MF DNES: Tisíce cizinců Česko zvládne
Když ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier prohlásil, že se Česko dokáže postarat až o patnáct tisíc běženců, nestřílel od boku.
V devadesátých letech a na přelomu tisíciletí totiž země zvládala vstřebat daleko větší počty lidí, kteří prchali před válkou v Jugoslávii. Další příval přišel v souvislosti s krizí v Kosovu. Jen v roce 2001 u nás požádalo o azyl dokonce 18 tisíc lidí.
Svaz průmyslu a dopravy navíc nedávno prohlásil, že v českých továrnách by se našla práce pro pět tisíc migrantů. "Vzal jsem v úvahu tohle číslo a k tomu připočetl jejich rodinné příslušníky," vysvětluje své výpočty Dienstbier.
Výrazný problém by neměl nastat ani v období, kdy by běženci na udělení azylu teprve čekali. V Česku je nyní osm zařízení, v nichž mohou být čekatelé umístěni. Jejich kapacita je necelých devět set lůžek, ale volných míst je jen pár stovek.
Je však možné je provizorně rychle rozšířit. Případně přebudovat alespoň část takzvaných detencí v Bělé-Jezové či Vyšních Lhotách, kde dnes žijí nelegální běženci zavření za ploty s ostnatými dráty. K lidem, kteří budou čekat na azyl, se totiž budeme muset chovat daleko vstřícněji. Žádné zákazy vycházení, odebírání mobilů a peněz.
Koncem roku se má navíc otevřít ještě areál v Drahonicích na Lounsku, v lednu v Balkové na Plzeňsku. Původně měly být také de facto vězeními, ale to se může pod tlakem okolností rychle změnit. Získat další tisícovku lůžek by tak neměl být zásadní problém. Vzhledem k tomu, že uprchlíci by nepřišli všichni najednou, by taková kapacita mohla stačit.
Z tábora do penzionu
Lidé z neziskových organizací, kteří se migrací zabývají, navrhují využít také soukromé ubytovny. "Rozšíření táborů, které má v plánu ministerstvo vnitra, je jedna věc, je tady ale i možnost ubytování v soukromí, což by bylo z hlediska rychlé integrace vůbec nejlepší," uvedl projektový manažer pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci Jan Schroth.
Pro využití takové alternativy by ale musel vzniknout státní program, který by majitelům ubytoven za jejich nečekané hosty zaplatil. Peníze na zvládnutí migrační krize už má však vláda vyčleněné. V novém rozpočtu se počítá s rezervou ve výši téměř 3,8 miliardy korun, jejíž část by měla jít právě na náklady spojené s uprchlíky.
Ministerstvo vnitra navíc připravilo novelu zákona, který dosud azylantům zakazuje po dobu jednoho roku pracovat. Lhůta, která je například v Německu stanovena jen na tři měsíce, by se u nás měla zkrátit na půl roku. I to by samozřejmě znamenalo výraznou úsporu pro státní rozpočet.
...
Autor: Martin Biben
Celý článek v dnešním vydání MF DNES
