, kdy by se prostě zřetelně ukázalo, že je to nutné, ale náš základní záměr není prodlužovat tento stav nad nadbytečnou míru. Mohu doložit - i když je to pouze indicie - že první rozhodnutí bylo na pouhých deset dnů, protože jsme si byli vědomi, o jak závažnou věc se jedná, a nechtěli jsme nasadit tuto možnost na dobu delší, než je nezbytně nutné.

Ve svém vystoupení jsem se nezmínil ještě o zahraniční pomoci. Dovolte mi krátký komentář. Zahraniční pomoc přišla velmi rychle, nabídky zahraniční pomoci se odehrály a zahraniční pomoc má pro nás význam. Není - protože náš stát je moderní, velmi pružný a odolný - otázkou bytí a nebytí, není otázkou zvládnutí krize. To jsme schopni zvládnout svými silami, kdybychom žádnou pomoc neobdrželi. Přesto je tato pomoc cenná, je praktická a umožňuje v některých okamžicích zvládnout situace, které bychom zvládali hůře, jejichž zvládnutí by trvalo delší dobu. Uvedu velmi jednoduše: čerpadla, vysoušeče, vakcíny. To všechno jsme obdrželi v zahraniční pomoci a je to příspěvek, který má velkou váhu a hodnotu.

Získali jsme tuto pomoc a dovolte mi, abych přednesl současný výčet, protože si myslím, že to je zdvořilé a správné, protože je třeba výslovně a zřetelně ocenit ty, kteří nám pomohli. Zahraniční pomoc jsme dostali z Belgie a Řecka - Řecko tuším bylo první, které vůbec pomoc poskytlo - Francie, Švédska, Nizozemí, Lucemburska, Slovenska, Dánska, Německa, Švýcarska, Slovinska, Chorvatska, Itálie, Polska, USA, Izraele, Velké Británie, Finska, Japonska a Maďarska. Česká republika tedy v tomto okamžiku nezůstala sama a myslím, že je správné ocenit například pomoc ze Spolkové republiky Německo, která ve stejné době zvládala stejný problém. Chtěl bych sněmovně sdělit, že znojemští hasiči naopak pomáhali při zvládání povodní v Rakouské republice, čili evropská solidarita se zřetelně osvědčila.

Ve zvládání povodní mají obrovský význam nevládní organizace. A opět bych je mohl jmenovat velmi rozsáhlým výčtem, ale v tento okamžik to neučím nikoliv proto, že bych to nepovažoval za správné, ale proto, že si nejsem jist, jestli v tomto okamžiku moje podklady jsou zcela přesné, a nerad bych kterékoliv organizaci tím, že ji nebudu citovat, ukřivdil. Prostě nevládní neziskové organizace poskytly pomoc a budou poskytovat pomoc, která je významnou složkou celkové operace, celkového zásahu a angažovanosti české společnosti jako takové, a této iniciativě patří dík, a to opravdu velmi hluboký.

Jak už jsem řekl, epidemiologická situace včetně zaplavených oblastí je příznivá. Nebyl hlášen výskyt infekčních nemocí v souvislosti s těmito záplavami. To je prostá a jednoduchá věta. Co to znamenalo pro odborné sítě hygieny a veterinární služby, to si pouze lidé, kteří jsou v tomto oboru zasvěceni, dovedou představit. Asanovat území o tisících hektarů, která jsou naplněna organickým materiálem nejrůznějšího původu, je prostě úloha, která je enormní, a chtěl bych těmto složkám poděkovat, protože se zdá, že prokázaly to, o čem jsme byli přesvědčeni, totiž že naše hygiena a veterinární služba patří k nejlepším systémům tohoto typu na světě.

Dovolte mi, abych velmi jednoduše a velmi krátce popsal činnost vlády v době povodní.

Po celou dobu, a to jak v první, tak ve druhé fázi jsme byli přítomni a v akci - premiér republiky a ministr vnitra a všichni ti, kteří byli nutní pro uvedení a fungování krizového systému.

Vláda se dostavila na mimořádnou schůzi dne 13. srpna, na které bylo schváleno moje rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu pro určené kraje, nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů pořádkové služby Policie České republiky a k záchranným pracím při povodních, financování nákladů na odstraňování následků povodňových škod.

Další mimořádná schůze byla 14. srpna. Uložila všem členům vlády specifikovat požadavky na humanitární pomoc v oblasti své působnosti a rozhodla o přechodném snížení limitu ropy ve státních hmotných rezervách.

Další schůze byla 15. srpna. Vláda rozhodla o vytvoření centrální internetové adresy pro zveřejňování informací orgánů veřejné správy vydávaných v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, rozhodla o bezplatném vydávání pohonných hmot pro zasahující složky, rozhodla o zvýšení počtu vojáků povolaných k záchranným pracím. Ta internetová adresa vypadá zdánlivě banálně a skutečně to asi není klíčová věc v celé věci, ale přesto - byla to reakce na to, že byly vyřazeny internetové linky a že bylo vyřazeno běžné spojení, a i tato věc se musela přeorganizovat.

16. srpna rozhodla vláda o zrušení nouzového stavu pro Karlovarský kraj, protože se ukázalo, že důvody pro to, aby nadále trval, neexistují - Karlovarský kraj naštěstí hlavní tíže povodní minula -, a souhlasila s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky v souvislosti s jejich účastí na záchranných pracích po dobu šedesáti dnů. Pod touto floskulí by se samozřejmě mohlo skrýt cokoliv, ale podstata spočívá v tom: belgická armáda nám poslala vysoušeče a některé agregáty, které prostě umějí obsluhovat belgičtí ženisté, takže šest belgických ženistů obsluhuje to, co bychom se museli učit. Oni jdou prostě do akce a mohou to uplatnit okamžitě.

A tak je to dále, čili ty počty vojáků jsou velmi malé, ale přesto bylo důležité, aby vláda toto rozhodnutí učinila, a já o tom sněmovnu informuji.

21. srpna vláda schválila návrh zákonů, který by umožnil poskytnout úvěr na pořízení bytů a tak dále, čili v podstatě ony sněmovní tisky, které budeme dnes projednávat.

Na závěr mi dovolte, abych skončil určitou obecnější úvahou. Česká republika, moderní stát v moderní Evropě, byla postižena obrovskou přírodní katastrofou. Tato přírodní katastrofa nepřerostla v katastrofu společenskou. Ukázalo se, že struktura české společnosti je odolná, že schopnost lidí reagovat v krizi, poskytnout si pomoc, zvládat nezištně povinnosti, které jsou na ně naloženy, se ukázala jako obrovská. Díky tomu se podařilo až doposud onu katastrofu zvládnout způsobem, za který se nemusíme stydět. Protože kdyby se jednalo pouze o činnost státu v úzkém slova smyslu, uprostřed obyvatelstva, které propadá panice a sobecky podle hesla "spas se, kdo můžeš" hledá východisko jenom pro sebe a nemyslí na druhé, nezvládli bychom to.

Dovolte mi tedy, abych na závěr poděkoval občanům České republiky za jejich odolnost, odvahu a úsilí a abych velmi zvlášť poděkoval všem lidem, které bych nazval dobrými sousedy, protože nikdo z nás neumí ocenit, kolik těchto dobrých sousedů si navzájem pomohlo a jaký velký přínos to v této velké krizi byl. Tato hodnota, toto úsilí do žádných statistik nevstupuje.

Dámy a pánové, jakkoliv se nevedla ještě debata na toto téma, dovolte mi, abych vám sdělil, že předpokládáme, že dojde k velmi podrobnému hodnocení celé přírodní katastrofy, že dojde k velmi podrobnému hodnocení činnosti jednotlivých složek záchranného systému, krajských hejtmanů, okresních krizových štábů atd., atd., s cílem poučit se a náš systém, který přestál obrovský křest vodou, dále ještě zlepšit a rozvinout.

Chtěl bych zdůraznit, že bezprostřední odražení krize máme v tento okamžik za sebou. Přecházíme do fáze rekonstrukce země. To je fáze, která je daleko méně dramatická, ale přesto bude mimořádně významná. Uvedl jsem už hodnotu předpokládaných škod, ale myslím si, že každá takováto rekonstrukce není pouhým návratem k tomu, co bylo, ale je to současně cesta do budoucnosti. My budeme muset velmi vážně přehodnocovat územní plány, velmi vážně hodnotit určité typy investic, velmi vážně nahlížet na celkové pojetí krajiny, a mohl bych pokračovat dál a dál.

Ale to, na co musíme dbát zvlášť, to jsou dvě věci: náklady této katastrofy musí být rozloženy spravedlivě na ramena všech občanů České republiky. Je to katastrofa, která byla skutečně obrovská, a je povinností ústavních činitelů a vlády zejména, aby sledovala tento cíl. Myslím, že to je jeden díl věci. Druhý díl je docílit toho, aby každé z rozhodnutí bylo zřetelné, pochopitelné a hájitelné. Protože to budou obtížná rozhodnutí v okamžiku, kdy zdroje nejsou zcela jasné nebo dostatečné, v okamžiku, kdy jsou proti sobě řazeny priority, které nelze jednoduše odlišit, že ta má větší váhu a jiná menší. Ale přesto myslím, že můžeme dokázat, aby tato rozhodnutí byla poctivá, aby je člověk mohl hájit a neztratil přitom čest.

Chtěl bych také zdůraznit, že zkušenosti dějin jsou zřejmé, že v dobách rekonstrukcí, nejčastěji po válkách, je velká tendence zneužívat tu situaci, a to jak politicky, tak k osobnímu prospěchu. Prostě při rekonstrukčních pracích se také někdy krade, to je dobré si uvědomit. Je proto důležité, abychom si byli vědomi těchto okolností, zřekli se jakéhokoliv zneužívání katastrofy, která nás postihla, avšak byli si vědomi toho, že skutečně v dějinách neměla obdobu.

Děkuji vám, dámy a pánové.