Tiskové konference
9. 2. 2022 14:30
Tisková konference po jednání vlády, 9. února 2022
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, na kterém se vláda usnesla tak, že schválila státní rozpočet na letošní rok. A já o úvodní slovo poprosím pana předsedu vlády Petra Fialu.
Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, jak jste už slyšeli, vláda schválila státní rozpočet na rok 2022, a tím jsme nahradili ten předvolební rozpočet Andreje Babiše rozpočtem, který je skutečně protiinflační.
Je potřeba si uvědomit, že předcházející vláda jenom od roku 2019 zadlužila každého z občanů České republiky o dalších 90 000 korun, takže každý dluží 250 000 korun. Tomu nelze přihlížet, s tím musí odpovědná vláda něco dělat. A také jsme museli nějakým způsobem reagovat na rostoucí inflaci, na to, že se lidem znehodnocují jejich úspory, že čelí drahotě a dalším negativním věcem, které s inflací souvisejí.
Nebyli jsme v jednoduché situaci, protože jsme vlastně museli opravovat, upravovat, vylepšit špatně navržený rozpočet Babišovy vlády, a to v rekordně nízkém čase. Připomínám, že naše vláda byla jmenována 17. prosince.
To, co nakonec vláda dnes schválila, nebo rozpočet, jaký dnes vláda schválila, znamená, že schodek je o sto miliard korun nižší, než byl návrh rozpočtu připravený bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou, o sto miliard nižší. O 140 miliard nižší než výsledek rozpočtu za rok 2021 a o 220 miliard nižší než návrh rozpočtu na loňský rok, a to všechno bez zvyšování daní.
Podařilo se nám přitom vyčlenit dostatek peněz na priority, které posouvají naši zemi kupředu, aniž bychom se dotkli peněženek občanů, aniž bychom se dotkli kvality služeb, které stát poskytuje. Hlavními prioritami toho protiinflačního rozpočtu jsou kromě zodpovědného hospodaření také finanční prostředky na vzdělávání, investice a další důležité věci. Jsem rád, že se nám i v tomto rozpočtu, protiinflačním rozpočtu, daří udržet například cíl platů pedagogů na úrovni 130 procent průměrné mzdy, že naše priorita investice je v rozpočtu zohledněna tak, že je na ně více než deset procent. Platí také, že například investic na výstavbu nové dopravní infrastruktury, u těchto investic jsme nemuseli škrtnout ani korunu.
Kromě toho jsme mohli navýšit platy lidem, kteří bojovali v první linii proti covidu, a ten rozpočet počítá i díky dodatečným příjmům s tím, že budeme moci přidat 21 miliard korun na důchody. Počítáme i s pomocí lidem, kteří jsou postiženi zvyšováním cen energií, a podnikatelům, kteří byli v důsledku vládních restrikcí poškozeni.
Schodek rozpočtu i přes tyto priority a přes tyto investice a peníze pro lidi, i přesto je ten rozpočet, jeho schodek je nižší o téměř sto miliard korun.
Už tato čísla a to, co tady říkám, by mělo uklidnit všechny, kteří jsou třeba zneklidněni poplašnými zprávami, které šíří naše opozice. My neděláme žádné bezhlavé nebo hloupé škrty, neomezujeme investice. Děláme to, co jsme slíbili: Šetříme na provozu státu a na výdajích, které občanům lepší služby nepřinášejí. Ale na rozdíl od předcházející vlády si vážíme peněz, které občané ze svých daní platí. Tyto peníze nechceme rozhazovat, ale chceme s nimi rozumně hospodařit, odpovědně hospodařit, a tak jsme také sestavili a schválili tento rozpočet.
Vláda se samozřejmě zabývala i dalšími věcmi. Já bych tady zmínil jednu, a to je, že Bezpečnostní informační služba bude mít opět plnohodnotného ředitele. Vláda dnes jmenovala ředitelem BIS Michala Koudelku. Je to něco, co jsme všechny strany, které se dnes účastní naší vlády, tak jsme to oznámili nebo měli to v úmyslu už před volbami. Plníme to, co jsme řekli, a považujeme za důležité, aby Bezpečnostní informační služba měla v čele ředitele, který, jak už jsem říkal, je plnohodnotný, který se v té funkci osvědčil. Já jsem měl možnost i představit před jednáním vlády tento svůj návrh členům Bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, kde získal také jednoznačnou podporu.
A ještě bych jednu věc zmínil: Jak jsme již řekli dopředu, tak jsme na vládě rozhodli o postupném rušení některých povinností a opatření, která souvisejí s covidem. Rušíme povinnost prokázat se očkováním nebo certifikátem o prodělané nemoci při návštěvě restaurací, služeb, kulturních a sportovních akcí a podobných akcí.
Postupně budeme také navyšovat, o tom jsme také dnes rozhodli, počty návštěvníků na kulturních, sportovních akcích s výhledem k tomu, že od 1. 3. bude z omezujících opatření v platnosti jen velmi málo, prakticky jenom nošení respirátorů.
K těmto krokům přistupujeme s ohledem na aktuální stav pandemie, vzhledem k tomu, jak se vyvíjí počty nakažených i počty obsazených lůžek v nemocnicích. Musím říct, že se plně potvrzují ty informace a predikce, které nám dávali odborníci, z jejichž závěrů vycházíme, že jsme správně nastavili všechna ta opatření, a i díky tomu může teď docházet k jejich oslabování a postupnému odbourávání.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, já nyní poprosím pana místopředsedu vlády Mariana Jurečku o komentář.
Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobrý den. Já jen stručně doplním to, co už tady pan premiér řekl v úvodu ještě o některé informace. Opravdu platí to, že nejdeme cestou škrtání na občanech této země. Naopak vláda ve svém rozpočtu jasně deklaruje to, že těm lidem a skupinám občanů, kterým je potřeba pomoci, na které doléhá nejen energetická krize, ale i růst inflace, tak na ty v našem rozpočtu pamatujeme. To znamená nejenom z hlediska rozpočtu na tu energetickou pomoc, ale i na valorizaci důchodů, kterou plánujeme učinit od června tohoto roku, tak tyto finanční prostředky v rozpočtu navíc jsou.
Takže opravdu tyto kroky děláme se zodpovědností za osudy těchto lidí ve složité situaci, kterou jsme tedy zdědili, a pamatujeme na ně. A pamatujeme nejenom na tyto skupiny obyvatel, ale já také zmíním například i rozpočet na sociální služby, protože to se dotýká velkého množství lidí v České republice, kteří buď to potřebují částečnou pomoc, nebo se neobejdou bez pomoci vůbec.
A tady když se podíváme na financování sociálních služeb v loňském roce, kde tam byla vyčleněna částka 22,1 miliardy korun, tak zde například tento rozpočet ještě o něco málo zvyšujeme tak, abychom dokázali opravdu zabezpečit kvalitní služby i v této oblasti pro naše občany, kteří si opravdu pomoci nemohou. Ať už jsou to ta pobytová zařízení nebo ta terénní péče. Takže opravdu děláme tyto kroky s velkou sociální citlivostí. To, co jsme avizovali při sestavování této vlády, prostě naprosto jednoznačně platí.
Dovolte mi ještě informaci stručnou i k tomu, o čem se mluví od včerejška, a kdy opozice chce svolávat mimořádnou schůzi k oblasti té energetické situace a té pomoci domácnostem. My za poslední dva týdny, od doby, kdy se ukončil legislativní proces, který znamenal rozšíření těch žadatelů u příspěvku na bydlení a zvýšení těch normativů, tak od toho posledního lednového týdne registrujeme vyšší zájem lidí, kteří žádají o tento příspěvek na bydlení. Takže ten zájem tady roste, zvyšuje se, tak je vidět, že i o tuto formu adresné pomoci ti občané mají zájem a budeme samozřejmě tuto formu dále poskytovat a rozvíjet. Takže i tyto věci běží, platí a jsou tady jasná čísla, která říkají, že lidé o tuto pomoc zájem mají a využívají ji.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím místopředsedu vlády Ivana Bartoše.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já vám děkuji za slovo, i vám přeji hezký den, dámy a pánové. Asi na úvod k tomu procesu vzniku rozpočtu pro rok 2022. Já bych chtěl ocenit ten dialog, který jsme vedli jako koalice Pirátů a Starostů a jako koalice Spolu, kdy jsme se, a často zde byli i novináři ve večerních hodinách, čekali na výsledky těch našich neformálních jednání, my jsme se skutečně o tom rozpočtu bavili jako o celku. Hledali jsme tedy i tu celkovou úsporu na výdajové stránce státu, ale snažili jsme se zohlednit ty hlavní priority, které se dotýkají občanů.
Já bych chtěl vypíchnout jednu věc, protože už teď mi chodí dotazy jak z veřejnosti, tak od novinářů, kolik tedy jde v České republice na to IT? Jak se tato věc zobrazí v té prioritě toho rozpočtu? Já vám musím říct, že o IT se tady dlouhou dobu dosti mlžilo. A nebyla to jenom ta poslední vláda. Často ta jednotlivá ministerstva fungují dosti, ani ne tak netransparentně, jako z toho rozpočtu to nejde poznat.
Pokud si vezmu informaci paní Schillerové, myslím, že to zaznělo někde v médiích, nebo to bylo teď i v tom rozpočtu, tvrdila, na IT půjde 17 miliard korun. Což je jakýsi součet rozpočtových kapitol vykazovaných na jednotlivých resortech jako IT.
Ale náklady českého IT ještě zatížené tím resortismem, kdy každé ministerstvo si často vyvíjí nějaký systém, který pak je robustní, stojí hodně peněz a nedá se ho třeba zbavit nebo vylepšit, jsou samozřejmě náklady skryté. Jsou to konzultační činnosti, jsou to licenční náklady, do toho IT se skrývá hardware, stejně jako ty programy, které pak jako občan znáte z té stránky, na kterou přistupujete.
My jsme se rozhodli, že řízení českého IT dáme pod Úřad vlády. I proto byla zřízena, nebo respektive je ta pozice místopředsedy vlády pro digitalizaci. A my již teď stavíme odborné týmy, které následně budou spolupracovat s jednotlivými ministerstvy, a právě ty položky, které jsou IT, pomohou rozklíčovat a reálně přinést tu faktickou změnu. Ten tým pod Úřadem vlády bude mít strukturu jakýchsi delivery units. Odborníci, kteří budou architekti projektoví, projektoví inženýři či lidé, kteří dokáží identifikovat ty chyby v systému, stejně tak právníci, protože řada zákonů žije v jakési synergii s tím IT.
Když si vezmu příklad, a to musíme vyřešit a jsem za to rád, že už vedu tady s panem ministrem Stanjurou tu debatu, finance nebo otázka MPSV, kde vy prostě na konci roku přinesete nějaký daňový balíček a firma, která vám ten systém spravuje, řekne: To bude stát 90 milionů, ten balíček do toho programu zakomponovat. A nikdo neví proč. Nikdo neví, jestli to je tak náročné.
Musíme skutečně se podívat na to IT jako celek a z pohledu potom investic do českého IT. Ona to je investice a investice se vám vrátí v tom, že přináší buďto úsporu, nebo generuje nějaký zisk. Dívejme se tedy, až budeme mít rozklíčovány ty jednotlivé položky, na to, kolik bude Česká republika nakládat do té změny, do té digitální transformace. Tam pomáhají i ty peníze v Národním plánu obnovy, protože na velkou část nejenom, že pamatuje, ale dokonce je podmínkou realizace těch projektů.
A ta nová čísla, věřím, že se budou projevovat už třeba v těch dílčích úsporách za konzultační služby v té druhé polovině roku, zejména pak v přípravě rozpočtu na rok 2023. Rád vám k tomu řeknu nějaké detaily spíše na individuálních dotazech.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já v tuto chvíli poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo. Já zmíním východiska, ze kterých jsme vycházeli, když jsme připravovali návrh státního rozpočtu. Jsou to ty hlavní výzvy pro letošní rok: Zahájení stabilizace veřejných financí, boj s inflací a vysokými cenami energie.
Já bych chtěl ocenit spolupráci se všemi členy vlády a z tohoto místa bych chtěl poděkovat celému týmu na Ministerstvu financí, který připravil velmi dobře celý návrh zákona a celou dokumentaci, kterou teď budeme projednávat v Poslanecké sněmovně.
My jsme v tom návrhu rozpočtu slíbili to, co jsme říkali před volbami i po volbách: Kdybychom neměli žádné dodatečné příjmy a žádné dodatečné výdaje, tak protože jsme našli úspory 77 miliard, tak by schodek rozpočtu byl pod 300 miliard, jak jsme slíbili.
Těch 77 miliard můžeme rozdělit, jak jsme slíbili, především na běžné výdaje státu, 62 miliard, z toho 13 miliard jsou užší provozní výdaje, takové ty klasické provozní výdaje – energie, nájmy, kupované služby a podobně. Na objemu mezd pro státní zaměstnance jsme proti tomu populistickému návrhu Babišovy vlády po prohraných volbách ušetřili devět miliard. I tak se zvyšuje celkový objem mzdových prostředků pro státní zaměstnance. V rozpočtu je sedm miliard, a protože něco zbylo, tak to navýšení proti roku 2021 bude někde mezi deseti, jedenácti, možná až dvanácti miliardami.
Snižujeme neinvestiční dotace podnikatelskému subjektu. Největší položka je snížení dotace na obnovitelné zdroje, známé soláry. Podle pana ministra Síkely je to osm miliard korun. Tím, že zachováme platbu za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, to znamená roku 2021, tak jsme našli úspory ve výši 14 miliard korun a všechno ostatní jsou ty další běžné výdaje.
Kapitálové výdaje se proti tomu návrhu, který poslala Babišova vláda po těch prohraných volbách, snižují o patnáct miliard. Tady jediným vodítkem bylo, zda ta investice se dá, nebo nedá uskutečnit v letošním roce, a jednotliví ministři a ministryně identifikovali zhruba za patnáct miliard, že ty zakázky se letos prostě nedají uskutečnit. I tak bude na kapitálové výdaje 203 miliard, více než deset procent všech výdajů.
Připomenu čísla z loňského roku, kdy loni bylo plánováno 189 miliard, my plánujeme 203, to znamená o čtrnáct miliard víc, a reálně se vloni proinvestovalo 177 miliard. Takže pokud nám se povede proinvestovat těch 203 miliard, bude to o 26 miliard více.
Současně jsme identifikovali nové výdaje, které minulá vláda vůbec do rozpočtu nedala. Takže z těch dodatečných 62 miliard, které vycházejí z lednové makroekonomické predikce Ministerstva financí. My jsme nepoužili ten trik jako vláda v posledních dvou letech, že podseknu příjmy, nechám si schválit gigantický schodek státního rozpočtu 500 miliard a pak mám úspěch, kdy je to jenom 420 nebo jenom 368.
Poctivě jsme přiznali všechny příjmy, nové příjmy, a z těch nových příjmů dáme 21 miliard na zvýšení penzí, tři miliardy příspěvek na bydlení, pět miliard na zvýšené úroky státního dluhu. Bohužel, je inflace, zvyšují se základní sazby, takže platíme za minulé dluhy o pět miliard víc. Na covidovou pomoc, která bude poslední, o tom bude mluvit pan ministr, zhruba sedm miliard korun. Jednak na covidové programy, jednak na kompenzační bonus pro podnikatele, to je formou vlastně snížení vybrané daně z příjmů ze závislé činnosti, jednak také pro kompenzace pro obce a kraje, aby ten bonus pro živnostníky platil pouze stát, a ne krajské či městské samosprávy. Takže to je celkem 42 miliard.
Takhle jsme došli k tomu schodku 280 miliard a já zopakuji ta čísla, jak již říkal pan premiér: Skoro o sto miliard méně než návrh vlády Andreje Babiše, o 140 miliard méně, než když jsem 6. ledna oznamoval výsledky hospodaření za loňský rok, a o 220 miliard méně, než schválila Sněmovna hlasy komunistů, socialistů a hnutí ANO ten gigantický schodek 500 miliard.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, já nyní poprosím pana ministra zdravotnictví a místopředsedu vlády Válka o doplnění k epidemickým opatřením.
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ještě jednou hezký den, dámy a pánové. Asi to zásadní, co nás čeká a je to podle toho dlouhodobého plánu, o kterém jsme tady opakovaně mluvili, že pokud se data budou dobře vyvíjet, v půlce února dojde k uvolňování. Tak kromě toho, že ukončujeme testování, povinné testování, o čemž jsme už říkali minule, ve firmách, v noci z 18. na 19. toto opatření končí, tak současně tato noc z 18. na 19. bude znamenat změnu pro pořádání hromadných akcí. Oproti stávajícímu stavu tam bude moct těchto akcí se účastnit pětkrát více lidí než v současné době, místo sto 500, místo tisíc 5 000. Týká se to těch akcí podle jednotlivých kategorií.
Navíc jsme do toho opatření zohlednili i velikost těch prostor, kde se ta akce koná. Tedy přesahuje-li kapacita prostoru tisíc sedících diváků, lze z počtu míst nad tisíc obsadit nejvýše padesát procent maximální kapacity k sezení. Stadion 10 000 míst, tisíc tam může být plus zbývajících 9 000, padesát procent, tedy celkově 5 500 sedících diváků. Toto opatření bude platit z půlnoci z 18. na 19. a bude platit do konce února. A já doufám, že budu moct splnit, já i vláda, ten slib, ten předpoklad, který jsme tady predikovali, že k dalšímu uvolnění dojde začátkem března, pokud se situace bude dobře vyvíjet.
Je potřeba si říct, že v současné době začíná pandemie, začíná covid už teď intenzivně pronikat mezi seniory. My cílíme, jak jsem upozorňoval, na sledování seniorů, trasujeme seniory. Upozorňoval jsem na to a znovu využiju této příležitosti: Jakýkoliv senior, který má příznaky, který má potíže, by měl okamžitě vyhledat lékaře, nechat si provést PCR test, bezplatné PCR testy stále platí. Měl by se nechat vyšetřit, a pokud je covid pozitivní, bude mu včas nasazena léčba tak, aby nikdo zbytečně nezemřel.
Je potřeba říct, že na jednotkách intenzivní péče, ale především v tom vážném stavu leží pouze neočkování z rizikových skupin a umírají, bohužel, umírají neočkovaní. Proto využívám této příležitosti a znovu opakuji: Důvodem pro očkování je to, abyste v tomto měsíci, v následujícím měsíci a v následujících měsících, ten covid nezmizí, mutace omikron tady stále bude, doufáme, že se neobjeví nové mutace, abyste neměli vážný průběh onemocnění.
Tedy stále se má smysl očkovat, je to nesmírně zásadní věc. Očkujte se. Využijte nové vakcíny. Pokud nejste naočkovaní, riskujete svůj vlastní život.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím na závěr pana ministra průmyslu a obchodu Síkelu.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásný dobrý den vám všem. Je to trochu symbolické, protože pan ministr Válek tady mluvil o rozvolnění, o konci pandemie, a doufáme všichni, a já budu mluvit o konci covidových programů ze strany MPO, ale i ze strany dalších ministerstev.
Když jsem před vámi stál před týdnem v těch stísněných podmínkách ve sněmovně, avizoval jsem určité rámcové podmínky jako podklad jednání s Hospodářskou komorou a dalšími svazy a se zástupci kultury. Samozřejmě ten náš návrh vyvolal určité reakce a my jsme velmi intenzivně jak s Hospodářskou komorou, tak se zástupci jednotlivých odvětvových svazů, tak i se zástupci kultury koncem minulého týdne, přes víkend i začátkem tohoto týdne jednali.
Já jsem všem těm argumentům pozorně naslouchal. Dohadovali jsme se o parametrech, o tom, jestli postupovat odvětvově, jestli postupovat metodou de minimis nebo jestli se máme vejít do nějakých stávajících programů.
Ten hlavní důvod, proč jsme se nakonec rozhodli v některých parametrech vyjít našim partnerům vstříc, byl, že ta minulá vláda, vláda v demisi, vystavila nekryté šeky, dala nějaké východní přísliby. A přestože z právního hlediska je velmi problematické diskutovat nad tím, nakolik tyto přísliby jsou závazné, nebo nejsou, pokud nejsou pokryty v rozpočtu, tak ty ekonomické subjekty mají nějaké chování. A pokud nějaký tento příslib do svého chování zakomponují, pokud udělají nějaké výdaje v naději, že nějaké peníze dostanou, tak my jsme je v tom prostě nemohli nechat.
Proto jsme se rozhodli některé ty parametry upravit, vyjít vstříc těm požadavkům tak, jak zazněly od zástupců svazů a komory, a došlo k úpravě toho, že ten z naší strany původní návrh, že budeme srovnávat období pololetí 2019 a pololetí 2021, který jsme tam dali záměrně, protože jsme věděli, že došlo v těch letních a těch podzimních měsících k velkému nárůstu tržeb.
To, co jsme podcenili, je, že ta rezerva, kterou si ty jednotlivé subjekty vytvořily, tak už ji mezitím utratily. Takže jsme vyhověli tomu návrhu, že se budeme koncentrovat na ty dva měsíce, to znamená na listopad, prosinec, kterých se týkal ten lockdown a ta omezení vyhlášená minulou vládou. Rozhodli jsme se také rozšířit počet těch odvětví a subjektů. Rozšířili jsme je o prádelny a o zájezdové dopravce, kteří byli, nechci říct přímo, ale nepřímo velmi postiženi těmi omezeními.
Tím nám ten počet subjektů, ke kterým se ta pomoc nakonec dostane, stoupl na nějakých 12 700 až 13 000 subjektů. A rozhodli jsme se i zvednout limity v rámci těch jednotlivých položek tak, aby to bylo trošičku spravedlivější. To znamená, že jsme vlastně navýšili i tu celkovou alokaci v rámci těch jednotlivých programů někam k pěti miliardám. To znamená, zhruba o dvě miliardy jsme zvýšili ten náš původní návrh.
Ta poslední změna se týká toho, že my jsme chtěli být rychlí, proto jsme navrhovali metodu de minimis. Ukázalo se po konzultacích se svazy a s Hospodářskou komorou, že pro ně je ta metoda de minimis nevyhovující, protože oni v rámci té dohody a v rámci těch dotací nebo kompenzaci, které načerpali už v minulých obdobích, tak by se do toho nového čerpání už vlastně nedostali. Takže vlastně budeme některé programy renotifikovat. Máme už nějaké předběžné dohody s Evropskou komisí, že by to mělo jít rychle.
To, co je ale pro mě nejdůležitější, že ta společná dohoda, která zazněla je, že se o těch kompenzacích bavíme naposledy. Že se k nim už nebudeme vracet. A je to dohoda, kterou jsme udělali se zástupci svazů a všichni společně se chceme teď dívat do budoucna.
Pokud se někdo rozhodne provozovat restauraci v centru Prahy a vodit tam zahraniční turisty, je to jeho rozhodnutí. My jako Česká republika budeme mít a už máme v tuto chvíli jedny z nejvolnějších podmínek v rámci Evropské unie, a jestli mu tam ty lidi budou chodit, nebo ne, to už v tuto chvíli není naše věc. My nemůžeme dál udržovat některé podnikatelské subjekty na transfuzích.
My jsme připraveni společně investovat do budoucnosti, do transformace. Ten covid, celá ta dvouletá pandemie přinesla základní změny ekonomického paradigmatu a my jsme schopni podporovat ty, kteří jsou připraveni tou změnou projít, kteří jsou připraveni se na ty podmínky adaptovat, a těm do budoucna rádi pomůžeme.
Máme zkušenosti i ze stagflace ze 70. let ze Spojených států, že nejrychlejší cestou z ekonomických problémů vždycky bylo odstranění co největšího počtu bariér pro podnikatele a to je cesta, kterou chceme jít.
Další věc, na kterou se chceme koncentrovat, je zásadně usnadnit příchod zahraničních pracovníků do Česka, což je jeden z problémů, který české firmy velmi trápí. A to je z mého pohledu asi…
Co bych asi ještě chtěl zdůraznit, že my se tady bavíme o deficitu státního rozpočtu, který připravila vláda v demisi. Ale ten skrytý deficit z hlediska těch příslibů, které nebyly pokryty v rozpočtu, z hlediska těch závazků, které měly na ten rozpočet vyplynout ze sníženého DPH, by byl řádově o mnoho desítek miliard vyšší, než ve skutečnosti byl přiznán. Takže my prostě musíme k tomu rozpočtu a k tomu, jak s těmi penězi zacházíme, prostě přistupovat jinak. A ty kompenzace tak, jak jsou navrženy a jak jsou předjednány, jsou toho výsledkem.
Ten další postup bude takový, že po závěrečném vyjasnění se svazy, s komorou předložím finální dokument do vlády příští týden. Ale to, jakou formou budou ty kompenzace vypláceny, už bude součástí těch výzev podle NACE kódů, tak jak to připraví Ministerstvo průmyslu a obchodu. Děkuji.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.
Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, na pana Síkelu bych poprosil dotaz: Když jste říkal, že máte předjednané evropské notifikace k těm kompenzačním programům, kdy by byl ten ideální termín, ke kterému by mělo dojít k vyplácení? Poprosil bych také na pana Válka: Pandemická pohotovost. Existuje už nějaký plán, kdy by měla skončit a za jakých parametrů? A ještě bych poprosil třetí stručný dotaz: To zrušení navýšení plateb pro státní pojištěnce. Který rezort bude mít za ten zákon, který vlastně by tohle zajišťoval, mít zodpovědnost? Budou to finance, anebo to bude zdravotnictví? Děkuju.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak jestli ten první dotaz byl na mě, tak my počítáme s variantou, že by to mělo být nejpozději do čtyř týdnů. Doufám, že to bude rychleji. My pro to uděláme všechno. A mezitím samozřejmě nastartujeme avíza a přihlašování a v okamžiku, protože my jdeme sektorovým přístupem, to znamená, my musíme některé ty plošné programy renotifikovat, ale bylo nám přislíbeno, že nám vyjdou vstříc a my se budeme snažit to co nejvíce urychlit.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan ministr Válek.
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Jestli už můžu, tak co se týče pandemické pohotovosti, tak samozřejmě my jsme řekli, že na příští schůzi vlády řekneme, kdy, pardon, Sněmovny, na příští schůzi Sněmovny řekneme, kdy bude jaksi označen ten termín, kdy bude ukončena pandemická pohotovost a kdy bude možné pandemický zákon, jaksi zaparkovat. Protože ano, nám se daří tu situaci s covidem zvládat velmi dobře. Je potřeba poděkovat jak tomu Národnímu institutu, profesoru Duškovi, já bych musel ty odborníky všechny vyjmenovat v čele s plukovníkem Šnajdárkem a celým týmem Chytré karantény. Nicméně to neznamená, že mizí ten virus. Ten virus tady stále je, ten virus zabíjí a zabíjet bude. Je to jedna z nejvíce smrtelných nemocí, virových nemocí, která se v posledních, řekněme, dvaceti třiceti letech objevila, která postihuje celý svět.
V řadě zemí ta situace je velmi vážná, velmi vážná, a to se bavím o Evropě. Nemluvím o Africe, nemluvím o Asii. To znamená, ta situace je velmi vážná. Světová zdravotnická organizace ani omylem zatím neuvažuje o tom, že by vyhlásila, že je konec pandemie. Ono to ani není možné, protože pro to nejsou splněna žádná z kritérií. A samozřejmě musíme být připraveni na to, že se objeví nová mutace. Proto potřebujeme pandemicky zákon, proto musí být ten zákon zaparkovaný.
Já se nechci dostat do situace, v jaké se dvakrát ocitla předchozí vláda. Bylo to dvakrát vždycky na jaře, kdy vlévala občanům optimismus do žil tím, že říkala: Jsme za vodou, virus zmizel. A pak přišel podzim a zbytečně umírali lidé. To se nesmí opakovat.
Proto ta opatření vycházejí z doporučení odborníků. A doporučení odborníků, národní institut, CFT a tak dále, nám také řekne, kdy je možné jaksi ukončit stav pandemické pohotovosti. Kdybyste se mě na to zeptal před dvěma měsíci, tak by vám řekl, že nevidím to datum. Dneska to datum vidím, ale první se ho dozví Sněmovna, tak jak jsme jí to slíbili.
Co se týče toho zákona, já jsem tomu dotazu úplně nerozuměl. Zákon bude předkládat Poslanecké sněmovně vláda. Iniciovala ho vláda a připravuje ho společně Ministerstvo financí s Ministerstvem zdravotnictví z logiky věci, protože někdo ho musí napsat, někdo ho bude zdůvodňovat a tak dále. Ale je to zákon, který předkládá vláda.
A já bych chtěl využít toho vašeho dotazu k tomu, abych řekl zcela jasně a zřetelně, že snížení úhrad za státní pojištěnce bude mít, a to jsem si stoprocentně jistý i po diskusi s pojišťovnami, nulový dopad, nulový dopad na péči o české občany v České republice v tomto roce. Bude mít nulový dopad na dostupnost zdravotní péče, na její kvalitu, nulový dopad na mzdy pro zdravotníky. A proč to vím? Vím to proto, že je podepsaná úhradová vyhláška včetně jejího dodatku a ta platí a platit bude, a to mohu ručit za to.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz ČTK.
Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, pana ministra financí bych se chtěla zeptat na rozpočet předsednictví, jestli nakonec o trošku narostl? A pak bych se chtěla zeptat na práci rozpočtu s rušením neobsazených míst. Jak to bude například na ministerstvu školství?
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak první dotaz byl předsednictví. V tom návrhu rozpočtu, který leží ve Sněmovně, jsou 2,3 miliardy. My jsme to navýšili o 400 milionů. V této chvíli jednotlivé rezorty dělají vlastně revizi připravenosti, jak probíhají soutěže a podobně. Na vládě máme jasnou dohodu, že pokud budou potřeba další peníze, tak třeba na to může sloužit vládní rozpočtová rezerva. Takže my tam nakonec dáme tolik prostředků, kolik bude potřeba, aby Česká republika se ctí zvládla druhé pololetí roku 2022, kdy bude předsedat Evropské unii.
Co se týče rušení prázdných míst, já myslím, že to je proces, který není jednorázový, ale je dlouhodobý. My si myslíme, že v tom budeme pokračovat. Máme závazek v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády, o kolik snížíme počet úřednických míst, ale myslím si, že k tomu musíme přistupovat komplexně. Takže takový přístup budeme mít i v oblasti školství. My jsme domluveni, že pro letošní rok necháme úplně všechny peníze, které tam měly být, a sníží se počet neobsazených tabulkových míst. To znamená, nikdo nepřijde o peníze, jenom zreálníme počet míst a zreálníme v průměrnou mzdu. Protože dnes se celý objem mezd vydělil počtem tabulkových míst a z toho vyšla průměrná mzda.
Pokud jsou ta místa dlouhodobě neobsazená, ty důvody jsou jasné. Těch škol jsou tisíce. Jakmile je jedno pracovní místo někde volné, a je to na mnoha školách, tak v součtu je to obrovské číslo, a většinou ti učitelé potom přestupuji z jedné školy na druhou. Takže to nebude mít žádný dopad na mzdové prostředky a celkový objem prostředků, který půjde do regionálního školství. To bych chtěl zdůraznit.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Honza Socha.
Jan Socha, CNN Prima NEWS: Dobrý den, já mám sérii otázek, budu se je snažit zestručnit. Chci se zeptat na pandemický zákon pana ministra Válka. Zítra by o něm měli jednat senátoři, ovšem už teď se objevují hlasy, že nejspíš senátoři ten pandemický zákon, tu novelu, nepodpoří. Vyslovil se tak i výbor Senátu. Tak jenom se chci zeptat, vy jste se nepokoušeli třeba nějak se senátory dohodnout, aby vlastně tu novelu podpořili?
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak já se po tiskové konferenci znovu chystám do Senátu, budu vysvětlovat ty důvody. Ty důvody jsou zřejmé a týkají se velmi intenzivně občanů České republiky. Já se hluboce stydím za to, že jsem po 57 dnech, nebo tak nějak, co jsem ministr zdravotnictví, nedokázal připravit novelu těch zákonů, krizového zákona, respektive zákona o hygienických službách, který předchozí vláda slibovala čtyři léta a prstem na něm nehnula. Chápu, že je to moje chyba, a ne chyba předchozího ministra zdravotnictví.
Nicméně to jediné, co šlo udělat, bylo novelizovat pandemický zákon. My jsme zohlednili všechna, všechna doporučení správního soudu tak, aby ten pandemický zákon sloužil našim občanům, a musíme si uvědomit, co se stane, pokud nebudeme mít pandemický zákon. Přestane fungovat Chytrá karanténa, přestane fungovat řada nástrojů, přestanou fungovat certifikáty a bude obrovský problém vycestovat pro české občany do zahraničí. To je jeden z vedlejších efektů toho, kdybychom neměli pandemický zákon.
Já tady říkám a opakuji to, co jsem řekl na odpověď na jeden z těch dotazů: My dál plánujeme uvolňování, všechny ty kroky uvolňování, které jsme slibovali, se plní a strefujeme se do těch predikcí velmi dobře. Ne my, ale odborníci, kteří radí Ministerstvu zdravotnictví a kteří radí vládě.
To znamená, předpokládám, že my budeme schopni ta poslední omezení uvolnit v průběhu března co nejdříve, a v té době také nastane čas, abychom vyhlásili stav, abychom ukončili stav pandemické pohotovosti. Ale potřebujeme mít pandemický zákon. Potřebujeme mít normu, která uvede certifikáty, které platí v Evropě, v existenci, která umožní nahrávat do certifikátů nové informace, a to je servis pro naše občany. Musíme mít možnost aktivně informovat občany o tom, že mají jít na další dávku, informovat je o tom, jaká omezení v jednotlivých zemích v okolí jsou tak, aby mohli o prázdninách volně cestovat.
A to jsou všechno důvody, proč potřebujeme pandemický zákon teď i přes prázdniny. A potom musíme mít nástroj, který, kdyby se ta situace zhoršovala, kdyby se objevila nějaká jiná mutace, podobná jako byla delta, a já to nechci ani říkat, protože bych to mohl přivolávat a nechci to přivolávat, tak abychom mohli chránit životy našich občanů, abychom mohli chránit fungování českého zdravotnictví.
Paralelně s tím okamžitě, když jsem nastoupil, okamžitě, když jsem nastoupil, jsem zadal Ministerstvu zdravotnictví práci na novelizaci zákona, který se týká hygien a který se týká této legislativy, tak, abychom měli standardní zákon, který bude postihovat všechny endemie, pandemie nebo epidemie v České republice bez ohledu na to, který virus či jiný mikroorganismus je způsobí. To považuji za něco zásadního.
Chtěl bych, aby tento zákon šel v červnu na vládu, to jsem tady několikrát říkal. Chtěl bych, aby tento zákon šel co nejrychleji do Poslanecké sněmovny, ale proces, který k tomu je vyžadován, vnitřní, vnější připomínkové řízení, toto musí být kvalitní zákon, který tady bude dlouho, musí být zákon, který vznikne s konsensem s opozicí, nemůže to být nějaký polotovar, tak tento proces netrvá týdny, netrvá měsíce, ale trvá rok i déle. A proto musíme mít něco v rezervě a to je novelizovaný pandemický zákon, který zohledňuje všechna doporučení soudu a všechny chyby, které se za ten rok a půl ukázaly, že v něm jsou.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, ještě CNN.
Jan Socha, CNN Prima NEWS: Ještě bych měl tedy poslední dva dotazy, jeden ještě na vás, pane ministře Válku. Vy jste říkal, že vlastně ty škrty na Ministerstvu zdravotnictví v tom rozpočtu nebudou mít vliv na poskytování zdravotní péče, ovšem třeba šéfka zdravotních odborů Dagmar Žitníková, tak ta varuje před tím, že by to mohlo ohrozit třeba chod hygien, zvláště třeba v momentě, kdyby tady byla další vlna covidu. Tak dá se to tady chápat tak, že s tou další vlnou covidu už nepočítáte?
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ne, v žádném případě se to takhle nedá chápat. Já plánuji na toto podrobnou tiskovou konferenci, protože to je velmi složité téma. Nicméně stručně si dovolím informovat, že celý software kolem Chytré karantény je něco, co stálo zhruba miliardu. Stará se o to poměrně velký tým armády v čele s plukovníkem Šnajdárkem, je na to navázána řada programů a všechno to, co se děje na pozadí Chytré karantény, je velmi sofistikovaný IT systém, vyvíjený, udržovaný. A o ten systém nemůžeme přijít, ale musí ho někdo dále spravovat. Nemůže ho donekonečna spravovat armáda, musí ho spravovat Ministerstvo zdravotnictví.
Současně uvolňujeme opatření a teď je řada činností krajských hygien, a za to je potřeba jim děkovat, že je dělaly, tak přestává. Přestává například to, že dělají ty pravidelné, systematické kontroly restaurací, kin, divadel. Setkáváte se s nimi každý den na těch kontrolách, kdy sledují, jestli se dodržují pravidla, jestli ti lidé mají certifikáty, jestli je kontrolován certifikát. A to už hygieny nebudou muset dělat.
Nebudou hygieny muset trasovat, to znamená, nebudeme muset mít ty řady zaměstnanců na call centrech, protože toto také končí. A z logiky věci máme konečně čas reorganizovat fungování Státního zdravotního ústavu, to je ten český Kochův institut, o kterém jsem mluvil i z opozice, hygien a samozřejmě využít národní institut jako součást Kochova institutu. To není nic náhodného, to je něco, co jsem plánoval řekněme rok z opozice a teď konečně to budeme postupně realizovat. A zase to souvisí s tou novelou zákona o hygienických službách, proto to chci mít do června hotové tak, abych se mohl připravit na hrozící potenciální vlnu, která by na podzim mohla nastat.
Já věřím, doufám a mohu se za to i modlit, aby nenastala, ale musím být připravený na to, že nastane. Vždycky musím být připravený na nejhorší a doufat v nejlepší.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poslední dotaz, prosím.
Jan Socha, CNN Prima NEWS: Úplně poslední dotaz na pana ministra financí. Plánuje Ministerstvo financí zpřesňovat legislativu v oblasti toho, kolik si banky mohou účtovat za předčasně splacené úvěry? Navazuje to vlastně na případ z minulého týdne, kdy jedna česká banka dostala od ČNB pokutu za toto. Děkuji.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ano, plánuje, protože ta legislativa je poměrně čerstvá, zasáhl do toho výklad České národní banky. Po debatě s odborníky se ukazuje, že bude potřeba zpřesnit legislativu. Takže budu jednat s Českou bankovní asociací, budu jednat i s Českou národní bankou a věřím, že najdeme takové legislativní řešení, které bude jednoznačné, a nebude muset docházet k tomu, že je spor mezi regulátorem Českou národní bankou a regulovanými subjekty, jednotlivými komerčními bankami a peněžními ústavy. Takže ano, plánujeme.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Ještě rozhlas se tam hlásil.
Kateřina Součková, Český rozhlas: Já bych se ještě vrátila k tomu projednávání rozpočtu, ohledně těch úprav. Je to tak, nebo rozumím tomu správně, že tedy vláda přijala všechny navrhované úpravy, které jednotlivé rzsorty nebo Ministerstvo financí navrhly, anebo případně po tom třeba ranním jednání s tripartitou některé z nich ještě budete dopracovávat? Pak by mě ještě zajímalo: Ten avizovaný termín konec března, konec rozpočtového provizoria, jestli to stále platí a jak třeba nebo v jakém duchu očekáváte projednávání v Poslanecké sněmovně, nebo případně jestli se to bude ještě nějak měnit? Děkuju.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Dnes na vládě jsme už žádné změny neudělali. Kolegové, někteří, mluvili o tom, jaký jsme zvolili přístup k projednávání rozpočtu. My jsme to projednávali na poradě, na neformální poradě ministrů. To znamená ne jednotlivé rezorty s Ministerstvem financí, ale společně. Společně jsme hlídali priority vlády. Takže jsme samozřejmě už žádné změny dnes na vládě neudělali a nevím, jestli jsme to řekli, ale vláda přijala návrh rozpočtu jednomyslně.
Nicméně my chceme říct, že to není rozpočet naší vlády v plném slova smyslu. To se za těch 54 dnů prostě nedá udělat. My jsme odstranili ty největší chyby, ty největší příklady špatného hospodaření a první rozpočet, kde budou plně priority z programového prohlášení vlády, bude rozpočet na příští rok. A práce zahájíme bezprostředně po schválení tohoto rozpočtu.
Konec rozpočtového provizoria na konci března je nejzazší datum. Ten návrh zákona je napsán tak, že pokud vyjde ve sbírce, takže má účinnost okamžitě publikováním ve sbírce a končí rozpočtové provizorium. Naše ambice je, aby to bylo v polovině března.
Bude samozřejmě záležet na tom, jakým způsobem to bude ve Sněmovně. Z předběžných konzultací i s opozicí mám pocit, že to bude standardní, to znamená jako vždy dlouhá jednání, ale věcná, bez obstrukcí. Nemám důvod tomu nevěřit, takže předpokládám, že od zítřka budou předsedové našich koaličních klubů jednat s předsedy opozičních klubů, aby si domluvili harmonogram, kdy to bude v rozpočtovém výboru, kdy bude první čtení, druhé čtení, závěrečné čtení. Na tom se, podle mě, domluvíme poměrně rychle. A jak sami víte, každé čtení znamená přibližně jeden den diskuze v Poslanecké sněmovně. S tím počítáme, ale nepočítáme s obstrukcemi.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Seznam.
Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Já mám dotazy na pány mistry Válka a Síkelu. Nejdřív, jestli můžu, na pana ministra Válka: Jak to tedy bude od toho března? Pan premiér řekl, že od března už budou fakticky platit jenom respirátory. Znamená to tedy, že i ty akce budou bez omezení? Týká se to třeba letních hudebních festivalů, které navštěvují desetitisíce lidí. A jak to bude s těmi respirátory? Je možné, že třeba místo nich opět budeme moct nosit roušky? Děkuji.
Petr Fiala, předseda vlády: Já jenom, začnu já, protože abych tady nevzbudil falešnou naději. Já jsem řekl, že máme výhled, že od 1. 3. by to takto mohlo být. A to bude samozřejmě záviset na tom, jak se bude vyvíjet pandemie. A já tady chci znovu říct to, co je důležité. My ta opatření děláme až poté, co jsou konzultována s odborníky. Pan ministr Válek tady už jmenoval ty týmy a ty lidi, kteří opravdu velmi přesně trefují predikce toho, jak se bude pandemie vyvíjet, kdy budou nástupy těch jednotlivých vln, a pomáhají nám přesně časovat ta omezení.
Takže máme tu skutečně výhled, že bychom od 1. března se mohli zbavit většiny těch opatření. Ale bude to záviset na tom, jak se bude v dalších dnech varianta omikron chovat. Všichni věříme v to, že už tuhle vlnu máme za sebou, a já se přidám k té víře pana ministra, opatrné, že třeba už to máme všechno za sebou. Ale jako odpovědná vláda se musíme chovat tak, abychom byli připraveni i na horší varianty.
Proto také chceme novelizovat pandemický zákon a proto také budeme každé opatření velmi pečlivě konzultovat tak, abychom ho správně načasovali, abychom nic neurychlili příliš, i když se všichni těšíme na to, že se budeme moci volně nadechnout.
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: A já to mohu jenom potvrdit.
Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Když tedy hovoříte o začátku března, tak to tedy platit nemusí?
Petr Fiala, předseda vlády: Já myslím, že ta věta byla jasná. My jsme přijali některá opatření, která budou, nebo zmírnění opatření v konkrétních datech. To znamená od půlnoci 10., od 18. a máme nějaký výhled, že od 1. března bychom se mohli posunout dál. Jestli se dál posuneme, to nezávisí tak úplně na vládě, ale závisí to na tom, jak se bude vyvíjet pandemie a co bude dělat varianta omikron. Půjde-li to tak, jak teď předpokládají odborníci, tak máme všichni velkou naději, že od 1. března budeme moci i ta další opatření ještě víc oslabit.
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: A efektivita našich opatření ukazuje, že by to takhle jít mohlo.
Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Děkuji, a ještě mám tady dotaz od naší ekonomické redakce na pana ministra Síkelu. Kolegové se ptají, o kolik podnikatelům měly v listopadu a v prosinci klesnout tržby, aby na ně dosáhli, na ty kompenzace. Zdali to bude o padesát procent, jak se o tom mluvilo původně, nebo jestli ještě to nemáte rozhodnuté, a také zdali plánujete nějakou pomoc pro výstaviště a výstavní areály? Děkuji.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Bude to o padesát procent, tak jak bylo původně avizováno. A pokud zahrneme výstaviště a areály do organizátorů kulturních a jiných akcí včetně technických firem, tak odpověď je ano.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poslední…
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Ale říkám, bude to na těch NACE kódech. My jsme si to vymezili nějakým způsobem odvětvově, já si myslím, že by se to tam mohlo vejít.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poslední dotaz Josef Kopecký, potom případně individuální rozhovory. Omlouvám se, nemáme nekonečný časový fond.
Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem chcete teď motivovat lidi, pokud ještě se domníváte, že se lidé mají očkovat. Jak chcete, předpokládám, že se domníváte, že se lidé mají očkovat. Jak je chcete motivovat, jestliže těm, kteří očkování odmítají, jste vlastně dali teď pocit, že oni vyhráli, že si prosadili svou, že budou moci všude chodit bez toho, že jsou naočkováni, zatímco ta většina, která dodržovala ta opatření a zároveň se i očkovala případně i boostrem, má teď pocit, že vlastně, že z nich byli uděláni hlupáci. A druhá věc, která s tím souvisí, jestli nějakým způsobem bude vláda dělat kampaň směrem k veřejnosti, aby jí vysvětlila, že to, že se v České republice nebudeme nikde prokazovat covidovými certifikáty, neznamená, že covid pasy končí, ale ta část veřejnosti, která nechce zůstávat jenom v České republice, ale také ráda cestuje do zahraničí, tak velmi brzy přijde o iluzi, že covid pasy neexistují. Jestli budete dělat nějakou kampaň, abyste lidem vysvětlili, že minimálně, pokud budou chtít zvednout paty a odjet z České republiky, se bez toho neobejdou. Děkuju.
Petr Fiala, předseda vlády: Já bych možná začal a chtěl bych jasně říct, že Ministerstvo zdravotnictví v tom návrhu těch opatření, a myslím, že za to jim musíme být všichni vděční, a ti odborníci, kteří jsou za tím, tak doporučují ta opatření a jejich zmírňování i na základě zkušeností ze zahraničí i na základě toho, jakým způsobem postupují země, ve kterých ta varianta omikron šla nějakou dobu, několik dnů nebo týdnů před námi. To je velmi cenné, a právě proto opravdu můžeme ta opatření zmírňovat a uvolňovat, a je to přeci něco, co si všichni přejeme.
Pan ministr Válek tady ne jenom jako ministr zdravotnictví, ale i jako lékař mluvil velmi jasně. Hned v tom svém úvodním slově řekl: Nechte se naočkovat, chráníte tím sebe. On dokonce řekl, můžete tím zachránit svůj život. Je to apel, který vláda říká lidem opakovaně.
Já jsem přesvědčen, že jsme od samého nástupu mluvili k lidem velmi, naší vlády, mluvili k lidem velmi jasně: Nechte se naočkovat, je to něco, co chrání vaše zdraví. A kdybych si mohl dovolit interpretaci jako nelékař, těch čísel, která přicházejí ze zdravotnické oblasti, tak právě u varianty omikron se naprosto jednoznačně ukazuje, jak je to očkování důležité. Pan ministr to také říkal. V těch nemocnicích, těch vážných případů, případů na jipkách, lidí, kteří mají třetí dávku, je úplné minimum. Zato většina z nich jsou lidé, kteří jsou neočkovaní.
Tohle je přece pro každého dostatečná motivace a nemůžeme žít věčně s omezeními, s omezením života. My se přece musíme vrátit k normálnímu životu v první chvíli, kdy je to možné, a v tom rozměru, který je možný. A to naše vláda dělá a to dělají i jiné vlády v Evropě. A tak je to správné.
Neznamená to a nikdo z nás to neříká a nemůže to říct jako odpovědný politik nebo člověk, který přemýšlí nad tím, co se kolem něj děje, že to máme za sebou, že už se nic nemůže stát. Proto taky děláme všechna ta opatření do budoucna. Proto chceme mít v záloze pandemický zákon. Proto chceme upravit krizovou a zdravotnickou legislativu, abychom byli na základě této opravdu místy i tragické zkušenosti, kterou prošla česká společnost, abychom byli na to do budoucna připraveni.
A ještě chci říct jednu věc. Od nástupu naší vlády jsme zvolili jinou strategii boje s covidem. Ta strategie nespočívala v nouzovém stavu, v lockdownech, zákazech, nařizování, zmatku, chaosu. Ta strategie spočívala v tom, že jsme věřili lidem, že jsme s nimi spolupracovali, že jsme jim jasně říkali, co je čeká, že jsme šli cestou konkrétních opatření, testování, karantén, izolací. A ukazuje se jednoznačně, že toto byla správná cesta.
A já jsem rád, že pan ministr Válek v úzké kooperaci s týmem nejlepších odborníků, jaké tu na tohle máme, navrhuje vládě opatření, která opravdu fungují a zatěžují společnost minimálně.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. V tuto chvíli tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, pan ministr financí zůstává ještě na doplňující dotazy. Pěkný zbytek dne, na shledanou.