Legislativní rada vlády schválila návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi

Jedná se o:
- návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů,
- věcný záměr zákona upravujícího ukončení zvyšování důchodového věku při dosažení věku 65 let a implementaci mechanismu pravidelné revize stanovení důchodového věku,
- návrh zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
- návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů:
Předkládaný návrh zákona reaguje na problematickou část ustanovení § 33 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, která se týká „podmínky souhlasu obce“ v případě posuzování nároku na doplatek na bydlení u žadatele užívajícího ubytovací zařízení. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo návrh novely výše uvedeného zákona, jehož obsahem není pouhé zrušení problematické části ustanovení § 33 odst. 6, ale navržení souboru opatření, která reagují na problematiku ubytovávání osob v substandardních formách bydlení (tj. jinde než v bytě) v katastru obcí. Návrh zákona se předkládá na základě usnesení vlády č. 624 ze dne 29. července 2015.
Obsahem novely není však jen zrušení problematického souhlasu obce jako podmínky v případě posuzování nároku na doplatek na bydlení, ale návrh přináší též řadu dalších opatření. MPSV chce lidem, kteří v současné době obývají ubytovny, nalézt standardní formu bydlení zejména v případě, kdy funguje spolupráce ÚP ČR, obcí a jejich úřadů a poskytovatelů sociálních služeb. Součástí navrhované novely je několik opatření, která navazují na poznatky předchozí novely a jejichž cílem je právě více tyto osoby zaktivizovat a snažit se je umístit z nestandardního ubytování do bydlení standardního. Cílem je také zpřesnit pojem „případ hodný zvláštního zřetele“ a tím zvýšit právní jistotu osob, kterým lze doplatek na bydlení poskytnout právě pouze v případě, bude-li jejich situace vyhodnocena jako případ hodný zvláštního zřetele.
Zákon předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
LRV doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.
 

Věcný záměr zákona upravujícího ukončení zvyšování důchodového věku při dosažení věku 65 let a implementaci mechanismu pravidelné revize stanovení důchodového věku:
Podle předkladatele návrhu zákona je žádoucí zaručit budoucím seniorům v průměru relativně konstantní dobu života v důchodu, konkrétně se jedná o čtvrtinu života. V souladu s návrhem MPSV bylo tedy rozhodnuto, že dojde k zastropování hranice důchodového věku – na 65 letech, protože neexistence této hranice je obecně vnímána jako negativní faktor.
Legislativně ukotvené stanovení revizního mechanismu důchodového věku, který bude v pravidelných intervalech posuzovat vývoj demografických ukazatelů a dle těchto parametrů navrhovat úpravu důchodového věku, povede k posílení vazby mezi důchodovým systémem a očekávaným demografickým vývojem. Zároveň se sníží nejistota demografické prognózy, kde s narůstajícím časovým horizontem dochází k zvýšení možnosti nepřesného odhadu.
Opatření je v souladu s doporučením Odborné komise pro důchodovou reformu.
Zákon předkládá Ministerstvo spravedlnosti (MPSV).
LRV doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.
   

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:
Hlavním cílem novely je uvést do souladu tento zákon s právními předpisy EU týkajícími se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových a jejich přípojných vozidel ve znění rozsudku Soudního dvora EU ze dne 4. září 2014 ve věci C 162/13 v řízení Damijan Vnuk proti Zavarovalnica Triglav d.d.  Základní důraz je přitom kladen na ochranu osob poškozených provozem motorových a jejich přípojných vozidel bez ohledu na to, zda jsou provozována na místech veřejně přístupných nebo soukromých nebo zda jde o použití vozidla jako dopravního prostředku nebo o jeho jiné použití v souladu s jeho obvyklou funkcí. Přijetím zákona vznikne vlastníkům vozidel, která doposud nejsou provozována na veřejných pozemních komunikacích, resp. nebyla na těchto komunikacích ponechána, povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z jejich provozu.
Uvedené změny by měly nabýt účinnosti 1. ledna 2017.
Zákon předkládá Ministerstvo financí (MF).
LRV doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:
 Předmětný návrh zákona uvádí českou právní úpravu do souladu se směrnicí EP a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014, o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii. Nejvýznamnější koncepční změnou je zavedení nového ochranného opatření zabrání části majetku v návaznosti na požadavky článku 5 směrnice. Citovaný článek upravuje tzv. rozšířené zabavovací pravomoci členských států EU a zakotvuje povinnost členských států přijmout nezbytná opatření umožňující úplné nebo částečné zabavení majetku náležejícího osobě odsouzené za úmyslný trestný čin, který může přímo či nepřímo vést k majetkovému prospěchu.
Ochranné opatření zabrání části majetku  má za cíl postihnout majetek, u něhož jsou dány silné indicie svědčící o jeho „kriminálním“ původu, tak, aby bylo zabráněno dalšímu páchání trestné činnosti a aby byl odčerpán majetek pravděpodobně pocházející z nespecifikované trestné činnosti.
Podmínkami pro uložení uvedeného ochranného opatření pachateli jsou:
- odsouzení za zákonem stanovený úmyslný trestný čin generující zisk,
- další skutečnosti, na jejichž základě má soud za to, že majetek má původ v trestné činnosti (zejména hrubý nepoměr mezi zákonnými příjmy a celkovým majetkem pachatele v rozhodném období, včetně majetku, který pachatel v rozhodném období převedl na jiné osoby, a další skutečnosti svědčící kriminálnímu původu majetku, např. předchozí odsouzení pachatele za trestný čin generující zisky, styky s kriminálními osobami, účast v organizované skupině zaměřené na zisk, převody peněžních prostředků zásadně v hotovosti).
Zákon předkládá Ministerstvo spravedlnosti (MSP).
LRV doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.