Vláda projednala pomoc Ukrajině i další sankce proti Ruské federaci, zaměří se i na boj s dezinformacemi v kyberprostoru
Česká republika vyčlení 1,5 miliardy korun na pomoc občanům Ukrajiny, kteří prchají před ruskou agresí a nemají možnost materiálního zabezpečení z vlastních nebo jiných prostředků. V rámci naléhavé pomoci Ukrajině poskytne také 300 milionů korun na humanitární účely. Konkrétní formy pomoci projednala vláda Petra Fialy na mimořádné schůzi v pátek 25. února 2022. Rozhodla také o dalším balíčku sankcí, které Česká republika nad rámec unijních dohod uvalí na Ruskou federaci, a vyzvala k dalšímu posílení kybernetické bezpečnosti a k přijetí konkrétních kroků, které zamezí ruské straně v šíření dezinformací v kyberprostoru na občany ČR.
Vláda přijala prohlášení, kterým se ostře vymezila proti hybridnímu působení proti zájmům České republiky v souvislosti s agresí Ruské federace proti Ukrajině. Deklarovala v něm mimo jiné, že v aktuální krizové situaci nehodlá šíření dezinformací proti zájmům České republiky a našich partnerů v NATO a EU tolerovat.
„Vláda České republiky odsoudila aktuálně prováděné hybridní působení proti zájmům České republiky a vyzvala všechny relevantní subjekty, aby přijaly opatření, která povedou k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese. Udělali jsme kroky k tomu, abychom oslabili hybridní působení a dezinformační kampaň, které jsme vystaveni,“ prohlásil předseda vlády Petr Fiala.
V souvislosti s ochranou kybernetické bezpečnosti České republiky vláda také přijala preventivní kroky, které mají vést k jejímu posílení. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozšíří dlouhodobý monitoring z hlediska přítomnosti nejznámějších zranitelností i na další státní instituce a zároveň dostal za úkol vytvořit podmínky pro budování bezpečné a efektivní komunikační platformy, která bezpečně propojí státní správu a kritickou infrastrukturu, což je i jeden z bodů programového prohlášení vlády Petra Fialy.
Ministři a ministryně se intenzivně zabývali i dalšími formami pomoci Ukrajině a Ukrajincům. „Přestože máme pozitivní dojem z jednotného postupu států Evropské unie a NATO vůči Ruské federaci a je to určitě cenné, máme s kolegy z vlády pocit, že můžeme a musíme s naší historickou zkušeností udělat ještě něco navíc. Proto jsme se dnes rozhodli pro další sérii konkrétních kroků a opatření, kterými chceme jako Česká republika pomoci Ukrajině a jejím občanům v nerovném boji s ruským agresorem,“ uvedl premiér Petr Fiala.
Vláda rozhodla vyčlenit 1,5 miliardy korun z rozpočtu Ministerstva vnitra na pomoc těm občanům Ukrajiny, kteří v důsledku ruské agrese a z ní vyplývajícího ohrožení přicestovali do České republiky. V rámci Programu pomoci občanům Ukrajiny připravilo Ministerstvo vnitra asistenční systém pro 5 000 osob v nouzi. Pomoc zahrnuje zajištění ubytovacích kapacit, stravování, základních hygienických prostředků, kapesného, sociální a materiální asistence a zajištění dopravy a je zatím koncipována na čtyři měsíce. Česká republika zároveň těmto uprchlíkům vystaví víza, která umožňují bez nutnosti dalších povolení nechat se v České republice zaměstnat. Další informace k pomoci občanům Ukrajiny obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.
Česká vláda uvolnila také 23,653 milionu korun zajištění pomoci zejména na východě Ukrajiny v oblasti zdravotní péče a přístupu k vodě a sanitaci a 25 milionů korun z programu Pomoc na místě na pomoc vysídleným obyvatelům Ukrajiny na jejím území a v sousedních státech. Celkem bude na naléhavou pomoc Ukrajině k dispozici ze státního rozpočtu 300 milionů korun, které budou určeny pro nouzové ubytování, zajištění pitné vody, potravin, dalších základních materiálních potřeb a zdravotní péče na území Ukrajiny i sousedních zemích, které budou čelit vlně migrace.
Česká republika je v závislosti na možnostech přístupu do jednotlivých částí Ukrajiny schopna poskytnout také rozsáhlou materiální pomoc ze zásob Správy státních hmotných rezerv i jednotlivých rezortů i na základě přímého nákupu s využitím humanitární výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. V rámci programu MEDEVAC je připravena realizovat rovněž evakuaci zraněných civilních obyvatel k léčbě do České republiky a další související zdravotnické aktivity. Vláda rovněž pověřila ministra průmyslu a obchodu, aby poskytl Ukrajině pohonné hmoty, o které její vláda požádala státy NATO, a Česká republika je připravena vyhovět i žádosti Ukrajiny o dodávky krve a krevní plazmy.
Vláda odsouhlasila rovněž další restriktivní kroky proti Ruské federaci. „V návaznosti na vojenskou agresi Ruské federace na území Ukrajiny, a to je také velmi silný krok, vláda rozhodla o zastavení udělování víz a dlouhodobých a trvalých pobytů státním příslušníkům Ruské federace s výjimkou humanitárních důvodů. O tom, že je to správný krok, budeme přesvědčovat i naše partnery z jiných evropských zemí,“ řekl premiér Fiala.
Ministerstvo financí dostalo za úkol prověřit ruské firmy a firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání finančních prostředků z veřejných zdrojů. Česká republika také urychlí proces vystoupení z dvou postsovětských bank – Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a Mezinárodní investiční banky a vyzveme i ostatní členy ze zemí Evropské unie, aby postupovali stejně. „Jednotlivá ministerstva v tuto chvíli zpracovávají analýzu, jaké konkrétní sankce můžeme dále na Ruskou federaci a ruské firmy uvalit. Zadal jsem také, aby byla provedena revize pobytových oprávnění ruských občanů v České republice v souvislosti se sankcemi, které budou uvaleny na Ruskou federaci,“ dodal předseda vlády. Vláda rovněž pověřila ministra dopravy, aby rozhodl o omezení leteckého provozu některých leteckých společností nad Českou republikou. Informaci o společném postupu České republiky a Polska v této věci naleznete v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.
Kompletní výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na /cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-25-unora-2022-194543/.
