Tiskové konference

18. 11. 2019 14:16

Tisková konference po jednání tripartity, 18. listopadu 2019

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, dovolte mi, abych shrnul výsledky dnešního jednání tripartity a následně předal slovo sociálním partnerům. Především je třeba říci, že jsme dnes i podle očekávání nedošli k jednotnému závěru ve smyslu tzv. minimální mzdy. Odbory představily svou představu, stejně tak zaměstnavatelé navrhli své částky nebo svou částku, přičemž je celkem zásadní neshoda v dané chvíli.

Zjednodušeně řečeno, zatím se ten rozptyl mezi představou zaměstnavatelů a odbory pohybuje mezi čtrnácti až patnácti tisíci korun. Vláda se k tomu v tuto chvíli nevyjádřila žádným definitivním způsobem, a to z toho důvodu, že jsme čekali, jestli tedy zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců se dokáží dohodnout. Dnes jsme dostali zprávu, že nikoli.

Následující krok bude takový, že se to bude řešit v rámci koaliční rady a poté tedy bude vyřčeno nějaké finální stanovisko. Předpokládám, že obě strany diskuse si k tomu řeknou své.

Co je důležitá zpráva: Že jsme dnes zcela přijali výsledky, a potěšující je, že v zásadě jednohlasně, ve smyslu naplňování digitální agendy. Digitální Česko je koncepce a strategie, která se plní. Pan vládní zmocněnec Dzurilla dostal, mohu-li si tak dovolit říci, pochvalu od všech zainteresovaných stran, že skutečně se v této oblasti posouváme zásadním způsobem. Nepochybně i on bude toto za chvíli komentovat.

Rovněž byla diskuse v rámci agendy školství, a to jak tedy ta odborná část, tak jsme se krátce dotkli i tolik diskutované mzdy, respektive nárůstu platů pro příští rok. Z té odborné části jsme se věnovali zejména oblasti, která dostává nový drajv z našeho úhlu pohledu, a to je spolupráce mezi MŠMT, MPSV a Ministerstvem průmyslu a obchodu ve smyslu tedy vyjití vstříc požadavkům průmyslu, aby se výuka, ať už na základních školách, středních školách nebo vysokých školách, přibližovala požadavkům trhu práce. Tady si troufám tvrdit, že bylo pozitivně oceněno, že se zavádí předmět Technika na základní školy, stejně tak, že se finalizuje rámec nové legislativy v oblasti vzdělávání s duálními prvky.

Rovněž padla informace, že Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončuje zákon o mistrovských zkouškách. Celou řadu let se o tom diskutovalo. A krátce jsme se pobavili i o propojení praktické stránky věci s univerzitním vzděláváním, zejména v oblasti tzv. prioritních výzkumných témat.

Dovolím si možná v tuto chvíli předat slovo mým kolegům a já případně bych je potom ještě doplňoval z úhlu pohledu vlády. A myslím, že teď už by to mělo být o těch odborných detailech.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, mohli bychom se tedy možná zastavit krátce u digitalizace rovnou.

Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro digitalizaci: Tak děkuji za slovo. Ohledně digitální agendy jsme představovali, jakým způsobem dnes probíhá naplňování programu Digitální Česko. Představovaly se veškeré tři pilíře, financování a plnění v rámci agendy. Představovaly se hlavně tři legislativní zákony, nebo legislativa, kterou momentálně přijímáme. Je to zákon o právu na digitální službu, který prošel třetím čtením. Je to bank ID anebo také DTMky, to znamená digitálně technické mapy, které mají po prvním čtení a další ve výborech, kde máme vlastně připravené komplexní pozměňovací návrhy. Jsou to vlastně klíčové zákony, které pomohou v rámci digitalizace co nejvíce.

Dále byl tématem Portál občana a jeho rozvoj a taktéž další portály, které vznikají, ať už je portál Moje daně na Generálním finančním ředitelství, nebo je to Portál podnikatele na MPO atd.

Dále bylo představováno z pilíře Digitální ekonomika a společnost. Byly připraveny koncepce, které jsou, ať už je to využití umělé inteligence, ať už jsou to koncepční materiály ohledně hi-performance computingu a další vlastně, které do toho celkově spadají. Jak už bylo vzpomenuto, bylo to přijato hodně pozitivně.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu Dzurillovi. Za Svaz průmyslu a dopravy pan Jan Rafaj.

Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Tripartita byla dlouhá a my jsme začali, prvním tématem bylo školství. Ujistili jsme pana premiéra, že oceňujeme, že tato vláda má vzdělání jako jednu ze svých klíčových priorit, že skutečně tempo růstu mezd učitelů je daleko rychlejší, než tomu bylo v předchozím období. To velmi oceňujeme. A snažili jsme se ho přesvědčit, že v podstatě jde tuto chvíli vlastně o názorový střet na téma, o kolik by ty platy měly růst. Je to samozřejmě na rozhodnutí vlády a v kompetenci vlády, aby rozhodla i v souvislosti s rozpočtem.

Naše pozice je logická, protože za Svaz průmyslu povazujeme v podstatě dvě základní priority pro naši zemi a ta první je vzdělání a ta druhá infrastruktura v širším slova smyslu, ať už je to infrastruktura dopravní, digitální či energetická. A pokud je vzdělání prioritou, tak potřebujeme zajistit, aby mladí lidé chtěli jít dělat pedagogy, aby byli skutečně motivováni i mzdou a aby byli dobře zaplaceni.

Tu diskusi jsme ale chtěli dál vést i o odborné části vzdělávání. Samozřejmě jsme se museli dotknout opět matematiky. To, co předvedlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se nám nelíbilo, protože na začátku zavádění toho konceptu jsme byli partneři, tím myslím zaměstnavatelé. Teď, když se rozhodlo to zrušit zatím bez náhrady, tak jsme nebyli přizváni k té diskusi. Vadí nám, že se nejedná pouze o odklad s jasným akčním plánem, co s tím dál uděláme.

Samozřejmě jsme zde také vyjádřili určité doporučení, na které by se mělo MŠMT soustředit, a to je zejména příprava žáků a učitelů pro budoucí strategie, o kterých tady zejména ministerstvo průmyslu hovoří, a to je využívání digitálních technologií, modernizace odborného vzdělávání, zapojení, propojení toho firemního a vzdělávacího světa.

Takže to bylo ke vzdělávání. Samozřejmě potom druhým ožehavým tématem byla minimální mzda. Za zaměstnavatele se nám velice nelíbilo, že materiál, který Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo, zahrnoval tři návrhy, přičemž jedním z nich byl i návrh odborů, nicméně ani jeden z nich nebyl návrhem zaměstnavatelů, tak jak jsme informovali Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ani jedna z těch částek nebyla konkrétně zdůvodněna, proč je to zrovna ta konkrétní částka, proč je zrovna takto zaokrouhlena.

Jediná naše částka, kterou my představujeme za Svaz průmyslu, což je 700 korun meziroční nárůst, odpovídá podle našeho názoru tempu růstu ekonomiky pro příští rok. Odpovídá tomu, co se očekává v růstu průměrných mezd a odpovídá tomu nebo víceméně je nad tím, co přijalo nebo jak rychle porostou mzdy ve státní správě. Takže toto je konzistentní.

Chtěl bych ještě jen doplnit, že návrh Svazu průmyslu za zaměstnavatele, růst o 700 korun, je v podstatě největší ze všech zaměstnavatelských institucí. Všechny ostatní nám hlásí, že i tohle je velmi významné a nepříjemné, protože se musíme podívat do historie, jak moc rychle rostly v předchozích třech čtyřech letech.

A zároveň jsme tedy zdůraznili, aby vláda konečně přijala to, co má ve svém programovém prohlášení – přijala vzorec, koncept, který by jednou pro vždy odstranil ta politická handrkování a diskuse a minimální mzda by byla odvozena od tempa růstu průměrné mzdy.

Diskutovali jsme i další témata. Opravdu jsme velmi ocenili přístup k digitální agendě. Došlo po letech ke skutečnému průlomu, ke zlepšení služeb pro občany a chceme poděkovat. Zároveň jsme ale také v této oblasti vyzvali k tomu, aby i v oblasti digitalizace a digitální agendy se věnovala pozornost investicím na přeškolování našich občanů v digitálních kompetencích, protože se nám nezdá, že by to šlo stejným tempem ruku v ruce, tak jak se připravily ty jednotlivé harmonogramy.

Hovořili jsme také o dopravních stavbách. Tady jsme vznesli jedno doporučení, požadavek, aby nám byl předložen materiál s nejčastějšími překážkami, důvody pro odkládání zahájení staveb. Mnohé z nich nejsou legislativního charakteru, tudíž by mohly být splněny rychleji, než se jeví, pokud měníte celou legislativu.

A samozřejmě jsme také jako zaměstnavatelé upozornili na přípravu spuštění e-neschopenky, která by měla být spuštěna k 1. 1. 2020, tak jak je nám oznamováno. Použili jsme tam takový výraz i v našich vyjádřeních, že pro zaměstnavatele je zatím e-neschopenka taková trošku Columbova žena, o které všichni mluví, ale zaměstnavatelé ji zatím neviděli. A pokud má být něco funkčního, tak to má být také otestováno, a zatím žádný ze zaměstnavatelů ten nový systém otestovat nemohl. Čímž nevylučujeme, že bude v příštím roce fungovat, ale v tuto chvíli není k dispozici pro zaměstnavatele.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A předseda Českomoravské komory odborových svazů pan Josef Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské komory odborových svazů: Hezké odpoledne, děkuji za slovo. Já se zmíním možná o tom bodu, který my považujeme dnes za úplně nejdůležitější kromě reakce pana premiéra na stávku ve školství. Myslím si, že tím vyjádřením ocenil, že to byla stávka správným směrem a ke zdůraznění témat. A já tady chci poděkovat Svazu průmyslu a dopravy za realizaci společného postupu vůči Poslanecké sněmovně ve věci zvýšení platů učitelů. Zda to bude úspěšná mise, nebo nebude, to ještě uvidíme a věřím, že úspěšná může být.

Ale jak se dalo očekávat, téma minimální mzdy pro nás samozřejmě bylo a je jedno z absolutně nejdůležitějších, protože si myslíme, že nejnižší cena práce je důležitým fenoménem, obzvláště pro republiku, která třicet let existovala s pojmem levné práce a považovala to celou tu dobu za ten jediný výsledek. Ale když vám ukážu, jak to vypadá v České republice, tak v České republice, co se kupní síly české minimální mzdy týká, tak jsme na tom úplně skoro nejhůř. Za námi už jsou pouze tři země: Estonsko, Lotyšsko, Bulharsko. Všechny ostatní země, které jsou kolem nás a mají statutární minimální mzdu, tak jednoznačně dávají najevo, že česká minimální mzda je jedna z nejhorších. Přitom česká ekonomika se pyšní tím, jak je dobrá.

Hovoříme o tom, že chceme zemi budoucnosti. Výsledkem země budoucnosti je, že to mají zaplatit zaměstnanci? Kladu otázku. A z tohoto pohledu si myslíme, že je důvod s tím opravdu pracovat. A ještě dodám jednu takovou zajímavou tabulku, že česká minimální mzda je dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby. 10 468 korun za rok 2018. Za to se nedá přežít! A jestliže někteří zaměstnavatelé dokonce hovoří o tom, že by měla být zmrazena minimální mzda, tak bych očekával, že to řeknou těm svým zaměstnancům. A obávám se, že z těch protestů už nedobereme.

Takže z našeho pohledu je požadavek na 15 000 jediný možný. Je to požadavek, který podle našeho soudu je jediný možný, který obstojí aspoň ve srovnání s těmi sousedními zeměmi. Faktem však je, že sousední země v tuto chvíli budou mít minimální mzdu vyšší či velmi blízkou 15 000 korunám a do roku 2021 významně vyšší, pokud by Česká republika nepřišla s překvapením, a to, že by následovala například Slovensko, kde se dokonce ústavní většinou rozhodli podpořit minimální mzdu ve výši šedesáti procent mzdy průměrné. A to ještě v kontextu jednání a informací Evropské komise, která říká, že chce v této oblasti udělat kus práce.

My jsme ale otevřeli ještě jednu velmi vážnou věc a to je situace kolem situace ve firmách a požádali jsme Ministerstvo průmyslu a obchodu, tedy pana ministra, aby zanalyzovali situaci kolem podpory, o které rozhodla slovenská vláda, která podpořila subjekty, které se zapojily do projektu na pomoc těm subjektům, které jsou vysoce energeticky náročné, a věnovala na pomoc těmto subjektům na zmírnění dopadů v přepočtu jednu miliardu korun, z čehož největší díl dostanou například US Steel, Železárny Podbrezová a další subjekty. A myslíme si, že české subjekty by měly být v tomto případě posouzeny, zda-li nedochází k neúměrnému snížení konkurenceschopnosti v takovém případě.

Mají to navíc sjednáno s Evropskou komisí, je to asi 61 nebo 62 subjektů, které se do toho zapojily, a myslíme si, že to Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky udělalo velmi dobře, ale myslím si, že je to určitě jeden z příkladů k následování. Minimálně analyticky se tím zabývat, jaké budou dopady na trhu, zda se nejedná o konkurenty, přímé konkurenty českým subjektům a speciálně v oblasti ocelářství požadujeme společný postup a jsem rád, že pan ministr Havlíček tomu již v minulých týdnech svolal jednání, kde jsme se dohodli na společném postupu.

Protože není pro nás akceptovatelné, aby z vně Evropské unie subjekty, které nemusejí dodržovat ty environmentální předpisy jako subjekty na území Evropské unie, mohly tady dovážet ocel a ještě se tato hodnota zvýšila o dalších pět procentních bodů. Takže každá čtvrtá tuna oceli v Evropské unii dovozená je tzv. špinavá ocel, kdy výrobci nemusejí respektovat ty povinnosti, které mají výrobci na území Evropské unie. A to je pro nás ohrožení zaměstnanosti do budoucnosti a včetně cirkulární ekonomiky, která spoléhá na to, že to, co už bylo vyrobeno, se může znovu použít a přepracovat do jiného výrobku.

Takže za odborovou stranu toto v zásadě, ale je důležité i to, co bude do budoucna. Jedním z témat příští tripartity, která se dá očekávat někdy na počátku února, bude hospodářská strategie České republiky, novela zákona o významné tržní síle, také stav čerpání evropských prostředků, situace kolem ceny vody a řešení právě ceny vody, srovnání ceny vody mezi vodou povrchovou a podzemní. Také chceme jednat o tématech evropského předsednictví a novele zákona o sociálních službách.

Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ještě pan Havlíček chtěl reagovat.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Já bych chtěl doplnit jen ve dvou věcech pana předsedu Středulu ve smyslu toho, k čemu dochází v rámci těch vysoce energeticky náročných produkcí. Tady musím potvrdit, že skutečně to začíná Evropskou unii dohánět, ta řekněme snaha, která nepochybně dává svůj smysl ve smyslu ekologičtější Evropy založené na extrémně nízkých emisích, je nepochybně z úhlu pohledu životního prostředí cesta správná. Věc druhá je ta, že v řadě případů se nedíváme již, co se děje mimo Evropu, a my skutečně v mnoha případech emise pouze exportujeme.

U té oceli je to úplně typické, kdy se vlastně dostáváme do začarovaného kruhu. Vlivem nárůstu ceny emisních povolenek ztrácejí evropští producenti, ať už ve Velké Británii, v Itálii, v České republice, na Slovensku, svou konkurenceschopnost, zatímco nám rostou dovozy ze třetích zemí, ať už je to Turecko, ať je to Čína nebo cokoliv jiného. To znamená, že na planetě se emisí udělá stejně, ne-li ještě více, ale naše hospodářství na to doplácí.

S tím je třeba skutečně něco zásadnějšího dělat a není to jen otázka České republiky. Tady se skutečně musí velmi aktivně pracovat na úrovni celé Evropské unie.

Ještě jednu věc bych si tu dovolil okomentovat. Já jsem to už v úvodu nastínil a ten komentář jsem si nechal na závěr. A to je diskuse nad stávkou školských odborů. Tady musím říci, že vláda nepřijala rétoriku toho, že by to byla stávka správným směrem, jakkoliv chápeme, že vzdělání je priorita a že se musí řada věcí v rámci vzdělávání zlepšit a že se musí podpořit oblast vzdělávání na všech stupních. O tom není vůbec žádná. Ale právě proto vláda přijala svůj závazek, a to v roce 2021 aby průměrná mzda narostla na 45 000 korun.

Tento závazek, respektive jízdní řád vyplývající z toho závazku, bezezbytku plní. V tuto chvíli jsme na průměrné mzdě více než 38 000, to bude za rok 2019. A ten nárůst na příští rok deset procent a na další rok devět procent bude přesně těch 45 000 korun.

Jen bych podotkl, že je to extrémní nárůst za posledních sedm let. Včetně toho roku 2021 naroste průměrná mzda pedagogických pracovníků o rekordních 18 500 korun. Ještě jednou to zopakuji – o rekordních 18 500 korun, zatímco v době předtím za posledních sedm let narostla o 2 500 korun.

Z tohoto úhlu pohledu tu stávku bereme do určité míry jako zmatenou, o čemž tedy svědčí i to, že se do ní nezapojilo zdaleka takové množství škol, které jste možná předpokládali, a po pravdě řečeno, ani dnes předseda školských odborů Dobšík nám nedal úplně jasnou odpověď, jakým způsobem to tedy vlastně bylo zamýšleno, protože z těch posledních diskusí vyplývalo, že už respektoval to navýšení deseti procent, a pouze se diskutovalo o struktuře toho, co bude v tzv. tarifní a nadtarifní složce. A dnes se skutečně diskutovalo o tom, zda by to mělo být 75 procent, nebo 80 procent té tarifní a netarifní složky. Tak jestli kvůli tomu tedy nakonec byla stávka, tak se nám to zdá mimořádně podivné.

Nicméně každý na to má samozřejmě právo, respektujeme to. A my garantujeme, že ta mzda vzroste na 45 000 korun v roce 2021.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě pan Středula chtěl reagovat.

Josef Středula, předseda Českomoravské komory odborových svazů: Omlouvám se za kratičký komentář. Pane ministře, pokud chcete hovořit o rekordních nárůstech, tak rekordní nárůst obdrželi ústavní činitelé, poslanci a senátoři, protože se jim zvýšily jejich platy z peněz daňových poplatníků o 10,2 procenta z násobného základu oproti učitelům a učitelkám. A z tohoto pohledu je to přece jen, trošku relativizujeme, protože ten nárůst extrémně vysoký byl někde úplně jinde. Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání tripartity, 18. listopadu 2019

Související zprávy