Vyjádření místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka k procesu vzniku jeho poslaneckého návrhu

Předseda TOP 09 a poslanec Miroslav Kalousek vystoupil v pátek 9. prosince 2016 v Poslanecké sněmovně a ostře mne napadl za můj poslanecký návrh novely zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Tvrzení, která pan poslanec Kalousek ve svém vystoupení uvedl, pokládám za zavádějící, mylná a nepravdivá. Proto považuji za nutné se k tomu vyjádřit.

Myslím, že je vhodné rekapitulovat skutečná fakta a události tak, jak se odehrály. V červnu letošního roku byla po složitém jednání a mnoha obsáhlých pozměňovacích návrzích schválena vládní novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Následně jsem ze strany některých poskytovatelů a příjemců podpory zaznamenal pochybnosti a výhrady, že novelizovaná ustanovení o tzv. „způsobilých nákladech“ jsou výkladově nejasná a ohrožují podporu vědy a výzkumu.

Sekce pro vědu, výzkum a inovace Úřadu vlády ČR však byla přesvědčena, že právní úprava obsažená v tehdejší novele zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je zcela v pořádku a její aplikace v praxi bude bezproblémová. Abychom rozptýlili tyto pochybnosti a nejasnosti, zpracovali jsme hned v červenci podrobný výklad, který měl umožnit jasnou a plynulou aplikaci novelizovaných ustanovení o tzv. „způsobilých nákladech“. Sekce pro vědu, výzkum a inovace tento věcný výklad poskytla všem dotčeným subjektům a organizacím, a to včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České konference rektorů, Akademie věd ČR a některých poslanců. Ministerstvo školství i Akademie věd náš výklad přijaly a odsouhlasily. I přesto však někteří zástupci vysokých škol toto řešení nepovažovali za dostatečnou právní garanci pro nezpochybnitelný postup při posuzování „způsobilých nákladů“ na vědu a výzkum. Inicioval jsem tedy řadu konzultací a věcných debat s dotčenými subjekty a dohodli jsme se, jak situaci rychle a smysluplně vyřešit. Shodli jsme se na dvou základních krocích:

1/ Zajistili jsme společný metodický výklad, jak postupovat.

2/ Dohodli jsme se na přípravě stručné a faktické novely zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací se striktně omezeným zaměřením jen na aplikaci metodického výkladu do znění zákona, která bude minimalistická, aby byla schválena v prvním čtení.

Nezávisle na tomto řešení, přišel poslanec František Vácha - člen poslaneckého klubu TOP 09, který byl pochopitelně o všem průběžně informován, s vlastním pozměňovacím návrhem, kde deklaroval návrat k původnímu stavu právní úpravy pro uplatnění způsobilých nákladů. Přestože se jednalo o jiný neprojednaný přístup, byl jsem připraven i tento odlišně koncipovaný návrh podpořit. Od pana poslance Váchy to však vyžadovalo konstruktivní přístup. Bylo nutné, aby znění pozměňovacího návrhu bylo skutečně důsledným návratem k předchozí právní úpravě. Druhým požadavkem bylo, aby poslanci F. Vácha, J. Zlatuška a další z důvodové zprávy ke svému poslaneckému návrhu odstranili neodůvodněná a značně přehnaná tvrzení o likvidačních důsledcích vládní novely zákona, kterou Sněmovna přijala v červnu letošního roku. Uváděli doslova, cituji: "…ohrožení čerpání evropských prostředků a zastavení podpory české vědy, výzkumu a inovací." Poslanci, kteří svůj poslanecký návrh předložili, však ani jednu z těchto podmínek nesplnili.

Musím také důrazně odmítnout tvrzení Miroslava Kalouska, že jsem na jednání vlády návrh pana poslance Váchy „zadupal do země“. Pominu-li skutečnost, že na předmětném jednání vlády jsem vůbec nebyl, je třeba zdůraznit, že ve stanovisku vlády, vycházejícím z mého vyjádření, bylo k tomuto poslaneckému návrhu zákona uvedeno následující, cituji: „S návrhem zákona by bylo podle názoru vlády možno souhlasit, pokud by byl skutečně striktním návratem právní úpravy do doby před přijetím novely zákona č. 194/2016 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.“ Ve skutečnosti však návrh pana poslance Váchy přebral pouze část předchozí úpravy a chyběla část původní úpravy, která garantovala, že hmotný a nehmotný majetek, jenž byl pořízen v rámci projektu, bude využíván pro činnost ve výzkumu i po skončení příslušného projektu. Nechci se dostat na stejnou rétorickou úroveň jako pan poslanec Kalousek a nebudu tedy ani spekulovat, zda právě toto nebylo hlavním cílem poslanecké iniciativy TOP 09 o tzv. „způsobilých nákladech“. Tento panem poslancem Kalouskem uváděný „…malý detail, snadno odstranitelný ve druhém čtení…“ by tak mohl mít v případě schválení dalekosáhlé důsledky – tedy mimo jiné právě onen možný rozpor s právem EU. Navíc předkladatel s druhým čtením vůbec nepočítal a zde je tedy Miroslav Kalousek zcela mimo kontext.

Pan poslanec Kalousek mne také obvinil z „opsání“ návrhu Františka Váchy. I toto jeho tvrzení je naprosto absurdní. Návrhy zákonů, důvodové zprávy a podobně jsou veřejnými listinami a legislativa počítá s jejich vzájemným využíváním a textovým a obsahovým prolínáním a je to i zcela logické. V takovém případě jde o veřejnou listinu, a proto je jakékoli „plagiátorství“ vyloučeno už ze zákona. Pomíjím přitom skutečnost, že text sepsaný poslanci TOP 09 F. Váchou, J. Zlatuškou a dalšími není identický ani v obecné části důvodové zprávy. Po urážkách pracovníků Úřadu vlády, členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace i účelovou manipulací s čísly z návrhu rozpočtu je evidentní, že u Miroslava Kalouska je věcnost nahrazena pouhým politikařením.

Na základě výše uvedeného jsem prostě s čistým svědomím nemohl podpořit předložený poslanecký návrh pana poslance Váchy. Bylo a je pro mě mnohem důležitější, abychom tuto situaci vyřešili co nejdříve a především ku prospěchu poskytovatelů a příjemců podpory. Proto, abych zvýšil a urychlil průchodnost této úpravy Parlamentem, jsem k totožné věci podal vlastní poslanecký návrh. To je důvod, proč je obecná část důvodové zprávy k mému návrhu novely zákona podobná s obecnou částí důvodové zprávy pana poslance Váchy a dalších. Řešíme totiž stejný problém, ovšem jinými prostředky. A je to také jasně vyjádřeno ve zvláštní části důvodové zprávy.

Pro mne je důležité problém „způsobilých nákladů“ vyřešit věcně a co nejrychleji. Je důležité, aby se poskytovatelé a výzkumné organizace - díky politikaření a absurdním malichernostem - nedostali do nekonečné Fibonacciho spirály, a to bez sebemenší naděje na rozumné řešení…