Lidové noviny: Byznys i šance pro potřebné
Sociální firmy dávají práci postiženým či dlouhodobě nezaměstnaným. V Česku fungují už více než dvě stovky sociálních podniků a díky podpoře z evropských fondů jich stále přibývá. Většina z nich se neobejde bez dotací, ale jsou i výjimky.
Sociální podniky většinou zaměstnávají znevýhodněné lidi. Měly by mít vyrovnané hospodaření nebo dosahovat zisku. A vrámci možností by měly pomáhat životnímu prostředí nebo ho nepoškozovat. Více než polovina zisku by měla jít zpět do firmy - na rozvoj sociálního podniku, na pomoc zaměstnancům nebo do nějaké neziskovky na něco prospěšného pro společnost.
Obejdou se sociální podniky bez dotací? "Zpočátku těžko, ale pár jich je. Když zaměstnávají znevýhodněné lidi, je to pro ně dražší, protože se jim musí více věnovat, navíc ti lidé mají nižší produktivitu. Je dobré, když je možné jejich platy dorovnat z jiných zdrojů, protože takový podnik je méně konkurenceschopný," vysvětluje Petra Francová z obecně prospěšné společnosti P3 - People, Planet, Profit, která spravuje mimo jiné web o českém sociálním podnikání.
Kdo má na dotace nárok
Nárok na nejvyšší dotace mají ty sociální podniky, které zaměstnávají více než 50 procent osob se zdravotním postižením, pro které platí zvláštní ustanovení zákona o zaměstnanosti. "Ty, které zaměstnávají méně než 50 procent osob se zdravotním postižením nebo jinak sociálně vyloučené osoby, mohou získat příspěvek na mzdu po dobu jednoho roku do výše 50 procent mzdy. Firmy, které zaměstnávají více než 50 procent zdravotně postižených, mohou získat příspěvek 75 procent mezd do výše 8000,- měsíčně," vysvětluje Francová. Podniky mohou ale v počátcích získat od úřadu práce dotaci na vznik pracovního místa, pokud jde o dlouhodobě nezaměstnané (blíže viz článek Jaké jsou možnosti podpory). Rozdílná výše podpory je podle mluvčí Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové dána rozdílnou legislativou na podporu zaměstnávání zdravotně postižených, respektive sociálně vyloučených či dlouhodobě nezaměstnaných. Podle Francové to má i další příčinu: "S dlouhodobě nezaměstnanými lidmi to bývá složitější, protože už ztratili pracovní návyky. Pokud tito lidé patří zároveň mezi sociálně znevýhodněné, často mají nízké vzdělání, bývají zadlužení a bez motivace pracovat. Proto je pro sociální podniky výhodnější zaměstnávat zdravotně postižené," vysvětluje Francová.
Podpora z evropských peněz
Jak složité je založení sociální firmy? Sociální podniky vznikaly od roku 2006 s pomoci evropských peněz. "V minulém programovém období byl jejich vznik podporován investičními i neinvestičními prostředky. Bylo několik výzev. U nás je podporován vznik sociálních podniků, které zaměstnávají znevýhodněné lidi. V jiných zemích je to více spojeno s komunitní činností, se vzájemnou pomocí, dobrovolnictvím, s ochranou životního prostředí," vysvětluje Francová.
Nyní však vyvstává velký problém: "Řadě sociálních podniků v Česku doběhl evropský grant a nyní už se musí uživit bez dotací. Z toho důvodu zaměstnávají zejména zdravotně postižené, protože větší část jejich mzdy jim platí úřad práce. Některé z nich jsou nyní ve špatné situaci," uvádí Francová, která připouští, že občas se sociální podniky zakládají hlavně za účelem získat evropské dotace. "Ale rozhodně jich není většina," podotýká Francová a dodává, že podpora zaměstnávání znevýhodněných na trhu práce je pro stát finančně výhodnější než vyplácet dávky. "Podle studie, kterou jsme si nechali zpracovat, stojí jeden nezaměstnaný člověk stát přes 20 tisíc korun. Když pracuje, platí si sám sociální a zdravotní pojištění, víc utrácí a státu se celkově vyplatí podporovat zaměstnávání těchto lidí v sociálních podnicích," dodává Francová.
Opora v legislativě
Sociální podnikání má podpořit i nový zákon. Předkladatelem návrhu věcného záměru zákona je ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, spolupředkladateli ministerstva práce a průmyslu.
"Hlavně by měl definovat pojem sociální podnikání, protože hodně lidí neví, co to je. Sám zákon nebude zakládat žádné přímé finanční výhody. Měl by vzniknout registr sociálních podniků a strategie. Uvažuje se o vzniku výboru pro sociální podnikání, protože jde o meziresortní záležitost. Bude to pak provázáno i s jinými zákony, třeba s novým zákonem o veřejných zakázkách, který umožní zvýhodňovat sociální podniky, a to v souladu se směrnicí EU.
...
Autor: Alena Adámková
Celá článek v dnešním vydání Lidových novin