Legislativní rada vlády schválila návrh soustavy zákonů o státním zastupitelství a vyjádřila se k ERÚ

Zákon o státním zastupitelství:
Nová úprava by měla rozvíjet původní koncepci veřejné žaloby jako soustavy státních zastupitelství a v zájmu toho lépe a precizněji vymezovat vzájemné vztahy v soustavě.  Návrh tak reaguje na dosavadní zkušenosti s platnou právní úpravou a usiluje o moderní pojetí státního zastupitelství, které je schopno nejen účinně čelit novým formám kriminality a chránit tak společnost před kriminalitou, ale též dosahovat společensky prospěšných cílů v oblastech mimotrestních, v nichž je státní zastupitelství jen obtížně nahraditelné nebo vůbec nezastupitelné.
Za tím účelem je třeba posílit postavení státních zástupců, precizovat povinnosti vedoucích státních zástupců a soustavu vybavit potřebnými nástroji pro to, aby mohla dostát zákonem stanoveným úkolům. Oproti tomu je však třeba též posílit odpovědnost státních zástupců za jejich činnost, která na jedné straně musí pružně a razantně reagovat na aktuální vývoj ve věcech spadajících do působnosti státního zastupitelství, na druhou strunu musí postupovat odpovědně a s respektem k oprávněným zájmům dotčených fyzických či právnických osob.
Cílem zákona je zejména:
- posílení postavení státního zastupitelství a samostatného výkonu působnosti jednotlivými státními zástupci (vymezení vztahu státních zástupců a vedoucích státních zástupců, respekt k samostatnosti při vyřizování jednotlivých věcí, stanovení rozvrhu práce, omezení vydávání tzv. negativních pokynů, možnost odmítnutí splnění pokynu, zavedení funkčního období vedoucích státních zástupců, povinná výběrová řízení, odvolatelnost vedoucích státních zástupců pouze kárným soudem apod.),
- posílení odpovědnosti státního zástupce (preciznější vymezení povinností státních zástupců, zavedení kárné odpovědnosti vedoucích státních zástupců),
- nová definice vztahů uvnitř soustavy, resp. vymezení podmínek, za kterých lze v soustavě vykonávat dohled (eliminovat riziko zneužívání institutu dohledu nikoli k zajištění odborného a účinného výkonu působnosti státních zástupců, ale skrytému vyžadování informací, které by jinak vyšší stupeň státního zastupitelství nebylo oprávněno vyžadovat, anebo je nehodlalo využít pro účely výkonu dohledu ve své vlastní působnosti) a
- zavedení specializace v oblasti závažné ekonomické kriminality zřízením nového Speciálního státního zastupitelství za současného zrušení dosavadních vrchních státních zastupitelství.
Zákon předkládá Ministerstvo spravedlnosti (MSP).
LRV doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.   

Zákon o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o státním zastupitelství:
Návrh zákona upravuje zejména navazující právní vztahy spojené s novými právními instituty obsaženými v zákoně o státním zastupitelství. Změny převážně legislativně technického charakteru jsou provedeny v trestním řádu, v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, v zákoně o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, zákoně o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a v zákoně o Nejvyšším kontrolním úřadu. K zabezpečení lepší spolupráce mezi příslušnými orgány sociálně-právní ochrany dětí a státními zástupci činnými na netrestním úseku se navrhují změny v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí. S ohledem na ustanovení návrhu zákona o státním zastupitelství, kterým se nově zakládá pracovní vztah státního zástupce namísto dosavadního pracovního poměru, se provádí příslušné úpravy též v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákoně o pojistném na sociální zabezpečení, zákoně o důchodovém pojištění, zákoně o veřejném zdravotním pojištění, zákoně o nemocenském pojištění a v zákoně o zaměstnanosti.
Zákon předkládá Ministerstvo spravedlnosti (MSP).
LRV doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.

Právní postavení předsedy a místopředsedů Energetického regulačního úřadu (ERÚ):
Dne 1. ledna 2016 nabyl částečné účinnosti zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Součástí tohoto zákona je v jeho části patnácté i změna zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.
Tato drobná novela zákona o státní službě týkající se ustanovení o rozsahu jeho osobní působnosti reaguje na nový organizační model Energetického regulačního úřadu. V jeho čele bude na základě zmíněné novely energetického zákona s účinností od 1. srpna 2017 namísto nynějšího předsedy jako monokratického orgánu stát Rada Energetického regulačního úřadu jako kolektivní orgán (obdobně jako je tomu např. v případě Českého telekomunikačního úřadu, i když nový organizační model ERÚ nebude úplně stejný jako organizace ČTÚ, kde kromě Rady ČTÚ existuje rovněž funkce předsedy ČTÚ, která je samostatným orgánem ve správním řízení, což v případě ERÚ nebude, tam budou orgány pouze dva, ERÚ a Rada ERÚ).
V důsledku pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně však došlo k chybnému nastavení účinnosti jednotlivých ustanovení zákona č. 131/2015 Sb., a tím k situaci, kdy je nejasné, zda předseda a místopředseda ERÚ jsou v období od 1. ledna 2016 do 31. července 2017 osobami ve služebním poměru, či nikoliv. Stalo se tak proto, že zákon o státní službě ze své osobní působnosti pro uvedené období vynímá členy Rady ERÚ, která však ještě neexistuje, a naopak výslovně nevynímá předsedu a místopředsedu ERÚ.
Cílem jednání LRV je zaujetí stanoviska, zda v důsledku výše uvedeného pochybení předseda a místopředseda ERÚ jsou ve služebním poměru, či nikoliv.
Materiál předkládá ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier.
Stanovisko LRV zní, že předseda a místopředsedů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nespadají pod zákon o státní službě.