Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

28. 2. 2024 18:14

Tisková konference po jednání vlády, 28. února 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji, hezký dobrý večer. Já bych vás chtěl informovat o tom, že vláda dnes schválila text memoranda o porozumění mezi skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel, zastoupenou společností Třinecké železárny, vládou České republiky a Moravskoslezským krajem. Jedná se o právně nezávazný dokument, ale chci zdůraznit, že cílem tohoto memoranda je podpořit úsilí společnosti Třinecké železárny při přechodu na udržitelný způsob výroby, který zajistí zvýšit její konkurenceschopnost. Třinecké železárny patří mezi nejvýznamnější firmy v Moravskoslezském kraji a prostřednictvím tohoto memoranda vláda pomůže společnosti s jejím projektem GreenWerk, který počítá s tím, že do roku 2030 se emise v Třineckých železárnách sníží o 55 procen, což odpovídá požadavkům z evropského klimatického zákona.

Program se primárně zaměřuje na využití zelené energie ve výrobních procesech a provozu a obsahuje zhruba dvacet dílčích projektů za více než čtyřicet miliard korun. Na jeho provedení se bude podílet celá řada významných českých i nadnárodních společností.

Jde například o vybudování nové nízkoemisní pece na výrobu oceli, novou přípojku velmi vysokého napětí, automatizaci výrobních procesů, modernizaci výroby nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě a využití dešťové vody. Toto opatření sníží emise, optimalizuje spotřebu energií ve firmě, a navíc vytvoří minimálně sto kvalifikovaných pracovních míst.

V rámci spolupráce na projektu GreenWerk se kromě vlády a Moravskoslezského kraje také zapojí konkrétně Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí a Ministerstvo životního prostředí. Předpokládáme, že projekt přinese významné výhody pro moravskoslezský region a celou českou ekonomiku. Hlavním přínosem bude zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu a snížení uhlíkové stopy.

Jak už jsem řekl, memorandum není příslibem finanční podpory ze strany státu ani závazkem vypsat speciální dotační programy. Veškerá činnost bude probíhat v souladu s pravidly Evropské unie. To je asi, pokud se týká tohoto bodu, všechno.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré odpoledne. Já navážu na pana ministra průmyslu a obchodu. To memorandu je opravdu velmi významné pro ten region jako takový.

My jsme zemí průmyslovou, chceme zemí průmyslovou zůstat, a právě proto potřebujeme celou řadu modernizačních kroků. Musím říct, že Třinecké železárny jsou v tom aktivní. Ten předpoklad financování jednotlivých projektů je ze standardních výzev, především z oblasti Modernizačního fondu a jednotlivých operačních fondů.

Důležitá je ale ta spolupráce jednotlivých složek státu, jak už pan ministr naznačil, protože právě proto, aby například byla vystavěna oblouková pec, tak k tomu musí být nějaké předpoklady, jako je třeba kabel vysokého napětí nebo kapacitní šrotiště a další parametry.

Právě proto ta koordinace jednotlivých složek státu, ministerstva, také Moravskoslezského kraje takovým způsobem, aby se tyto transformační projekty podařily. My v České republice máme několik takovýchto významných společností a myslím si, že toto nezávazné memorandum je vlastně takovým prvním důležitým krokem k oblasti dekarbonizace těch nejtěžších a největších průmyslových areálů.

Já možná okomentuji ještě jeden bod, který byl na vládu předložen na stůl panem premiérem. Jedná se o návrh kandidátů na funkci členů Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Na základě schválené novely zákona o zpravodajských službách v roce 2018, tak na základě návrhu vlády Poslanecká sněmovna má schvalovat pětičlenný kontrolní orgán. Ty parametry jsou velmi přísné na tyto členy, a i proto je lehce rozvolnila novela z roku 2021. Ty parametry jsou takové, že se musí jednat o absolutně bezúhonné lidi, kteří už v době návrhu mají prověrku Přísně tajné a zároveň budou mít zakázáno konat některé činnosti, ať už v komerční, nebo veřejné sféře.

Vláda dnes navrhla a schválila tyto kandidáty a předloží je Poslanecké sněmovně. Jedná se o paní doktorku Vlastu Formánkovou, paní doktorku Ivanu Janů, pana docenta doktora Jana Kudrnu PhD., pana inženýra Dušana Navrátila a pana bakaláře Františka Stárka. Všechny tyto navržené osobnosti jsou známy ve veřejném sektoru a jsou dostatečně zkušenými odborníky, že splňují veškeré kvalifikace. Myslím si, že to je výrazný krok, který naše vláda dělá právě pro jistotu veřejné kontroly také zpravodajských služeb.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych na vás měl hned několik dotazů. Začal bych některými body, které jste měli dnes také na programu. Vy jste tam měli také systemizaci, tak by mě zajímalo, zda jste ji projednávali i přes nepřítomnost pana vicepremiéra Rakušana? A jak to případně dopadlo?

Zároveň jste měli dostat informaci o té modernizaci letounu JAS-39 Gripen. Tak co vám tedy konkrétně řekli, pokud něco můžete říct? A zároveň využiju vaší přítomnosti, protože zítra vás jako ministry čeká také ještě jednání o rozpočtu a o možném navyšování některých kapitol. Vím, že tam ministři za STAN mají některé požadavky. Je to konkrétně ministerstvo školství a také Ministerstvo vnitra, v obou případech by se mělo jednat o několik řádů miliard. Tak by mě zajímalo od vás od obou, zda tedy ještě budete něco požadovat? A od pana ministra Síkely, zda tedy předpokládá, že jeho spolustraníci uspějí? Děkuji.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak já možná začnu tou systematizací. Vláda systematizaci schválila tak, jak byla předložena. Nemusí u toho být i ten ministr, který předkládá, ale samozřejmě byl nejvyšší státní tajemník jako předkladatel té systematizace na místě.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se jedná o tu modernizaci gripenů, vláda dnes vzala na vědomí informaci předloženou paní ministryní obrany Janou Černochovou, která se týká zakázky na modernizaci letounů JAS-39 Gripen. Stroje má Česká republika pronajaté, asi všichni víte, od Švédského království od roku 2005.

Ta modernizace je nezbytná pro další provozování nadzvukových letounů v české armádě a bude se týkat identifikace, zabezpečené komunikace, schopnosti tankování za letu ve dne i v noci anebo možnosti využívání zbraňových systémů. Bez této modernizace by tato letadla prostě nesplňovala požadavky na plnění úkolů, ke kterým se Česká republika jako člen NATO zavázala.

Zakázka bude realizována formou mezivládní dohody se Švédským královstvím, kdy by měl být uzavřen dodatek ke smlouvě, na základě které si Česká republika od Švédska stroje pronajímá. Stejným způsobem se postupovalo i při předchozích modernizacích. Hodnota té smlouvy je 1,028 miliardy korun. Týká se modernizace tzv. blok 21 upgrade a blok 22 upgrade. Konkrétně se jedná o integraci schopnosti rozeznávání mezi vlastí a cizí technikou, modernizaci systému komunikace a datových spojení či integraci některých zbraňových systémů pořizovaných také pro F-35.

Díky spojení obou modernizací do jednoho kroku dojde také k významné úspoře finančních prostředků. Předpokládáme, že dodatek smlouvy bude uzavřen v prvním pololetí letošního roku. Nyní pronajaté gripeny předpokládáme provozovat do konce jejich životnosti, tedy do roku 2035.

Jednání s vládou Švédského království probíhají, tedy pokračují. Je jednání o prodloužení pronájmu, který končí v roce 2027 a já jsem pevně přesvědčen na základě informací, které jsme dostali, že ta jednání směřují ke zdárnému konci.

Pokud se jedná o to zítřejší jednání, tak já tam jdu s očekáváním, že najdeme dohodu, a to je asi všechno, co vám pro tuhle chvíli řeknu. Já pro svůj resort v tuto chvíli žádné navýšení nepožaduji, ale rozumím tomu, té potřebě nebo těm požadavkům ze strany některých kolegů. Já pevně věřím, že na tom zítřejším jednání dohodu najdeme.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Ministerstvo životního prostředí nemá požadavky na navýšení rozpočtu kapitoly ministerstva.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Já bych taky měla těch dotazů několik. Ještě možná k tomu memorandu, jestli byste mohli zcela prakticky vysvětlit, co teda se musí stát, aby Třinecké železárny mohly tedy dostat nějakou státní podporu? Jaký bude ten proces, z jakých peněz by se potom ta podpora na ty projekty, které jste zmiňovali, asi mohla čerpat?

Vy jste zmiňovali, že nemáte požadavky na navýšení rozpočtu, ale byli byste ochotni třeba ve vašich resortech ještě najít nějaké úspory, aby se ty jiné resorty, která ty požadavky mají, mohly vlastně nějakým způsobem jim vyjít vstříc?

A někteří ministři při příchodu na dnešní jednání vlády zmiňovali, že budete se bavili i o tom rozpočtu na příští rok. Tak možná v souvislosti s tím, jak to vypadá se zákonem, který by měl upravovat to využití peněz za emisní povolenky, měl platit už za letošní rok, tak jak to bude v příštím roce, jestli se ho podaří nějak schválit, jestli se našla shoda?

A ještě k emisním povolenkám bych měla jeden dotaz: Dávalo by vám smysl v českém prostředí zavést klima-bonus nebo tzv. klima-dividendu, jako to mají například v Rakousku, a třeba i v souvislosti s tím náběhem ETS2? Děkuju.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak já možná zkusím ty dotazy postupně. Co se týká Třineckých železáren, tady jde především o koordinaci činností, o koordinaci činností jednotlivých ministerstev, orgánů státní správy. Nejedná se o nějakou speciální výzvu nebo alokaci speciálních finančních prostředků nebo nějaké speciální finanční prostředky pro tuto firmu. Ta bude čerpat ve standardních výzvách, především z Modernizačního fondu, standardní finanční prostředky, tak jako ostatní společnosti, které přispívají.

Musíme si říct, že zdrojem jak Modernizačního fondu, tak obchodovaných emisních povolenek jsou především velcí znečišťovatelé. Ať už se to týká průmyslu, nebo se to týká teplárenství. Je proto logické, a tady vlastně odpovím zároveň na ty emisní obchodované povolenky, že ty prostě mají sloužit k té oblasti modernizací. Tedy k různým nástrojům pomoci přechodu na dekarbonizaci, ať už investiční, nebo provozní podporou. Takže takto je ten návrh zákona postaven.

Samozřejmě asi i z toho, že to zatím vláda neprojednala, je zjevné, že úplná stoprocentní shoda není. Nicméně musím říct, že ta shoda už je velmi široká, a já předpokládám, že ta jednání už velmi brzy do dofinalizujeme tak, aby vláda mohla projednat tento návrh zákona a postoupit Poslanecké sněmovně.

Klima-dividenda. Já si nemyslím, že je teď vhodné a správné zatěžovat občany České republiky nějakou další daní. To já určitě nepodporuji. Já si myslím, že je správné a dobré motivovat. A takto to i děláme, a proto máme celou řadu programů a především programů do úsporných opatření nebo opatření, která spoří energii. Ať už se to týká Nové zelené úsporám, ať už se to týká Modernizačního fondu, ať už se to týká dalších podpor.

Především úspory v oblasti segmentu budov a bydlení mají ještě velký potenciál a tam je potřeba zaměřit tu pozornost a to dnes děláme. Ty dotační programy fakticky pokrývají celou škálu možností jak úspor, tak obnovitelných zdrojů. Kombinací těch dotačních podpor našeho ministerstva a Ministerstva průmyslu a obchodu tak vlastně pokrýváme celý segment, ať už domácností, nebo segment podnikatelských subjektů a veřejné správy právě v otázce úspor energií a v otázce obnovitelných zdrojů energií.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já možná ještě jenom na doplnění k tomu memorandu. My samozřejmě velmi vnímáme složitost té problematiky v Moravskoslezském kraji, řekněme určité problémy, ať už se to týká ocelářství, nebo utlumování těžby uhlí, ztráty tradičních průmyslových řetězců. O to důležitější je tam, kde to funguje, podpořit projekty, které budou mít velmi pozitivní vliv na celý region. Tam se jedná o celou řadu oblastí. Je to průmyslová výroba, zaměstnanost, je to technologický pokrok, dekarbonizace.

My počítáme s exponenciálním potenciálem, protože Česká republika je významným exportérem oceli a ocelářských výrobků, a kvalitní výrobky, které splňují mezinárodní standardy, tak předpokládáme, že o ně bude velký zájem. Samozřejmě se to týká i oblasti výzkumu a inovací.

A pokud se jedná o ty prostředky, samozřejmě všechno, co bude děláno, bude splňovat přísná pravidla pro veřejnou podporu. Počítá se primárně s využitím evropských prostředků zejména v rámci Modernizačního a Inovačního fondu, ale i dalších dotačních titulů v tomto i v příštím období, protože se jedná o projekt, který samozřejmě bude přesahovat horizont mnoha let.

K úsporám ta otázka. Já si myslím, že my jsme v rámci fiskální konsolidace prošli poměrně složitými debatami a hledali jsme všechna možná řešení. Já nevylučuji žádnou z těch možností. Já jsem řekl, že hlavním účelem toho zítřejšího jednání je najít dohodu, jak se s těmito záležitostmi vypořádat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pokud nejsou žádné další dotazy, tak já tiskovou konferenci končím. Děkuji vám a přejeme hezký den. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X