Projev vicepremiéra Bělobrádka při slavnostním odhalení Havlovy lavičky v Oxfordu
Jsem rád, že nová Havlova lavička bude právě zde, v prostorách staroslavné Oxfordské univerzity.
Vědecké bádání a odkaz Václava Havla mají jeden podstatný společný rys: je jím život v pravdě.
V listopadu 1989 vyvrcholila vzpoura disidentů proti životu ve lži. Proti režimu, který stál na lži a pokrytectví. Tento režim formálně zaručoval lidská práva, svobody a volby, ale nic z toho ve skutečnosti lidem nedával. Naopak lidská práva a svobody tvrdě potlačoval.
Komunistický režim sám sebe označoval za vědecký, ale ve skutečnosti falšoval dějiny a nepovoloval žádnou svobodu, zejména ve společenských vědách.
Ale dokonce i učebnice kvantové mechaniky tehdy obsahovaly předmluvu, v níž stálo, že jde o idealistickou teorii, která je v rozporu s „vědeckým materialismem“ a jednou jistě bude překonána. Marxismus-leninismus chtěl stát dokonce i nad přírodními zákony. Chtěl vládnout nejen světu, ale i vesmíru.
Václav Havel spolu s dalšími se postavili této lži, tomuto pokrytectví, tomuto Potěmkinovu režimu. A nakonec zvítězili. Lživý režim se zhroutil.
Havlova věta "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí" se následně stala slavnou. Tak slavnou, že je dnes často parodována. Ve skutečnosti však jde o stále platný imperativ. Imperativ, který je platný i pro vědecké bádání.
Hledání pravdy, víra v její poznávání skrze rozum je základem vědeckého myšlení. Ale i celé západní civilizace. Stejně jako láska je dle naší víry základem vesmíru. Geniálně to zformuloval Albert Einstein ve své slavné otázce: je vesmír přátelský? Kdo si odpoví ano, ten musí i spolu s Václavem Havlem sdílet přesvědčení, že pravda a láska opravdu zvítězí.
