HN: Věda přijde o miliardy z EU, nemusí to být jen změna k horšímu. Ministr prozradil, jak oseká klíčový zákon

Máte za sebou svůj vůbec nejdůležitější úkol – vyjednání rozpočtu pro vědu a výzkum. Nakonec dostanete o tři miliardy více než loni, ve vztahu k HDP je to ale méně než v roce 2020. Neměl jste být tedy ambicióznější?

V Evropě je mnoho zemí, které dávají na výzkum více peněz, ale také některé, které dávají méně. Pořád je to v absolutních číslech 3,1 miliardy navíc, tedy o osm procent více. Celkem tak rozpočet pro vědu a výzkum bude 43,3 miliardy, což vnímám jako úspěch. Problém je však jinde. Velmi brzy nastane období, kdy přestanou přicházet peníze z Evropské unie, které dnes představují asi 10 miliard ročně . Na nich jsme v některých oblastech doslova závislí. Do tří čtyř let si musíme připravit polštář, ze kterého tyto oblasti budeme financovat. A určitě se to dotkne drahého přístrojového vybavení – nebude nadále možné, aby se pořizovaly tyto přístroje do každého centra a každého ústavu.

Co s tím?

Instituce se budou muset sdružovat, aby vznikaly koncerny, které budou přístroje sdílet. Není možné, aby nejlepší lasery byly ve 180 vědeckých institucích. Máme deset milionů obyvatel, přes 50 ústavů Akademie věd, 26 vysokých škol. To není udržitelné. Úvahy o spojování ústavů jsou vždy doprovázeny silným odporem, který se těžko potlačuje, a vypadá to jako ve filmu Jistě, pane ministře . Nakonec všichni přijdou s tím, že jejich ústav je nejdůležitější a rušit se nesmí. Ale k racionalizaci dojde, nikoliv z politického rozhodnutí, ale kvůli omezenému financování. Peníze budou k dispozici jen pro excelentní ústavy, a kdo je bude chtít využít, bude se muset spojit s těmi nejlepšími. Nebo s nimi vytvářet společné projekty, prostě více spolupracovat.

Celý původní článek naleznete zde.