Lidové noviny: 26 miliard pro vědu musí být vidět

* LN Jaké vidíte hlavní problémy české vědy, respektive podpory výzkumu, vývoje a inovací?

Jsou podle mě tři. Za prvé tu chybí řízení. V některých případech se dostanete do situace, kdy chcete něco řešit, ale nemáte s kým. Není přímá zodpovědnost a hierarchie, částečně je něco na ministerstvu školství, něco na průmyslu. Řízení chybí a je to i důvod, proč jsme tady: na Úřadu vlády. Nemyslím si, že se má řídit věda, to ne, ale státní podpora výzkumu by řízena být měla. A také je potřeba koordinovat věci mezi všemi složkami – od vysokých škol přes výzkumné instituce různého typu až po soukromé a resortní „výzkumáky“.

* LN A další dva problémy?

Podfinancování. Nemyslím si, že by bylo zrovna málo peněz, ale v některých případech peníze opravdu chybějí. Třetí věc: minulé plánovací období nedopadlo úplně dobře v tom, že někdo měl příliš „velké oči“. Budeme muset vyhodnocovat infrastruktury, které se postavily. Ve financování výzkumu nám chybí dlouhodobost, výhled je příliš krátký. Chybí střednědobé rámce, v podstatě je to cár papíru a každý rok se potom poskytují finance ad hoc. Byli jsme se podívat v ženevském CERN a tam říkali, že krátkodobý výhled je pro ně pět let. A u nás nejsme schopni plánovat ani na tři roky. Jak s tím mají instituce pracovat?

* LN K řízení. Klíčovým orgánem je vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Na jaře jste mi řekl, že změny jsou nevyhnutelné. Nastal už čas?

Ano, hned od začátku jsem říkal, že to vidím tak do letních prázdnin. Nepočítám s tím, že by došlo k úplné změně rady, ale částečná obměna má logiku. Chceme, aby složení bylo vybalancováno mezi poskytovateli, mezi obory, ale i teritoriálně, velikostně, sektorově. A také bychom chtěli, aby rada více umožnila propojení vědy a byznysu, kde jsou velké deficity. Změnu chystáme v nejbližších dnech či týdnech, měla by být dobře vydiskutovaná. Část rady obměníme a budeme ji doplňovat v dalších týdnech a měsících. Od září už by ale určitě měla fungovat v novém složení.

* LN V jakém poměru bude rada obměněna? Třeba z poloviny?

Počítám, že tam zůstane tak čtvrtina, možná třetina lidí.

* LN Nyní tam jsou lidé z univerzit, Akademie věd i podnikové sféry. Jak to chcete jinak namíchat?

Výzkumné instituce jsou pestřejší než jen vysoké školy a AV.

* LN Takže třeba i zástupci resortních výzkumných ústavů?

To je věc, o které diskutujeme. Máme tu i soukromé výzkumáky. Jsou tu regionální rozdíly, takže by měly být zastoupeny regiony – víte, jaký je problém Praha versus zbytek republiky kvůli operačním programům. Možná i jiný poměr žen a mužů, chceme to namixovat, aby to dávalo větší logiku. Základní i aplikovaný výzkum, živé, neživé vědy. Koherentní celek.

* LN Máte už konkrétní jména? Konzultujete to s premiérem nebo jeho poradci pro vědu a vysoké školy?

Předpokládám, že jména budeme konzultovat na odborné i politické úrovni. Je to poradní orgán vlády, takže jej bude logicky i schvalovat, což je potřeba předjednat. Zároveň chceme vše konzultovat se silnými hráči, jako jsou rektoři, Akademie věd či Svaz průmyslu. Debata je zatím interní, s premiérem a poradci to bude otázka příštích dní.

* LN Změní se funkce rady?

Důležité je říci, že RVVI by se měla držet svého statutu, jak a proč je zřízena coby poradní orgán. Často působila jako exekutiva. Chtěli bychom jí vrátit skutečně poradní charakter. Aby byla poradním orgánem vlády a ta zadávala, co od rady chce posoudit. Pak bych chtěl – spíše to je dlouhodobý cíl –, aby tu byl kromě rady, jež je institucionálně dána, neformální „board“ domácích i zahraničních expertů, odkud by díky neformální podobě mohly vycházet i jiné pohledy na věc.

* LN Chcete tedy více stimulovat diskusi o výzkumu a vývoji?

Bezpochyby ano. Už vznik nebo obnovení postu místopředsedy vlády pro vědu vyvolal poměrně silné emoce, a to vysoce pozitivní. Lidé říkali: „Konečně máme za kým jít.“ Poptávka tu je. Má to svou logiku, spousta zemí má svá ministerstva pro vědu – včetně Německa –, máme eurokomisařku, takže to není něco, co by nefungovalo.

* LN K vašemu úřadu pro vědu. Náměstek Arnošt Marks před časem LN říkal, že tu bude výhledově pracovat asi 35 lidí. Kolik už jich máte v analytické sekci?

Málo. (smích) Část lidí se bude věnovat i činnosti pro vicepremiéra jako člena vlády, budou se věnovat meziresortním připomínkovým řízením a administrativě. Ohledně odborných věcí a administrativy sekce máme ze zamýšlených lidí asi dvanáct; někteří ještě přijdou, jinde jim dobíhají výpovědi. Řešíme pro ně místo, budujeme úřad postupně.

* LN Jaká témata budete řešit?

Teď je aktuální hlavně rozpočet. Vychází ze střednědobého výhledu, na který se nedbá. Jen tím, že už několik let máme minus dvě miliardy, které měly dle předpokladů přibýt, je to napjaté. Proběhne i souboj nad tím, co lze a nelze vyčíslit. Musím kolegy ve vládě přesvědčit, že peníze do výzkumu nejsou nějaké „udržování“, ale je to investice. Investice, která se nevrátí během roku. Na dotaz, o kolik se nám příští rok zvýší HDP a kolik přibude pracovních míst, se odpovídá špatně. Například ve Finsku to také chvíli trvalo. Začíná to u školství, krok za krokem se pokračuje. Rozumím, že se má investovat do dálnic, ale Židé mají jedno moudro – že se má „investovat nejen do staveb, ale i do stavitelů“. Abychom měli inženýry a lidi, kteří budou vyvíjet efektivní technologie.

* LN K rozpočtu: počítá se pro příští rok s 26 až 27 miliardami?

26,5 miliardy je návrh ministerstva financí, který vychází v podstatě z toho letošního, značně poddimenzovaného rozpočtu, který bohužel Rusnokova vláda přijala – a řekl bych poměrně lehkomyslně. Jsou tam i vnitřní deficity. Problém je v tom, že to přinutilo spoustu organizací, aby rezignovaly na investiční peníze. Na jedné straně se budovala výzkumná centra, ale ty funkční – ať už VŠ, nebo AV – neinvestovaly do budov, oprav nebo přístrojů, jak by bylo potřeba. Návrh rozpočtu, který vycházel z RVVI, byl původně o 3,3 miliardy korun vyšší, pak jsme se dohodli na 2,7 miliardy.

* LN Jak to vypadá teď?

Bohužel zatím nejsem optimista – i materiál, který šel do vlády, je zatím spíše jen „na vědomí“, snažíme se najít každou korunu, aby byly dopady na vědu co nejmenší. Potřebujeme vidět, jak to bude za rok, za dva, za tři; není možné, aby byla oblast výzkumu vnímána, jako že z ní nic není. Máte obory, jejichž význam jde vyčíslit jen těžko. Je tu věčný „souboj“ základní versus aplikovaný výzkum, jako kdyby ten základní byl něco, co si dělají vědci jen tak ze zájmu. My jej ale také potřebujeme. Debata je složitá, snažíme se kolegům ve vládě, zvláště některým, vysvětlovat, že to je na delší dobu a že to je investice, jež se vrátí, jako se již mnoha zemím vrátila. Investice do výzkumu je bezprecedentní příklad, kam má smysl peníze vkládat. Má to zásadní dopad na národní hospodářství.

* LN Dlouho se debatuje, jak hodnotit výsledky: články, patenty, monografie... Byl a je tu inovovaný „kafemlejnek“, koncem května ministerstvo školství podepsalo projekt Metodika, který má rozdělování peněz změnit. Co od něj čekáte?

Určitě se chceme na přípravě aktivně podílet. Kafemlejnek měl svoji logiku, ale také významné nevýhody. Nějakým způsobem je kultivován a vyvíjí se. Pro projekt Metodika se připravuje i posun k hodnocení typu peer-review. Tanker se musí otočit – od nynější metodiky, která není úplně šťastná, když srovnává nesrovnatelné; nemůžete stejně hodnotit historika či egyptologa jako někoho, kdo dělá materiálový výzkum. To je každému jasné. Aby se každé pracoviště dostalo k penězům, musíte mít kritéria, která se hledají obtížně. Vědci se samozřejmě umí přizpůsobit podmínkám, které jim dáte, takže když je zaplatíte za články, patenty či technologické postupy, budou je dělat. Můžeme se pak bavit, jestli je zvláštní postup, když nejprve smíchám džus s vodou, nebo vodu s džusem.

* LN Změnu metodiky hodnocení tedy podporujete?

Určitě ano, hledání je trochu bolestné. Ale nikde na světě není ideální. Máme tu i specifické prostředí, takže by segmentace měla být, abychom nesčítali hrušky s jablky. Odvozovat přímé dopady financování z hodnocení jednotlivých výsledků má zkrátka své limity.

* LN Proč tak dlouho trval podpis nové metodiky na ministerstvu školství?

Zeptejte se spíše tam. My jsme to velmi uvítali. (úsměv)

* LN Jak se vám spolupracuje se školským resortem?

Debata – jak na úrovni ministrů tak náměstků – probíhá celkem svižně. Je to o tom, najít si s ministrem školství čas. Nemáme žádné spory, to je poměrně unikátní a prospěšné.

* LN Jako vicepremiéra pro vědu vás asi nepotěšila školstvím zrušená výzva pro příchod vědců ze zahraničí, jak o ní psaly LN. Byla to, myslím, mezinárodní ostuda.

Zdědili jsme spoustu věcí. Takzvané nášlapné miny tu byly a stále jsou. Je to i otázka infrastruktur, kdy je připraven vládní materiál, který hovoří o perspektivě některých center, jestli má vůbec cenu v nich pokračovat a jestli nebude ztráta menší, když vrátíme část evropských peněz, než když je budeme pět let udržovat a pak stejně skončí. Ato, že někdo nasmlouval na ministerstvu školství více, než na co má – jako v případě zmiňované výzvy –, je danajský dar.

* LN Není ani jisté, že z téhož operačního programu dostanou pražské univerzity přislíbené 2,4 miliardy.

To je pořád ještě v běhu. Já jsem byl kvůli otázce Prahy i v Bruselu – a letělo nás tam víc – a snažili jsme se, aby se škody, které tady jsou, co nejvíce zmírňovaly, ale bohužel nám předchůdci zanechali problémů více, nežli nás těší.

* LN Co nový operační program? Jednání o penězích pro Prahu stále běží?

Probíhají, je to nepříjemná situace. To, že se v minulém období stavělo kousek za hranicemi Prahy, situaci nevyřešilo. Máme nový operační program Horizon 2020, S3 strategii – to jsou věci, ve kterých se velmi angažujeme. Snažíme se, aby to vytvářelo logický celek i s ostatními resorty. Nakonec zjišťujete, že zde chyběl někdo, kdo by tlačil na všechny hráče, aby to někam směřovalo. Je tedy třeba nejenom koordinovat, ale i řídit.

* LN Jak hodnotíte Technologickou agenturu ČR pro podporu aplikovaného výzkumu?

Myslím, že v mnoha směrech bude zapotřebí upravit její roli v systému. Bude se brzy hovořit o tom, kdo bude zprostředkujícím subjektem pro fondy, čeká nás „vykolíkování“ role a bude to ožehavá debata. Jsou tu i resorty, které pláčou, že se vzdaly resortních peněz na výzkum ve prospěch agentury, a teď nedostávají, co by potřebovaly.

* LN A co hledání šéfa Grantové agentury po nedávné rezignaci předsedy Petra Matějů?

Nový člen předsednictva a popřípadě i nový předseda by měl přijít s jasným návrhem rozvoje. U obou agentur bude, domnívám se, velká diskuse, kdo by měl mít na ně nějaký vliv. Nyní vlastně nepodléhají nikomu. Jediné, co může RVVI udělat, je navrhnout odvolání, které vláda provede. Je to složitější otázka, chápu, že tato instituce nemá být příliš pod vlivem vlády. Musíme tomu však dát systém, nezáleží jen na lidech, ale i na systému, aby byli lidé nahraditelní. Od nového předsedy si proto slibuji, že to bude on, kdo začne věci systémově řešit. V grantovce byly dlouhodobé problémy s komunikací.

* LN Na jaře jste říkal, že se zkazky o bojích mezi akademiky, školami a průmyslem přehánějí. Cítíte dnes už to napětí?

Nebral bych to jako napětí, někdy si spíše nerozumějí. Každý mluví trochu jinou řečí. To, co cítím, je dojem, že si teď všichni uvědomují, že současná situace nehraje v ničí prospěch. Je snaha to řešit. Snaha domluvit se. Dokud popisujeme obecné problémy, je shoda. Až začneme dělat podstatnější a konkrétní kroky, nebude se to líbit všem. Ale musíme najít cestu, která bude ve prospěch České republiky. Pokud do toho dává daňový poplatník 26miliard – nebo doufám, že i více –musí z toho být také něco vidět.

Martin Rychlík, Lidové noviny, 27. 6. 2014, str. 4