romea.cz: Seminář Lidská práva a násilí z nenávisti v ČR: Nesnášenlivost je v české společnosti hluboce zakořeněna
Až 96. na světě a druhá nejhorší v EU je Česká republika v hodnocení Světového ekonomického fóra pokud jde o zapojení žen do politiky a rozhodování ve veřejné sféře a ekonomice. Ministerstvo vnitra argumenty o omezených možnostech přijímání juprchlíků spíše podněcuje xenofobii. Romské děti s diagnózou "lehká mentální porucha", které jsou posílány do praktických škol, jsou nejhůře integrovány do společnosti. Některá média opakovaně podporují nedůvěru k menšinám publikováním neověřených či dokonce smyšlených informací. Záštitu nad akcí převzal ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier
Taková byla mimo jiné témata včerejšího semináře „Lidská práva a násilí z nenávisti v ČR - občanská společnost a politika“, který v poslanecké sněmovně uspořádaly Platforma pro lidská práva a ROMEA, o.p.s. Záštitu nad akcí převzali ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a poslankyně Markéta Adamová. V úvodu vystoupila také herečka a politička Táňa Fischerová.
V otázce genderové rovnosti je na tom ze zemí EU hůře jen Malta
Jana Smiggels Kavková z organizace Fórum 50% upozornila na genderovou nevyváženost v České republice zejména v oblasti ekonomické participace a v oblasti politické moci. Ve výzkumu Světového ekonomického fóra týkající se genderové spravedlnosti stojíme až na 96. příčce ze 142 zemí, ze zemí EU je na tom hůře pouze Malta. Mezi zásadní problematické oblasti zařadila Smiggle Kavková trh práce, chudobu seniorek a samoživitelek, podíl žen v politice, reprodukční práva, násilí na ženách a prostituci. Podle ní došlo s nástupem nové vlády k pozitivní změně zejména díky obnovení postu ministra pro lidská práva a rovné příležitosti a schválení Vládní strategie pro rovnost žen a mužů 2015 – 2020.
Inkluzivní vzdělávání nestačí
Blok zaměřený na diskriminaci a nenávist české společnosti vůči Romům otevřela Jindra Marešová z Open Society Fund Praha. Svoje vystoupení věnovala násilí z nenávisti vůči Romům a představila projekty, které organizace na podporu této problematiky podpořila. Zmínila například průzkum na školách, v němž se ukázalo, že v inkluzivních školách jsou děti o Romech a jejich kultuře lépe informováni a neobjevují se u nich nenávistné postoje vůči romské menšině.
Tématem diskriminace romských žáků v českém vzdělávacím systému navázala Jana Vargovčíková z organizace Amnesty International. Vypočítala hlavní problémy českého školství ve vztahu k romským žákům: Kromě vysokého počtu romských dětí v praktických školách mezi ně patří také fakticky oddělené školy pro romské a neromské děti a projevy předsudků ve školách. Podle výzkumů jsou děti s lehkou mentální retardací, což je diagnóza často přisuzovaná Romům, v porovnání s jinými hendikepy nejhůře integrované do společnosti.
Vargovčíková zmínila jako zásadní problém neschopnost českých pedagogů pracovat s různorodou skupinou dětí. V následné diskusi účastníci otevřeli témata povinného předškolního vzdělání a informování romských rodičů o nutnosti snažit se své děti zařadit do klasické školy. Ale také otázku vzdělávání majoritní společnosti, ve které je nenávist vůči Romům zakořeněna a která své postoje přenáší na své potomky.
...
Autor: Michaela Neuhöferová
