Tisková konference po jednání tripartity, 13. října 2011

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci při dnešním jednání tripartity, vítám zde také pana ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Jaroslava Zavadila a pana Zdeňka Lišku, generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy. O úvodní slovo požádám pana ministra.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, dnešní 94. plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody měla na svém programu několik z mého pohledu velmi důležitých materiálů. Já je vezmu popořadě, jak byly projednávány. Jednak jsme se věnovali surovinové a energetické strategii, zejména hornímu zákonu a tzv. problému vyvlastňování nebo principu vyvlastňování. Shodli jsme se, doufám, že to pak sociální partneři potvrdí, na tom jak postupovat dále, bude vypracována analýza dopadů těch navrhovaných opatření zarámovaná právě do toho celkového přístupu k energetické strategii a na základě toho potom budeme jednat o dalších krocích. Dalším bodem jednání byl návrh úhradové vyhlášky pro zdravotnická zařízení, tento návrh uvedl ministr zdravotnictví, sociální partneři k tomu měli svoje stanoviska, a to samozřejmě nechám na nich. Dalším bodem byla situace v sociálních službách v souvislosti s návrhem státního rozpočtu na rok 2012, kde jsem prezentoval způsob, jakým ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje rozdělování dotací do sociálních služeb na rok 2012, informoval jsem i o průběhu vyjednávání s Asociací krajů ČR, protože probíhá v podstatě přechodné období, kdy od roku 2014 by měl být připraven přechod toho rotačního řízení na kraje a musím říci, že tady jsem bohužel musel konstatovat, že zatím ta jednání s asociací krajů se nevyvíjejí příliš pozitivně, protože jsme zatím nebyli schopni dojít ke společnému výsledku a ke společnému postupu, nicméně na jednání se sociálními partnery zde na tripartitě jsme se dohodli na tom, že v první polovině listopadu proběhne jednání se sociálními partnery, na kterém budeme informovat o těch dalších jednáních, která proběhnou v následujících dnech a budeme konzultovat, jak co nejlépe nastavit ten systém ne jenom pro příští rok, ale i pro rok 2013 a výhledově ten nový systém od roku 2014 a zároveň také budeme jednat o cestách, jak dosáhnout tohoto, aby pracovníci v sociálních službách byli přiměřeně odměňováni, protože úroveň platů v sociálních službách je skutečně na nízké úrovni a my chceme společně hledat cesty jak, a musím říci z vnitřních zdrojů, zajistit zvýšení platů pracovníků v sociálních službách. Dalším bodem, který já považuju za nejdůležitější, pokud mi to dovolíte takto charakterizovat, byl zákon o doplňkovém penzijním spoření a zákon o daních z příjmu, který se týká tzv. předdůchodů, kde pracovní tým složený ze všech účastníků tripartity, tak velmi usilovně pracoval v minulých týdnech a došel k závěrům, které předložil dnešnímu jednání pléna tripartity a já musím říci, že z mého pohledu je velmi pozitivní, že jsme byli dnes schopni se shodnout na společných východiscích a já bych velmi stručně ta společná východiska charakterizoval. Shodli jsme se na tom, že je naším společným cílem, aby tzv. předdůchody byly kodifikovány v právních předpisech současně s provedením důchodové reformy, tedy termínujeme je k 1. 1. 2013. Základním principem ustanovení těch předdůchodů je, aby v náročných profesích, kde je potřeba zajistit možnost dřívějšího odchodu do důchodu, tak aby tento systém předdůchodů byl výhodnější než předčasný odchod do důchodu, který už dnes je v českém právním řádu a je také v praxi využíván. Shodli jsme se také na dalším postupu kroků jednak v tom, že MF společně s MPSV na základě té dnešní dohody na tripartitě tak připraví analytický materiál a rozhodovací materiál pro poradu ekonomických ministrů, kde budeme řešit především jednak dopady na veřejné finance vyplývající ze zavedení toho schématu předdůchodů ve dvou variantách, v jedné variantě, která by se týkala všech pracujících, všech zaměstnanců, v druhé variantě, pokud by se předdůchody týkaly pouze některých kategorií, těch náročných profesí podle kategorizace profesí, zároveň také v tomto materiálu budeme navrhovat a vyhodnocovat jednotlivé varianty, jak zajistit důchodové zajištění a nárok na státní důchod, když to řeknu takto velmi zjednodušeně, u těch lidí, kteří pobírají ten tzv.předdůchod a také varianty, jak vyřešit zdravotní pojištění těchto osob, které se budou nacházet v tom stavu pobírání předdůchodu. Tolik k těm základním bodům velmi stručně, samozřejmě předpokládám, že mě doplní zástupci sociálních partnerů a jsem připraven odpovídat na vaše dotazy.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS: Takže já začnu tím posledním bodem a o ty věci, které se týkají zdravotnictví, požádám svoji kolegyni Dášu Žitníkovou, aby k tomu vystoupila. Tak jak zde bylo řečeno, naším cílem a myslím si, že dnes úspěšným, bylo, už po projednávání všech těch záležitostí v expertních týmech, abychom posunuli tu oblast předdůchodů kousek dál. Sociální partneři, zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců se shodli na tom, že by se mělo jít tou cestou nebo tou variantou, která je tou variantou, kde se bude hovořit o těch rizikových kategoriích, tzn. tři až čtyři. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že tam je nutná provázanost i s tím prvním pilířem, o čemž tady mluvil pan ministr, a to je ta záležitost plateb zdravotního pojištění, ale i záležitost uvolněné nebo náhradní doby, o které se bude muset jednat dál, takže chci jenom podtrhnout, že oba sociální partneři tady preferují tuto variantu, která by měla vlastně zajistit u těch velmi rizikových kategoriích dřívější odchod do důchodu, aniž by teda byl eliminován jejich konečný důchod s těmi věcmi, o kterých jsme tady hovořili, takže to vnímáme jako pozitivně, že se to takto posunulo do toho legislativního procesu, a to byl náš cíl, ten cíl byl teda dnes naplněn a budeme sledovat, jak to bude vypadat dál a předpokládám, že se to dostane do té podoby, abychom mohli skutečně konstatovat, že bude možné spustit tento systém zároveň s důchodovým pojištěním, čili aby to byl celkový systém, který teda momentálně, na němž se pracuje, takže to je za naši stranu k tomuhle bodu. K (nesrozumitelné) řeknu jenom nebo respektive k tomu prvnímu bodu, tam nemám k tomu co dodat, tam platí to, co pan ministr řekl, shodli jsme se na tom, že se musí udělat a dopady, které to bude mít, a víc nic zatím k tomu se říct nedá. A teď bych požádal Dášu Žitníkovou k těm zdravotnickým věcem, aby vám řekla stanovisko nikoli jenom svého odborového svazu, ale samozřejmě celé Českomoravské konfederace, Dášo, já tě prosím.

Dagmar Žitníková, předsedkyně Zdravotnického odborového svazu: Vážené dámy a pánové, dobrý den, já bych nejdřív chtěla pohovořit velmi krátce k sociálním službám a tady bych chtěla říct, že jsem byla velmi ráda, že jsme se s panem ministrem práce a sociálních věcí a s ostatními členy tripartity shodli na tom, že zaměstnanci v sociálních službách jsou jednou z nejméně dobře finančně ohodnocených kategorií zaměstnanců v rámci ČR, a že MPSV má zájem tento stav, který je neodpovídající, adekvátně řešit. Takže co se týká sociálních služeb, náš odborový svaz měl návrh, aby zaměstnanci v sociálních službách dostali od příštího roku přidáno, požadavek byl přidání ve výši asi 10 % a přeřazení pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků do kategorie nebo do tabulky, kterou jsou odměňováni zdravotničtí pracovníci. Tady se neshodujeme spíše na způsobu té realizace, neshodujeme se v tom, že náš odborový svaz si myslí, že by bylo potřeba navýšit finance ze státního rozpočtu, aby tento závazek mohl být realizován, a tady s tímto požadavkem jsme samozřejmě na tripartitě také vystoupili – zvýšit objem prostředků ze státního rozpočtu na dotace pro poskytovatele sociálních služeb asi o 2,5 mld. Na jednu stranu to může vypadat, že je to astronomická částka, na druhou stranu lidé, kteří v těchto zařízeních pracují, tak vlastně dnes pečují o lidi, kteří jsou bezmocní a jsou plně odkázáni na jejich pomoc a ta odměna, skutečně, za tu práci v žádném případě neodpovídá náročnosti práce, kterou dělají a té zodpovědnosti, kterou mají. Co se týká zdravotnictví, tak tady je ta situace ještě složitější, v podstatě za odbory jsme nepožadovali nic jiného, než naplnění memoranda a příslibu pana ministra Hegera, že zvýší platy lékařům od příštího roku o 10 % a adekvátně k tomuto zvýšení zvýší také platy ostatním zaměstnancům ve zdravotnictví, když se má přidávat lékařům podle memoranda 10 %, tak za naprosto legitimní považujeme požadavek, aby i ostatní zaměstnanci ve zdravotnictví měli stejně zvýšenou částku. Takže jsme byli poměrně dost překvapeni, že tento požadavek plénum tripartity překvapil, protože o tomto požadavku se ví už více než tři čtvrtě roku a v podstatě tento požadavek je průběžně projednáván na všech jednáních. Neuspokojila nás informace pana ministra zdravotnictví, že nemíní vlastně vláda řešit další kroky, jakým způsobem naplnění tohoto požadavku zabezpečit. My se domníváme, že není možné navýšení platů pro zaměstnance ve zdravotnictví realizovat z vnitřních úspor nemocnic, protože žádné vnitřní úspory už dnes v těchto zařízeních téměř nejsou. Náš požadavek byl, aby se změnila úhradová vyhláška a aby tato úhradová vyhláška umožnila vlastně vyřešit navýšení těchto platů. Samozřejmě jsme chtěli po panu ministrovi, aby lékařští zdravotní pracovníci, to jsou sestřičky, ošetřovatelé, laboranti měli toto navýšení realizováno prostřednictvím tarifů a v nemocnicích, které fungují ve formě obchodních společností, jsme požadovali, aby přímo v úhradové vyhlášce bylo napsáno, že se zabezpečí vlastně tady tyto prostředky, které půjdou na úhrady tím způsobem, že budou specificky označené jako prostředky na navýšení platů zaměstnanců. Takže toto byl požadavek sociálních partnerů, nejenom našeho odborového svazu, ale také Lékařského odborového klubu a požadavek Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků Čech, Moravy a Slezska, neboť všechny odborové subjekty ve zdravotnictví tady o tomto spolu jednaly a dohodli jsme se na tomto požadavku, který je pro nás naprosto nepodkročitelným. My se stále domníváme, že mohou proběhnout ještě další jednání, že pan ministr jako nejvyšší představitel resortu a potažmo celá česká vláda vlastně k tomu závazku přistoupí zodpovědně a že slib ministra Hegera bude naplněn. Pokud by naplněn nebyl, je mě to moc líto, ale v tomto případě jako sociální partneři nemůžeme garantovat v rámci zdravotnictví sociální smír.

Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy: Takže vážené dámy a pánové, pro nás byly dnes rozhodující dva body tohoto jednání. Jedním byla opětovně projednávaná surovinová energetická strategie, tzv. horní zákon, jak tomu zkráceně říkáme. V této záležitosti se požadavky zaměstnavatelů nemění, jsou stále stejné. Vláda schválila východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti, v současné době stojí před úkolem připravit státní energetickou koncepci, státní surovinovou politiku a surovinovou a energetickou bezpečnost, čili předpokládáme, že toto budou výchozí materiály, z kterých potom vzejde ten horní zákon, protože takto by to po sobě mělo jít a v tomto horním zákoně nám jde o to, aby stát se nezbavil možnosti přístupu ke strategickým surovinám. Čili to je k tomuto bodu a druhým bodem bylo to, co už tady zaznělo, tedy otázka těch předdůchodů, kde jsme se skutečně dohodli a chceme pro ty zaměstnance, kteří pracují v těch těžkých profesích, jisté zvýhodnění v souvislosti s možností odejít 5 let před dosažením důchodového věku, aby byli nějakým způsobem zvýhodněni, samozřejmě že budou to platit zaměstnavatelé, budou jim na to připlácet a jde o to, aby i z toho titulu byly zvýšeny limity osvobození příspěvku zaměstnavatele od daní z příjmu ve výši 36 tisíc korun ročně na zaměstnance a dále to, co už zde i zaznělo. Bude potřeba nějakým způsobem zakalkulovat to, že když oni odejdou o 5 let dříve do důchodu, tak aby po tuto dobu byli nějakým způsobem vyloučeni z propočítávání důchodů, aby se to nerozmělnilo a nesnižovalo jim to důchod, to je jedna záležitost a druhá záležitost je otázka placení zdravotního pojištění, čili z tohoto by měli být taky vyloučeni, aby nedošlo k tomu, že víceméně měli by být jako státní zaměstnanci, a myslím si, že ten společný návrh, který dneska zazněl tady, tak je teďka, aby příslušné resorty, jak ministerstvo financí, tak ministerstvo práce, udělaly k tomu patřičný rozbor a vrátíme se k tomu ještě zpátky, děkuju.

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Také děkujeme, nyní je prostor pro vaše dotazy, pan Sechl, ČTK.

ČTK, Pavel Sechl: Dobrý den, Pavel Sechl, ČTK. Já bych měl několik dotazů. Jednak na ty předdůchody, já jsem nepochopil konkrétně, v čem jste se dohodli. Shodli jste se na některé z těch dvou předložených variant? Na které? Druhá otázka je, znamená to, že za ty předdůchodce bude to zdravotní pojištění platit stát na základě té dnešní dohody? A pak jsem se chtěl zeptat na to zvýšení platů u zaměstnanců v sociálních službách, co to znamená, že budete hledat nějaké vnitřní zdroje nebo kde by to mělo jít z vnitřních zdrojů, znamená to, že se navýší ta 6,1 mld., které mají jít na dotace?

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS: My se o to rozdělíme. Já napřed začnu s tím, jestli jsme se shodli, takže já jsem jasně řekl, že pokud se týká sociálních partnerů, tak se shodli na té variantě, o které jsem hovořil, tzn. ty rizikové kategorie, pak samozřejmě je tam ta záležitost provázanosti na první důchodový pilíř, což byl další náš požadavek, aby se posunul mandát ministerstvům, ať už financí nebo ministerstvu práce, aby se mohlo v těchto věcech dojednat to, co je nutné k tomu, aby celý systém fungoval. Takže v tom jsme se shodli se sociálními partnery a je teď na vládě, jak tuhle shodu bude ochotna akceptovat a jak se to teda rozpracuje dál.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak a já to dokončím za stranu vládní. My jsme akceptovali ten návrh na druhou variantu, říkáme v tuto chvíli ano, ale rozpracujeme obě ty varianty, abychom měli zanalyzovány obě varianty. Vyjádřil jsem na jednání tripartity to riziko, že ta kategorizace zaměstnanců, troufám si říci, není úplně perfektní v tom smyslu, že nemusí postihovat všechny ty kategorie zaměstnanců, které do toho chceme zahrnout, o tom chceme ještě se sociálními partnery případně jednat, pokud by ty analýzy ukázaly, že ta dnešní kategorizace zaměstnání není úplně vhodná. Nicméně shodli jsme se na tom, že nebudou další varianty, shodli jsme se na tom, že jsou dvě varianty, které propočítáme, zanalizujeme a budeme o nich jednat. Co se týká zdravotního pojištění a důchodového pojištění, respektive nároku na důchod, tak já jednoznačně souhlasím s tím, co tady padlo v tom smyslu, a to jsem říkal na začátku v tom vystoupení, že ten předdůchod musí být výhodnější než předčasný odchod do důchodu. Jakým způsobem to technicky uděláme, co se týká konkrétní techniky hrazení zdravotního pojištění nebo konkrétní techniky započtení pro nárok na důchod, to je skutečně záležitost technických prací a analýz, které musíme teprve provést a samozřejmě na základě toho, jak tady padlo, budeme dál jednat o technice naplnění toho společného cíle. Co se týká sociálních služeb tak ano, já jsem zaznamenal ten požadavek, aby byla navýšena ta položka na dotace sociálních služeb, já chci připomenout, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2012 je na dotace do sociálních služeb z národních zdrojů vyčleněno 6,1 mld. korun, tedy stejná částka jako v roce 2011. Já jsem také prezentoval na tripartitě, že to považuji za úspěšné vyjednání té částky, protože tak jak se velmi výrazně omezují provozní náklady státu ve všech oblastech, tak to, že je zachována nominální výše dotací do sociálních služeb z roku 2011 na rok 2012, tak to považuji za dobrý výsledek, je třeba připomenout, že do toho systému jdou i další zdroje z evropských peněz, ale také ze systému příspěvku na péči, kudy do toho systému jde řádově 20 mld. korun, tedy několikanásobně víc, než kolik se rozděluje na dotacích do sociálních služeb. Považuji za nerealistické, abychom v tuto chvíli, v té fiskální situaci v jaké jsme, tak abychom se snažili o navýšení té částky z 6,1 mld. na těch požadovaných 83,5mld. korun, to prostě považuji za nerealistické, ale přihlásil jsem se k tomu, že chci, abychom společně hledali způsoby, jak zefektivněním toho systému dosáhneme prostor pro navýšení platů a mezd v oblasti sociálních služeb. To v každém případě je mým záměrem a musíme ale jít do celého toho systému, tzn. ne jenom systému dotací do sociálních služeb, ale i do využití evropských peněz, do co nejefektivnějšího využití příspěvku na péči.

idnes.cz, Josef Kopecký: Dobrý den, já bych se zeptal, pane ministře, jak, ať už se to bude týkat, široké skupiny zaměstnanců nebo profesí, popište přesně, jak finančně to bude vypadat, jakou částkou budou zaměstnavatelé přispívat těm lidem, aby v podstatě ten předdůchod mohli využít, jak to bude technicky probíhat?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: V tuto chvíli je v té variantě navrženo to, že zaměstnavatel bude moci přispívat takovému zaměstnanci, který v té druhé variantě je specifikován v těch kategoriích zaměstnanců, které jsou rizikové, tak bude přispívat, a ta částka bude pro zaměstnavatele uznatelná jako nákladová položka do výše 3 tisíc Kč měsíčně, tedy do výše 36 tisíc Kč ročně, to je základ toho řešení. Druhá varianta je, že bychom se nezaměřovali na kategorizaci zaměstnanců a otevřeli to všeobecně a my v tuto chvíli musíme dopočítat jednotlivé náklady nejenom v této oblasti, ale znovu opakuji, i v oblasti důchodového pojištění, v oblasti zdravotního pojištění a zvolit co nejlepší techniku naplnění toho cíle.

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Děkujeme, ještě pan Sechl.

ČTK, Pavel Sechl: Já bych ještě teda upřesnil, to zvýhodnění by mělo být u zaměstnavatelů nebo u zaměstnanců na daních?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: To zvýhodnění primárně bude u zaměstnavatelů, protože zaměstnavatel bude přispívat zaměstnanci na to penzijní připojištění, které potom bude čerpáno v rámci toho předdůchodu a to plnění vůči zaměstnanci, tedy to spoření, bude do tří tisíc měsíčně vyhodnoceno jako nákladová položka.

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Děkujeme. Ještě nějaký dotaz? Pokud tomu tak není, tak vám děkuji za účast a přeji hezký zbytek dne. Na shledanou.