Vláda schválila záměr snížit počet poboček České pošty o 300, spustit chce elektronizaci matrik a podpoří výstavbu nájemních bytů
Minimální síť provozoven České pošty se od 1. července může snížit o 300 z 3 200 na 2 900 poboček. Příslušné nařízení vlády, kterým se stanovuje minimální počet provozoven, schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 12. dubna 2023. Projednala také návrh novely zákona o matrikách, která má mimo jiné zavést systém tzv. e-matriky, a schválila nařízení, díky němuž bude možné z prostředků Státního fondu podpory investic podpořit výstavbu nájemního bydlení.
Vláda schválila novelu nařízení vlády, které stanovuje minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb. Na základě této novely dojde od 1. července ke snížení počtu provozoven České pošty ze současných 3 200 na 2 900 poboček. Dosavadní minimální počet platí od 1. ledna 2016, od té doby se ale zásadně změnila situace na trhu poštovních služeb. Fakt, že předchozí vlády na měnící se podmínky pro práce České pošty nereagovaly, dovedl státní podnik do tíživé ekonomické situace. Pokud počet poštovních poboček neodpovídá objektivnímu zájmu veřejnosti o jejich služby, dochází navíc k nehospodárnému využití prostředků státního rozpočtu vyplácených na zajištění základních služeb. Vláda si od redukce poboček slibuje dosažení zásadních úspor v provozu pošty, na které naváží další kroky v plánované transformaci státního podniku.
Kabinet projednal a schválil návrh novely zákona o matrikách a souvisejících změn dalších zákonů, například občanského zákoníku. Novela spouští proces elektronizace matrik zavedením matričního informačního systému a obsahuje i změny v oblasti rodinného práva. Řeší například problematiku určení otcovství, zavádí možnost uzavírání manželství v jazyce národnostní menšiny v případě splnění zákonem daných podmínek nebo umožní uzavřít registrované partnerství před kterýmkoli matričním úřadem. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.
Do Sněmovny zamíří i návrh novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tzv. AML zákona. Novela odstraňuje některé nedostatky v implementaci evropské směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu ve stávajícím znění zákona a zapracovává do něj také výsledky Národního hodnocení rizik a související Akční plán prevence a boje proti praní peněz a financování terorismu přijatý vládou v červenci 2021. Upravuje se například rozsah osob, na které se AML zákon vztahuje, zvyšuje se horní hranice pokuty za jeho porušení atd.
Vláda schválila také nařízení, kterým se stanovují podmínky použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru nebo dotace na financování výstavby nájemního bydlení. Podpora obecní výstavby nájemních bytů je jedním z bodů programového prohlášení vlády a na programy podporující zvýšení dostupnosti nájemního bydlení je pro letošek vyhrazeno 800 milionů korun. V příštích dvou letech se plánuje tuto částku v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj ještě o 200 milionů korun navýšit. Více o programu Nájemní bydlení se dočtete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.
Kabinet rovněž odsouhlasil žádost Ministerstva zdravotnictví stanovit podmínky úhrady ze zdravotního pojištění a ceny pro konečného spotřebitele antibiotického léčivého přípravku s obsahem amoxicillinu a kyseliny klavulanové podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o mimořádné dodávky antibiotických suspenzí pro děti z Irska a Portugalska, jimiž chce ministerstvo pokrýt výpadky v dodávkách běžně hrazených antibiotických léčiv. V Česku jsou dosud na základě mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví se souhlasem vlády hrazeny antibiotické léčivé přípravky s obsahem penicilinu, azitromycinu a s kombinací amoxicilinu a kyseliny klavulanové. Stabilizaci situace v dostupnosti antibiotik Ministerstvo zdravotnictví očekává v první polovině května. Další informace čtěte v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.
Vláda se zabývala také připravovanou aktualizací Státní energetické koncepce ČR a souvisejících strategických dokumentů, což jsou Politika ochrany klimatu a Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu. Připravit aktualizaci Státní energetické koncepce do konce roku 2023 se vláda zavázala v programovém prohlášení, v letošním roce bude nutné připravit také aktualizaci Politiky ochrany klimatu v ČR. Základními východisky Státní energetické koncepce ČR, které představil ministr průmyslu a obchodu, jsou tzv. vrcholové strategické cíle, tedy bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a sociální přijatelnost a udržitelné nakládání s energiemi a udržitelný environmentální rozvoj. Další podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na /cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-12--dubna-2023-204280/.
