Bělobrádek: ELI je velkou výzvou i odpovědností pro nás všechny
Přinášíme vám rozhovor s Pavlem Bělobrádkem, předsedou KDU-ČSL, místopředsedou vlády a poslancem PČR. Jako místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace je momentálně jednou z nejpovolanějších autorit, která má možnost ovlivnit nasměrování a další vývoj vědy a výzkumu v České republice. Pavel Bělobrádek se narodil na Boží hod vánoční v roce 1976, má dvě děti a kromě politických aktivit se také věnuje činnosti literární, píše básně a texty k písním.
* V roce 2013 jste se stal místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace. Jaký je Váš osobní vztah k exaktním vědám?
Osobní vztah k exaktním vědám mám pozitivní, vystudoval jsem magisterský i doktorský program na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně a na Vysoké škole CEVRO Institut a MPA program Bezpečnostní a krizový management. Na četbu vědeckých časopisů sice čas nemám, ale za minulý rok jsem v rámci pracovních povinností navštívil desítky vědeckých institucí, univerzit a výzkumných oddělení podniků, kde jsem viděl úžasné novinky ve vědě a výzkumu. Ale rád mám i historii, výtvarné umění a literaturu. Konečně, maturoval jsem z biologie, chemie a dějepisu.
* Došlo již k nějakým změnám v řízení české vědy od té doby, co ji máte na starosti?
Obměnili jsme velkou část vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Byl zvolen nový předseda Grantové agentury ČR a dále noví členové a předsednictvo vědecké rady Grantové agentury ČR a výzkumné rady Technologické agentury ČR. Personálně je nyní situace stabilizovaná a všechny instituce řádně fungují. Nový zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který připravíme během letošního roku, by měl dále vyřešit postavení a pravomoci jednotlivých aktérů v rámci systému VaV. Nově také chceme připravovat rozpočet na vědu s delším časovým výhledem, aby bylo možné lépe plánovat investice. Přichystán je zde člen vlády, který se věnuje této oblasti na 100%.
* Jaká je úroveň vědy a výzkumu v České republice a dokážeme výsledky našich vědců dobře „prodat“ v zahraničí?
Máme některé špičkové výzkumné instituce a vědecké týmy i jednotlivce. Nelze ale být excelentní ve všem a do budoucna bychom se měli soustředit především na obory, v nichž můžeme patřit ke světové špičce. Velmi zajímavé výsledky se rýsují například v oblasti nanotechnologií, 3D tisku a biotechnologií. Co se týká mezinárodní vědecké spolupráce, tady mohou hrát významnou roli nová vědecká centra. V letošním roce chceme také v USA a v Izraeli zřídit posty zmocněnce pro vědu, který by měl výsledky českých vědců propagovat v cizině, zajistit intenzivní spolupráci vysokých škol, vědecko-výzkumných institucí a průmyslu.
* Co Vám říká projekt ELI a co pro vás znamená? Jaký přínos bude mít pro naši zemi realizace tak velkého projektu, jakým ELI Beamlines je?
Projekt nejmodernějšího laserového zařízení na světě ELI Beamlines je pro naši republiku velmi významný. Budeme součástí velkého mezinárodního projektu, což na nás klade také velkou odpovědnost. Zařízení může přilákat do ČR špičkové zahraniční vědce a zvýšit prestiž a konkurenceschopnost naší země. Bude ovšem nutné vyřešit financování tohoto sedmimiliardového projektu, který měl být dokončen už v programovacím období 2007-2014.
* Jaké jsou podle Vás přírodovědné znalosti naší mládeže? Mají mladí lidé zájem o studium přírodovědných oborů? Bude mít infrastruktura ELI Beamlines nějaký zásadní vliv na tyto věci?
Poptávka firem po mladých odbornících s technickým a přírodovědným vzděláním je větší než počet absolventů těchto oborů. Nedostatek lidských zdrojů je pro rozvoj průmyslu větší překážkou než byrokracie nebo daně. Problém je ale třeba řešit už od základních škol či mateřských školek. Budeme prosazovat, aby v rámci nového operačního programu vznikly výzvy na podporu takzvaného duálního vzdělávání. Prestiž přírodních a technických oborů mohou zvýšit i nová vědecká centra jako ELI. Líbí se mi také popularizační a vzdělávací science centra pro děti, která se otevřela v Ostravě, Plzni nebo Liberci Propagaci vědy považuji za jeden z cílů svého úřadu.
* Kardinál Dominik Duka kdysi v jednom rozhovoru pro ELI Beamlines řekl, že zásadní rozdíl v pohledu na život skrze víru a skrze vědu je v tom, že přírodní vědy více kladou důraz na otázku „jak“ a víra se ptá především na otázku „proč“. Z toho důvodu je dialog mezi vírou a vědou nesmírně důležitý. Jak je tomu u vás? Ptáte se vy sám častěji „jak“ nebo „proč“?
Jak říká Jiří Grygar, není rozpor mezi vírou a vědou, ale mezi vírou a pověrou, vědou a pavědou. Důležité jsou pro mě osobně obě otázky. Proč i jak.
* Co byste popřál projektu ELI Beamlines do nového roku 2015?
Aby splnil svůj účel a záměr, byl udržitelný, rozšířil naše znalosti a přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky.
Newsletter ELI Beamlines, 12. března 2015, str. 6 a str. 7
