1. června 2020

Přítomní členové: Tomaš Salomon, Jan Juchelka, Miroslav Singer, Vladimír Dlouhý, Jan Švejnar, Štěpán Jurajda, Daniel Beneš, Bohdan Wojnar, Petr Jonák, Miroslav Zámečník, Lukáš Kovanda, Daniel Prokop, Jakub Havrlant, Ladislav Bartoníček, Ilona Švihlíková, Simona Kijonková.

Přítomni za vládu ČR: předseda vlády Andrej Babiš, místopředseda vlády a ministr Karel Havlíček (MPO, MD), místopředsedkyně vlády a ministryně Alena Schillerová (MF)

Hosté: Vladimír Dzurilla (NAKIT), Michal Pícl (MPSV), David Koppitz (MMR)

Čas jednání: 18:30 – 22:00

PROGRAM JEDNÁNÍ

1. Prezentace PS Nová ekonomika, technologie a digitalizace

2. Prezentace PS Cestovní ruch a HOREKA

3. Stanovení gescí a dalšího postupu prací NERV – PS Ekonomická opatření/Hospodářská strategie/Investice

4. Různé

1. Prezentace PS Nová ekonomika, technologie a digitalizace

L. Bartoníček: Česko disponuje průměrnými fixními a vysoce nadprůměrnými mobilními sítěmi. Naopak máme slabou pozici v digitalizaci státní správy a využívání vysokorychlostního internetu. Je potřeba akcelerovat proces digitalizace ekonomiky v souladu s digitální strategií The Country For The Future. Realizace vhodných opatření by mohla ekonomice přinést v příštích 10 letech navíc 400-700 mld. Kč a státní pokladně přinést roční úspory ve výši 32 mld. Kč.

Výchozí situace České republiky v oblasti digitalizace je pod průměrem EU. ČR zaostává v digitální vyspělosti za severskými zeměmi, ale také průměrem EU. Pokrytí 4G patří k nejlepším v EU a malé a střední podniky v Česku stále mají jeden z nejvyšších podílů obratu z elektronického obchodování v EU. Problémem však zůstává nedostatečná úroveň digitálních dovedností obyvatelstva a digitalizace podniků nepostupuje tak rychle, jak by mohla. Digitální služby české veřejné správy jsou doposud málo využívané kvůli složitosti a nepřívětivosti digitálních služeb. Sítě 5G mohou pokrýt většinu domácností a průmyslových zón do 2 let – násobně rychleji než optické sítě. Současná pozice ČR se špičkovými LTE sítěmi dává šanci stát se světovým leaderem v rozvoji 5G sítí. Venture capital (VC) financování nových technologických společností v ČR zaostává nejen za evropskými lídry, ale i za zeměmi střední Evropy.

Klíčové oblasti identifikované NERV: digitalizace veřejné správy, open data, digitální dálnice (5G), digitální vzdělávání, nová ekonomika.

A. Babiš: Důležitý je pohled přes kalkulaci přínosů pro ekonomiku a státní rozpočet. Dělá se řada aktivit, bohužel žebříčky jsou sestavovány se zpožděním a kroky vlády se v nich zatím nezobrazují.

V. Dzurilla: Probíhá centralizace e-governmentu. Datové schránky budou od 1.1.2021 pro všechny, kdo mají bankovní identitu; pracuje se na propojeném datovém fondu státní správy. Státní správa jako zdroj analytických dat bude přinášet nové obchodní příležitosti. Souhlasí, že je třeba podpořit budování analytických schopností státu. Domnívá se, že dobré by bylo zřídit fond na financování digitální transformace úřadů.

A. Babiš: Vidí výhody dánského modelu, kde je digitální účast povinná. V našich podmínkách je takový postup obtížně prosaditelný. Vhodnější je jít způsobem motivace a propagace.

K. Havlíček: Zcela nesouhlasí s interpretací žebříčků. Nejsme na tom tak špatně – v žebříčcích je např. v řadě ukazatelů jen těsně před námi Německo.

Š. Jurajda: Zdůraznil důležitost prosazování využívání otevřených dat. Je potřeba kromě agregovaných dat pracovat také s individuálními anonymizovanými daty a na to připravit legislativu. Za prospěšné by považoval zapojení úředníků resortů do analytických prací a zprostředkování mostu mezi státní a akademickou sférou.

A. Babiš: Data nemáme často v optimální struktuře. Posledním velkým projektem byla Státní pokladna. Dlouhodobým nedostatkem, který se táhne státní správou od 90. let je roztříštěnost IT systémů. Řada dat chybí nebo není zcela využívána také v oblasti zdravotnictví. Doporučuje aby NAKIT ve spolupráci s NERV připravil konkrétní přehled kroků, které je třeba učinit pro větší otevírání a využívání dat.

J. Švejnar: Doporučuje dělat si vždy benchmark u jednotlivých oblastí. Řada modelů již v zahraničí úspěšně funguje a není třeba je nově vymýšlet.

A. Babiš: Souhlasí. Dobrými příklady jsou např. UK, Estonsko.

V. Dzurilla: Důležitá je nejen edukace na straně státu, ale také ve firmách. S tím by měl pomoci i SPd a HK.

V. Dlouhý: Souhlasí, rozvrh prací však musí přijít ze strany vlády. HK je připravena ke spolupráci.

V. Dzurilla: Digitalizují se postupně jednotlivé životní události a přidávají se služby.

A. Babiš: Považuje za vhodné udělat průzkum, jak se služby státu využívají a jaké je o nich povědomí u veřejnosti. Řadu produktů již stát má, ale je třeba je více propagovat.

L. Bartoníček: Připomíná, že např. z fyzických osob mají datovou schránku pouze 4 %.

K tématu infrastruktury – zásadní je podpora výstavby optických sítí. Pochvala Akčního plánu 2.0. Mobilní sítě – máme potenciál rychle dosáhnout úrovně 5G. Je to možnost, jak mít rychlý internet rychle. Pro výstavbu nových sítí nelze zcela uvažovat o výstavbě paralelní infrastruktury, ale je třeba připravit systém sdílení sítí. Dále je třeba nefragmentovat kmitočty.

Š. Jurajda: Distanční vzdělávání a jeho nedostupnost u žáků a studentů má prokazatelně dlouhodobé negativní dopady na vzdělanost a uplatnění na trhu práce. Stát by se měl více angažovat, koordinovat a pomoci zřizovatelům.

J. Havrlant: Prezentoval model podpory VC prostřednictvím zřízení fondu fondů. Podpora začínajícím technologickým firmám by měla být realizována mimo ministerstva.

a) “Fond fondů” (příklad: Yozma – Izrael). Stát by podpořil vznik VC fondů řízených zkušenými VC investory tím, že by investoval část prostředků (např. až 40%) zatímco zbytek by poskytli soukromí investoři. Fondy by pak investovaly do českých technologických společností dle standardního VC investičního procesu

b) Fond přímých investic pro koinvestice spolu se zkušenými VC investory (příklad: KVIC – Jižní Korea). Tyto investice by probíhaly přes automatizovanou platformu, která je přístupná pouze investorům a technologickým společnostem splňujícím stanovené podmínky (např. dostatečná obchodní minulost u investorů)

c) Fondy při univerzitách pro zjednodušení spolupráce univerzit a privátního sektoru

Na MPO jsou projekty připraveny.

K. Havlíček: Dobrým příkladem je i poslední působení CzechInvestu. Příliš však nefungují inkubátory na vysokých školách. Tam je třeba se snažit pomáhat, přestože jsou nezávislé. Plánuje se zavedení hodnocení a škálování inkubátorů.

M. Zámečník: Model fondu fondů je osvědčený a na MPO existuje konw-how pro jeho zvládnutí. Lze realizovat do 1 roku.

A. Babiš: Určitou část by bylo možné realizovat v rámci Národního rozvojového fondu (NRF).

J. Juchelka: Upřesňuje, že by problematika měla být řešena v rámci Národní rozvojové a záruční banky (NRZB). NRF je určen spíše pro „klasické“ investice a v licenci startupy a obdobné projekty nejsou zahrnuty.

T. Salomon: Doplňuje, že výstavba digitální dálnice by se mohla v rámci NRF realizovat, ale fond, který prezentoval kolega Havrlant je jiného charakteru a do NRF není vhodný.

A. Babiš: k tématu vysokých škol a univerzit: od každé univerzity by bylo třeba zhotovit přehled jejich cílů v oblasti digitalizace a zkoncentrovat jejich projekty na jedno místo. Potřeba vybrat prioritní 3-4 špičkové univerzity a spolupracovat.

J. Švejnar: Na špičkových univerzitách musí být manažersky nastavený systém, včetně negativních incentiv. Svoboda bádání je neomezená, ale musí být špičková, to je kritérium řízení. Řízení na univerzitách musí být jasné, přesné a důsledné.

Závěry:

Garanti za NERV a garanti za vládu společně rozpracují klíčové oblasti identifikované NERV: digitalizace veřejné správy (V. Dzurilla – zjištění, zda je veřejnost dostatečně informovaná), open data (Š. Jurajda, V. Dzurilla – sepsat konkrétní kroky dalšího postupu), digitální dálnice (L. Bartoníček, K. Havlíček/P. Očko), digitální vzdělávání (L. Bartoníček, Š. Jurajda/R. Plaga (J. Beran), příp. T. Hamberger – potřeba připravit projekt mapování talentů), nová ekonomika (J. Havrlant, K. Havlíček/ P. Očko/S. Jirotková – prověřit možnost projektu pro start-upy). Odpovědnost za koordinaci a sepsání celkového časového harmonogramu a plánu: L. Bartoníček.

2. Prezentace PS Cestovní ruch a HOREKA

J. Havrlant: Prezentace Stimulace poptávky jako podpora cestovního ruchu, nízkopříjmových osob a cesta k digitalizaci. Vouchery státní slevy na ubytování by byly čerpány přes datovou schránku/portálu občana – popularizace digitalizace. Pro nízkopříjmové skupiny a důchodce by byly státní příspěvky na spotřebu.

M. Pícl: Zmínil některé kritické body (problém s ověřením nízkopříjmovosti, u nízkopříjmových skupin by se mělo jednat o neexekuovatelné prostředky, podpora by neměla mít vliv na překročení hranic při žádostech o soc. dávky).

A. Babiš: Hrozí nebezpečí, že některé podniky nebudou vůbec obnoveny. Pak by se jednalo o neefektivně alokované prostředky. Bylo by dobré domyslet to i na sektor lázeňství. Dále je třeba projekt dopracovat a odladit jeho časový harmonogram. Finanční náročnost projektu je vysoká.

D. Koppitz: Systém je nastaven na podporu spotřeby v kombinaci s nezvyšováním cenové hladiny. Příspěvek zaměstnavatelů zatím není obsažen, ale zaměstnavatelé by se do něj mohli zapojit později a systém na to bude nastaven. Tím by se v průběhu příštího roku mohl snižovat podíl státu. Máme data k ekonomické výkonnosti cestovního ruchu za r. 2019, modelově spočítanou návratnost i průběžná data k obsazenosti kapacit v letošním roce.

S. Kyjonková: Doplňuje, že systém nebude pro podnikatele motivační, pokud se nebude jednat o daňově uznatelnou položku (benefit).

A. Babiš: Kromě přímé podpory spotřeby je relevantní i podpora firem v cestovním ruchu, kde by mezi vstupními podmínkami byly zařazeny parametry finančního zdraví. Poté je představitelné vydat se formou záruk.

M. Zámečník: Doporučuje spíše podpořit spotřebu, jako jednorázový impuls. Nemůže se jednat o permanentní produkt. Zdůrazňuje, ke spojení s oblastí digitalizace je finanční motivace používat digitální nástroje velmi rychlá cesta.

B. Wojnar: K diskusi o využívání digitálních služeb státu seniory: Inspirativní je pohled na německou digitální strategii, která o této skupině občanů explicitně pojednává. Možnosti zde vidí široké.

Závěry:

Projekt je třeba dále rozpracovat a přesněji stanovit jeho konkrétní parametry. (gesce: J. Havrlant, D. Koppitz, V. Dzurilla)

3. Stanovení gescí a dalšího postupu prací NERV – PS Ekonomická opatření/Hospodářská strategie/Investice

Koordinace a integrace v rámci PS i s dalšími PS NERV: D. Beneš

4. Různé

A. Babiš: Žádá členy NERV, aby na příští jednání NERV zhodnotili, roli samospráv při řešení ekonomických dopadů koronavirové krize.

Zapsal: Martin Hronza, tajemník NERV, 12. 6. 2020