EN

Vláda České republiky

Události (ČT, 12.2.2015): Pravidla pro celostátní referendum



Legislativní rada vlády na svém jednání bude projednávat návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Ministr  a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier se k této problematice vyjádřil pro Události ČT.  

Aneta SAVAROVÁ, moderátorka
Legislativní rada vlády začíná řešit podobu zákona o celostátním referendu. Norma je součástí programového prohlášení koalice. Návrh má už teď své příznivce i kritiky. Počítá s tím, že by lidé mohli vyvolat hlasování o zásadních otázkách fungování státu, jak některých domácích, tak i zahraničních témat.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka
Vstup Česka do Evropské unie, zatím jediné celostátní referendum. Aby před dvanácti lety mohlo sedmdesát sedm procent lidí se členstvím souhlasit, musel vzniknout speciální zákon. Napříště už to nebude potřeba. Politici chtějí změnit Ústavu.
Vláda teď začíná normu projednávat. Počítá s tím, že o hlasování budou moct požádat sami občané. Musí ale sehnat během šesti měsíců čtvrt milionu podpisů.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro legislativu /ČSSD/
V návrhu není nastavena podmínka účasti, ale podmínka minimálního počtu lidí, kteří hlasují pro nebo proti navržené otázce, a to dvacet pět procent všech, kteří jsou oprávněni v referendu hlasovat a samozřejmě zároveň nadpoloviční většina zúčastněných.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka
Lidé by pak mohli hlasovat, třeba o omezení rychlosti na silnicích nebo o adoptování dětí páry stejného pohlaví. Pokud by bylo referendum platné, musí ho vzít v potaz i politici.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro legislativu /ČSSD/
Povinnost by z toho vyplývala vládě, předložit tedy návrh, který by směřoval k naplnění referenda.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka
Jasné už teď je, že otázky, které by umožnily změnit daně nebo hranice, možné nebudou. Každopádně až skončí debata o přesných parametrech mezi odborníky, začne ta mezi politiky.

Jan BARTOŠEK, místopředseda sněmovny a strany /KDU-ČSL/
Kdo bude definovat otázku, která bude v tom referendu, protože abysme si neudělali pouze za půl miliardy průzkum veřejného mínění.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /Úsvit/
Neuvěřitelně vysoký počet dvě stě padesáti tisíc podpisů. Násobně vyšší než třeba u prezidentské přímé volby. Je to plivnutí do tváře všem občanům.

Martin PLÍŠEK, člen sněmovního ústavně-právního výboru /TOP 09/
By se referendum mělo konat jenom v nějakých výjimečných otázkách. Ten návrh, který nám byl představen, je pojatý velmi široce.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka
Referenda se  přitom v Česku konají běžně. Jde ale o ta místní. Rok 2011 deset hlasování, následující dvacet a pak šestadvacet. To vloni jich bylo čtyřicet dva. Jenže platná byla jen polovina z nich. Důvod? Nízká volební účast pod povinnými pětatřiceti procenty. Třeba v Praze se jich loni konalo několik. Téma i výsledek byl ale stejný. Boj proti hazardu. V Praze 7 přišlo hlasovat pětadvacet procent lidí, v Praze 8 třináct a tady v Praze 1 pouhých šest procent. Vůbec poslední všelidové hlasování se konalo minulý týden, opět není závazné. Obyvatelé Krásného Dvora odmítli, aby se u nich těžil bentonit. K platnosti chybělo patnáct hlasů. Štěpánka Martanová, Česká televize.

Celá reportáž: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/udalosti/ - čas: 12:07

ministr Dienstbier v CT