Tiskové konference

18. 1. 2023 14:24

Tisková konference po jednání vlády, 18. ledna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády, o úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Dnes se vláda sešla tak trošku netradičně tady v Poslanecké sněmovně. Opozice vyvolala hlasování o nedůvěře vládě, které už trvá druhý den, tak jsme se nemohli sejít, jako to tradičně děláme ve středu na schůzi vlády ve Strakově akademii, ale museli jsme ji uspořádat tady ve Sněmovně. Samozřejmě ten formát vlády je takový, že jednotliví členové musejí odcházet na jednání do sálu, do jednacího sálu, takže se nemůžeme třeba zabývat některými strategickými věcmi, které by vláda také chtěla řešit. Ale tak to je a musíme se s tou situací vyrovnat a smířit. Samozřejmě nebylo možné, aby jednání vlády nebylo, a nevíme, kdy dnešní jednání skončí, takže jsme jednali v tomto formátu.

Přesto jsme přijali některá rozhodnutí, která pomohou našim občanům. Já bych tady zmínil nařízení, které povede k vyšší ochraně spotřebitelů, které dnes schválila vláda. Cílem toho nařízení je usnadnit spotřebitelům, zákazníkům postup při odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku. To znamená online nebo třeba telefonem. A tady na základě toho nařízení budou mít k dispozici vzorové poučení o jeho právu k odstoupení od smlouvy, vzorový formulář, na základě kterého budou moci jednoduše od takto uzavřené smlouvy odstoupit. Je to opatření, které zvyšuje ochranu spotřebitelů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Také přeji krásný den, dámy a pánové. Vláda, tak jak jsem předem avizoval, dnes schválila a začala tu sérii schvalování úhrad léčiv registrovaných v zahraničí, konkrétně v dalších státech Evropské unie, jak nám to umožňuje legislativa přijatá touto vládou, respektive předložená Poslanecké sněmovně touto vládou a přijatá ke konci loňského roku.

Budeme mít díky tomuto balíku k dispozici sto tisíc, sto tisíc balení antibiotik, které v případě potřeby bude možné využít. Jsou tam V-peniciliny a další antibiotika. Mimořádné dodávky umožňují resortu zdravotnictví lépe čelit celosvětově problematické situaci týkající se dostupnosti léčiv.

Zajistit dostatek léků pro české občany je pro nás absolutní, absolutní prioritou už od poloviny prosince. Oslovili jsme proto dodavatele, zda mohou dovézt antibiotika registrovaná v některém jiném členském státu Evropské unie, pochopitelně zda mohou dovést ta antibiotika a jiné léky registrované i mimo Evropskou unii, které ale splňují všechny ty tvrdé normy Evropské unie.

To se nám podařilo. Byli jsme velmi úspěšní a díky souhlasu vlády mohou být tyto léky plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění na základě právě přijatého mimořádného opatření, které vychází ze zákona, který loni Poslanecká sněmovna na náš návrh schválila.

V tuto chvíli počítáme, a to bych chtěl zdůraznit, s téměř půl milionem, 500 000 kusů, půl milionem balení antibiotik během ledna a února. Půl milionu balení antibiotik v různých gramážích, v různých kategoriích během ledna a února. Když to připočítám k těm 340 000 balení Nurofenu a dalším téměř 90 000 balení Nurofenu, který dovážíme do konce ledna navíc nad to, co je standardně objednané, tak si myslím, že je to velmi úspěšná strategie, jak dostat pro každého pacienta v České republice potřebný lék, ať už na nachlazení, nebo na jakékoliv bakteriální onemocnění.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím také místopředsedu vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já vám přeji hezký den, vážené dámy, vážení pánové. Vláda dnes schválila na můj návrh i nového ředitele pro vznikající Digitální a informační agenturu. My, když jsme i ten koncept navrhovali pro transformaci digitalizace, tak nám bylo jasné, že osoba ředitele této agentury je pro úspěch instituce klíčová. A úspěch si asi přeje každý, kdo drží palce digitalizaci státní správy, k tomu, aby se rozhýbaly procesy, ale aby se začaly realizovat i projekty, které z řady důvodů zde léta stojí a které nejen stát, aby mohl fungovat lépe digitálně, ale občané skrze ty služby potřebují.

My jsme pro to hledali člověka, který má odborné kompetence, ale dokáže překročit i limity uvažování, které se často čistě v té státní správě nacházejí. Člověka, který svými zkušenostmi prokáže, že rozumí jak řízení lidí, tak technologiím i těm konceptům moderního digitálního státu. A tu digitalizaci Česka nelze dovést do úspěšného konce bez toho, aby další důležitá osoba v čele té agentury byl člověk, který je světa znalý, kompetencemi vybavený, má to globální uvažování a pomůže naplňovat tu vizi, kterou nám třeba i Strategie digitálního Česka předkládá.

Na tu pozici proběhlo otevřené výběrové řízení, a ačkoliv mně zákon, ani zákon o DIA nepředpokládá jeho nutnost, rozhodli jsme se toto řízení skutečně provést. To navržené jméno tedy nebylo pouze na mé úvaze či následně na schválení vlády, ale proběhlo výběrové řízení, které trvalo zhruba dva měsíce. Bylo tříkolové.

Jenom v krátkosti: V rámci výběrové komise, která byla pětičlenná, byli zástupci kabinetu digitalizace, odborné veřejnosti a členů Českého digitálního týmu. Ta komise vybrala jednomyslně i na základě toho skóre vítěze. Navrhovaný ředitel pak komisi přesvědčil jak svými profesními zkušenostmi vizí a plány, tak i zkušenostmi, které sahají zhruba patnáct let v daném oboru od malých start-upů až po velké mezinárodní projekty, včetně řízení týmů, tématiky ochrana digitální identity uživatelů, velký příklon k elektronické, digitální identitě, což je jeden z prioritních projektů, ta e-peněženka, i naší vlády, ale i v oblasti tvorby informačního portálu či lidských zdrojů.

A tou osobou je Ing. Martin Mesršmíd. Já jsem osobně přesvědčen a jsem rád, že toto brala vláda v potaz, že splňuje nejen nároky formální na tuto pozici, ale skutečně i odborné, a že se v něm bude snoubit ta synergie, která je potřeba k tomu, abychom vybudovali skutečně moderní, agilní, odborně silnou instituci, která umožní digitalizaci Česka posunout a výrazně urychlit.

Ale když říkám A, říkám i B. My jsme samozřejmě hledali i tu kontinuitu a ten průnik do státní správy a výběrovou komisi výrazně zaujal i uchazeč, který se umístil ve výběrovém řízení na druhém místě. Jedná se o osobu Petra Kuchaře, což je ředitel Odboru hlavního architekta e-governmentu na Ministerstvu vnitra, který spolu spojuje ty dlouholeté odborné zkušenosti s důvěrnou znalostí fungování státní správy a vlastně dohlíží na tu informační koncepci a architekturu toho řešení. A na základě toho jsme i doporučili dnes na vládě jeho zapojení do celkového řízení struktury Digitální informační agentury a navrhli ho pro roli prvního náměstka.

Tím je tedy vytvořen jakýsi funkční tandem pro efektivní fungování DIA, kdy na jednu stranu se díváme moderně na ten progres a přesah vlastně té agentury ve spolupráci státu, businessu, neziskového sektoru, akademického segmentu a mezinárodní, ale zároveň ukotvujeme DIA i v té architektuře a vlastně ve znalosti státní správy, včetně výsledku, kterých doposud dosáhla.

Vláda schválila jmenování ředitele Martina Mesršmída v účinnosti k 1. únoru a ten blízký termín je vynucen především s ohledem na to, aby nový ředitel mohl začít podnikat nutné realizační kroky k zahájení provozu DIA k tomu 1. dubnu 2023, jak předpokládá harmonogram, který byl součástí schválené legislativy ke vzniku agentury. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Eliška Záleská, Česká televize: Dobrý den. Já prosím napřed první dvě otázky na pana premiéra. Ta první je taková, že schůze se tedy protáhla do dalšího dne. Přihlášeno je několik desítek poslanců. Tak jak to možná hodnotíte, jestli čekáte, že se to protáhne ještě do dalšího dne, a co říkáte na vystoupení opozice? Možná stejná otázka i na pana vicepremiéra Bartoše. A druhá otázka na pana premiéra: Jaká je vaše reakce na ten pád vrtulníku na Ukrajině, při kterém zemřel tamní ministr vnitra? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Začnu tou druhou otázkou. To je tragická událost. Já jsem vyjádřil soustrast všem pozůstalým a rodinám obětí a myslíme na ně.

Pokud jde o tu první otázku… Já nedokážu odhadnout, jak dlouho bude trvat jednání o důvěře vládě, jenom vám mohu říct, jak dopadne. Vláda získá důvěru, protože máme většinu v Poslanecké sněmovně, protože tak rozhodli občané ve volbách do Poslanecké sněmovny. Když se tady podívám na televizní obrazovku, která nás informuje o dění ve Sněmovně, tak vidím spolu s vámi, že je tam ještě 46 přihlášených poslankyň a poslanců, takže předpokládám, že ta schůze ještě nějakou dobu bude trvat.

Opozice. Já jsem včera poslouchal úvodní vystoupení paní předsedkyně Schillerové a ve chvíli, kdy předseda hnutí ANO navštěvoval Pražské jezulátko, a šel tedy do kostela, tak se souběžně jeho kolegové v Poslanecké sněmovně taky uchýlili k využívání náboženských pojmů a náboženské symboliky, kdy mluvili o nějakých třinácti hříších naší vlády.

Byla tam spousta nepravd a nesmyslů a neporozumění a členové vlády se snaží velmi poctivě a věcně a důkladně na ta různá obvinění a nepochopení a nepravdy reagovat a vysvětlovat, co vláda udělala, co se naší vládě povedlo, jakým způsobem jsme zvládli krize a výzvy, kterým čelíme, co jsme udělali pro občany České republiky.

Tak já se i třeba divím, že si někdo z opozice stěžuje na to, že vystupují ministři, vystupují členové vlády. Ano, v minulosti to nebylo zvykem. Vždycky vystoupil jenom tehdejší premiér Babiš a všichni tak víceméně mlčeli. Ale členové vlády jsou kompetentní lidé, kteří ukazují, co ve svých resortech udělali. Já myslím, že to je tak dobře a že to patří k jednání o důvěře vládě. Takže když už je opozice vyvolala – myslím, že ten termín náhodný není, je to opět před volbami, tak jak tomu bylo v případě hlasování o nedůvěře vládě v průběhu českého předsednictví, před komunálními a senátními volbami v září, tak je to teď opět před volbami. Tak když už to ale opozice vyvolala, no tak musí předpokládat to, že naše seriózní vláda, vláda, která se snaží o věcnou, slušnou politiku, bude prostě argumentovat a ukazovat, co jsme udělali, co se nám povedlo, co děláme pro občany této země.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já možná doplním, neboť i ta otázka mířila na mě, asi převážně ta část, co říkáte na chování opozice. Mně to při – a ne všecko se dá skutečně jako poslouchat a zpracovat – tak při tom poslechu mi trochu připadá, jako kdybychom hovořili s politiky a někdy i ministry bývalé vlády Andreje Babiše, kteří nebyli zodpovědní za ten resort v předchozích čtyřech letech, či dokonce v případě třeba Ministerstva pro místní rozvoj za posledních osm let bylo ve správě ANO.

Proto mi přijde třeba od mé předchůdkyně ministryně Dostálové, když tady vlastně i jako velmi někdy i agresivně, i když ona zrovna je z těch slušnějších diskutujících, jako hovoří o krizi s bydlením, která dlouhodobě nebyla řešena skrze třeba ten patřičný resort. Takže my tady dostáváme často výhrady za věci, za které bylo, ať je to energetická krize, naplnění zásobníků, řešení diverzifikace zdrojů, fakticky osm let, i pan Babiš ve funkci ministra financí, jako ve správě ČEZ byli fakticky tito lidé zodpovědní.

A část těch výhrad, které tam zaznívají, jsou vlastně, jako kdyby národ neměl paměť na chaotické vládnutí v době covidu, na věci, které skutečně tak dlouho kvasily. Vždyť pád Bohemia Energy jde za vládou Andreje Babiše. A to bylo omikron – díky, že tady je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek – vlna omikronu, pád Bohemia Energy, stoprocentní téměř závislost, neplné zásobníky, to jsou všechno věci, které jsme my dostali do vínku.

A v druhém potom gardu: Nelze, asi v krizi nikomu neroste životní úroveň. Myslím si, že toto všichni chápou. Objektivně Evropa má problémy s energetikou, s rostoucí inflací, i státy, na které jsme se dívali, a vláda tady obhajuje své kroky, které myslím si, že byly v řadě věcí správné a i v tom kontextu evropského předsednictví dokonce můžeme říct: My jsme to říkali s tím časováním.

Ale já když si tedy pamatuju na návrhy opozice v řešení třeba inflační či energetické krize, tak já jsem včera připomněl čerstvou informaci z Maďarska, které nám tam bylo dáváno za vzor bývalým ministrem Havlíčkem. Pětadvacetiprocentní inflace, ceny potravin dvojnásobné. Nevím, jestli stále jsou tam pohonné hmoty na příděl.

Takže skutečně jako by bylo zapomenuto, co opozice navrhovala. Většinou nezaznívají žádné konkrétní návrhy, o kterých by se vlastně dalo diskutovat, a je to, řekněme, velmi jako ostrá kritika bez jakékoli paměti za vládu minulou či vlády předminulé. A mohl bych se bavit téměř o libovolně zvoleném resortu. Ať jsou to prostě chybějící investiční peníze, které tam nezůstaly Martinovi Kupkovi na rozvoj infrastruktury již zasmlouvaných projektů. A takto bych mohl jmenovat. 

Já musím říct, že někteří kolegové i v tomto formátu diskutují férově, ale spousta vlastně těch největších osočení a výpadů vychází prostě úplně z jako fiktivních a vykonstruovaných příběhů a to mě trochu mrzí. Protože i ta vláda, a to zrovna dnes říkám, jako teď měla své limity, že naši ministři a ministryně vystupují na plénu. Přitom my jsme skutečně mohli řešit věci, které mají reálný dopad v tuto chvíli třeba na řešení aktuálních problémů. A díky za ten postup i v oblasti té lékové krize, která je skutečně celosvětová a v Evropě, velmi významná u všech států.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

CNN Prima News: Dobrý den, pane premiére, já bych chtěl navázat ještě na dotaz kolegyně ohledně jednání o hlasování o nedůvěře vládě. Jaká je vlastně, jestli můžete prozradit, ta vládní strategie? Budou vystupovat ministři, kteří doposud nevystoupili? Jste připraveni jednat přes půlnoc nebo dojde k nějaké dohodě a hlasování, že se skončí tedy půlnocí? Mohl byste naznačit, nahlédnout pod pokličku?  

Petr Fiala, předseda vlády: My nemáme žádnou takovouto strategii. Prostě členové vlády jsou připraveni vystupovat a vysvětlovat kroky vlády a to také děláme. A to, že nemohu odhadnout ten konec jednání, to je proto, že vlastně nevím, jaký má záměr opozice a jak dlouho chtějí v tom jednání pokračovat.

My jsme v každém případě připraveni dál diskutovat, vysvětlovat, co vláda udělala, budeme to dělat tak dlouho, jak to bude potřeba. My nepovažujeme Parlament za zbytečnou věc, za žádnou žvanírnu, pro nás je to důležité. My jsme si dobře vědomi toho, že vláda vychází a opírá se o většinu v Poslanecké sněmovně, a bereme ty diskuze tady vážně.

A myslím si, že toto je prostor pro, když už je vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě, že to je prostor pro to, aby vláda opravdu ukázala, co udělala, popsala kroky, které jsme dokázali realizovat v jednotlivých resortech, ukázala, jak jsme si poradili s těmi výzvami.

Něco tady třeba před chvílí připomenul pan vicepremiér Bartoš. Nakonec já jsem včera ve svém vystoupení shrnoval ty věci, které se vládě během roku podařilo udělat. A chápu, že opozice je nervózní a nesleduje to jednání s radostí, protože z vystupování mě a mých kolegů se jasně ukazuje, že naše vláda dokázala za pouhý rok udělat toho mnohem víc a napravit spoustu chyb, které udělala předcházející vláda, a to se lidem z opozice, myslím, neposlouchá lehce. Ale je to pravda.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan místopředseda Válek si přál doplnit.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ono je potřeba si uvědomit, že v tomto týdnu měly být výbory a třeba zdravotní výbor měl být dnes odpoledne. A já jsem doufal právě proto, že ten zdravotní výbor má spousta mých kamarádů, přátel v opozici, profesorku Adámkovou, profesora Špičáka, sedíme spolu ve výborech. Tak tak, jako jsme to udělali už několikrát, moji předchůdci to nikdy neudělali, tak že probereme některá ta témata na půdě Ministerstva zdravotnictví. Protože je ale tato schůze, no tak pochopitelně jsem jako ministr zdravotnictví využil té příležitosti a odpověděl ty otázky, které bychom normálně diskutovali na půdě Ministerstva zdravotnictví.

Mně je spíš, a já si troufnu říct, mých odborných přátel a kolegů z opozice lidsky líto, protože něco jiného mně říkají, když sedíme na těch vědeckých a medicínských fórech a na zdravotním výboru, a něco jiného jsou nuceni teď říkat v Poslanecké sněmovně a pochopitelně je jim to osobně nepříjemné. Proto je mi jich lidsky líto a já jim nejenom odpouštím, ale já to naprosto chápu. Prostě jsou v situaci, která je pro ně velmi odborně složitá.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pane ministře. Další Seznam, potom Právo a iDNES.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra zdravotnictví. Pane ministře, asi jste určitě zaznamenal, že s tím nedostatkem léků, o kterém jste hovořil, vzrostl počet případů, kdy si lidé přeprodávají ty léky, nurofeny, antibiotika a podobně na internetu. Tak se chci zeptat, jestli máte nějakou páku na to, jak tomu zamezit, jak ty lidi potrestat? A ještě rovnou druhý dotaz: Jestli je mimo zákon i to, když nějaká třeba maminka napíše na Facebook, že nabízí přebytek nurofenu pro děti a nic za něj nechce? Děkuju.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já děkuju za ty dotazy a jsou extrémně důležité. Já bych chtěl poděkovat těm, kteří z různých důvodů, protože měli obavy, tak si koupili třeba ten volně prodejný nurofen, to je volně prodejný lék jako jakýkoliv jiný, jak si kupujeme strepsils nebo cokoliv z toho, co znáte, a teď zjistili, že si ho koupili moc, a nabízí ho zdarma, nabízí ho svým přátelům a je to jakýsi projev občanské solidarity. Když to hodně nadneseně řeknu, je to podobné jako ze začátku, když nebyly roušky, když nebyla předchozí vláda schopná roušky zajistit, tak si je navzájem nabízeli občané, a je to dobře.

Co je ale naprosto odsouzeníhodné, tak je přeprodávání léků na internetu. Je to odsouzeníhodné a nejenom z morálních důvodů, ale především z medicínských, protože nikdo neví, jak je ten lék skladován, jak je starý, nikdo neví, jestli to není fejkový lék. Vzpomeňme si, že se opakovaně na internetu objevují léky, které se tváří jako originál, ale nemusí to být originál. Černý trh s léky v řadě zemí existuje, na internetu, a tady je potřeba tvrdě zakročit.

Ten, kdo má všechny nástroje v ruce, tak jak je regulátorem v případě radiační ochrany, v případě záření, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a paní předsedkyně Drábová je ta osoba, která takovéto porušení řeší, tak my máme také regulátora trhu s léky, regulátora léků, a to je SÚKL, Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má také v čele svoji šéfovou. A tu jsem požádal, abych dostal přesné informace na poradě ministra, která, pokud nebudu tady na schůzi, pokud nebude schůze, bude zítra dopoledne, a pokud to nezvládneme zítra dopoledne, musí být tento týden. A tam chci jasnou informaci, jak bude vedení SÚKL postupovat.

To může vydávat pokuty, může velmi tvrdě zasáhnout, podat trestní oznámení. Musí tu situaci sledovat. Je potřeba si říct, že Státní ústav pro kontrolu léčiv má zhruba o 90 procent víc, o 80 víc zaměstnanců než Ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví má někde kolem 480, 470 zaměstnanců, SÚKL jich má 580. To znamená, tam je – a jsou to špičkoví odborníci, jsou opravdu experti přes léky, přes zdravotnické prostředky. To znamená, tam je dostatek prostoru, dostatek personálu na to, aby postupoval tvrdě.

Já garantuji, že se za paní ředitelku, pokud bude tvrdě postupovat, také postavím. Protože toto je opravdu z medicínského hlediska, z etického hlediska velmi nemorální, pokud někdo kupčí a prodává léky. Pokud někdo nabízí, nabízí je zdarma prostě proto, že mu zůstaly a snaží se pomoct, je to něco, co já vnímám jako projev občanské solidarity a těmto maminkám moc děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Právo.

Jan Martínek, Deník Právo: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana ministra, s jakými zeměmi z Evropské unie jednáte o lécích? A ještě, vy jste vlastně s tím původem u antibiotik a s tím nurofenem zopakoval to, co jste řekl už na páteční tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví. Tak by mě zajímalo, jestli se tam udál ještě nějaký posun během týdne a jak to vůbec s tou situací vypadá? Protože jak víme, ty léky v lékárnách leckde stále chybí.      

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak jedna věc je rychlost distribuce toho konkrétního léku do lékárny a on vždycky bude nějaký lék chybět, vždycky budou chybět nějaká antibiotika. To, co je zásadní: Z každé té skupiny antibiotik, ve kterých je třeba deset preparátů, vždycky budou minimálně jeden dva ty preparáty k dispozici, a to v těch šaržích a v těch koncentracích, které jsou vhodné jak pro děti, tak pro dospělé, tak pro seniory. To je zásadní.

My jednáme ne se zeměmi, protože země nemají nikde v Evropě žádnou páku na to, aby objednávaly nebo aby prodávaly léky. Se zeměmi Evropské unie jednáme o společné strategii nákupu. To, co jsme otevřeli za našeho předsednictví a ke konci předsednictví jsme to silně jaksi forsifikovali, posunovali, tak teď bychom chtěli v rámci předsednictví švédského to ještě dramaticky posunout dál.

Velmi jednoduchá věc. Pokud Evropská unie, tedy její agentura, kterou na to má, udělá centrální nákup od výrobců, může udělat daleko větší objednávku, může udělat daleko strategičtější objednávku, tak jak se to stalo v případě vakcín, tak jak se to stalo v případě nákupu teď naposledy očkovacích látek proti opičím neštovicím. To udělala agentura Evropské unie, nakoupila to a pak to distribuovala do těch zemí. To technicky jde. Země toto dělat nemohou.

My jednáme s výrobci. Buď osobně nebo přes skype nebo přes různé on-line spojení jednám s jednotlivými výrobci. A právě jednání s výrobcem například nurofenu vedlo k tomu, že jsme jednak zrychlili ty dodávky, které do České republiky měly dorazit, a jednak jsme si vyjednali ještě větší nákup.

Potom samozřejmě jednáme s distributory, protože distributoři nejsou pro Českou republiku specifičtí, ale distribuují ta léčiva v rámci celé Evropy, někteří jsou dokonce světoví. A my jsme oslovili všechny ty distributory, tu jejich asociaci. Řekli jsme jim o té nové legislativě, vysvětlili jsme jim schopnost vlády rychle v tomto směru rozhodovat, co se legislativního procesu týče, a požádali jsme je, aby zjistili u výrobců anebo ve svých distribučních skladech, nejenom v Evropě, ale i mimo Evropu, zda jsou tam volné léky, které by mohli dovézt na český trh s tím, že my máme dnes zákon, který naše vláda připravila a Poslanecká sněmovna přijala, od 1. prosince loňského roku platný, který nám umožňuje takto postupovat.

Tedy tento lék na mimořádný dovoz dostat do České republiky, doplnit ho o český návod, o český obal, řekněme, a určit mu cenu velmi zkráceným režimem, tím, že to schválí vláda a tu cenu plně hradí ze zdravotního pojištění. Všechno, co jsme vyjednali ke konci prosince, začátkem ledna, se teď realizuje a ta jednání teď probíhají dál. To znamená, my máme předjednané dodávky antibiotik řekněme do výše 800 000 kusů.

Je potřeba si říct, že když se bavím o 400 000, 450 000 nurofenů prosinec–leden, tak se bavím o něčem, co bohatě stačilo v kterémkoliv z předchozích let pro čtvrtletní spotřebu. Musíme si říct, že nurofen je pro děti zhruba od půl roku řekněme do pěti šesti let, já teď velmi orientačně říkám to věkové rozmezí, protože u velmi malých dětí je lepší používat často čípky a naopak ve chvíli, kdy to dítě může brát prášky, tak je lepší mu podávat samozřejmě tablety. To znamená, je to individuální.

Teď si řekněme, kolik dětí v té věkové kategorii je. Pokud si řekneme, že v každé věkové je zhruba sto tisíc dětí, tak my se bavíme zhruba o 400 000, 500 000 dětí. To znamená, my jsme téměř pro každé dítě, pro které je to potřeba, dovezli jedno balení nurofenu. Samozřejmě jejich distribuce postupně se dostává do jednotlivých lékáren, ale distributoři kvůli tomu právě jednají s tou komisí, kde jsou i lékárníci, zástupci lékárnické komory a ministerstva, a tam se domlouváme, aby ta distribuce opravdu nešla jenom do velkých řetězců, ale aby šla i do těch malých lékáren, do nemocničních lékáren. Tam se bavíme o tom, aby náhodou si některá lékárna neudělala velkou zásobu, a tím pádem pak ten lék nechyběl jinde.

Teď bude potřeba několik měsíců takto postupovat, protože ta situace je opravdu extrémně komplikovaná v celé Evropě a na celém světě. Ale my jsme schválili v rámci loňského roku nástroje, které nám umožňují takto postupovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Jan Martínek, Deník Právo: Mě by zajímala ještě jedna věc. Dřív se mluvilo o to, že se jednalo o nákupu penicilinu z Ameriky. Tak jak to vypadá?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: S firmami ze Spojených států, s firmami z Nového Zélandu, protože někteří distributoři, kteří mají registraci na českém trhu, současně mají i na americkém, novozélandském nebo australském. To znamená ti distributoři mají celosvětový dosah.

Petr Fiala, předseda vlády: A dodávky penicilinu skutečně dorazily a další přijdou.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Jsou první rozvezené, ten penicilin.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Josef Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, pane premiére, bez ohledu na to, jak dopadne prezidentská volba, druhé kolo, jaké budou první kroky, které bude vláda nějakým způsobem koordinovat s novým prezidentem? A ještě se chci zeptat na to, že když jeden z kandidátů říká, že v případě vítězství by chtěl uspořádat na Hradě mírový summit, což jednak je teda projev kampaně, ale asi by to muselo být po nějaké dohodě s vládou. Vy jste tedy včera mluvil o tom, budu citovat skoro přesně. Řekl jste, že kdo chce Ukrajině vnutit novou mnichovskou dohodu, měl by se, podle vás, stydět. Byla to reakce na ta slova o možném mírovém summitu na Pražském hradě? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem jasně řekl, že jakýkoliv mír, který si všichni přejeme a který by mohl zavládnout na Ukrajině, tak musí být na základě toho, že Ukrajinu nebudou okupovat ruská vojska. Že to bude takový mír a za takových podmínek, jaký si bude přát a jaký domluví ukrajinská strana. Že to za ně nemůže dělat nikdo další a nikdo třetí.

A právě jsem připomenul, že máme zkušenosti z historie, které se týkaly Československa, naší země, ale kde se také ukázalo, že ti, kteří si mysleli, že nějakou ponižující dohodou, ústupem agresorovi zajistí mír, tak ho nezajistili ani sami sobě. A na tyto historické skutečnosti nesmíme zapomínat. O tom jsem mluvil.

Já myslím, že nějaké takové… My jsme v české politice za posledních třicet let občas zažili u některých politiků takové ty mesiášské představy, že někam přijedou a teď zajistí prostě mír mezi dvěma válečnými stranami, třeba i v konfliktech, které trvaly dlouhodobě. Většinou to bylo prostě jenom směšné. Tak já si myslím, že i tady dělejme jako Česká republika to, co děláme, to znamená, pomáhejme Ukrajině, podporujme Ukrajinu, stavme se jasně proti ruské agresi, buďme hrdí na to, že jsme jedna ze zemí, která to dělala nejdříve a nejsilněji.

A to jsou přesně ty kroky, které zajistí mír a zajistí bezpečnost. Já jsem přesvědčen, že v tomto máme a musíme pokračovat.

Mrzí mne, že utrpení lidí, válka, to všechno, co se odehrává nedaleko od nás, se stává nebo je využíváno v prezidentské kampani způsobem, který je podle mého názoru naprosto nevhodný. Viděli jsme i zatažení vojáků a všechny ty věci, které podle mne do toho nepatří. Všichni ti kandidáti by si měli uvědomit, nebo každý kandidát na funkci hlavy státu by si měl uvědomit, jaká je to funkce. Co reprezentuje, co znamená, co vyjadřuje. A podle toho by měl v té kampani postupovat. Nemyslím si, že se to ve všech případech děje.

První kroky po zvolení, ať už to bude kdokoliv, nové hlavy státu, tak budou takové, že se setkám co nejrychleji s nově zvoleným prezidentem a budu se s ním snažit domluvit nějaký postup, v jakém bude probíhat komunikace mezi vládou a prezidentem republiky.

Já se znovu hlásím k tomu, co jsem nejenom říkal jako svoje přesvědčení, ale co jsem i zrealizoval v ne úplně snadných podmínkách s prezidentem Milošem Zemanem v posledním roce, a to je to, že hlavní ústavní činitelé spolu mají hovořit, mají mít otevřený způsob komunikace, mají se snažit dospět ke shodě v klíčových otázkách, které se týkají zahraniční politiky, zájmů České republiky. A že když se to daří a když ta komunikace probíhá, tak je to v zájmu občanů, v zájmu naší země. A myslím si, že je povinností lidí, kteří dostali od občanů důvěru, aby zastávali klíčové ústavní funkce, aby se o takovou shodu a nastavení takové atmosféry, ve které se dá navzájem komunikovat, aby se o to pokusili.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.  

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X