Lidové noviny: Přežije "blacklist" veřejných zakázek?

Rozhoduje o něm Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pokud firma uvede nepravdivé údaje. Ministerstvo pro místní rozvoj ho nyní chce zrušit. Prý je nadbytečný. Proti se ale postavila rada vlády pro boj s korupcí v čele s Jiřím Dienstbierem.

"Současná podoba rejstříku odporuje novým evropským zadávacím směrnicím, které ukládají zavést proces obnovení způsobilosti. Ten umožňuje dodavatelům doložit, že přijali dostatečná opatření k nápravě předchozích provinění," argumentuje mluvčí Veronika Vároši, proč resort pod vedením Karly Šlechtové (ANO) navrhuje rejstřík zrušit. Podle ministerstva je totiž třeba každé provinění firmy posuzovat individuálně, a proto nelze uplatnit obecný trest, tedy zveřejnění jejího jména v rejstříku.

"Blacklist" vznikl v roce 2010 spolu s novelou zákona o veřejných zakázkách. Jednoduše řečeno: na seznamu jsou dodavatelé, kteří při zadávacím řízení neuváděli pravdu, což mohlo ovlivnit průběh samotného řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj si od něj tehdy slibovalo důslednější kontrolu dodavatelů.

Resort Karly Šlechtové nyní tvrdí, že novela zákona bude mít jiný institut, jak na pochybné společnosti upozornit.

To ale rozporuje rada vlády pro boj s korupcí pod vedením ministra Jiřího Dienstbiera, který k novele sesbíral na tři tisíce připomínek od odborníků.

Obnovená způsobilost

"V souvislosti s nově zaváděnou možností takzvaného self-cleaningu považovalo ministerstvo pro místní rozvoj existenci takového nástroje za obtížně slučitelnou a argumentovalo novým institutem profesního pochybení," vysvětluje Dienstbierova mluvčí Jarmila Balážová.

Zadavatel bude nově moci vyloučit účastníka pro nezpůsobilost. Musí ale prokázat, že se v posledních třech letech dopustil závažných nebo trvalých pochybení, když plnil dřívější veřejnou zakázku. Systém "self-cleaningu" popisuje mluvčí Balážová následovně: "Účastník může prokázat, že i přes nesplnění základní způsobilosti si ji obnovil, pokud přijal dostatečná nápravná opatření. To neplatí po dobu, na kterou byl pravomocně odsouzen k zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti v koncesním řízení."

Zmíněné profesní pochybení se ale podle rady vlády pro boj s korupcí s "blacklistem" nepřekrývá, aměl by tedy zůstat i v nové úpravě. "Důvod pro zachování, byť v takové podobě, aby neodporoval institutu self-cleaningu, i podle rady vlády stále trvá a tento nástroj by neměl být z nové úpravy zadávání veřejných zakázek vypuštěn," dodává Balážová.

Po konci "blacklistu" přitom volá i antimonopolní úřad, který je autorem dozorové části zákona a o zapsání subjektu na seznam rozhoduje. Podle něj jde o institut, který nepožadují evropské směrnice.

Autor: Hana Mazancová