ZprAVOdaj: Nové vládní pojetí podpory výzkumu

V únoru loňského roku dostal místopředseda vlády Pavel Bělobrádek do svého portfolia nelehký úkol: zefektivnit stávající systém vědy, výzkumu a inovací a vybudovat k tomu odpovídající centrální autoritu. V průběhu prací na tomto úkolu začalo být jasné, že je nutné nastartovat dlouhodobé změny, jež povedou k cíli, který podmiňuje úspěšnou budoucnost naší země. Budování takové agendy a změn je dlouhodobý proces s horizontem 5–10 let přesahujícím několik volebních období. Vytvoření centrální administrativní a odborné kapacity je nutnou, nikoli však dostačující podmínkou této kýžené změny. K tomu lze dojít pouze kombinací několika opatření:

1. Centrální autorita/ministerstvo pro budoucnost

Dnes je patrné, že naprostá většina hráčů v systému vědy a výzkumu i mimo něj podporuje vybudování speciálního úřadu, který bude centrální autoritou vědy a výzkumu v České republice a který bude koordinovat podporu vědy, výzkumu a inovací (VaVal) ve shodě s dlouhodobými společenskými a hospodářskými potřebami této země. Úřad by měl mít v čele minimálně regulérního člena vlády, tedy ministra. Mnozí aktéři s historickou pamětí však chtějí záruky, že tento úřad opravdu přinese odbornou kapacitu a jistotu stabilního, předvídatelného a odpovědného prostředí. Proto jsou zásadní úkoly a odborné schopnosti budoucího úřadu v oblasti:

• systému rozpočtování (dlouhodobost, závaznost a předvídatelnost)
• systému hodnocení a financování (zásluhovost, spravedlnost a motivace)
• koordinace VaV (strategické zacílení výzkumu v ČR)
• zvýšení kvality základního výzkumu
• vytvoření efektivního, dlouhodobě udržitelného systému aplikovaného výzkumu
• konsolidace a efektivní řízení aplikovaného výzkumu pro potřeby centrální státní správy
• zvýšení elementární emancipace a efektivity společenskovědního výzkumu pro celou společnost
• last but not least přípravy ČR na období po roce 2020, kdy skončí extrémní příliv peněz z EU

2. Nové pojetí aplikovaného výzkumu

Cílem spojeným s vytvořením nového úřadu bude jasnější stanovování a prosazování priorit aplikovaného výzkumu a navazujících inovací. Hospodářství České republiky je dlouhodobě z 30% tvořeno tradičním průmyslem, který prošel úspěšnou restrukturalizací a podílí se zásadně na exportní kapacitě ČR. Průmysl zahrnuje širokou škálu obrovských i malých a středních podniků, které exportují své produkty minimálně do zemí EU. V naší zemi začínají také pomalu růst i nové obory jako IT, biotechnologie, obory kreativních průmyslů atd. Z hlediska výdajů na výzkum a vývoj jsou zde přibližně dvě skupiny: velké podniky, kterým dominuje VW Škoda (s 1600 zaměstnanci ve vývoji) a asi 10 nadnárodních velkých společností, které generují přibližně 40% soukromých výdajů na VaV (jejich výdaje se pohybují až ve stovkách milionů korun). Více než polovina, asi 60% soukromých výdajů je tvořeno stovkami malých a středních firem. Ty vydávají typicky částky od několika stovek tisíc až po dvě až čtyři desítky milionů korun ročně na VaV. Tyto firmy často operují na úzkých nikách globálních či alespoň evropských trhů a jsou velmi úzce specializované. K novým rolím, které úřad místopředsedy pro VVI obdržel, patří od 1. 1. 2015 role tzv. Národního manažera RIS3 strategie pro oblast vědy a výzkumu a od února rovněž předsednictví Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Tyto nově získané odpovědnosti chceme smysluplně začlenit do řízení vědy, výzkumu a inovací tak, abychom podpořili dlouhodobou koordinaci a řízení tohoto proudu veřejných výdajů v objemu přibližně 27 mld. korun ročně. V letech 2015–2023 je potřeba glosa / 5 Poznámky k IPN metodice hodnocení výsledků výzkumu Přemýšlím o vhodném jednoslovném vyjádření pro novou IPN Metodiku, na jejímž návrhu spolu se zástupci MŠMT pracuje tým Technolopisu, který vyhrál výběrové řízení na dodavatele tohoto materiálu. Asi nejvýstižnějším výrazem vyjadřujícím v současné chvíli můj postoj jsou rozpaky. Rozpaky nad postupem zpracování, kdy po deseti letech diskusí mezi zástupci Asociace výzkumných organizací (AVO), vedením Akademie věd ČR (AV ČR) a vysokými školami, které nikam nevedly a snahách AVO o konsenzus vůči stávající Metodice to vypadá, že jsme znovu na začátku. Zástupcii Technolopisu apelují na vstřícnost vůči novému návrhu, na workshopech, které byly součástí druhé konference v Brně se vede debata o potřebnosti hodnocení a způsobech financování obecně, jako kdyby se podobné debaty v minulosti nevedly. Zpracovatelé apelují na nadhled, kompromis, vyzývají ke komunikaci, s čím nelze než souhlasit. Nicméně rozpaky budí časování k těmto penězům připočíst ročně ještě 5–15 mld. korun z evropských zdrojů. Tj. celkově se jedná přibližně o 35 mld–40 mld. korun ročně, které by měly být v těchto letech na VaV k dispozici. Pojetí celého systému řízení vědy a výzkumu, zejména části týkající se aplikovaného výzkumu, ukazuje názorně obrázek výše. Z něj je patrné, že vnímáme celý systém v kontextu provázanosti mezi jeho jednotlivými částmi, že odmítáme černobílé vidění světa rozděleného na akademický svět a průmysl nebo na základní a aplikovaný výzkum, ale vidíme propojený celek, kdy institucionální i účelové financování je vázáno na sektorové priority, které jsou zohledněny jak v rozpočtu, tak v systému hodnocení.

Arnošt Marks, zprAVOdaj, str. 3, 4