Tisková konference po jednání vlády, 20. července 2020
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat paní vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, omlouváme se, trochu se nám vláda protáhla, nicméně těch bodů nakonec nebylo zas až tak málo. Takže dovolte, abych vás stručně provedla vlastně dnešní vládou, samozřejmě s tím, že mě doplní k těm jednotlivým bodům věcně, k těm nejdůležitějším, potom jednotliví kolegové.
Projednávali jsme takový balík, který se týká jádra, to znamená něco říct můžeme, něco říct nemůžeme, protože to bylo v režimu utajení, ať už tedy financování, tak vlastně jak se bude dál postupovat. Nebudu to teď specifikovat, protože se k tomu blíže vyjádří pan vicepremiér Havlíček.
Já jsem byla velmi ráda, že dnes se podařilo projednat po poměrně dlouhé době návrh zákona, kterým se mění zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. To si samozřejmě blíže vysvětlí paní ministryně práce a sociálních věcí. Já bych pouze chtěla říct za Ministerstvo financí i za další kolegy, že skutečně jsme na tom velmi poctivě pracovali. Oceňuji to, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nakonec většinu připomínek akceptovalo, a nejenom připomínek Ministerstva financí, ale i připomínek vedoucí sociálního výboru paní poslankyně Pastuchové nebo paní poslankyně Aulické, a že skutečně se podařilo po několika měsících tento zákon dostat na vládu a tam jednomyslně schválit. Blíže se k tomu vyjádří paní ministryně.
Také jsme projednávali několik poslaneckých návrhů, všechny tentokrát s nesouhlasným stanoviskem, a to zejména z těch důvodů, že se jednalo většinou o nesystémové zásahy do systému, které prostě nebyly provázány s jednotlivými ustanoveními, a kolegové ministři pracují naopak na systémovém řešení, to znamená na vládním návrhu zákonů, ať už to byl návrh poslanců na poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kde se pracuje na systémovém řešení, nebo to byl návrh novely zákoníku práce, kde se řešilo ošetřovatelské volno, ale neuvažovalo se o tom, že tam chybí provázanost už s dnešním fungováním ošetřovatelského volna, nebo se jedná o novelu školského zákona, další návrh z dílny poslanců, přičemž ministerstvo školství pracuje na novele, která v tuto chvíli je na Legislativní radě vlády.
Určitě bych také chtěla zmínit, že jsme přijali celou řadu důležitých programů na podporu podnikání. Blíže je uvedou mí kolegové. Jednak je to podpora a takový restart pro ubytovací zařízení COVID-ubytování, s čímž vás seznámí blíže paní ministryně Dostálová. Pak je to podpora COVID-kultura, což je program, který jsme už schválili před časem, ale museli jsme se k němu vrátit z toho důvodu, že nebyl dostatek prostředků ve státním rozpočtu, a tím pádem vlastně jsme teď schválili tento program z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu, kde bude alokováno až 900 milionů korun.
Také jsme projednávali jmenování zmocněnce pro česko-ruské konzultace, kde jsme schválili pana velvyslance Jindráka na návrh Ministerstva zahraničních věcí, který nás bude zastupovat v rámci těchto konzultací k česko-ruské smlouvě, jak jste určitě už zavnímali z médií.
Ráda bych také zmínila bod Ministerstva financí, který jsem předkládala já. Je to návrh na zvýšení základního kapitálu do společnosti OKD, a to na částku 1,213 miliardy korun, protože víte, že firma OKD, kde stoprocentním akcionářem je akciová společnost Prisko, kterou vlastní ze sta procent, zastupuje Ministerstvo financí, tak se potýká s problémy, ať už způsobenými covidovou pandemií, která vedla k tomu, že se muselo OKD na šest týdnů uzavřít, tak vlastně i způsobené tím, že se snížila cena uhlí, a tím pádem společnosti se nedostávaly prostředky, které potřebuje na činnosti spojené s útlumem.
Současně bych ještě připomněla, že společnost Prisko ze svého účtu převedla už v tomto týdnu společnosti OKD částku 673 milionů korun, takže celkově je posíleno OKD o částku 1,873 miliardy korun, přičemž tedy ten návrh také byl vládou schválen, což je také pro společnost OKD zvláště v této situaci velmi důležitá věc.
Tak já doufám, že jsem nezapomněla, ještě tam byla jedna investiční pobídka, to si okomentuje pan vicepremiér Havlíček, takže si myslím, že k těm nejzásadnějším věcem jsem se vyjádřila. Děkuji vám za pozornost.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan vicepremiér Havlíček.
Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, já jsem rád, že mohu říci, že po více než jednoroční poctivé a systematické práci v rámci přípravy nového jaderného bloku jsme dnes učinili klíčová rozhodnutí. A to taková, že jsme odsouhlasili a schválili obě smlouvy mezi státem a společností ČEZ. Za stát bude zmocněncem pro podpis ministr průmyslu a obchodu. Jedná se o smlouvu rámcovou a o smlouvu prováděcí.
Smlouva rámcová i prováděcí byly prodiskutovávány v režimu vyhrazeném, což ale neznamená, že by smlouvy nebyly projednány, prošly řádným připomínkovým řízením po více než roční přípravě. Současně byly prodiskutovány se všemi opozičními stranami, s jejich šéfy, jejich zástupci, opět tedy ve vyhrazeném režimu. Detailně byly všem odprezentovány i podstaty těch smluv, nejenom, že si je mohli přečíst, a současně to pochopitelně odsouhlasil Výbor pro jádro.
To znamená, ty smlouvy prošly z našeho pohledu jak odborným, tak politickým screeningem a budou podepsány definitivně příští týden. To už je jenom ten symbolický akt, nicméně pochopitelně důležitý. Budou podepsány 28. července a okamžitě poté budou navýšeny do Sbírky a budou zpřístupněny i široké veřejnosti.
Principálně jenom mohu říct, že v rámcové smlouvě se vytyčují principy spolupráce mezi státem a ČEZ, definují se tam milníky, milník číslo 1, 2, 3, 4 – od ukončení výběrového řízení po uzavření smlouvy až po zahájení provozu, zkušebního provozu a následně kolaudace.
Vše jede dle jízdního řádu tak, jak jsme vytýčili v minulosti. To znamená, klíčovým rokem bude rok 2024, ke kterému se váže smlouva číslo 2, což je prováděcí smlouva, která mimo to, že jasně definuje, co bude do té doby ČEZ, respektive společnost Dukovany 2 činit ve smyslu územního rozhodnutí, povolení k umístění, ve smyslu výběru dodavatele, tak současně se definuje pozice státu, ať už tedy ve smyslu povinností a práv, nejenom tedy státu, ale i ČEZ, tak současně i to, v jaké fázi by se případně projekt musel předat opětovně státu za předpokladu, že by stát zhatil tu investici, například regulatorními nebo legislativními kroky, a to v částce, která bude přesně vynaložena do té doby. To v tuto chvíli je definováno částkou 4 509 591 000 korun plus maximálně 200 milionů korun, jakýsi prostě vícenáklad, který může v té době vzniknout. Za vyšší částku by stát nemohl, respektive by stát nezaplatil za případné zpětvzetí nebo vzetí toho projektu opět pod kontrolu státu. Takže o tom je prováděcí smlouva.
Současně jsme v rámci jádra odsouhlasili důležitou věc, a to je model financování. Model financování nebyl ve vyhrazeném režimu, to znamená, není důvod, ani nebyl, cokoliv z něj zatajovat. V tuto chvíli jsme ve fázi, kdy stát je připraven poskytnout půjčku společnosti ČEZ, a to ve výši, která bude odpovídat přibližně 75 procentům celkové investice, přičemž podotýkám to, že jak vysoká bude investice, o tom rozhodne to výběrové řízení a pochopitelně nabídka dodavatele.
V tuto chvíli je nastaven finanční model, který říká, že po dobu od zahájení čerpání toho úvěru, čili od doby zahájení stavby až po dobu kolaudace, což je rok 2029 až 2036, se bude jednat o půjčku bezúročnou a v momentě, kdy se zahájí provoz, tak se celková výše půjčky bude úročit částkou 2 procenta. Podotýkám jenom to, že toto je návrh, je to finanční model, od kterého se následně odvíjí zcela zásadní a klíčová věc, a to je výkupní cena, která bude nastavena mezi společností Dukovany 2 a státem, protože ta se zafixuje. Zafixuje se za prvé s ohledem na cenu investice a za B pochopitelně s ohledem na cenu peněz.
My ji dneska ještě nemůžeme zafixovat, protože nevíme tu cenu investice. Popravdě řečeno, i cena peněz ještě projde notifikací Evropské komise, na základě které bude rozhodnuto, jestli se jedná či nejedná o přiměřenou formu podpory. Z toho následně bude vyplývat i to, na jakou dobu se nastaví splácení. Podstatné je, že cílem této transakce je zafixovat tu cenu, a umožnit tak v budoucnosti nejenom, abychom měli stabilní zdroj, abychom byli soběstační, což je pochopitelně důvod, proč investujeme do jádra, ale také to, abychom měli cenu elektřiny za dostupné zdroje.
Tímto ji zrealizujeme, ať už bude cena růst anebo klesat. Za předpokladu, že cena poroste, je to jednoznačně výhodnější pro všechny naše spotřebitele. Kdyby náhodou cena klesala vůči současnosti, respektive vůči té dohodnuté výkupní ceně, rozdíl, který by činil na rodinu, je v řádu desítek korun, maximálně jednotek stovek korun v roce, což je od roku 2036 pod rozlišovací schopnost. Takže tímto fixujeme 10 procent celkové výroby elektřiny, což bude právě výkon elektrárny, respektive pátého bloku v Dukovanech.
Dále jsme schválili, a teď už tedy přecházíme od Dukovan k podpoře podnikatelského prostředí, konkrétně podnikatelů v kultuře, kteří se zaobírají kumštem v oblasti hudby a v oblasti divadel, dlouho očekávaný program, který jsme, tak jak řekla paní vicepremiérka, už schválili přibližně před měsícem. Nicméně jsme čekali na definitivní schválení rozpočtu, což nastalo, tak jsme předložili do finální podoby.
Tento program byl úzce koordinován s Ministerstvem kultury. V principu se jedná o to, že kluby, organizátoři festivalů, mimo jiné tedy i například toho tolik diskutovaného festivalu Colours of Ostrava, agentury, které jsou aktivní v oblasti kumštu, malá divadla, která nedostávají dotace od měst, tak všichni ti, kteří museli zrušit nebo přesunout koncerty nebo akty kulturní, divadelní, to znamená kulturní akce v období od 10. března do konce srpna, budou moci čerpat kompenzaci ve výši 50 procent nákladů, které vznikly tím, že ty akce byly odsunuty.
Je to významná podpora, která bude mít až 900 milionů z rozpočtu, budeme ji čerpat pochopitelně postupně, tak jak bude zájem. Jsem rád, že jsme mohli této skupině vyjít vstříc, nepochybně si to zaslouží, protože se stále jedná o skupinu, která ještě nebyla dostatečně saturována prostě svými výkony, to znamená, ještě nemohou mnozí z nich provozovat svoji činnost a svoji aktivitu. Jedná se v drtivé většině o malé firmy. Poslední, co jsem neřekl, je, že maximální možná výše podpory bude pět milionů korun, ale očekává se, že budou spíše nižší.
Poslední, co bych jenom řekl, je to, že jsme dneska schválili vůbec první projekt investiční pobídky v rámci nového režimu tzv. zákona o investičních pobídkách. Ten se od toho původního odlišuje tím, že všechny tyto projekty už jdou na vládu, ať se jedná o podporu větší, nebo menší. Dnes jsme schválili podporu společnosti Shimano, která je významným zaměstnavatelem v moravskoslezském regionu, konkrétně na Karvinsku.
Rozhodli jsme se jí přidělit nepřímou formu podpory, to znamená, nedostane žádné hotové peníze, ale v následujících deseti letech bude mít možnost platit o něco nižší daně. Konkrétně při investici 180 milionů ušetří na daních až, to je maximální hranice, 46 milionů korun, přičemž u této společnosti jsme se pro to rozhodli nejenom proto, že je v daném regionu, který je s ohledem na míru nezaměstnanosti jedním z nejpostiženějších, je to 8,1 procenta, ale současně i v tom, že garantovala další zvýšení zaměstnanosti a současně udržení výroby v České republice a posílení svých aktivit, a tím pádem i aktivit dodavatelů, subdodavatelů a celého obchodního a dodavatelského řetězce. Děkuji.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně práce a sociálních věcí paní Maláčová.
Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji, já jenom ve stručnosti. Vláda dnes schválila můj návrh na novelu zákona o dětských skupinách, nově pak jeslích. Cílem té novely je zajistit stabilní financování pro několik let existující dětské skupiny a transformovat je do systému, který bude vyhovující pro všechny rodiny. Smyslem toho návrhu o jeslích je to, aby rodiny měly možnost volby. To znamená, víte, že jsme nedávno, od 1. ledna, navýšili rodičovskou po dlouhé době a teď přicházíme s tím, aby rodiny, které chtějí sladit práci a rodinu, tak aby tuto volbu měly, protože zde dostupná, finančně i místně, péče o děti mladší tří let chybí.
Já bych také chtěla, aby ta péče byla finančně dostupná. To je v té novele upřesněno a vlastně upraveno s tím, že o těch částkách, které budeme vyplácet jak zřizovatelům, tak částky, které může maximálně platit rodič v jeslích, tak ty budou upravovány nařízením vlády, které bude každoročně schvalováno. To znamená pravděpodobně, pokud vše půjde, jak má v legislativním procesu, tak na jaře příštího roku budeme jako vláda schvalovat to nařízení.
Já očekávám, že smyslem toho zákona – bylo to velmi složité prostě sladit všechny požadavky ze všech stran, každý má odlišné představy a pro nás na Ministerstvu práce a sociálních věcí bylo skutečně nejdůležitější, abychom měli kvalitní, dostupný systém, finančně a místně, pro všechny rodiny – tak smyslem vlastně je, aby obce mohly zřizovat jesle. Aby vznikaly jesle, to znamená zařízení pro nejmenší děti, při každé mateřské školce nebo na každé obci.
Bylo tady již zmiňováno, že jsme se snažili najít podporu, která bude mít většinu ve Sněmovně. To znamená., velmi dobře si uvědomuji, že dětské skupiny jsou například zajímavé pro vysoké školy, nemocnice anebo pro sociální zařízení, zařízení sociálních služeb. Ty možná částečně o flexibilitu přijdou, nebo si to myslí. Já ale upozorňuji na to, že vyjdeme těmto zařízením vstříc a pomůžeme jim přes systémový projekt, aby vlastně si současné dětské skupiny transformovaly do jeslí anebo také, pokud tam budou chtít mít i starší děti, aby si mohly zřídit mateřskou školku.
To znamená, budeme spolupracovat s Ministerstvem školství a pomůžeme jim v těch příštích čtyřech letech ten systém nastavit tak, aby nepřišly o tu flexibilitu. To znamená, žádná dětská skupina nebude muset zanikat, nebude zanikat ten smysl, pouze se v příštích čtyřech letech bude muset přejmenovat.
Vracíme se na systém, který je běžný v západní Evropě, který bude srozumitelný – do tří let zpravidla jesle, pak mateřská školka, potom od šesti let škola. To znamená, to je ten standard.
Je tam celá řada změn, kdy zvyšujeme kvalitu, zavádíme průběžné vzdělávání pro pečující osoby, přichází tam zdravotnická průprava, přijdeme s novou profesní kvalifikací chůva a tak dále. Všechny ty detaily najdete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí. A pokud půjde všechno tak, jak má a zákon bude schválen, tak od 1. 7. by měly vznikat už pouze jesle a ty staré dětské skupiny, které existují, je jich 1 100 plus zhruba 100 mikrojeslí, tak ty budou mít vlastně od dneška čtyři roky na to, aby se transformovaly, a jak už jsem zmínila, tak my jim při tom pomůžeme pomocí těch krajských koordinátorek a tak dále a tak dále.
Ještě jednou, za nás je důležité, aby rodiče měli kvalitní, místně a finančně dostupnou předškolní péči. Pokusím se vyjednat, a uděláme pro to maximum, další financování z evropských fondů pro to další projektové období. Ale už nechceme soutěžní projekty, tak jak tomu bylo doposud, ale chceme, aby každý, kdo bude plnit zákonné podmínky, tak aby si mohl zřídit jesle, nebo mohl se přetransformovat, a pak dostával peníze tak, jak je to běžné například u mateřských škol. My pouze pak celou tu finanční částku budeme financovat z evropských fondů.
Důležité je také vědět, že vlastně nebude se nic měnit k horšímu pro žádného z poskytovatelů dětských skupin. Naopak jim velmi ubyde administrativa, která souvisí s tou administrativou kolem evropských projektů, a myslím si, že nejlepší příklad je to, že ubydou soutěžní projekty nebo budou zrušeny soutěžní projekty a poběží to tak, jak je to u mateřských školek. Zároveň nebudeme například sledovat docházku, nebo respektive nebudeme vyplácet finanční prostředky na základě docházky, protože to znamená trestání dětí za nemoc, ale bude to fungovat tak jako u mateřských škol. Já pevně doufám, že jsem z těch technických věcí nic neopomněla, případně velmi ráda zodpovím vaše dotazy. Děkuji.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.
Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Dnes na vládě prošel materiál Podpora ubytovacích zařízení neboli COVID-ubytování. My v podstatě cílíme na to, aby skutečně to nejpostiženější odvětví, což je cestovní ruch, aby nabral nový dech, abychom ho restartovali. Ve spolupráci zejména s Ministerstvem financí a s Asociací hotelů a restaurací se připravilo dotazníkové šetření mezi ubytovacími zařízeními různých typů ve všech krajích. Z toho tedy vyplynulo, že za to období, kdy vlastně musela být uzavřena ubytovací zařízení, tak vznikla škoda.
Ta škoda samozřejmě vznikla na zásobách, provozních výdajích a tak dále, a pokud tato škoda byla očištěna o mzdové náklady tak, aby právě tento program mohl být slučitelný s programem Antivirus, tak jsme došli k částce zhruba průměrně 329 korun na pokoj. Podpora je tedy ve výši 330 korun v maximální výši, ale samozřejmě podle kategorií ubytovacích zařízení se bude ta podpora pohybovat mezi 100 až 330 korunami za jeden pokoj a noc po dobu těch 72 dnů. To znamená, pokud byla zavřena od 14. 3. do 24. 5.
Budeme také sledovat sezónnost z těch zařízení, To znamená, že pokud ta zařízení byla za období 2018 a 2019 uzavřena nebo tam nebyli žádní hosté, tak samozřejmě nárok na tuto podporu ta zařízení nemají. Pokud například kempy otevírají až od 1. 5., tak vždycky bude adekvátně ta částka přiblížena tomu období, kdy skutečně muselo být uzavřeno.
Celkový nárok na tento program je ve výši zhruba 3,3 miliardy korun. Je potřeba asi uvést, že tato podpora není slučitelná s kompenzačním bonusem. To znamená, tam samozřejmě se ta výše za kompenzační bonus musí od této dotace odečíst. Naopak je slučitelná s COVID-lázně nebo COVID-nájemné, protože tam jde o tzv. dočasný rámec veřejné podpory, který vlastně schválila i Evropská komise, a to je 800 000 eur na jeden podnikatelský subjekt.
Aktuálně tedy dnes po schválení vlády budeme program notifikovat tak, abychom to dotační řízení mohli otevřít během srpna. Předpokládáme potom opravdu velmi jednoduché zprocesování těch žádostí, kdy potom ta kontrola bude ex post. Je potřeba ale uvést, že samozřejmě jde o dotaci, nejde o kompenzační bonus, a skutečně nepravdivé údaje v dotaci zakládají trestně-právní odpovědnost a zároveň žadatelé, kteří požádají o tuto dotaci, tak potom již budou muset podepsat, že nebudou uplatňovat žádné další nároky na náhradu škody. Děkuji.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mne. Já jsem dnes vládu informoval o aktuální epidemiologické situaci, zejména s ohledem na Moravskoslezský kraj a ten poslední vývoj, který tam nastal. Víte, že jsem dnes osobně byl v daném kraji, v Ostravě, a jednal jsem s tamními představiteli kraje, s panem hejtmanem, s Bezpečnostní radou kraje, samozřejmě i s hygieniky.
Vládu jsem informoval o tom, že skutečně ta situace v Moravskoslezském kraji si vyžadovala přijetí daných opatření. Je třeba se skutečně podívat na fakta. Fakta jsou taková, že z dnešního počtu nově nakažených, tak jak vidíme ty pravidelné denní přírůstky, tak zhruba 50 až 60 procent tvoří pozitivně testovaní v Moravskoslezském kraji. To je prostě nezpochybnitelný fakt.
V tom přepočtu počtu nakažených na počet obyvatel 25 na 100 000 Moravskoslezský kraj jednoznačně je nejvíce zasažen epidemií nemoci covid-19 z celé České republiky. Pro vaši zajímavost, druhý nejvíce zasažený kraj v tuto chvíli je kraj Zlínský, který má v tom poměru 9 nakažených na 100 000 obyvatel. Takže v tomto směru vidíte, jaký obrovský rozdíl je, pokud jde o epidemiologickou situaci, v Moravskoslezském kraji a ve zbytku republiky. Z tohoto pohledu opatření, která jsme zavedli, jsou jednoznačně správná.
Je třeba si uvědomit, že jsem ministr zdravotnictví a moje role je chránit zdraví našich občanů, chránit zdraví seniorů, chránit zdraví nemocných lidí, pro které skutečně tato nemoc covid-19 může být zcela fatální a může její rozšíření a nekontrolované šíření znamenat zásadní zvýšení počtu hospitalizací, zvýšení počtu hospitalizací v rámci intenzivní péče.
A reálně skutečně v rámci Moravskoslezského kraje riziko nekontrolovaného komunitního šíření bezesporu existovalo a existuje, neboť v té poslední době hygienici pozorovali jasně nová ohniska v rámci daného kraje. Nejenom už v Karviné, ta ohniska už nemají nic společného prakticky s OKD, ale bavíme se o Frýdku-Místku, kam se ta nákaza nyní přesouvá, bavíme se o Novojičínsku, kde roste počet nakažených, i na Ostravsku. Takže to je něco, co skutečně vyžadovalo bezpochyby zásah. Ta protiepidemická opatření byla správná.
To, co nebylo správné, bylo jednání paní ředitelky krajské hygienické stanice. V tomto směru jednoznačně pochybila. Nezvládla tu situaci z hlediska komunikace. To je nezpochybnitelný fakt, o tom jsme dnes vedli na vládě debatu, kde kolegové z vlády na toto měli v zásadě stejný názor a určitě to bude vyžadovat ještě nějaké další řešení. Ale z hlediska toho obsahu těch opatření, tak ta byla skutečně jednoznačně správná.
A pokud chceme nadále bojovat s šířením epidemie covid-19, a myslím si, že všichni chceme, že skutečně nechceme, aby tady jsme došli do stavu, tak jak dnes pozorujeme třeba v Izraeli, který musí už zavírat veškerá ekonomická odvětví, protože tam mají 1 500, 2 000 případů denně a ten vlak, zdá se, v této zemi již ujíždí, tak v tomto směru musíme ta protiepidemická opatření udělat včas, musíme je udělat preventivně tak, abychom zabránili šíření této nemoci.
Takže z tohoto pohledu, myslím, že je to jednoznačné, ale pokud jde o roli krajské hygienické stanice, o tom jsme dneska vedli debatu, ta nezvládla tu situaci a budeme to muset řešit do budoucna, aby se takovéto případy již neopakovaly. Já jsem jasně dal pokyn všem krajským hygienickým stanicím, že veškerá další opatření musí být konzultována s Ministerstvem zdravotnictví a samozřejmě především s tamními samosprávami, s hejtmanem, se starosty, s občany. Musí být informováni občané dostatečně dopředu o přijatých opatřeních, nebo respektive opatřeních, která mají být přijata tak, aby měli možnost se na ně připravit. A to se v tomto směru nestalo a za to je třeba se omluvit. Ale jinak ta opatření jsou jednoznačně správná. Myslím si, že i kolegové v tomto směru mají stejný názor.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Jako první se s dotazem hlásil pan Pilek z Televize Prima.
Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já bych navázal tam, kde jsme skončili, čili situace v Moravskoslezském kraji. Dnes se tam protestovalo, konkrétně v Ostravě, a byly tam i poměrně silné hlasy, které navrhovaly, že byste měl odstoupit. Tak jak se k této výzvě postavíte?
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já nevidím důvod, proč bych měl odstupovat. Myslím si, že, znovu říkám, moje role jako ministra zdravotnictví je bojovat s epidemií nemoci covid-19, a pokud tady objektivně máme nejvíce zasažený kraj, kraj Moravskoslezský, touto epidemií, jsou to objektivní fakta i z pohledu evropských orgánů – Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí jednoznačně identifikuje Moravskoslezský kraj jako nejvíce rizikový v tomto směru z hlediska šíření dané nemoci – tak je mou povinností činit kroky, je povinností samozřejmě hygieniků činit kroky k zabránění šíření té nákazy.
Prostě nemůžeme si dovolit a já si nedokážu představit, co by se stalo, kdybychom nic nedělali. Teď by proběhly nějaké tisícové akce, pak by z toho vznikla nějaká nová ohniska nákazy, noví hospitalizovaní. Pak bych asi měl možná zvážit, jestli jsme něco nezanedbali. Ale ne pokud nastavujeme protiepidemická opatření ve chvíli, kdy jsou jednoznačně nutná. Takže v tomto směru skutečně ty výzvy mi nepřijdou adekvátní.
Nedokážu si představit, že by v nějaké jiné zemi, kde se dějí podobná opatření, podívejme se na Rakousko, na Německo, na Španělsko, kde se uzavírají celé regiony, tak že by tam vyzývali k odstoupení ministra zdravotnictví. To si myslím, že zkrátka není adekvátní. Moje role je, jaká je, takže v tomto směru si myslím, že to není na místě. Ale to, co je špatně a to, co jsem řekl, že bezesporu nebylo zvládnuto, byla komunikace ze strany krajské hygienické stanice a paní ředitelky této stanice a v tomto směru je třeba učinit nápravu.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Česká televize.
Klára Bazalová, Česká televize: Já bych se zeptala pana vicepremiéra. Část opozice, co se týká dostavby Dukovan, část opozice vyzvala vládu, aby se zavázala, že dodavatelem nebudou firmy z autoritářských zemí. TOP 09 explicitně zmiňuje Rusko a Čínu. Tak mne by zajímalo, jestli v tom dokumentu bude nějaké takové ustanovení, že budou nějací, jestli třeba i dnes jste se o tom bavili, že budou nějací dodavatelé dopředu vyřazeni nebo případně za jakých podmínek by byli vyřazeni? A ještě prosím na paní ministryni Dostálovou, co se týká COVID-ubytování, jaké budou ty jednotlivé kategorie, jaké tam budou hranice, kdybyste to mohla ještě nějak vyspecifikovat. Mluvila jste o tom, že bude zohledňována sezonnost, tak jestli ještě něco. Děkuji.
Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak nejdřív co se týká ještě k té výzvě nebo k těm tvrzením opozice. Opozice má svoje lidi ve Výboru pro jádro, tam se všechno projednávalo. Myslím, že ten závěr byl jasný. Nicméně k té otázce přesně.
Je to tak, že v tuto chvíli jsou provedeny bezpečnostní analýzy, ty bezpečnostní analýzy musí být zohledněny v rámci výběrového řízení. Není tam definitivně uvedeno, jestli se mají zohlednit před zahájením výběrového řízení, v průběhu nebo po výběrovém řízení, respektive po nebo v momentě, kdy proběhnou slyšení se všemi potenciálními dodavateli.
My jsme došli dnes k závěru, byť to byla krátká diskuse o tom, že o celém tom bezpečnostním režimu ještě povedeme diskusi v rámci Bezpečnostní rady státu s tím, že vlastně vezmeme ještě jednou ten materiál a projdeme ho po právní stránce, protože ono tam není vše úplně zcela exaktně a jasně uvedeno ve smyslu toho, má se vyřadit ten, má se vyřadit někdo, o tom ten materiál není. Ten je pouze, řekněme, jakousi sumarizací, analýzou všech možných potenciálních rizik. A protože to je v režimu tajné, není možné to takto veřejně komunikovat.
My jsme toto velmi detailně diskutovali s opozicí těsně před tím, než jsme to vlastně předkládali na vládu, protože opozice v zásadě souhlasí s investicí do jádra. Toto byla věc částečně politická. My jsme tam upozorňovali pouze na jednu věc, a to je ta, že v celé řadě zemí dochází k tzv. konsorcionálním projektům, dokonce v drtivé většině se jedná o konsorcia firem z různých zemí. To znamená dopředu zcela exaktně definovat to, kdo se může a nemůže, by taky mohlo znamenat, že se zabrání tomu vlastnímu konsorciu.
Nicméně nejsme definitivně domluveni, jakým způsobem se bude ještě postupovat. Zatím náš názor směřuje k tomu, že by mělo proběhnout výběrové řízení a rozhodnout na základě ekonomických kritérií, na základě technologických kritérií a na základě bezpečnostních kritérií, a to ad 1 bezpečnostních s ohledem na geopolitická rizika, tak s ohledem na kybernetická rizika, případně technologická rizika, která z toho vyplývají.
Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak jestli mohu já, co se týká COVID-ubytování, tak skutečně těch kategorií je celá řada. Je to samozřejmě podle Českého statistického úřadu, kategorie tzv. hromadných ubytovacích zařízení. To znamená pětihvězdičkové hotely, čtyřhvězdičkové, tříhvězdičkové, dvouhvězdičkové hotely, garni hotely, tzv. penziony, kempy, pokud tyto kempy mají chatky nebo ubytovací objekty, chatové osady, turistické ubytovny a tak dále.
Takže to jsou samozřejmě rozčlenit ty kategorie od těch nejvyšších 330 korun na pokoj a noc po dobu zavření, to znamená je to 72 dnů, až po stokorunu, která se týká kempů, turistických ubytoven a tak dále.
Co se týká té sezónnosti, tak to je právě to, že my se skutečně budeme dívat na tu dotaci z pohledu toho, zda ta zřízení za měsíc březen, duben, květen za roky 2018 a 2019 byla obsazena. To znamená, za prvé fungovala a za druhé zda skutečně tam byli nějací hosté. Samozřejmě, že se může stát, že bylo nové zařízení otevřeno například k 1. 6. loňského roku, tak pak se bere, že dostanou plnou podporu, protože samozřejmě tam není, podle jakého ukazatele sledovat ty předcházející roky, ale určitě ty škody právě na provozu jim také vznikly.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Český rozhlas.
Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na paní ministryni Schillerovou v souvislosti s tím materiálem, který se týkal OKD, jste měli dnes mluvit i o postupném uzavírání těžby ve všech dolech. Tak jaký je tedy ten scénář u toho ukončování těžby a kdy by se k němu mělo přistoupit?
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: My jsme to dnes neřešili, nicméně součástí toho materiálu, který jsem dnes předložila na vládu, jsou určité varianty s tím, že společně Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracují návrh řešení a vyberou tu nejvhodnější variantu, kterou předložíme na vládu. Měli bychom to zpracovat do konce srpna, to znamená, na některou ze zářijových vlád by to bylo zařazeno. Přičemž když se do toho materiálu podíváte, tak jako jedna z variant je tam uzavření někdy na jaře roku 2021, kde je přímo uvedeno, že tato varianta se nepreferuje.
To znamená, my tam vidíme nějaký horizont dvou let. Samozřejmě budeme jednat o kompenzacích pro horníky, o převod na státní podnik Diamo, v jehož režii by to bylo. Ale každopádně je tam celá řada ještě nevyjasněných otázek, musíme o tom mluvit s hejtmanem, to jsou také všechno důležité otázky, a je to pro nás teď téma, pro mě a pro pana vicepremiéra Havlíčka, do konce srpna.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, jsou další dotazy? Pokud nejsou, tak děkujeme a hezký zbytek dne.
