Rozhovor Pavla Bělobrádka pro AVO

AVO: Dobrý den, pane Bělobrádku. Uvádíte, že mezi Vaše koníčky patří sport, jaký konkrétně?

Já jsem hrál celý život fotbal. Pak jsem musel přestat ze zdravotních důvodů, tak jsem alespoň trénoval dorostence. Ale teď v podstatě nesportuju.

AVO: Na začátku září budeme pořádat fotbalový turnaj O pohár prezidenta AVO. Dáte na Úřadu vlády dohromady tým?

Můžeme to zkusit, ale nevím, jestli budu použitelný.

AVO: Tak aspoň do brány?

Uvidíme. Směje se.

AVO: Děláme rozhovor do letního zprAVOdaje. Znáte náš časopis?

Ano, dostal jsem ho od Vašich kolegů. Myslím, že mi ho přinesl přímo pan Kraus, takže ho znám.

AVO: Co na něj říkáte?

Myslím, že je užitečné, když taková organizace vydává zpravodaj, kde si členové mohou přečíst, co je nového,a mohou spolu diskutovat. Má to svou přidanou hodnotu.

AVO: Blíží se prázdniny, plánujete dovolenou?

My pojedeme s manželkou jako každý rok na tři dny do Jizerských hor. To bude asi celá naše dovolená. Nejsem z těch, kteří se sbalí a odjedou někam k moři. Tak to nevedeme.

AVO: Nepotřebujete po půl roce ve vládě nějaký větší odpočinek?

To určitě ano, ale očekáváme přírůstek do rodiny, tak to na nějaké velké cestování nebude, takže budu spíš doma.

AVO: Pan Babiš říká, že vstává před šestou. V kolik hodin vstáváte Vy?

Osm let jsem vstával ve čtvrt na pět, a když bylo potřeba, tak i dříve. V Praze je ten rytmus trošku jiný, takže volat někoho před osmou hodinou je téměř zbytečné. Chodím spát později a vstávám kolem půl osmé, v osm, podle toho, jak je potřeba. Samozřejmě když jedu do Prahy na jednání, tak vstávám třeba v šest, čili je to nepravidelné.

AVO: Proč je v názvu vašeho úřadu termín věda, který česká legislativa vůbec nezná?

Já bych nebyl zas takový jazykový purista. To, že ho nezná legislativa, neznamená, že ho nezná český jazyk. Nicméně je to proto, že to byl návrh, který se tak ponechal. Mně se také zdálo, že když už je tady Rada pro výzkum, vývoj a inovace, že by to mohlo být i tak. Myslím, že to je otázka spíše formální. Navíc pod široký pojem věda spadá výzkum, vývoj, inovace, vzdělávání…

AVO: Scházíte se s lidmi z různých zájmových skupin (Akademie, VŠ, průmysl). Lobují silně za svá práva?

Ještě než jsme měli kanceláře a začínali jsme postupně krok za krokem úřad budovat, sešel jsem se snad se stovkami lidí, kteří byli rádi, že je tady konečně někdo „zodpovědný“. Já jim na to říkal, že zodpovědný úplně nejsem, protože máte-li být za něco zodpovědný, tak musíte mít také páky a možnosti, jak ty věci ovlivňovat. Samozřejmě přes Radu pro výzkum, vývoj a inovace lze mít jistý vliv, ale není to přesně to, co by měl splňovat tento úřad. Vše postupně nabíhá, rozšiřuje se komunikace se všemi významnými hráči na tomto poli. Myslím si, že ta diskuze byla a je velmi užitečná, protože jsme si navzájem vysvětlili náš pohled na věc. Jsem proto přesvědčen, že i ony jednotlivé složky nejsou v podstatě v tak zásadním sporu, jak se někdy říká. Je to spíš otázka komunikace.

AVO: Souhlasím. Komunikace je velmi důležitá. Myslíte si, že vědci mají dostatečné vysoké platy?

Jak kteří. Není to jen otázka platů, ale také podmínek. Spousta lidí by se vrátila ze zahraničí nebo by tady zůstávala, ale není to jen věc platu. V zahraničí máte třeba vysoké náklady, nemáte tam takovou mateřskou dovolenou a jiné výhody. Ale problém nastává v podmínkách.V administrativě, v dlouhodobosti. Když jsem byl v CERNu, tak tam je krátkodobé plánování na pět let. My nejsme schopni se domluvit s Ministerstvem financí, aby tady byl skutečně nějaký rozpočtový výhled na tři roky. Takže chybějící dlouhodobost v plánování, chybějící stabilita, k tomu přemíra byrokracie, kdy špičkový vědec tráví šest týdnů v roce papírováním, to skutečně lidi odrazuje – je tedy jasné, že finanční stránka není ta jediná, rozhodující.

 AVO: Zmínil jste návštěvu v CERNu. Na svůj facebookový profil jste ze Švýcarska umístil selfie a na sociálních sítích jste velmi aktivní.

Já myslím, že už to je dnes samozřejmost. Jsem na facebooku spoustu let, svůj profil si stále spravuji sám, takže to beru přirozeně a považuji to za bezvadný komunikační nástroj. Snad v jednom případě se mi stalo, že tam byl člověk, který mne obtěžoval, ale to se stane a to je spíš výjimka. Mám se sociálními sítěmi velmi dobrou zkušenost a považuji je za dobrou věc.

AVO: Proč myslíte, že čeští vědci nejsou úspěšní v žádostech o evropské granty. Dlouhodobě do nich ČR více přispívá, než získává. (7.RP, ERC, Horizon2020).

Za čísly je vždy nějaká příčina. Asi nejsou tlačeni k tomu, aby získávali peníze z tohoto balíku. Asi jim stačí národní podpora. Nemyslím si, že by byli méně schopní, ale zřejmě ty peníze tolik nepotřebují. Musíme se na tento problém zaměřit, říci, kde je příčina, a motivovat naše vědce k získávání mezinárodních grantů. Je zde k tomu velký prostor a v podstatě je to i úleva pro státní rozpočet, protože ušetřené peníze pak můžeme dát někam jinam.

AVO: Vyspělé státy přispívají na aplikovaný výzkum daleko větší procento veřejných peněz. Proč to neděláme i u nás?

To je věčná a nekonečná debata. Někdy se srovnávají nesrovnatelná čísla. Myslím, že ten poměr by se v zásadě neměl dramaticky měnit. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli to má být o pět, o šest procent nahoru nebo dolů, ale principiálně je přece základní výzkum důležitý také! Nikdo samozřejmě nevíme, kdy z něj budou výsledky - jako například u profesora Holého. Důležité ale je, aby se skutečně pracovalo pod nějakou vizí, abychom věděli, kam se chceme dostat. Aplikovaný výzkum je bezpochyby velmi důležitý, jde spíš o to, jaká je míra komercionalizace  a jak vše potom zohlednit v hodnocení. Nemyslím ale, že by byl aplikovaný výzkum utlačován.

AVO: Ale přeci jenom, když se koukneme na čísla, kolik přispívají vyspělá státy jako Japonsko, Korea, Čína nebo Amerika na aplikovaný výzkum, tak ten poměr je opačný než u nás.

Také jde o to, jak to počítáte. Já bych byl opatrný. Je potřeba se podívat na metodiku výpočtu a co všechno započítává. Aplikovaný výzkum také potřebuje čerpatz toho základního. Může tedy být drobný posun směremk aplikovanému výzkumu na úkor základního, ale je otázka,  co do něj počítáme. A to je také úkol pro nás, abychom tuto problematiku rozklíčovali.

AVO: Vláda v současné době projednává rozpočet na rok 2015. Hovoří se o mírném navýšení prostředků pro Grantovou agenturu a Akademii věd a příspěvek pro Technologickou agenturu se má snížit. Jednání bylo o 14 dní posunuto. Co se stalo?

Ten materiál byl přerušen, protože šel na jednání vládys rozpory. Ministerstvo financí nechce přidávat nic a naopak rezorty chtějí přidat víc. Je to v podstatě neřešitelné, takže ta čísla jsou imaginární. Jednání ještě bude probíhat. Já bohužel ještě musím vysvětlovat, co to je věda, k čemu  je, co nám „hodí“ na HDP a podobně. Připravíme analýzu, takový audit, kam peníze na vědu jdou a v jaké formě. Spíše se asi budeme bavit o tom, kde finance krátit, a bude to evidentně debata velmi složitá.

AVO: Znáte program Catapult? Dovedl byste si něco podobného představit v ČR?

Zběžně vím, že jde o spolupráci vědců a průmyslníků v Británii, kde jsou schopni dát dohromady peníze na výzkum. Myslím, že ne všechno je přenositelné, ale jako pro inspiraci je určitě možné se na tento projekt podívat. U nás je také snaha určitým způsobem podpořit instituty, které by se tomu podobaly, ale náš systém je specifický, málokde například mají Akademii věd v tom stylu, jakou máme u nás, a podobně.

AVO: Jaká je Vaše vize podpory výzkumu v ČR?

Myslím, že bychom měli mít několik úrovní. Krátkodobé i střednědobé plány na tři až pět let. To nám chybí. To není plánované hospodářství, jde o manažerský přístup. V dlouhodobém horizontu chceme nastavit především systém. Ministr financí na systém nevěří; já naopak myslím, že má svou logiku.

AVO: Myslíte si, že český výzkum by měl být navázán na české hospodářství?

To bezpochyby ano. Tady dochází k tomu, že podnikatelé si stěžují, že když chtějí něco změřit či vyzkoušet, tak dlouho čekají a poměrně draze platí u výzkumáků, takže si to raději dělají sami. Na druhou stranu výzkumáky si stěžují, že jim nikdo nedává práci. Pak jsou tady rezortní organizace včetně výzkumných ústavů, které říkají „ministerstva nám nedávají zadání“, a ministerstva jim zase říkají, že nic nedělají…. Takže myslím si, že v tomhle smyslu máme bezpochyby velké rezervy.

AVO: Jaký máte názor na metodiku hodnocení – ústavy aplikovaného výzkumu utrpěly, předpokládáte nápravu této skutečnosti?

Myslím si, že pomalými kroky vpřed se ten „kafemlejnek“ kultivuje. Je jasné, že spokojenost s ním velká není. Narážíme na problém, jakým způsobem co ohodnotit. Já si dost slibuju od IPN Metodiky, která byla konečně schválena. Předpokládám ale, že ten tanker se neotočí  během jednoho roku. Myslím si, že jedním z řešení by bylo rozdělit celou oblast třeba na tři skupiny, a ty hodnotit odlišnými způsoby. Neočekávám žádnou revoluci, spíše jsem příznivcem určité evoluce a kultivace systému.

AVO: Jak vidíte časový rámec novelizace zákona 130?

V podstatě byla novela připravena, ale je k ní množství připomínek, a to včetně mnoha desítek zásadních. Domnívám se tedy, že by se měla udělat technická novela, která by zohlednila nově platnou evropskou legislativu,a od 1. 1. 2016 by pak vstoupil v platnost nový zákon, který připravíme po důkladné diskuzi s odbornou veřejností.

AVO: Od 1. 7. 2014 vstupuje v platnost nový Rámec společenství a nová pravidla pro blokové výjimky. Kdy vyjdou prováděcí předpisy nebo návody pro výzkumné organizace?

No, to ještě uvidíme, protože v některých případech ještě není hotový ani český překlad, takže musíme počkat, až budou všechny materiály přeloženy tak, aby byly odsouhlaseny, abychom pak pracovali s validním textem.

AVO: Nedávno jste mluvil o 2-3 klíčových oblastech českého výzkumu, kam by stát měl přispívat více. Které to podle Vás jsou?

Máme zde Národní priority orientovaného výzkumu. To je poměrně důkladně propracovaný dokument a měli bychom z něj vycházet. My tyto dokumenty analyzujeme a budeme je postupně uvádět v život. Myslím, že perspektiva je zde v mnoha oborech. Domnívám se, že máme velký potenciál v mnoha ICT oborech, materiálech, biomedicíně, nanotechnologiích. Oborů je samozřejmě ještě více, ale musíme se nyní skutečně soustředit jen na některé. Voláme po excelenci, ale nelze být excelentní ve všech oborech.

AVO: Plánujete návštěvu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a účast na Sněmu Svazu průmyslu ČR rámci veletrhu?

Pokud mi to dovolí moje vytížení, tak bych se tam rád samozřejmě podíval.

AVO: Dozvěděli jsme se, že máte spoustu smělých plánů a vizí, tak doufáme, že se Vám povedou alespoň částečně naplnit a přejeme Vám mnoho úspěchů.

Děkuji. Narážím někdy na nepochopení, ale to k tomu patří.

AVO: Díky za rozhovor.

Martin Podařil, zprAVOdaj č.5, str. 11