Tisková konference po jednání vlády, 23. srpna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem před rokem v důsledku ruské agrese na Ukrajinu a toho všeho, co se odehrávalo v oblasti energetiky a tváří v tvář všem těm problémům, kterým jsme čelili, říkal, že musíme posilovat naši energetickou bezpečnost, a také jsem říkal to, na čem jsme se, jako vláda, domluvili, že budeme usilovat o získání strategické energetické infrastruktury, která není v rukou státu. To je jeden z kroků k posilování energetické bezpečnosti.

My jsme převzali jako vláda naši zemi v situaci, kdy nebyla energeticky zabezpečena, a to se ukázalo v čase krize jako velký problém. Ten vývoj posledních let nám jasně ukázal, že nemůžeme nečinně sedět, že nemůžeme čekat, že nám někdo někde naši energetickou bezpečnost zajistí. Nemůžeme spoléhat jenom na ostatní, ale musíme něco udělat sami. Moje vláda takto rozhodně postupuje, nebo nepostupuje tak, že bychom čekali, ale postupuje rozhodně a dělá kroky k tomu, dělá řadu aktivních kroků pro to, abychom zajistili energetickou bezpečnost České republiky a zajistili dostatek energie a přijatelné energie cenově pro naše občany.

Připomínám, že jsme začali brzy po nástupu do vlády se spuštěním dlouho odkládaného, předcházející vládou odkládaného tendru na dostavbu Dukovan. Následně se nám podařilo získat kapacitu v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu a tento krok vlády, který jsme udělali včas, který jsme udělali rychle, dobře, tak se ukázal jako důležitý pro to, abychom zvládli minulou zimu, abychom měli dostatek plynu pro české občany a české firmy.

Dnes jsme rozhodli o dalším naprosto zásadním kroku, abychom energetickou bezpečnost České republiky posílili, abychom měli kontrolu nad plynem, abychom měli jistotu, že naši občané a naše firmy budou mít dostatek plynu. Schválili jsme nákup společnosti RWE Gas Storage CZ a jejích zásobníků plynu prostřednictvím společnosti ČEPS. Jedná se o šest zásobníků, které mají kapacitu zhruba třetiny roční spotřeby plynu v České republice.

Po tom kroku, který jsem tu už zmínil, to znamená poté, co jsme získali kapacitu v LNG terminálu v Nizozemsku, je to další naprosto zásadní krok, abychom v případě krizové situace byli schopni zajistit pro občany, české domácnosti, české podniky plyn.

Nemusím připomínat, ale řeknu to, že společně s jádrem a obnovitelnými zdroji je plyn pro Česko jedním z nejdůležitějších zdrojů energie a každá odpovědná vláda musí chtít mít nad klíčovými zdroji energie co největší kontrolu. To nám jasně ukázala krize uplynulých měsíců.

Vlastnictví zásobníků dá státu jistotu, že bude schopen ovládat to, jak se bude s plynem ze zásobníků v případě krize zacházet. To, co je důležité a pan ministr Síkela to za chvíli vysvětlí podrobněji, nekupujeme pouze zásobníky, kupujeme celou společnost, což znamená, že obsluhu zásobníků budou provádět a zajišťovat stejně zkušení zaměstnanci jako dosud.

Celá transakce je výhodná nejenom z bezpečnostního hlediska, ale je velmi dobře promyšlená i z komerčního hlediska. Cena, za kterou zásobníky a celou společnost nakupujeme, nemůže být v tuto chvíli zveřejněna, bude zveřejněna až zítra po podpisu smlouvy, ale mohu vás za celou vládu ujistit, že její férovost, její přiměřenost, její výhodnost potvrzují posudky dvou nezávislých významných společností s mezinárodní prestiží. Návratnost této investice se bude pohybovat do deseti let, což je u takové transakce naprosto standardní doba.

Chtěl bych také říct, že existují různé strategie, jakou část energetické infrastruktury státy vlastní a jakým způsobem nad nimi mají kontrolu, ale když se budeme srovnávat s jinými zeměmi a budeme tento náš krok srovnávat s jinými zeměmi, tak se musíme především podívat na to, jak jednají vnitrozemské státy. Protože vnitrozemské státy mají jinou situaci se zásobováním plynu a s energiemi obecně než státy, které leží na pobřeží moře. Když se podíváme do okolních zemí, tak zjistíme, že Rakousko drží podíl ve firmě ÖMW, Slovensko ve společnosti SPP a Eustream, Polsko má většinu ve společnosti Orlen a Maďarsko drží MVM Group. Tedy ta strategie vnitrozemských států je v tomto směru podobná.

Já jsem velmi rád, že se nám podařilo úspěšně napravit další dluh, který nám zanechaly předcházející vlády. Jsem rád, že ta jednání, která řídil a vedl pan ministr Síkela, skončila úspěšně a jsem rád, že se naší vládě tímto krokem podařilo zásadním způsobem zvýšit energetickou bezpečnost naší země.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji, vážené dámy, vážení pánové. O ruské invazi na Ukrajinu se říká, že změnila svět, a platí to v mnoha ohledech – politickém, vojenském, kulturním, sportovním. Ale rozhodně se změnilo zejména přemýšlení o energetické bezpečnosti a energetice jako takové. Do zahájení ruské agrese a navazujícího ruského zneužívání energetiky jako zbraně se jenom málokdo zajímal o to, odkud odebíráme plyn, jaderné palivo, jak tyto suroviny spotřebováváme, jestli s nimi plýtváme. Skoro nikoho nezajímal ani stav zásob plynu. Já jsem asi prvním ministrem průmyslu a obchodu, který od určité doby, úplně tu první informaci, kterou ráno dostávám, je stav zásobníků a kolik v nich přibylo od včerejšího dne. V době té největší krize byl příjemcem stejných informací i pan ministr financí, nevím, jestli to má tak dodnes, jestli ta informace trvá.

To zneužívaní ruské energetiky, jako zbraně, naplno ukázalo nevýhody naší závislosti na tomto naprosto nedůvěryhodném partnerovi a naše vláda, jak už zde uvedl pan premiér, dělá vše proto, abychom se této závislosti zbavili. A nám se to daří. Přestože jsme na začátku neměli v rukou skoro nic, tak to, že přestaneme odebírat jaderné palivo z Ruska, je už jisté. To, abychom se obešli bez ruské ropy, nám umožní projekt rozšíření ropovodu TAL, na kterém usilovně pracujeme. A co se týče plynu, tak toho z Ruska do České republiky minimálně od začátku tohoto roku nedotekl ani kubík.

Přesto všechno se nám daří udržovat rekordní zásoby. K dnešnímu dni jsou zásobníky naplněny na 96 %. Výrazně nám v tom pomáhá podíl v LNG terminálu v Holandsku, který jsme získali v loňském roce ve spolupráci se skupinou ČEZ. Jenže právě v oblasti plynu je situace nepředvídatelná a může se poměrně rychle změnit. Pro vnitrozemské státy jako jsme my, které nemají přístup k moři a nemohou si tedy postavit vlastní kapacity pro zplyňování LNG, to platí dvojnásob.

Dám vám jeden jednoduchý příklad. Zatímco nám se daří se bez ruského plynu obejít, okolní státy jsou na něm stále závislé, na dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu. Proudí tudy stále asi 5 % dodávek plynu do Evropy, tedy asi 40 milionů kubíků plynu denně. Ukrajinský ministr energetiky German Galushchenko přitom nedávno avizoval, že země od příštího roku s prodloužením těchto dodávek přes své území nepočítá. To může samozřejmě výrazně zvýšit tlak na nedostatek dodávek plynu v celé střední Evropě.

A zemní plyn zůstane minimálně do roku 2045 významným energetickým zdrojem v České republice. Bude hrát zásadní roli při výrobě elektřiny, v dekarbonizaci energetiky, nezbytný bude pro teplárenství a důležitou roli bude hrát také v rozvoji vodíkového hospodářství. To všechno jsou důvody, proč jsme se dnes během jednání vlády rozhodli udělat ten další krok k posílení naší energetické bezpečnosti a pověřit společnost ČEPS nákupem firmy RWE Gas Storage Česká republika, která vlastní šest podzemních zásobníků na území České republiky.

Jejich kapacita je 2,7 miliardy kubíku plynu a představuje tři čtvrtiny skladovací kapacity v České republice. Pokryje tedy asi třetinu roční spotřeby a v zimě vystačí na tři měsíce. Společnost RWE jejich prodej připravovala už delší dobu a z naší strany k dnešnímu rozhodnutí předcházela jednání s představiteli firmy, která probíhala v podstatě od poloviny minulého roku.

Jsme přesvědčeni, že se pro stát jedná o jedinečnou příležitost tyto zásobníky do svých rukou získat, protože jejich získáním kromě jiného zamezíme i tomu, aby je nakoupily společnosti s cizím kapitálem neznámého původu nebo různí spekulanti nebo někdo, kdo by mohl svého dominantního postavení na trhu zneužívat. Koupí RWE Gas Storage Česká republika nezískáme pouze zásobníky, ale také zkušený personál. Jde o velmi dobře fungující společnost, která v posledních třech letech vykázala zisk ve výši, kumulovaný zisk ve výši 1,9 miliardy korun.

Se zástupci RWE se nám podařilo dojednat také velmi příznivou cenu pro obě strany, konkrétní částku, jak už jsem uvedl, budeme moci zveřejnit zítra po podpisu smluv. Její férovou výši ale potvrdila jedna z největších bankovních skupin světa a dále renomovaná mezinárodní finanční poradenská firma.

Ruské zneužívání energetiky jako zbraně nás hodně naučilo. Naplno se ukázalo, jak zranitelní můžeme být, pokud stát neovládá klíčové prvky infrastruktury, a my něco takového do budoucna už nehodláme připustit. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: My jsme dneska předkládali jako Ministerstvo financí dva zákony, které souvisí s pojištěním odpovědnosti za provoz motorového vozidla. Já myslím, že to všichni známe pod pojmem zákonné pojištění. Stávající zákon je starý víc než 20 let, tak kromě toho, že potřebujeme implementovat některé části evropské legislativy, tak se má taky modernizovat.

Ta hlavní změna je, že rozšiřujeme okruh vozidel, která musí mít toto povinné pojištění, a to tak, že pro všechna vozidla, která mají konstrukční rychlost nad 25 km/h nebo pokud ta rychlost je až 14 km/h, pokud hmotnost je větší než 25 kg. To zní hrozně technicky, úředně, tak ať si to umíme představit, tak se nově budou muset pojišťovat ze zákona za škody, které by způsobily svým provozem, elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry, zahradní traktory, motorová golfová vozítka apod.

Nově vymezujeme, co je to provoz vozidla. Myslím, že tak, jak se snažíme omezovat byrokracii, tak od přijetí tohoto zákona, což by mělo být 23. prosince letošního roku, tak nebudeme muset, pokud budeme cestovat po území České republiky, mít u sebe tzv. zelenou kartu. To bych řekl, že je hlavní a já se omlouvám panu ministru průmyslu, myslím, že ještě chtěl v úvodním slovu něco říct o Národním plánu obnovy, ať mu neberu jeho téma. A pokud ne, tak to klidně řeknu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Mohu, mohu, vzhledem k tomu, že budu pověřen vládou podpisem smlouvy, tak vezmu tuto čest na sebe. Další důležitou věcí, tedy kromě nákupu společnosti, jak už jsem zmínil, je, že jsme dnes na vládě schválili půjčku v rámci Národního plánu obnovy, ovšem s výrazně změněnými parametry.

Nakonec jsme se dohodli původní částku výrazně snížit na 19,4 miliardy korun. Toto snížení vychází z jednání a z konzultací s Evropskou komisí, které nám jasně ukázaly, že některé projekty bude lepší financovat ze státního rozpočtu, případně, v případě projektů v oblasti dopravy, například prostřednictvím půjčky od Evropské investiční banky. I s ohledem na to, že některé podmínky pro některé typy projektů tak, jak je připravila Evropská komise, jsou příliš svazující. Půjčku z Národního plánu obnovy tedy využijeme na projekty v oblasti digitalizace, vývoje čipů a nových technologií a dostupného bydlení. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. A nyní otevírám prostor pro dotazy, Českou televizi poprosím.

Zuzana Smiešková, Česká televize: Já bych se zastavila ještě u toho nákupu zásobníků plynu od RWE. Mě by zajímalo, jestli ve hře jsou třeba i další nákupy. Zdali stát zvažuje nákup třeba i společnosti NET4GAS atd.? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já bych řekl, že stát zvažuje celou řadu věcí s ohledem na posilování energetické bezpečnosti naší země. A to je asi všechno, co bych k tomu v tuto chvíli chtěl říct.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Obecně platí, pokud nechceme zhoršit vyjednávací pozici vlády, respektive České republiky, ať už při nákupu aktiv nebo při prodeji aktiv, tak je dobré pouze sdělovat výsledky vyjednávání. V okamžiku, kdy se takhle spekuluje, unikají částečné informace, my proto nic nepotvrzujeme, ani nic nevyvracíme, tak se zhoršuje vyjednávací pozice České republiky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já k tomu jenom dodám, některé ty věci se musí připravovat dlouho, jednání nejsou jednoduchá, musíme je vést kompetentně, opatrně, se zodpovědností vůči rozpočtu a všem dalším aspektům, které ta věc má. Tady vidíte výsledky a uvidíte časem i další výsledky, protože posilování energetické bezpečnosti je důležitým úkolem naší vlády, my jsme si ho vědomi a nedopustíme to, co předcházející Babišova vláda, abychom byli energeticky nezabezpečeni jako Česká republika.

Zuzana Smiešková, Česká televize: Děkuji, já bych se zeptala ještě dál, ale již mimo ten program standardního jednání vlády, týká se to jednání, které vás čeká navečer. Od 18 hodin zasednou koaliční špičky ve formátu K15 a zajímá mě ke konsolidačnímu balíčku, jestli je to tak, že už dnes byste chtěli mít hotovou tu finální podobu změn v tom úsporném balíčku? Kde vidíte největší prostor pro změnu, třeba pro nějaký kompromis, jestli je to třeba DPH nebo benefity?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Jednání o konsolidačním balíčku pokračují a budou pokračovat i dnes večer. Blíží se skutečně ten okamžik, kdy chceme mít na stole finální dohodu. Jestli to bude dnes večer nebo zítra ráno, uvidíme. Tu finální dohodu potřebujeme i proto, že budou následovat další kroky v rámci jednání Poslanecké sněmovny.

Obecně platí to, co jsem říkal několikrát, a to je, že nechystáme žádné zásadní a velké změny v konsolidačním balíčku. Tak, jak jsme ozdravný balíček připravili, tak v těch základních parametrech je naprosto v pořádku. Ale od první chvíle jsme říkali, a já jsem to opakoval několikrát, že jsme připraveni vyslechnout argumenty, jsme připraveni se podívat na to, jestli jsme někde neudělali chybu nebo jestli jsme někde nepředpokládali dopady našich opatření jiné, než jaké by byly ve skutečnosti. Tam, kde budeme přesvědčeni, všichni, všech pět politických stran, že je potřeba udělat nějakou korekturu, tak jsme ji připraveni udělat.

Velké změny neočekávejte, ale k určitým změnám dojít může a musíme se na nich domluvit. To, co je důležité, a to tady chci také zdůraznit, jakékoliv změny, které uděláme, nesmějí mít dopad anebo musí být jiným způsobem kompenzovány, pokud jde o ten celkový výsledek toho ozdravného balíčku. My potřebujeme snížit deficit o 94 miliard v příštím roce a potřebujeme toto číslo dodržet.

Zuzana Smiešková, Česká televize: Jenom se doptám, jste tedy ochotni připustit debatu o kompromisu třeba nad těmi zaměstnaneckými benefity?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Nebudeme se vyjadřovat k těm jednotlivým bodům. Pečlivě vyslechneme a vyslechli jsme všechny návrhy a až budeme mít finální dohodu, tak budeme o ní informovat veřejnost.

Zuzana Smiešková, Česká televize:  A mě zajímá ještě tedy další postup potom v Poslanecké sněmovně, jestli je ve hře komplexní pozměňovací návrh, kdy by mohl být hotový, a budete ho třeba předkládat na výboru už příští týden?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Komplexní pozměňovací návrh to nebude, protože komplexní pozměňovací návrh říká, že se původní návrh zákona nahrazuje tímto komplexním pozměňovacím návrhem. Bude to společný pozměňovací návrh pěti vládních stran. Druhé čtení, předpokládáme, že by mohlo proběhnout na schůzi, která začíná v úterý 5. září.

Dneska, nebo v nejbližších hodinách či dnech uzavřeme politickou dohodu. Samozřejmě taková politická dohoda se ještě musí odrazit v legislativním textu tohoto, takových pozměňovacích návrhů či jednoho pozměňovacího návrhu. Pokud to stihneme, tak to předložíme ještě na jednání rozpočtového výboru. Pokud bychom to nestihli, tak jediná šance, a je to zcela normální a běžné, že v rámci druhého čtení se předloží tento pozměňovací návrh.

V této chvíli se nedá odhadnout, jestli stihneme mít připravený legislativně pozměňovací návrh již do jednání na rozpočtovém výboru. Pokud ano, tak ho samozřejmě projednáme už na rozpočtovém výboru. Pokud bych získal podporu v rozpočtovém výboru, tak už by byl v druhém čtení a pak v třetím čtení označen jako návrh právě rozpočtového výboru a ne jednotlivých poslanců, kteří ho předloží. My předpokládáme, díky tomu, že to bude dohoda všech pěti politických stran, že za každou politickou stranu, za každý klub v Poslanecké sněmovně takový pozměňovací návrh podepíše jeden pověřený člen našich klubů.

Zuzana Smiešková, Česká televize: A úplně poslední otázka za mě. Je to kauza pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Mě zajímá, jestli jste se o tom bavili teď, na jednání vlády, nebo si to necháváte až na večer? A potom, co od něj chcete slyšet, jak vnímáte ta jeho dosavadní vysvětlení? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pan ministr Blažek přijde na jednání K15, kde vysvětlí všechny okolnosti své schůzky. Já bych chtěl k tomu říct, že my jsme dnes ráno měli debatu s panem ministrem Blažkem, tedy já a užší vedení Občanské demokratické strany – pan 1. místopředseda, pan předseda poslaneckého klubu Marek Benda. Pan ministr Blažek nám znovu velmi podrobně celou situaci vysvětlil a odpověděl nám na otázky, které to jeho setkání vyvolalo. Ne snad, že bychom nebyli s panem ministrem v kontaktu pravidelně, ale tady jsme měli možnost osobního jednání v tomto formátu. Stejně jako včera vysvětloval pan ministr svoji schůzku a její okolnosti na předsednictvu Občanské demokratické strany.

Pan ministr Blažek nás ujistil, znovu ujistil, že to setkání bylo náhodné, že nemělo žádnou agendu, že bylo společenské, že se tam neřešily věci, které by se týkaly jeho působení na Ministerstvu spravedlnosti nebo se týkaly vlády jako celku.

Pan ministr Blažek, a to jenom připomínám, se včera omluvil voličům a dnes se znovu omluvil vedení strany za problémy, které způsobil. My jsme jeho omluvu přijali, a kdybych měl použít sportovní terminologii, tak pan ministr Blažek dostal žlutou kartu. Myslím, že všichni rozumí, co to znamená, a chápe to velmi dobře i pan ministr.

Ještě bych k tomu chtěl dodat, že je důležité, že odborníci se shodují na tom, že působení Pavla Blažka na Ministerstvu spravedlnosti je úspěšné, že pan ministr odvádí dobrou práci, že postupuje v potřebné reformě státních zastupitelství, dělá změny v exekucích, po letech přišel jako první ministr spravedlnosti s návrhem redefinice znásilnění, na které je široká shoda. Řada těch kroků je velmi pozitivních a je velmi pozitivně hodnocena. K tomu jsme já i vedení strany přihlédli při řešení toho problému, který nebagatelizujeme, který je, kde pan ministr udělal velkou chybu, je si toho vědom a příslušným způsobem na to reaguje a je připraven i nadále tuto věc vysvětlovat jak koaličním partnerům, tak veřejnosti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Seznam jsem viděl, potom Prima.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den, pane premiére, vy jste už minule říkal, že pokud by ta schůzka byla plánovaná, tak by to bylo na odvolání pana ministra. A pan Nejedlý dnes kolegům přiznal, že to nebyla první schůzka, kterou tito dva pánové měli, že zhruba tři, čtyři měsíce zpátky se už sešli. Tak je to stále ještě ta žlutá karta nebo už to může i nějak změnit hru? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: To by mohlo změnit hru, ale je potřeba říct, že pan ministr Blažek okamžitě dementoval tuto věc a že řekl, že, a je to myslím i veřejně k dispozici, že se s panem Nejedlým nesetkal v době po skončení mandátu prezidenta republiky Miloše Zemana. Tedy, mám-li si vybrat, zda mám věřit panu ministru Blažkovi nebo panu Nejedlému, tak si vybírám pana ministra Blažka. Pokud by se prokázalo, že nemluvil pravdu, tak samozřejmě po žluté kartě následuje červená.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Josef Mádle, CNN Prima News: Dobrý den, já mám hned několik dotazů na několik oblastí. Vzal bych to, s dovolením, postupně. Pane ministře Síkelo, tady dotaz od kolegyně, jestli se nebojíte, že lidé po skončení těch vládních stropů, co se týče energií, nebudou platit znovu vysoké zálohy, jestli ty ceny pro ně budou opravdu férové, protože už teď totiž dodavatelé nabízejí fixace na dlouhou dobu těsně vlastně pod stropem. Tak jestli nehrozí to, že opět budeme mít vysoké ceny za energie?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak já jsem byl iniciátorem jednání s klíčovými dodavateli, kde jsem je na jedné straně informoval o tom, že vláda neplánuje prodloužit cenové stropy za horizont roku 2023, ale zároveň jsem je informoval o tom, že bychom velmi neradi byli konfrontováni se situací, že právě v oblasti těch fixací, které byly sjednány na delší dobu než do konce tohoto roku, vznikne nějaký problém s vysokými cenami energií. I s ohledem na to, že po úspěšném předsednictví a, řekněme, celoevropském řešení energetické krize, ty ceny silové elektřiny a ceny plynu výrazně klesly na předválečnou úroveň, někam na úroveň podzimu roku 2021. A tyto ceny se postupně musí propisovat i do konečných cen pro spotřebitele.

Já jsem velmi rád, že vlastně většina těch klíčových dodavatelů reagovala tím, že začínají nabízet ceny pod stropy. A já si myslím, že, jak vidím některé akviziční činnosti některých dodavatelů, tak bych každému zákazníkovi doporučil, aby před tím, než si sjedná nějakou fixaci, si ověřil na tom trhu, co mu nabízí i konkurence, protože to mu dá tu správnou informaci o tom, jestli dostává tu nejvýhodnější nabídku.

Jeden z důvodů, proč ponecháváme stropy přes pokles cen energií až do konce roku, je právě to, abychom dali dodavatelům dostatek času, aby převedli klienty na nové tarify pod stropem. Jedná se o více než 400 000 domácností a na to samozřejmě je potřeba nějaký čas. Ale pokud se dívám na tu situaci na trhu, tak říkám, že právě vzhledem k vývoji těch cen, tak přišel asi správný moment na to nechat si předložit několik nabídek a správně si vybrat. A já jsem rád, že ten trh začíná fungovat.

Josef Mádle, CNN Prima News: Děkuji, mám teď dotazy na pana ministra Stanjuru týkající se právě toho povinného ručení. Kdo teď tedy bude mít povinnost platit povinné ručení, jestli to teď bude právě nově provozovatel toho motorového vozidla, nikoli tedy vlastník? A jak se to, podle vás, tedy promítne třeba do cen, do nabídek, nevím, třeba operativních leasingů, jestli se tím nezdraží právě ta cena, že si servisy nebo vlastně firmy ponechají ty stávající ceny, ale navíc si ten člověk bude muset ještě sám ze svého platit právě to povinné ručení?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: No nevím, proč by platil dvakrát někdo povinné ručení. My tu povinnost přenášíme z vlastníka na provozovatele. Ale pokud si vezmeme občany a vlastní vozidla, tak naprostá většina jezdí ve vlastním vozidle. Takže je současně vlastník i provozovatel. Tam se vlastně nemění vůbec nic. Tady nějaký konkurenční souboj probíhá, že by mohl být ostřejší a tím pádem nabízet lepší ceny, to platí pro každé odvětví. Já jsem příznivec velkého konkurenčního prostředí, že pak ten zákazník má větší šanci si vybrat.

Ta změna podstatná je v těch redefinicích a taky v tom, jak jsem říkal, u těch vozidel, které mají tu rychlost nad 14 km/h, pokud mají 25 kg, a vidíme to, jak to bývá nebezpečné někdy, díky některým uživatelům koloběžek, segwayů, sněžných skútrů. Oni mohou způsobit škodu a dneska vůbec pojištění nejsou. To znamená, z toho by se mohla hradit škoda, kterou oni způsobí z jejich zavinění. To bych řekl, že je zásadní změna, plus ten převod z vlastníka na provozovatele. Ale u občanů to není tak významné, protože málokdo jezdí soukromě cizím vozidlem a ne vlastním.

Josef Mádle, CNN Prima News: Pak mám ještě dva dotazy na konsolidační balíček. Jestli, nebo o jaký podíl na sdílených daních by obce měly podle propočtů přijít tak, aby celý výnos z vyšší daně z nemovitosti jim mohl zůstat, a zároveň to bylo rozpočtově neutrální? Jestli máte ty propočty.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jedna k jedné, to je jednoduché. Pokud to má být rozpočtově neutrální, tak vyměníte jedny daně za druhé daně ve stejném objemu. To jste si vlastně odpověděl. Rozpočtově neutrální znamená jedna k jedné. My jsme ještě ta jednání neuzavřeli. Je pravděpodobné, že je dneska na tom večerním jednání uzavřeme. Takže pokud by taková dohoda vznikla a pokud by např. byla v objemu, dejme tomu, u daně z nemovitých věcí deset miliard korun, tak jiných deset miliard korun z jiných sdílených daní by přišlo do státního rozpočtu. Takže jedna k jedné je správná odpověď.

Josef Mádle, CNN Prima News: A co se týče pozměňovacích návrhů opozice, jste připraven s nimi tedy diskutovat, nebo už máte informace, čeho se to bude týkat?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ano, některé jsou nahrané v systému, některé nejsou. Já si myslím, že to je v pořádku, že vlastně nejpozději v podrobné rozpravě ve druhém čtení se mají načíst pozměňovací návrhy.

Já jsem veřejně slíbil, na tom se nic nemění, že až budou načteny, tak všechny podrobně posoudíme. Zaprvé, jako obvykle, odborný aparát ministerstva spočítá dopady, aby každý z poslanců a poslankyň, když budou o tom pozměňovacím návrhu hlasovat, věděli, jaké jsou dopady na státní rozpočet, ať už pozitivní nebo negativní. Budeme se jim věnovat.

Říkáme, že nemáme patent na rozum, že vůbec nevylučuju, že tam bude nějaký dobrý pozměňovací návrh, pokud bude zhruba zachován ten objem. Pokud by byl pozměňovací návrh, který by objem konsolidace snižoval o desítky miliard, tak to už není úprava, to už není lepší nápad, to je úplně jiný politický program a v takovém případě samozřejmě, protože by to šlo proti tomu hlavnímu cíli ozdravného balíčku, bychom takový návrh nepodpořili. Ale počkáme, až budou všechny v systému, až skončí podrobná rozprava, a pak je skutečně všechny podrobně prodebatujeme a své rozhodnutí sdělíme v průběhu třetího čtení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, vidím iDNES a potom Novinky.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, pane premiére, určitě znáte film „Nuda v Brně“. V Brně tedy zjevně nuda není. A já bych se vás zeptal na dění kolem brněnské primátorky paní Vaňkové, která nejdřív měla před sebou záhadný bílý prášek, teď, podle serveru Seznam Zprávy, využila bílé koně k získání bytu od města, to tvrdí policie. Jestli můžete komentovat situaci kolem vaší stranické kolegyně, brněnské primátorky? A jestli to nějakým způsobem souvisí taky s panem Blažkem podle vašeho názoru, protože pan Blažek je vlivná figura v Brně stejně jako brněnská primátorka, stejně jako vy jste Brňák, tak jestli to můžete nějak okomentovat? Děkuju.

Jo, a ještě k té odpolední demonstraci. Vy jste říkal, že všichni vědí, co to znamená, když někdo dostane žlutou kartu. Ano, ve fotbale to znamená, že příště je vyloučení. Co když dneska ti demonstranti, kteří přijdou na Klárov, řeknou, že oni jsou VAR a že video-rozhodčí říká, že by měla udělena být červená karta už teď? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já nebudu tajit to, že z té situace, která je kolem brněnské ODS, žádnou radost nemám. Snažím se, a to je pro mě důležité, abych i lidsky obstál před sebou, snažím se jednat spravedlivě a postupovat tak vůči všem. Padni komu padni.

Kolem paní primátorky se dlouhodobě objevují články, které se týkají údajného nakládání, nebo převodu, nebo získání nějakých bytů. Zatím je to v rovině článku a údajného vyšetřování, o kterém já nic nevím a nemám žádné zprávy ani žádné zprávy mít nemohu. Takže musíme počkat na to, zda, a já už bych si přál, aby bylo nějaké rozhodnutí, aby to buďto skončilo tak či onak, ale aby prostě bylo jasno, abychom prostě nebyli neustále vystavováni nějakým článkům.

Já je nemohu potvrdit, ani je nemohu zpochybnit, ale jediný, kdo může říct, „k něčemu došlo, nebo nedošlo“, jsou orgány činné v trestním řízení. Do té doby, než se ta věc nějak posune, tak nemám možnost ji komentovat. Ale to, co se dnes objevuje, to nejsou nové věci. Možná jsou tam nějaké nové akcenty. Tento případ je dlouhodobě medializován a já jenom doufám, že dospěje brzy k nějakému závěru.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych měla dotaz, prosím, na pana ministra Síkelu. Plzeňští politici vám odeslali dotaz ohledně záchranky v Líních. Ptali se vás tam na tři otázky. Tedy, kdo bude v dalších letech provozovat leteckou záchrannou službu v kraji? Jestli bude fungovat nepřetržitě 24/7? A kam bude záchranná služba přemístěna, pokud o tom stát v souvislosti se stavbou gigafactory uvažuje? Tak jestli byste na to mohl, prosím, odpovědět. Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem v této věci dnes jednal s panem ministrem zdravotnictví. Existuje jakási smlouva mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví, která má nějakou platnost. Pacta sunt servanda. Smlouvy se mají dodržovat. Takže já vycházím z toho, že vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu dvou ministerstev, tak budeme hledat nějaké řešení, aby ty smlouvy byly dodrženy.

Co se týká nového uspořádání, které by mělo přijít po roce 2028, protože do té doby je uzavřena ta smlouva, no tak to samozřejmě musí být vyřešeno tak, aby byly naplněny požadavky vlastně obou krajů, protože víme, že minimálně na Karlovarsku ty požadavky už dlouhodobě plněny nejsou. Takže samozřejmě budeme hledat takové řešení, aby letecká záchranná služba byla dostupná v té požadované době doletu, obslužnost v noci atd. Prostě tak, jak je to stanoveno.

Ale já jsem ministr průmyslu a obchodu, který vyvolal tím projektem, o kterém pevně stále věříme, že se bude realizovat v Líních, vlastně tu potřebu tuhle věc řešit. Budeme se snažit najít takové řešení, které bude v zájmu všech obyvatel v rámci daných oblastí. To je všechno, co bych k tomu mohl říct. 

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli to můžeme shrnout, ty první dvě vaše otázky. Bude naplněna stávající smlouva. Takže Ministerstvo obrany bude provozovat tuto službu jako dnes. Pokud vznikne projekt gigafactory, tak ve spolupráci mnoha resortů včetně Ministerstva financí, protože nám patří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, hledáme vhodné náhradní pozemky tak, aby armáda mohla po dobu té smlouvy plnit své povinnosti, ke kterým se smluvně zavázala.

Vím, že pan ministr zdravotnictví v této chvíli zpracovává, možná už zpracoval, koncepci rozvoje letecké záchranné služby v České republice. To se týká i toho období po roce 2028, 2029. Tam se posuzují odborné aspekty, tak, protože tady není ani paní kolegyně Černochová, ani pan kolega Válek, tak se zvažuje, které vrtulníky, jak jsou těžké, podle té hmotnosti vrtulníků je jednodušší nebo složitější najít vhodné heliporty. Tohle všechno se bere v potaz. Takže platí, pokud bude projekt gigafactory, tak to bude nadále zajišťovat armáda a my ve spolupráci několika resortů, Ministerstva průmyslu, zdravotnictví, obrany, ale i financí najdeme vhodné prostory tak, aby ta služba mohla být zabezpečována i nadále.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, takže tiskovou konferenci končím, děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne, na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Na shledanou.