HN: Vědci dostanou příští rok od vlády přidáno 900 milionů. A možná ještě víc.

Ze státního rozpočtu poputuje na účty vysokých škol či Akademie věd příští rok víc peněz, než se plánovalo. Ministerstvo financí přitom původně navrhovalo stejnou částku, jakou mají badatelé letos, tedy zhruba 26,5 miliardy korun.
„Zatím jsme dohodnutí s financemi na nějakých 900 milionech navíc, ale to je jen základ. Je to pouze na látání vnitřních dluhů,“ řekl vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sám chce přitom přesvědčit Andreje Babiše, aby kolonka věda, výzkum a inovace byla ve státním rozpočtu ještě košatější. Na své straně má vlivného přímluvce – premiéra Bohuslava Sobotku.
Ten nedávno prohlásil, že výdaje na vědu či armádu jsou v návrhu rozpočtu příliš nízké. „Bez navýšení rozpočtu není možný další rozvoj výzkumu a vývoje v ČR a mohlo by dojít k tomu, že investice z předchozích let by nebyly zhodnoceny,“ uvedl nyní pro HN Bohuslav Sobotka.
Ministr financí možnost navyšování rozpočtu na výzkum nechtěl komentovat. Už dříve se ale nechal slyšet, že se mu nebrání, pokud má ale někde přidávat, musí jinde brát. A že by mu Bělobrádek měl navrhnout, kde škrtat na úkor vědy.
Mírný optimismus „Jakékoli zvýšení je pozitivní. Vzniká tady řada elitních výzkumných center, na jejichž financování bychom při stávajících možnostech neměli peníze,“ uvedl předseda Akademie věd Jiří Drahoš.
„Na první pohled dobrá zpráva, ale také se může ukázat, že bude potřeba, aby to navýšení bylo vyšší,“ dodal rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která vládě s vědeckou agendou pomáhá, původně navrhovala navýšení o 2,7 miliardy. Tolik ale pro příští rok jistě nezíská.
Zatím není ani jasné, podle jakého klíče se nové peníze na vědu rozdělí. „Peníze bychom rozdělili na programy těch poskytovatelů, kteří opravdu podpoří excelenci vědy v Česku a konkurenceschopnost Česka,“ doplnila Bělobrádkova mluvčí Simona Cigánková. To ale mohou být jak instituce typu Akademie věd, tak i soukromé firmy či vysoké školy.
Motto, že výzkum a inovace jsou vládní prioritou, si do programu dal kabinet Mirka Topolánka, Petra Nečase i ten aktuální Sobotkův. Výdaje ze státního rozpočtu na vědu tomu ale neodpovídaly – razantní zvýšení plateb v roce 2009 zastavila ekonomická krize, Nečasově vládě zase plány zkřížil vlastní pád.
Peníze z EU:  Bělobrádkův plán na to, kolik by měl činit roční příspěvek státu na výzkum v příštích letech, je 30,5 miliardy v roce 2016 a 32 miliard v roce 2017. Zda se to podaří, je ale otázka, vláda jeho návrh výdajů bude teprve řešit. Už teď ale vysoké školy či Akademie věd tuší, kolik peněz si v příštích letech rozdělí z eurofondů. Na rozvoj českého výzkumu by do roku 2020 měla jít z EU zhruba miliarda eur, tedy asi 27,5 miliardy korun. Nově si na ně budou moct sáhnout i vědecké instituce, které sídlí v Praze, jež podle úrovně HDP převyšuje průměr EU.

KAM KOLIK JDE: Největší část státních výdajů na vědu a výzkum míří k vysokým školám, z letošních celkových 26,6 miliardy to bylo kolem 10,5 miliardy. Zbytek si mezi sebou rozdělí Akademie věd (4,5 miliardy), Grantová a Technologická agentura (zhruba 6 miliard) či resortní výzkumné ústavy.

DOTAHOVÁNÍ EU: Objem peněz, které v Česku ročně jdou na výzkum a inovace, tedy jak výdaje státní, tak soukromé, odpovídá zhruba 1,9 procenta HDP. V tom je země mírně pod průměrem EU a daleko třeba za Skandinávií. Ve Finsku to jsou bezmála čtyři procenta.

Luboš Kreč, Adéla Skoupá, Hospodářské noviny, 11. 7. 2014, str. 3