Mlsna o restitucích: Bez zničených dokumentů se obejdeme, nároky musí prokázat církve

Ministr bez portfeje Petr Mlsna (nominovaný za stranu LIDEM) tvrdí, že Ústavní soud nemá důvod potopit vrácení majetků církvím. Podle něj si vláda při sepisování zákona brala za vzor restituční zákony z 90. let, se kterými ústavní soudci nikdy problém neměli.

Opozice se v pondělí dopoledne pokusí u Ústavního soudu zpochybnit církevní restituce tvrzením, že vláda dodnes přesně neví, které pozemky se budou církvím vracet.

Poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek prohlásil, že při povodních v roce 2002 přišel stát o dokumenty, které obsahovaly údaje o majetku, který církve vlastnily krátce před nástupem komunistů k moci.

Údajně tedy hrozí, že stát vydá i ty pozemky, o které církve přišly ještě před únorem 1948, což by odporovalo přijatému zákonu.

Ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna (nominovaný za stranu LIDEM) to v rozhovoru pro Hospodářské noviny odmítl. Klíčové podle něj je, že takzvané důkazní břemeno bude na straně církví. “Samy církve musí u každého jednoho pozemku prokázat, že jim byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948, jak o tom mluví zákon. Jinak jim pozemek nebude vydán,“ říká Mlsna, který před Ústavním soudem za vládu restituce obhajuje.

Spíte klidně před pondělním verdiktem?

U každého soudního řízení samozřejmě bývají jednotlivé strany napjaté, protože si nikdy nemůžete být stoprocentně jisti výsledkem. Jsem ale přesvědčen, že výsledek bude pro nás jednoznačně pozitivní.

Proč jste tak optimistický?

U soudu ze strany opozice nezazněl žádný argument, podle něhož by měl zákon o majetkovém vypořádání odporovat ústavě. Padala tam pouze klasická politická prohlášení.

Podobně optimistická ale vláda byla i loni na podzim, když Ústavní soud nečekaně zrušil veřejné práce nebo když dříve zpochybnil schvalování reformního balíčku. Máte připravené náhradní řešení, kdyby soud dopadl jinak, než očekáváte?

To my ani mít nemůžeme. I kdyby Ústavní soud něco rušil, tak bychom museli nejdřív vědět, o jaký konkrétní paragraf se jedná. Zákon jako celek by se totiž mohl zrušit jen tehdy, pokud by byl protiústavní samotný proces jeho přijetí. To ale podle mého názoru nemůže být tento případ.

Nemůže se tedy stát, že soud zpochybní samotné vrácení majetků?

Zákon o vyrovnání s církvemi jsme psali stejným způsobem, jakým se sepisovaly všechny restituční zákony od 90. let. A v těchto zákonech Ústavní soud nikdy neviděl problém. Pro mě by tedy bylo šokující, kdyby to v tomto případě bylo jinak.


Poslanec ČSSD Zaorálek vládě vyčítá, že kvůli povodním v roce 2002 nemáte k dispozici údaje o církevním majetku z období těsně před komunistickým převratem. Jak tedy můžete vědět, na co všechno mají církve nárok?

Problém je, že pan Zaorálek vytrhl pouze jednu větu z vyjádření, které vláda poslala k Ústavnímu soudu. V tom materiálu se ale také píše, že písemnosti, které odnesla povodeň, jsme nahradili jinými materiály, ať už šlo o dobové publikace nebo o dokumenty z Národního archivu.

To, že není k dispozici celkový soupis vydávaných pozemků, však na podzim přiznala i ministryně kultury. Kde tedy berete jistotu, že církve nedostanou i majetky, na které nemají nárok?

Ten zákon je nastaven tak, že takzvané důkazní břemeno ponesou ti, kteří o vrácení majetků požádají. Samy církve proto musí u Pozemkového úřadu nebo pracovníků Lesů ČR, které dnes pozemky spravují, prokázat, že dotyčný pozemek jim patřil v únoru 1948.

Navíc musí také prokázat, že o něj posléze přišly formou konfiskace nebo násilnou cestou, jak o tom mluví zákon. A je na nich, jak to prokážou: tedy zda nároky podloží zápisy z dobových pozemkových knih, nebo dokumenty, jako jsou třeba závěti.