Vicepremiér Bělobrádek v Právu: Krutý pařížský budíček

Proč došlo k masovému vraždění v Paříži? Co se musí udělat, aby se hrozba islámského terorismu v Evropě minimalizovala? Co pro omezení rizika udělá česká vláda? 
Příčiny jsou zhruba tři. Za prvé vnitřní: nezvládnutá integrace velké muslimské menšiny. Ta ve Francii čítá pět miliónů, což je osm procent populace. Druhá příčina je vnější: nestabilita ve světě a mezinárodní terorismus. Konečně třetí je politická: podcenění masové migrační vlny ze strany národních států, především na hranici, ale i orgánů EU. 
Co se týká integrace, u nás máme to štěstí, že čeští muslimové jsou nejen nepočetní, ale především nejsou radikální. Nežijí na okraji společnosti, nejsou frustrovaní špatným sociálním postavením a ani BIS nezaznamenala, že by od nich akutně hrozil teroristický útok. 
Aby to tak zůstalo, budeme potlačovat extremismus a trestat projevy nenávisti na obou stranách. Muslimové, pokud u nás chtějí zůstat, musejí zapomenout na vše, co odporuje ústavním principům, např. prvky práva šaría, útoky na sekulární demokracii, diskriminaci žen, sexuálních menšin, vyhrožování konvertitům, jinověrcům a bezvěrcům či karikaturistům. 
Češi si pak musejí odpustit zbytečné provokace a paušalizování, že každý muslim je nebezpečím, že každý z nich je terorista, které vyvolávají v bezproblémových pocit ohrožení a mohou vést k jejich radikalizaci. V tomto si vezměme příklad z Izraele. Ten v daleko horších podmínkách, než jsou naše, udržuje svobodu, demokracii, vládu práva a alespoň jisté záruky bezpečí. Dokáže to právě díky politice „padni komu padni“, kdy tvrdě trestá jak muslimské, tak židovské extremisty. 
Pokud jde o světovou bezpečnost a mezinárodní terorismus, můžeme být mírnými optimisty, co se týká stabilizace Sýrie a porážky Islámského státu. Ale k tomu povede ještě hodně dlouhá cesta. I pak tu stále budou další problémy. Vinou válek, špatných vlád či sucha hrozí migrace až stovek miliónů zoufalých a všeho schopných lidí i z jiných kontinentů. Zde nebudou stačit zbraně. 
Je nutné, aby Západ místo pokusů o násilný export demokracie vyvážel stabilitu, elementární bezpečí, zajištění podmínek ke slušnému životu a pomáhal lidem, aby si pomohli sami a zůstali žít doma. Musíme otevřít své peněženky. Když to neuděláme teď, vyjde nás to v budoucnu mnohem dráž. A platit v budoucnu můžeme nejen penězi, ale i sociálním, právním a politickým rozvratem. 
Co se týká masové imigrace, je jasné, že s bezstarostně otevřenou evropskou politikou je konec. Na život v Evropě není nárok a my máme právo si vybrat, koho k nám pustíme. To není nic proti běžencům, jde o elementární bezpečnost našich vlastních občanů, kterým se odpovídáme. 
Musíme zastavit migrační vlnu tam, kde vzniká, a udržet běžence v jejich zemích, případně v táborech v zemích sousedních. Pro ty, kteří tam nebudou moci zůstat, potřebujeme získat bezpečný prostor v nějaké třetí zemi mimo EU. Je také nutné mít pod pevnou kontrolou hranice, ty schengenské i ty české. Toto vše říkáme už dlouho, leč v Paříži a Berlíně odmítali poslouchat. Teď už snad budou. 
Tato opatření si vyžádají nemalé investice. Ale jde o naši bezpečnost. Proto vláda navýšila rozpočet na armádu, policii a tajné služby. V případě potřeby armáda pomůže chránit hranici, přípravy již proběhly. 
Vláda udělá pro minimalizaci rizika vše. Avšak nikdy nelze hrozby zcela eliminovat a je zodpovědné to lidem otevřeně říci. Nesmíme ale nikomu dovolit, aby nás zastrašil a tak ovládal – ani islámským, ani domácím extremistům. Musíme bránit naše hodnoty: svobodu, demokracii, vládu práva. 
Pařížský budíček byl krutý, je čas se vzbudit a konat.

Pavel Bělobrádek, Právo, 18. listopadu 2015, str. 6