Lidové noviny: Cesta Romů z bídy vede přes lepší bydlení
Stěhují se během roku až čtyřikrát nebo žijí v sociálně vyloučených lokalitách a na ubytovnách. Taková je situace téměř poloviny ze zhruba čtvrt milionu Romů, kteří žijí v Česku. Ukazuje to souhrnná zpráva za rok 2014, kterou včera na jednání vlády představil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.
"Sociálně vyloučení Romové v důsledku nízkých příjmů a vysokého zadlužení velmi často migrují za dostupnějším bydlením," stojí přímo v dokumentu, který má posloužit jednotlivým resortům i samosprávám pro nastolení romské integrace v příštích letech.
Vyloučených lokalit je v tuzemsku 606. Vznikly převážně v periferních oblastech krajů nebo ve vysídlených obcích. Prostě všude tam, "kde je velmi řídká síť sociálních služeb a málo pracovních příležitostí, což problém sociálního vyloučení prohlubuje," popsal Dienstbierův úřad situaci českých Romů.
Podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Radka Jiránka nicméně v těchto vyloučených oblastech Romů v posledních letech ubylo asi o desetinu: "Ohledně Romů v těchto lokalitách jde ale pořád o velmi nepříznivý stav," zdůraznil.
Předseda Celostátní asociace Romů ČR Vladimír Galbavý ale upozorňuje, že takzvaná ghetta vznikají i vinou samospráv. "Bydlení Romů je problém, který se táhne roky a je na jednotlivých regionech, aby to řešily. Každý ale vůli nemá," uvedl Galbavý.
Sám Galbavý žije v Hodoníně a pracuje v sociální komisi tohoto jihomoravského města. "V rámci té se přidělují sociální byty. Kouká se na to, které jsou volné, ale ve většině případů se najdou v jedné části měst. Pokud se máme integrovat, tak tento způsob je nešťastný," popisuje současnou praxi romský aktivista.
Jiránek nicméně odkazuje na vznikající zákon o sociálním bydlení, který má garantovat i to, že se nebudou stavět velké domy, kde by byli ubytovaní opět převážně Romové.
Celkem 27 tisíc Romů vyřešilo ztrátu původního bydlení tak, že se přestěhovali do jedné ze 707 ubytoven, kde často také žijí v nevhodných hygienických podmínkách za velmi draho.
Prostředí, ve kterém tato menšina žije, ale významně ovlivňuje i vzdělávání romských dětí. Problém v tomto ohledu začíná už na předškolním stupni. Do mateřských škol chodí velmi malé procento z nich. Pokud vůbec, raději pro ně rodiče zvolí přípravný ročník před nástupem do první třídy.
Podle zprávy ale ani školní docházka pro romské děti příslib lepší budoucnosti. Téměř třetinu žáků, kteří se vzdělávají podle upravených programů pro děti s lehkým mentálním postižením, tvoří právě ti romští. "Což je 14krát vyšší zastoupení, než odpovídá populačnímu zastoupení Romů v české společnosti," konstatuje vládní zpráva.
Autor: Michaela Kabátová
Celý článek v dnešním vydání Lidových novin
