Tisková konference po jednání tripartity, 17. října 2013

Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV: Dámy a pánové, hezké odpoledne, vítám vás na tiskové konferenci po jednání Rady hospodářské a sociální dohody. S výsledky jednání vás seznámí předseda vlády Jiří Rusnok, ministr práce a sociálních věcí František Koníček, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. Prosím pana premiéra.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. My jsme dnes absolvovali plenární zasedání Rady hospodářské a sociální dohody. Byla tam celá řada velmi aktuálních a někdy i složitých témat. Evropské fondy, zdravotnictví, dopravní infrastruktura, zaměstnanost, Moravskoslezský kraj. Asi je vám jasné z tohoto výčtu, že to byla debata velmi bouřlivá, někdy opravdu hodně, hodně složitá. Vláda se snažila informovat naše sociální partnery o těchto věcech, myslím, velmi objektivně. Tak, jak věci vidíme, jak stojí situace v těchto záležitostech. Mnohdy ta situace je výsledkem dlouhodobého vývoje v dlouhé minulosti napříč různými vládami, které tady byly. V tuto chvíli bych řekl, že ta nejnaléhavější témata vidím v oblasti plynulého financování zejména nemocniční zdravotní péče. Tam jsme informovali naše sociální partnery o tom, že hledáme intenzivně možnost, jak pomoci VZP překlenout to velmi složité období konce tohoto roku, s tím, že od konce příštího roku by se situace měla vylepšit z titulu navýšené platby za státní pojištěnce. Očekáváme také, a nakonec to signalizují statistická data, určitý nárůst objemu mezd v příštím roce, který by měl samozřejmě znamenat i zvýšení zdravotního pojištění. V otázce dopravní infrastruktury – tam bych řekl, že obecně jsme se shodli na tom, že rozpočet SFDI na příští rok je v zásadě relativně uspokojivý. Je to přes 70 miliard korun včetně peněz, které byly převedeny z letošního roku. Problém je ve výhledu, protože ten výhled je samozřejmě konstruován podle stávajících právních norem, to znamená jaksi očekávaných příjmů budoucích rozpočtů podle dnes platné daňové soustavy. Když se k tomu připočtou všechny ostatní složité záležitosti spojené s růstem některých výdajů do budoucna, povinných výdajů řekl bych, tak je problém s financováním toho, aby ty projekty v oblasti dopravní infrastruktury běžely plynule dál, aby tam nebyly skoky v tom financování tak, jak to zatím vypadá. S tím bude muset příští vláda si poradit, ale ta bude mít možnost měnit daňové zákony a jiné parametry veřejných financí. My jsme se shodli, že se k té dopravě ještě vrátíme v otázce problematiky Českých drah a vůbec železniční dopravy. Na to bude speciální jednání, kterého se zúčastní ministr dopravy a pravděpodobně i já. Moravskoslezský kraj, tam myslím, že to byla spíše vzájemná výměna informací. Podle našeho názoru na tahu je stále, pokud jde o tu nejakutnější věc, to znamená Paskov a OKD, stále vlastník té firmy, který musí dostát svým úkolům a závazkům, které pro něj vyplývají jednak z privatizační smlouvy a dalších jeho závazků a povinností. K oblasti zaměstnanosti možná pan ministr řekne pár slov, tam bych řekl, že konkrétní závěr jeden je, že pan ministr činil a činí opatření v tom, aby z nevyužitých programů, které v oblasti politiky zaměstnanosti široce pojaté zůstávají nějaké zbytky peněz, které se asi nepodaří v těchto částech využít, jako je například takzvaný kurzarbeit, takže budou tyto peníze přesunuty do těch programů, které jsou zacíleny zejména na podporu zaměstnanosti a zaměstnavatelnosti mladých lidí, zejména absolventů škol. Tak za mě snad tolik, jestli chce pan ministr mě doplnit?

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí: Já myslím, že to zásadní bylo řečeno a pokud budou dotazy, tak já spíše k těm detailům, abych tady zbytečně nementoroval, to bude asi rozumné.

Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV: Děkuji panu premiérovi a děkuji panu ministrovi a prosím pana prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Dámy a pánové, příjemné dobré odpoledne. Já jenom okomentuji naše pohledy. Strukturální fondy – materiál velmi dobře připravený. Musím říct, že ten tým, který funguje na ministerstvu pro místní rozvoj, funguje velmi dobře. V Bruselu se vyjednaly nějaké převody, řádově dneska už za více jak 10 miliard, kde bylo riziko nevyčerpání. Je to podle mě dennodenní agenda, kterou musí vláda v odpovědnosti pana předsedy hlídat, protože riziko nevyčerpání přece jenom N+2, N+3 je několik desítek miliard, a to by byla velká škoda pro českou ekonomiku. Jinak si myslím, že je dobře připraveno období 2014-2020, je tam naštěstí jen 8 programů, ne 22, 24, jak bylo nezodpovědně za předchozích vlád, takže tam jsem docela optimista, ale je potřeba denně hlídat to čerpání a řešení. Co se týče dopravní infrastruktury, musel jsem za podnikatelskou a zaměstnavatelskou reprezentaci poděkovat za těch 71 miliard, je fakt, že tam je převod z loňského roku, nebo z letoška tam bude převod 14 miliard, 71 miliard je dobrá částka. Co je velký problém a říkám to nahlas a žádal jsem pana ministra dopravy, aby to pečlivě hlídal, to je, že vázne příprava staveb. Musí tam být odpovídající připravené peníze, ale co je největší tragédie, je výkup pozemků. Ten se daří asi ze 7 – 8 % a to je velká brzda pro budoucnost roku 2014 a kromě této technické věci i finanční problémy na období 2015 – 2016. Je tam jedna věc, kterou jsem doporučil za podnikatelskou sféru vládě. Pan předseda vlády s vládou se nad tím zamyslí, abychom v těch liniových stavbách to řešili přesně jak v Německu a v Rakousku. Mají jednoduchou legislativu na tom, když se odvolá ten chtivý s pozemky nebo jakékoli zelené či jiné teroristické hnutí a nebude souhlasit s výstavbou, tak je potřeba ve výstavbě pokračovat a řešit soudně ty skupiny těch, kteří nepřejí výstavbě dálnic, silnic, železničních koridorů. Co se týče zdravotnictví, to bylo asi rozsáhlejší téma. Já jsem tam byl obviněn, že nepřeju zdravotnictví to, co si přály odbory. Ale já chci říct, že my jsme se zachovali velmi solidně. Všichni vůbec, tripartita, protože zvýšit o 47 miliard z jednoho roku na druhý příspěvek na státní pojištěnce, že to je dobrá karta. Samozřejmě, nebráníme se tomu řešení v otázce VZP, i když je otázka, co je její vina, proč jsou tam problémy, to já nechci komentovat. Ale další jakékoli nalévání prostředků do zdravotnictví necítím, že je úplně v pořádku, protože nejdřív musí konečně někdo připravit nějakou reformu. Ministr Heger připravil reformu, která byla k ničemu, dokonce na tripartitě jsem mu třikrát řekl, ať se radši funkce vzdá, protože neumí manažersky zdravotnictví řídit, ale já trvám na tom, že zdravotnictví musí za těch 300 miliard umět vyjít s těmi prostředky a hospodařit. Hospodárné nákupy léků, přístrojů, spočítání kapacity nemocnic, lůžek, to musí tato zásada zůstat. Poděkoval jsem vláda, zvlášť panu ministrovi práce a sociálních věcí za ty programy pro podporu zaměstnanosti. Nám se nepovedla, já to beru na sebe jako prezident Svazu průmyslu a dopravy, i když jsem ho sám nezpracovával. Nepodařil se nám ten kurzarbeit z evropských peněz, protože naše firmy se tam do toho nezapojily ze dvou důvodů, protože skoro všichni mají di minimis, čili vyčerpány možnosti čerpat evropské peníze a pak zas pochopme každou naši firmu, že se nám přece nikdo nepřizná k tomu, že se mu ekonomicky nedaří, třeba jedné jediné dílně, protože je to boj s konkurencí a s peněžními ústavy. Čili to se nám nepovedlo a vyzval jsem dneska vládu za nás, abychom co nejvíc prostředků, nějakých 250 milionů, převedli na podporu zaměstnávání mladých do 30 let, protože to považuji za naši největší budoucnost v zemi. Moravskoslezský kraj nebudu komentovat, moje stanovisko je známé. Dokud vlastník neřekne jasně co je bílé, co je černé, a nebude to řešit, nemá cenu o tom diskutovat, i když je potřeba připravovat se na řešení především z pohledu zaměstnanosti, přivedení investorů a zahraničních investorů do Moravskoslezského kraje a hlavně pomoci spravit infrastrukturu v Moravskoslezském kraji, protože já se za tuhle zemi stydím, když musím po tom tankodromu do Ostravy, po R47 jet 80 km/h za ty miliardy, které to stálo. Nikdo nebyl potrestán. Ani zadavatel, který to zavinil, ani kontrolní systémy, ani nekvalitní firma. Nikoho to nezajímá. Děkuji.

Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV: Děkuji panu prezidentovi a prosím pana předsedu ČMKOS Jaroslava Zavadila.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS: Hezký den, dámy a pánové, já snad jenom řeknu to, co řečeno nebylo, nebo některé věci doplním. U eurofondů – chtěl bych tedy poděkovat za to, jakým způsobem se tato vláda bez politických triček dokázala mezi sebou dohodnout v těch rezortních záležitostech a přealokovat ty finanční prostředky. To tady nikdy nebylo a nikdy předtím to nebylo možné. To je první poznámka. Druhá poznámka – trošku mě zaráží, a chci se tady trošičku trefit do UOHS, protože na UOHS leží 50 miliard finančních prostředků, o kterých UOHS nerozhodl. A je to jedna z věcí, která by se měla velmi rychle rozhýbat, protože to jsou obrovské prostředky. Takže já doufám, že v nové legislativní úpravě se budeme muset na toto podívat nějakým způsobem. Takže to je to, co se týče europeněz. Pokud se týká zdravotnictví – tady k tomu můžu dodat, že jsme zdědili něco, co jsme předpokládali, co jsme předpovídali v těch jednáních, které jsme vedli ještě s Nečasovou vládou a s ministrem Hegerem, kde, jak už bylo řečeno, nejenom pan kolega ze Svazu průmyslu a obchodu, ale i my jsme vyzývali pana ministra k odstoupení. Neučinil to a nechal tady pěkný chaos a každý ministr zdravotnictví, který přijde, s tím bude mít velké problémy to napravovat. Tak, jak bylo řečeno, teď se hledají možnosti, aby se do konce roku nestalo to, co se předpokládalo z naší strany nebo ze strany odborových svazů působících ve zdravotnictví, aby k tomu kolapsu těch nemocnic skutečně nedošlo. Takže já jsem rád, že kolegové z vládní strany hledají příležitosti a hledají možnosti, jak tomu zdravotnictví teď v téhle fázi velmi rychle pomoci. No a k Moravskoslezskému kraji – tam jenom chci říci, že samozřejmě tak, jak jsme byli informováni, jsme rádi, že se tím vláda zabývá, že se snaží přitáhnout investory, protože to může rozhýbat lepší situaci v zaměstnanosti, protože bez těch investorů to samozřejmě bude velmi obtížné. Uvidíme, jak se celá ta záležitost bude vyvíjet. K tomu dolu Paskov a k OKD to bylo řečeno, to nechci tady rozebírat, ono se to netýká jen těchto subjektů, tam je na to pak navázáno dalších x subjektů, které jsou i v ocelářském průmyslu, takže jsem rád, že vláda vytvořila ty instrumenty, které teď jsou a které tu situaci řeší. Já si myslím, že to je zatím všechno, děkuji.

Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV: Děkuji panu předsedovi Zavadilovi, dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše otázky.

ČTK, Kateřina Krausová: Zeptala bych se k přelití peněz z kurzarbeitu na zaměstnávání mladých. Kolik by se mělo přelít z těch 400 milionů, kolik by mělo případně zůstat na kurzarbeit, kde se asi vyčerpalo 10 milionů, jestli mám správné informace. A druhá otázka se týká VZP – jak se tedy bude ta situace řešit, počítá se s nějakou větší miliardovou finanční injekcí, nebo jak vláda plánuje vyřešit tenhle problém?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Já začnu VZP, pan ministr vysvětlí kurzarbeit. My se snažíme najít cestu, jak pomoci VZP překonat její akutní likvidní problémy. To znamená, to není o injekci, která by byla nějakou dotací. Je to buď o nějaké půjčce, je to o nějaké předsunuté platbě takzvaně, vždycky to má de facto povahu jakési půjčky ze státního rozpočtu do rozpočtu, do fondu VZP. Vždycky by se mělo jednat o návratnou výpomoc, která má překonat to momentálně nejsložitější období v závěru tohoto roku. To je myslím všechno. Teď hledáme ty správné technické legislativní postupy, které by nám to umožnily udělat. Rozhodně se nemá jednat o žádné dotace a ten rozsah si myslím, že je otázkou nějakého jednání dál. Já myslím, že to co padalo v médiích, v rozsahu 2 – 3 miliard korun. Suma zatím není konečná, ta jednání ministr financí – ministerstvo zdravotnictví stále probíhají. Takže to je zatím záměr vlády, řekl bych určité odhodlání politické, ale suma ani řešení technické není definitivně jasné.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí: Já budu velmi stručný, jedná se tam o realokaci 250 milionů, na ten kurzarbeit by tam zbylo to, co jste sama říkala, těch 150 – 10 k čerpání. Je to suma, která když půjde na programy pro mladé do 30 let, kde se nám daří, že absolventi čerpají, my bychom potřebovali ještě více, aby zaměstnavatelé aktuálně nebo aktivně využívali tento produkt. Tam je to až po dobu 12 měsíců 24 000 brutto včetně odvodů, což jsou podmínky, které jsou poměrně velmi dobré a pro toho mladého absolventa je to dobrá šance, pokud na tom trhu práce nesežene do těch 4 měsíců po absolvování žádnou práci, tak je to dobrý začátek, umožní mu to přeci jen získat nějaké návyky, praxi atd. Já jsem se navíc vrátil v úterý z Lucemburku, kde se projednávala sociální dimenze hospodářské a měnové unie. Tam bych chtěl říct, že existuje produkt Youth guarantee, který existuje, který je projednáván a který ostatní členské státy implementují velmi intenzivně. To je víceméně závazek státu poskytnout těmto absolventům od ukončení školy během 4 – 6 měsíců jakousi nabídku prvního pracovního místa. Byly nad tímto velké rozpaky, aby to nevypadalo jako prostě jakési právo na práci jedné skupiny populace a diskriminaci ostatních uchazečů o práci, ale já bych se toho nebál. Úřady práce mají možnosti takovéto nabídky během 4 – 6 měsíců učinit, ale jde o to, že na druhé straně musí být někdo, kdo je bude akceptovat a ne vždy ty nabídky můžou odpovídat požadavkům a představám právě těch absolventů. Takže tady jsou ty 2 strany jedné mince, nicméně já nevidím zásadní problém v tom, abychom se připojili k té iniciativě Youth guarantee a v tomto smyslu něco dělali. Na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů je to už přes 30 %, to je hrozivé číslo, a pokud nám edukační systém bude generovat absolventy, které dává na trh práce, aniž reflektuje jeho strukturální potřebu, tak ministerstvo práce a sociálních věcí řekněme tyto systémové nedostatky nebude schopno řešit. Takže středně a dlouhodobě to řešení je zcela určitě v restrukturalizaci i těch jednotlivých povolání a ve struktuře absolventů, ne v tom, abychom rekvalifikovali absolventy na zcela jiné profese, což se mnohdy ani v těch měsíčních horizontech udělat nedá. Některé věci jsou naprosto těžce rekvalifikovatelné, zejména zpět do technických nebo jiných oborů.

Česká televize, Magdalena Ryšková: Já bych se ráda zeptala pana Rusnoka, jestli jeho vláda ještě plánuje nějaká zákonná opatření nebo jestli ta 4 už byla všechna a druhá otázka – jaký je váš názor na to, že Slovensko dnes potvrdilo Livii Klausovou jako velvyslankyni na Slovensku?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Zákonná opatření v tuto chvíli neplánujeme žádná. Život může přinést nějakou potřebu rychle něco řešit i tímto způsobem, ale momentálně o ničem takovém nevím. To, že přišlo schválení ze Slovenska, já myslím, že není takové překvapení, nakonec, pokud vím, to avizovali přátelé ze Slovenska naši myslím ústy pana premiéra Fica, že bude ctí pro Slovensko přivítat paní Klausovou jako velvyslankyni, takže já myslím, že je to podle očekávání.

Český rozhlas, Jan Beneš: Chtěl jsem se zeptat, zda jste se bavili ještě o nějakých dalších opatřeních, jak snížit nezaměstnanost a co z toho vzešlo při těch jednáních, například jestli jste pro, abyste uvolňovali další peníze na rekvalifikační kurzy? A pak jsem se chtěl zeptat pana premiéra, zda se sešel již s paní Monikou Šimůnkovou a co z toho jednání případně vzešlo? Děkuji.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí: Takže u mě na rezortu je to asi tak. Podívejte se, tam z hlediska alokace na toto období je vlastně alokováno v podstatě vše. To, co jsme realokovali a budeme používat k čerpání v roce 2014 a 2015, je někde v objemu 3,8 miliardy, protože zbytek je vlastně alokován a zesmluvněn. Budeme pokračovat v těch rekvalifikačních kurzech, ale indikátory, které budou nastavovány, budou významně přísnější, pokud jde o cílení, a to jak na určité skupiny uchazečů o práci, zejména tedy ty kritické skupiny ohrožené, já už jsem je jmenoval, všichni je znáte, to jsou mladí, 55+, ale jsou to také rodiče s dětmi a tady v tomto ohledu si myslím, že může dojít k dalším realokacím a ty zdroje si myslím, že by mohly být dostatečné, a navíc u těch existujících běžících programů, které se jmenují různě (Rekvalifikuj se pro růst a nevím jak), tak tam bude docházet ke změně indikátorů a podmínek tak, aby ten efekt, který my od těch soft programů očekáváme, byl výrazně větší. Takže peněz víc není, z těch 59 miliard je to tak, jak to je. Ty, které běží, budou procházet podstatnými změnami, změnou indikátorů, evaluačních kritérií a hlavně nastavením i udržitelnosti projektu, protože do této doby jaksi se na tomto rezortu problémem udržitelnosti, který je ze základních podmínek čerpání takovýchto projektů, se o to nikdo příliš nestaral. To, co tam zbývá, jak říkám, asi těch 3,8.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: S paní vládní zmocněnkyní se sejdu dnes odpoledne po některých schůzkách, které mne ještě čekají. Zatím jsem se s ní nesešel.

TV Nova, Silvie Škábová: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, jestli přece jenom můžete být trošku konkrétnější k tomu opatření v rámci krizového stavu českých nemocnic, jestli byl třeba dán nějaký termín, do kdy opravdu už byste měli jasně říct, jaká ta konkrétní pomoc bude, protože samozřejmě ten čas běží a určitě tohle je zřejmě vaše poslední tripartitní jednání v této sestavě, pokud nebude v prosinci zvolena nová vláda, tak jestli můžete říct nějaký termín? Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Termín jsme si nestanovili, žádný fixní termín. My nemáme důvod tu věc nějakým způsobem odkládat nebo zdržovat. My činíme neprodleně tak, jak jsme se dohodli. Jak říkám, dnes zrovna, pokud jsem informován, je jednání pana ministra zdravotnictví s ministrem financí. Jenom bych chtěl zdůraznit, že my nejdeme pomáhat bezprostředně zdravotnickým zařízením. To není náš úkol, ani naše kompetence. My se budeme snažit pomoci překlenout krizi likvidity, kterou teď trpí VZP, ale jenom VZP, ale i jiné zdravotní pojišťovny, protože ta situace v jiných zdravotních pojišťovnách je vesměs podstatně lepší, v některých samozřejmě ne o tolik, ale v některých výrazně lepší. Stejně tak zdůrazňuji, že i v nemocnicích – ono se vytváří dojem, že jaksi zaměstnanci a managementy nemocnic umí velmi účinně vaším prostřednictvím vytvářet atmosféru velkého napětí, to se jim tedy opravdu daří. Já chci ubezpečit občany, že české nemocnice, ani jejich péče, není nijak zásadně ohrožena v této zemi. To bych prostě chtěl zdůraznit. Některé nemocnice – jedna třetina nemocnic, podle informací ministerstva zdravotnictví, mají vážné ekonomické potíže ve schopnosti plnit závazky vůči svým dodavatelům. Jedna třetina je tak někde kolem nuly, jedna třetina je v nějakém bezpečném pásmu. Čili tolik jenom na doplnění k té situaci.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS: Já se domnívám, že ta čísla, která vzešla i od nás, to znamená, že ta jedna třetina je skutečně ohrožena, ty jsou víceméně akceptovány i ministrem zdravotnictví. Skutečně otázka, že tedy tato třetina vytváří prostor pro to, aby mohly být velké problémy. A je jenom na tom, jestli se podaří tu jejich likviditu vylepšit, jak to bylo řečeno. Takže my očekáváme, že to bude rychlé, protože ono to spěchá, to je pravda.

Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV: Dámy a pánové, pokud nemáte žádné další dotazy, přeji vám pěkné odpoledne a na viděnou.