Vzít církvím příspěvek? Stát by prohrál

Změníme zákon, když jsme u Ústavního soudu neuspěli, slibuje k církevním restitucím ČSSD. Prý hned, jak se dostane k moci.

BRNO Sociální demokraté nepřímo oznámili, že církevní restituce vrátí před Ústavní soud. Protestovat ovšem nebudou oni, ale církve.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek navrhl pojetí vyrovnání s církvemi změnit hned, jak se ČSSD dostane k moci. Chtějí zpětně upravit podmínky zákona a dodatečně třeba zrušit příspěvek, který stát slíbil v postupně se snižující výši vyplácet církvím ještě 17 let.
Ministr pro legislativu Petr Mlsna varuje: je to typická ukázka zpětné účinnosti, která je v demokratickém světě nepřijatelná. „Navíc by asi stěží bylo akceptovatelné, aby stát nejprve uzavřel s církvemi smlouvu, vyvolal u nich legitimní očekávání jejího řádného plnění, a pak by ji de facto jednostranně popřel tím, že změní zákonnou úpravu a tím smlouvu jakoby nepřímo zneplatní,“ sdělil LN.
Jeho názor potvrzují neoficiálně i odborníci na ústavní právo: retroaktivitu Ústavní soud několikrát vyloučil. Z opatrnosti však experti oficiálně mluvit nechtějí – v době rozhodování by mohli být soudci či asistenty soudců a nynější vyjádření by je ze zajímavého případu vyloučilo. Mlčí i církve, které jsou se současným řešením spokojené.
Zaorálek však tvrdí: minimálně příspěvek církvím na činnost, který v součtu dosáhne 17 miliard korun, se dá zrušit ihned. „Nám připadá, že tahle finanční náhrada je nesmírně sporná,“ prohlásil včera a nevyloučil ani změnu zákona.
Vrácení části pozemků, vyplacení finančních náhrad a postupně snižovaného příspěvku církvím zaručují také už uzavřené smlouvy. „Může být i právní výklad, že zákon se dá změnit, a pak se budou řešit smlouvy,“ tvrdí Zaorálek a dodává, že to proberou s právníky.
Podle Mlsny je jasné: pokud by stát očekávání církví, stvrzené i ve smlouvách, porušil, jednal by v rozporu s principy demokratického právního státu. Musel by prohrát.
Ústavní soudci tento týden až na drobnost smetli ze stolu návrhy opozice týkající se vyrovnání s církvemi. Proti byli čtyři soudci včetně předsedy Pavla Rychetského, kteří žádali radikální škrty.
Nováček soudu Jaroslav Fenyk ale nahrál ČSSD – svůj nesouhlas zdůvodňuje mimo jiné právě 17miliardovým příspěvkem, který lze považovat za dotaci. „I dotace se běžně považují za nástroj státní podpory,“ napsal. Proto měli zákonodárci a později i ústavní soudci řešit, jak je to s evropskými orgány přísně hlídaným aspektem nedovolené podpory. Vláda podle Fenyka byla povinna získat vyjádření Evropské komise. Naopak ústavní soudce Stanislav Balík, který sestavoval rozhodnutí, LN v pondělí řekl, že by po předchozích výzvách soudu k řešení restitucí bylo velkým překvapením, kdyby rozhodl jinak.