Tisková konference po jednání tripartity, 15. prosince 2011

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Já se omlouvám za mírné zpoždění při zahájení tiskové konference po jednání tripartity. Dovolte mi, prosím, abych zde přivítala pana ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, pana předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Jaroslava Zavadila a viceprezidenta Hospodářské komory pana Jana Víznera. Slovo předávám panu ministrovi.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Ještě jednou dobré odpoledne. Tak já jenom upřesním, pan Vízner je předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů tady na tom jednání. My jsme dnes měli poměrně dlouhé jednání, jak jste mohli zaznamenat, protože jsme na 95. plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody projednávali 12 bodů, z nichž některé byly velmi významné a vedla se kolem nich poměrně dlouhá diskuze. Já bych na začátku chtěl říct, že jsme předřadili dva body, které jsme považovali společně za aktuální. Jedním z nich byla finanční situace českého zdravotnictví, tedy aktuální stav financování zdravotnictví s výhledem na rok 2012 a druhý bod se týkal aktuální ekonomické situace v souvislosti s evropskými záležitostmi. Taktéž proběhla diskuze o tom, jak vláda připravuje případné scénáře na období příštího roku. Také byly zařazeny na pořad jednání body, které dohodlo předsednictvo již před několika týdny. Já bych z těch bodů, které byly projednávány, vyzdvihl body, které se týkaly čerpání evropských fondů, ať už vyhodnocení čerpání prostředků operačních programů ve stávajícím programovacím období, ale také příprava následujícího programového období. Ony ty dva body spolu velmi souvisejí, protože samozřejmě ze zkušeností z čerpání z evropských fondů z tohoto programovacího období se odvíjejí také zásady vyjednávání na plánovací období 2014 až 2020. Dále jsme projednávali několik materiálů z mého resortu, tedy z resortu práce a sociálních věcí. Z toho nejdůležitějšího, abych tady nejmenoval jednotlivé materiály, tak bych chtěl vyzdvihnout diskuzi o novele zákona o úrazovém pojištění. Ta diskuze se vede už dvacet let a to není přeháňka, to je vyjádření toho, že od roku 1993 tady máme dočasný stav, dočasné řešení úrazového pojištění, které v roce 1993 mělo trvání několika málo let, nebo tří let, a stále ještě v roce 2011 jsme ve stavu, kdy trvá to přechodné období. Koncepce dalšího řešení úrazového pojištění, předloha, kterou vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, tak je podrobena velmi silné kritice jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany odborových organizací. Já musím ocenit korektnost a věcnost té diskuze. Byť se mi samozřejmě nelíbí řada připomínek jak ze strany odborů, tak ze strany zaměstnavatelů, tak musím říci, že ta diskuze je velmi fundovaná a já jenom doufám, že v těch dalších diskuzích, které jsme potvrdili, že máme ze všech stran zájem v těch diskuzích pokračovat, takže dojdeme k výsledku takovému, aby to přechodné období od roku 1993, tak aby netrvalo zbytečně dlouho. Dále jsme se zabývali oblastí vysokého školství, kde zástupci ministerstva školství představili věcný záměr zákona o vysokých školách a věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům. Na závěr jsme diskutovali koncepční přístup ministerstva dopravy v oblasti vnitrozemské vodní dopravy. Tolik velmi stručný přehled o projednávaných bodech 95. plenární schůze. Tak jak už z toho mého vystoupení vyplynulo, diskuze zástupců vlády se zástupci sociálních partnerů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně odborů, byla tentokrát velmi široká. Týkala se mnoha projednávaných bodů a já bych chtěl ocenit věcnost té diskuze. Doufám, že se projeví i v dalších krocích, které jsme si vzájemně potvrdili. Děkuji za pozornost.

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Děkujeme. Požádám o slovo pana Zavadila.

Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže já začnu trošku ještě z jiného soudku. Jak dobře víte, že jsme prognózovali ekonomický vývoj už někdy v září na jednání o státním rozpočtu, že bohužel musím konstatovat, že se ta naše prognóza naplňuje. Alespoň jsme rádi, že už i ministr financí je poměrně v těch samých číslech. Ale protože v poslední době se nám zdálo, že se objevují různé nápady a konkrétně tedy z oblasti a z účastníků NERVu, prošlo to i Hospodářskými novinami, tak jsme byli znervózněni, co to vlastně znamená. Protože vláda o tom s námi zatím nehovořila, tak jsme iniciovali právě toto setkání, aby se to dostalo na pořad jednání. Jak ta záležitost, která se týká ekonomiky v době, kdy jsou turbulence na evropských měnových trzích, kdy jsou různé situace turbulentního charakteru i u nás, a kdy samozřejmě ta situace, podle toho, jak to vypadá, se bude zhoršovat a zhoršovat. My si myslíme, že je potřeba, abychom o těchto věcech hovořili naprosto jasně, zřetelně abychom se dokázali shodnout na určitých opatřeních, které by pomohly v tomto napjatém stavu české ekonomice. My jsme už v minulosti dávali různé návrhy, které byly odmítnuty, a přihlásili jsme se znovu k tomu, že si myslíme, že je potřeba toto obnovit. Měli jsme také jednání se zaměstnavateli předevčírem, kde jsme se shodli na tom postupu, že budeme požadovat, aby se uskutečnila mimořádná tripartita právě k těmto věcem, o kterých jsem teď hovořil, to znamená k situaci v ekonomice, aby se uskutečnila tripartita, která by mohla být v jednom dni k té situaci ve zdravotnictví. Protože se domníváme, že některými opatřeními, které vláda připravovala v minulosti, ať už to jsou reformy, nebo další, se ještě přilévá oleje do ohně. Dám konkrétní příklad. Myslíme si, že konkrétně druhý pilíř by se v současné době měl minimálně pozastavit a minimálně by se vláda měla pozastavit nad tím, aby to ještě nezhoršovalo situaci v té finanční situaci rodin, protože ty rodiny skutečně dostávají, s předpokládaným DPH dostanou po Novém roce velkou ránu. Samozřejmě tam jsou další opatření. To se váže na školné, které jsme razantně odmítli, protože se domníváme, že to bude další zhoršení situace mnoha rodin. Takže jsme byli rádi, že vláda přistoupila na toto projednávání, že jsme se dohodli na jednání mimořádné tripartity, kde už předpokládáme, že vláda přijde s těmi návrhy, ať už z oblasti NERVu nebo už z oblastí jiných, o kterých se dá velmi věrohodně a smysluplně hovořit. O některých těch návrzích se smysluplně hovořit nedá zatím. Ale jsou to návrhy, které prošly novinami. Pro nás to nejsou věci, které bychom měli zatím brát vážně, ale budeme je brát vážně v okamžiku, jakmile se dostanou na stůl a jakmile bude debata na úrovni tripartity, jak už ze strany první, druhé nebo třetí strany. Znovu opakuji, podtrhuji to, že v současné situaci a v tom, co nám hrozí z venku, o tom, jakým způsobem se teď hovoří o různých finančních pomocích Evropské unii, byť víme, že to není jednoduchá debata. A když k tomu přidám tu naši česko-moravskou kotlinu a co všechno se tady odehrává, tak nechceme připouštět ještě zhoršení větší a větší nejistoty, kterou by české rodiny z těchto věcí mohli mít. Takže proto jsme v současné době napadli ten druhý pilíř, který způsobuje to, že se vlastně zavádí DPH, že se dnes neví, v jaké míře DPH bude a že to samozřejmě bude mít dopady i do dalších rezortů, ať už zdravotnictví, školství, doprava. A už se ty věci promítají do těch resortů. Takže chceme vážně apelovat na vládu, aby si uvědomila vážnost té situace a aby skutečně zvažovala, jestli vůbec nastartovat některé ty kroky, které už byly schváleny. My se domníváme, že by se měly minimálně pozdržet. Takže to je první poselství. A co se týká těch věcí, o kterých tady bylo hovořeno, tak já tady jenom krátce zmíním k úrazovému pojištění, kde jak pan ministr nastínil, já bych řekl, že celá ta odborná veřejnost je proti tomuto návrhu. Máme domluveno, že by se začala další debata podle toho, jak se k tomu vyjádří legislativní rada vlády a poté bychom tedy znovu začali se o těchto věcech bavit. O školném jsem už řekl, že jsme zásadně proti této situaci a požádali jsme, aby mělo ministerstvo školství ještě nějaký čas na to, aby si některé ty věci, protože tam je zhruba 90 stran připomínek k tomu školskému zákonu, aby se ještě měla možnost školská veřejnost k tomu, respektive ministerstvo školství, aby mělo možnost to upravit. Snad poslední věc, lodní doprava, o které tady bylo zmíněno. My jsme v situaci a na to chci poukázat, kdy se rozhoduje o bytí a nebytí lodní dopravy. Dopravy, která je ekologická, která může nahradit řadu těch nešvarů, o kterých se dennodenně mluví, ale protože rejdaři jsou dnes ve svízelné situaci, tak je potřeba hodit trochu záchranné laso a je na vládě, jak se k tomu postaví. My jsme k tomu dnes vedli poměrně podrobnější debatu a myslíme si, že je potřeba udělat všechno pro to, aby nám naše děti do budoucna neřekly, vy jste to tady zlikvidovali. Takže na jedné straně se dělá všechno proto, aby se lodní cesta splavila ve výši 160 cm až k nám přes Německo a na druhou stranu tam nebude mít kdo jezdit. To jsem chtěl teda jako podtrhnout, protože to vnímám jako velmi důležitý problém.

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Děkujeme, slovo předávám panu Víznerovi.

Jan Vízner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Děkuji. Takže já jenom bych řekl několik poznámek k tomu, co již bylo řečeno. Pokud se týká zdravotnictví, tak tam vidíme velký problém. Proto také jsme se dohodli, že bude tato věc zařazena na příští, nebo na samostatné zasedání tripartity, které by mělo být někdy koncem ledna nebo začátkem února. To samé je samozřejmě u té situace, která se týká ekonomiky, hospodářské situace a ty všechny opatření, které je potřeba udělat proto, aby třeba dopady z krize byly u nás co nejmenší. Nechceme, aby to dopadlo jako při minulých vládách, kdy tedy se na to reagovalo až půl roku poté, co vlastně krize vznikla. Čili chceme předem tyto věci projednávat. Zejména tedy byla tato diskuze nastartována jak na Svazu průmyslu a dopravy, tak na Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Po těch pondělních článcích v Hospodářských novinách, kde tedy byla nějaká stanoviska jednotlivých členů NERVu. Takže tam nám budou tato stanoviska předložena, budou nám předložena vládou nebo bylo slíbeno, že vláda nám předloží svá opatření, která považuje za důležitá s tím, že potom se sejdou sociální partneři a budeme tyto věci projednávat tak, abychom včas reagovali na tu situaci, která nastane. Tolik k tomu. Pokud se týká vysokých škol, bylo tady řečeno o finanční pomoci studentům. My to považujeme za velice důležité, považujeme zejména, aby to postavení nebo spolupráce praxe a teorie bylo daleko více zvýrazněno, aby studenti po nástupu do zaměstnání byli v daleko dřívější době možné adaptace. Pokud se týká energetiky a státní energetické koncepce, tak ta byla stažena z programu s tím, že byly řečeny ty připomínky, které jsme měli na těch pracovních týmech, na pracovním týmu pro hospodářskou politiku. Tento materiál, který byl dán a ke kterému jsme měli řadu výhrad, tak bude vzat jako podklad pro jednání a samozřejmě na základě zpracované surovinové politice bude dál o těchto věcech jednáno. O čerpání operačních programů jsme si řekli: chceme tam, abychom se nedopustili těch chyb, které byly při tom současném programovacím období, čili aby byl snížený ten počet jednotlivých programů a aby to odpovídalo tomu, aby ty věci byly zejména na ty přírůstové věci, na ty věci které slouží podpoře ekonomiky, hospodářské situace a konkurenceschopnosti našich podniků. Mluvili jsme také o agenturním zaměstnávání. Čili tam nejsme spokojeni s agenturami, které mnohdy působí všelijakým způsobem. Čili jsme tam požadovali, aby byla daleko větší kontrola těchto agentur a samozřejmě, aby to bylo daleko více prověřováno vydáváním licencí. Nejsme zase proto, aby byl absolutní zákaz přes agentury zaměstnávat zaměstnance z třetích zemí, poněvadž ty naše podniky některé to potřebují. V některých těch závažných příkladech se bez těchto lidí neobejdou. Takže tam jsme k tomu samozřejmě měli připomínky. Pokud se týká úrazového pojištění, bylo řečeno, čili napříč všemi odbornými skupinami nepovažujeme tento zákon za dobrý a ty výsledky již byly řečeny. Čili po stanovisku legislativní rady vlády se k tomu znovu vrátíme a budeme tedy o tom jednat. Pokud se týká dopravy Labské flotily a celého toho systému vnitrostátní lodní dopravy, tak samozřejmě jak svaz průmyslu, tak konfederace plně podporuje, aby se tomuto odvětví pomohlo, aby se zachránilo a aby dál působilo v rámci podnikání a dopravy v naší republice. Čili stačí.

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Děkujeme. Nyní je prostor pro vaše dotazy. Prosím.

Česká televize, Barbora Jelínková: Mohla bych se zeptat, mluvili jste o tom, že konkrétní opatření proti krizi nebo ty konkrétní podněty NERVu budete blíže specifikovat, probírat až na té lednové tripartitě? Mohli byste přece jenom být trochu konkrétnější, o jakých bodech jste se přesně bavili, co by se mělo dořešit?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak já mohu být klidně konkrétní. Padlo to, co už tady bylo řečeno. Je to soubor námětů. Potřeba zdůraznit, soubor námětů, kterými, pondělním jednání NERVu, se budou zabývat jednotliví resortní ministři. Ty náměty vyhodnotí. Ty, které budou považovat za přiměřené, vhodné a aktuální, tak připraví, jakým způsobem je možné je využít či z jakého důvodu není vhodné je využít, protože ty náměty jsou skutečně nekoordinovaným souborem. Jsou to náměty, které v řadě případů také jdou proti sobě. To znamená, jednotliví ministři musí ty náměty vyhodnotit a tak jak tady bylo řečeno. My jsme přislíbili sociálním partnerům, že v průběhu ledna či února, že jakmile bude známá lednová predikce vývoje ekonomiky, budeme mít více podkladů pro další postup, takže se sejdeme a budeme o těch jednotlivých připravených nebo zpracovávaných opatřeních diskutovat.

Mediafax, Jan Drahorád: Můžeme to tedy tak brát, že těch 41 opatření, která vyšla v Hospodářských novinách, jsou doopravdy ta opatření, která vám NERV předal, nebo jsou tam nějaké rozdíly, abychom věděli, o co se můžeme případně opřít? A za druhé, mohli byste nějak specifikovat připravovaný zákon o úrazovém pojištění? Zatím jsme slyšeli, že je napsaný správně a že je napsaný špatně. Mohl byste být trochu konkrétnější? Poprosím pana ministra, jestli by řekl tedy hlavní úhly tohoto zákona a pak pana předsedu, aby se k tomu nějak vyjádřil. Děkuji.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Co se týká námětu Národní ekonomické rady vlády tak myslím, že se k tomu vyjádřil premiér po jednání NERV. Skutečně co projednával v pondělí NERV, tak je sada námětů jednotlivých členů pracovní skupiny, kterou si NERV k tomuto účelu vytvořil. Ten soubor těch námětů byl předán a okomentován ministrům, kteří se v pondělí zúčastnili zasedání Národní ekonomické rady vlády s tím, že tím se blíž dostává na stranu ministrů a jednotliví resortní ministři si musí vyhodnotit, nakolik jsou pro ně tyto náměty adekvátní, zajímavé, které z nich budou a nebudou rozpracovávat. Co se týká úrazového pojištění, tak ten zákon, úprava byla schválena v roce 2005. Je to zákon, který doposud nenabyl účinnosti. Plánovaná účinnost po dvojím odložení je od 1. ledna 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu toho zákona tak, aby po těch šesti letech, kdy je součástí platného právního řádu, tak aby byl ten zákon aktualizován do dnešních podmínek. Odstranili jsme některé chyby, které podle nás v té původní předloze byly. No a nyní diskutujeme jenom o tom, zda to naše přizpůsobení aktuálním podmínkám, zda je správné a oprávněné. Bohužel znovu musíme diskutovat o tom, zda ta úprava, která byla schválena v roce 2005 a zatím nenabyla účinnosti, tak zda je oprávněná. Mě příliš netěší to, že musím obhajovat rozhodnutí, které učinili zákonodárné sbory v roce 2005, nicméně i to je součástí jak politické diskuze, tak diskuze v tripartitě. Tak jak tady bylo už řečeno, v současné chvíli je ten materiál, novela již platného zákona o úrazovém pojištění předložena k projednání legislativní radě vlády. Jakmile budu mít výsledky toho projednání legislativní rady vlády, tak obnovíme tu diskuzi na úrovni sociálních partnerů. To jsem sociálním partnerům slíbil a to také dodržím.

Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Vy jste se obrátil na mě a já vám na to odpovím asi tak. Teď mluvím o těch nápadech, ne o námětech. My tomu říkáme různé nápady, které nám připadají, že si lidé sednou a jeden sděluje to, co ho momentálně napadlo a pak to vyvolává takovou nekonzistentní směsici, která někdy vyvolává i úsměv. Já vám nechci rozebírat konkrétní body, protože dokud nebudeme mít jasno, jak se k těm bodům vyjádří vláda, protože já nezpochybňuji všechny nápady, ale řadu z nich ano. V některých bych se dokonce i viděl, protože když tam je nápad, aby se v jednom semestru zmenšila výuka na vysokých školách, tak já bych doporučil, aby se to udělalo o více semestrů, ale na Vysoké škole ekonomické, protože jestli plodí tyhle experty, tak si myslím, že jim stačí menší čas. To je jenom z mé strany takový bonmot. Ale on je skoro pravdivý. Pokud se týká úrazového pojištění, já myslím, že bylo vše řečeno. My se k tomu nestavíme nepřátelsky, ale na rovinu říkáme, že jsou tady expertní skupiny, tentokrát skutečně expertní poradní orgány, ať už je to Rada vlády pro oblast VoZP, ať už je to tripartitní tým pro oblast VoZP, kde sedí lidi, kteří znají z praxe všechny tyhle věci, na rozdíl právě od NERVu, kteří v té praxi nesedí. Takže když jednoznačně tady říkáme, že se nám to nelíbí a říkáme, co se nám nelíbí a že je potřeba se o této věci znovu bavit, tak si myslím, že to má nějaké racionální jádro. A samozřejmě bude záležet na tom, na čem jsme se dohodli. Tudyto není nepřátelské, ale spíše je to po věcné rovině.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak já to musím doplnit, já si velmi vážím odborníků, kteří zasedají v ekonomické radě vlády, a znovu zdůrazňuji, že to byl ad hoc výstup pracovní skupiny. To co bylo prezentováno v médiích, byly pravděpodobně útržky z toho materiálu, který pracovní skupina zpracovávala. Potom bohužel dochází k takovým zkreslením, jejichž příklad tady teď padl. V žádném z těch námětů se nemluvilo o zkrácení studia. Mluvilo se o tom, že stát platí dnes standardní dobu vysokým školám standardní dobu studia plus jeden rok. A tak jak je tomu v řadě jiných zemí, tak jeden z těch námětů byl, aby stát neplatil vysokým školám standardní dobu studia plus jeden rok, ale standardní dobu studia plus jeden semestr. Tak jako tomu je například tuším v Rakousku nebo v Německu. Tím jenom chci ukázat, jak jednoduchým zkreslením jde dosáhnout i toho, že některé náměty vypadají jako špatně vymyšlené, špatně uchopené či naprosto nesmyslné.

Jan Vízner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Já bych to jenom doplnil. Proto také jsme požadovali, abychom ten materiál měli také, takže to nám slíbil pan ministr, že nám ten materiál pošle, abychom mohli vycházet ze stejných faktů, tedy ministr financí nám slíbil, že nám to pošle tak, abychom mohli i my k tomu na straně sociálních partnerů si tyto věci probrat a potom mohli přijít s konkrétními stanovisky k tomu.

Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já jenom k tomu dodám, že my jsme dali už v minulosti řadu návrhů. Já předpokládám, že k některým se určitě vrátíme, protože před asi dvěma nebo třemi tripartitami, kdy jsme to znovu nastolili, že jsou určitá opatření, která jsme společně se zaměstnavateli navrhovali, tak to zatím bylo jakoby odloženo, použiji tohoto výrazu a my se domníváme, že je čas na to, abychom se také některými těmi věcmi zabývali, a uvidíme, je to na vládě.

ČTK, Pavel Cechl: Já bych měl několik dotazů. Jednak ministerstvo zdravotnictví prý na tom jednání prezentovalo nějaká čísla, o kterých by se mělo jednat v únoru. Byly to nějaké nové údaje nebo to byly údaje, které jsou už delší dobu známy? Pak ještě k tomu zákonu o úrazovém pojištění. Některé části toho, co se mělo změnit, už byly přesunuty do balíčku zákona o jednotném inkasním místě. Lze ještě nějakým způsobem ty věci vrátit zpět? Například změny co se týče výpočtu placení pojistného ze strany zaměstnavatelů, které se sjednotí na 0,4 %, plus další věci. Třetí věc, tam byly takové menší materiálky týkající se dne volna pro tatínky, jak se k němu tripartita vyjádřila?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak já se pokusím vyjádřit ke všem těm třem bodům. Doufám, že mezitím nezapomenu ty zbývající dva. Co se týká ministerstva zdravotnictví, tak skutečně náměstci ministra zdravotnictví prezentovali aktuální situaci. Prezentovali ji samozřejmě i výběrem čísel, která s tím souvisejí. Co se týká řešení úrazového pojištění a souvislosti s jednotným inkasním místem, tak jednotné inkasní místo v tuto chvíli se předpokládá, že nabude účinnosti ta úprava společného výběru, do kterého by měl být zařazen i výběr pojistného na úrazové pojištění od 1. ledna 2014. Tedy každý si může udělat úsudek, kolik prostoru je ještě pro případné úpravy všech těch souvisejících záležitostí. Nicméně zákon o úrazovém pojištění má v tuto chvíli stanovenou účinnost od 1. ledna 2013, takže i to je potřeba vzít v úvahu při těch dalších diskuzích. Poslední, já jsem to téma nezmiňoval v tom přehledu, protože to byla jednotlivá záležitost konzultačního charakteru. Já jsem předložil ke zvážení materiál sociálním partnerům, který se týkal usnesení ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny, který mě jako ministra požádal, abych zapracoval do nařízení vlády další den volna pro čerstvé otce po narození dítěte, a já jsem toto téma předložil nejprve pracovní skupině, tak jak je běžným způsobem jednání v tripartitě. Myslím si, že tam ta spolupráce funguje skutečně standardním způsobem. Dnes jsme hodnotili výstup té pracovní skupiny a stanoviska sociálních partnerů v této oblasti, já samozřejmě nechci prezentovat stanoviska sociálních partnerů. Pokud to budou považovat za nutné k této jednotlivé záležitosti se vyjádřit, tak je to jejich věc. Já jsem si z těch stanovisek odnesl postoj sociálních partnerů a podle toho také budu pokračovat dále v dalších pracích na tomto tématu.

Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já jenom doplním, pokud budete brzy otcem, tak my děláme vše pro to, abyste ten den měl, protože si myslíme, že je to správné. Pokud se týká zdravotnictví, tak tam jsme narazili na trochu diskrepanci v tom, že naše odhady, naše čísla jsou trochu jiná než čísla, která udává ministerstvo. V čem jsme ovšem tedy naprosto skoro zajedno, a to si myslím i se zaměstnavateli je, že se nečiní kroky, které by pročistily to zdravotnictví. To znamená tam, kde skutečně dochází k těm únikům, takže se zas tak ty kroky nedělají. A že se nedělá nic ani na té příjmové straně. Nebo nic, to je silné slovo. Ale že se dělá velmi málo na té příjmové straně. Takže to jsou věci, o kterých jsme se tam bavili a řekli jsme si, že teda únor bude asi ten měsíc, kde si můžeme prokázat, která ta strana má větší pravdu. Takže tolik snad ještě, k tomu úrazovému pojištění už nechci říkat nic.

Jan Vízner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Pokud se týká toho dne volna, tak zaměstnavatelé jsou proti tomu, aby platili další den. Poněvadž si myslíme, že ta současná právní úprava, která říká: ,,na dobu nezbytně nutnou“, třeba na odvoz té maminky a dítěte, takže to stačí a někteří samozřejmě v rámci kolektivní smlouvy si dají třeba ten jeden den nebo si to nějakým způsobem stanoví sami. Takže to považujeme za dostatečné a byli jsme proti tomu, aby to bylo takhle uzákoněno.

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Dámy a pánové, děkuji za účast na dnešní tiskové konferenci a těším se zase někdy na viděnou. Na shledanou.