Hyde Park (ČT 24): Ministr Dienstbier k zákonu o celostátním referendu

Hlavními diskutovanými tématy byly připravovaný ústatní zákon o celostátním referendu, který začala projednávat vláda, pravomoce prezidenta, kauza českých dětí v Norsku a přímá volba starostů měst. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dobrý večer v Hyde Parku. Referendum, instrument přímé demokracie, který, po pravdě řečeno, v Česku nemá tradici, přesto je voliči většinově vesměs považovaný za správnou věc. Teď se možná dočkají. Vláda připravila návrh ústavního zákona o celostátním nebo, chcete-li, obecném referendu. Jaký ten návrh je? O čem by referendum v Česku, možná už od roku 2016, mohlo rozhodovat a o čem rozhodně ne? Jaké mají být podmínky jeho uspořádání? Hostem dnešního Hyde Parku je předkladatel návrhu tohoto ústavního zákona, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Pane ministře, dobrý večer, vítám vás ve vysílání.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Hezký večer.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A jak že to je v Česku s referendy a jak vypadá návrh, který je na stole? O tom už reportáž Jaroslava Zouly.

/ Reportáž /

Jaroslav ZOULA, redaktor
--------------------
První a zatím poslední referendum v celém Česku.

osoba /14. 6. 2003/
--------------------
Po 4,5 hodinách hlasování 84 procent ano, 16 procent ne.

Jaroslav ZOULA, redaktor
--------------------
Vstup České republiky do Evropské unie bylo zatím jediné téma, ke kterému se voliči mohli vyjádřit v celostátní referendu. Pro hlasování v roce 2003 ale museli zákonodárci schválit speciální ústavní zákon. Teď má Legislativní rada vlády na stole návrh zákona, který by celostátní referendum v ústavě konečně zakotvil a nastavil jeho pravidla.

Jiří DIENSTBIER, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Tady je to ústavní dluh, který my nyní po dlouhých letech se snažíme naplnit.

Jaroslav ZOULA, redaktor
--------------------
Návrh počítá s tím, že prvním krokem by byla petice se čtvrt milionem podpisů a otázkou, na kterou by občané v referendu odpovídali. Ústavní soud by následně přezkoumal, jestli je v souladu s českou ústavou. Nešlo by hlasovat o omezení lidských práv nebo odvolání politiků. Vyloučená jsou i další témata.

Jiří DIENSTBIER, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Nelze měnit hranice nebo například hlasovat o rozpočtu a o daních.

Jaroslav ZOULA, redaktor
--------------------
Návrh nepočítá s minimální účastí, ale s minimálním počtem lidí hlasujících pro nebo proti návrhu. Musí jich být alespoň čtvrtina všech oprávněných voličů a samozřejmě většina těch, kteří skutečně k referendu přijdou. Ani po hlasování ale nemají zastánci vítězného názoru jistotu, že bude po jejich. Mají ale pojistku, že nevznikne zákon, který by šel proti.

Jiří DIENSTBIER, ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Nepochybně nelze donutit parlament k pozitivnímu jednání k tomu, aby pro něco hlasoval, nicméně nemůže parlament schválit něco, co by bylo v rozporu s výsledkem referenda.

Jaroslav ZOULA, redaktor
--------------------
Vládní návrh je tedy na světě. Teď zbývá maličkost, schválit ho ústavní, tedy třípětinovou většinou v parlamentu, a tady koalici čeká shánění i části opozičních hlasů, a to nebude snadné.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu /ODS/ /15. 3. 2014/
--------------------
U nás je zastupitelská demokracie, a to referendum se má používat naprosto výjimečně.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /Úsvit/
--------------------
Je to plivnutí do tváře všem demokraticky smýšlejícím občanům České republiky. Je to výsměch.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Já jsem zastáncem parlamentní demokracie, to znamená, občané si volí své zástupce do parlamentu a ti by měli rozhodovat o zásadních, zásadních otázkách. To nevylučuje jednorázová referenda.

Jaroslav ZOULA, redaktor
--------------------
Povede se tedy Sobotkově vládě to, co se nepovedlo jejím předchůdkyním? A na které otázky by vůbec měli v celostátním hlasování lidé odpovídat?

/ Konec reportáže /

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A teď ještě nabídka pro vás, vážení diváci, www.hydeparkct24.cz, to je adresa, na níž nás najdete s informacemi a celou řadou kontaktů, přes které se sami můžete zapojit do vysílání, a to vaším vlastním dotazem. Tak té možnosti využijte. Někteří už té možnosti využili, například Záviš, ptá se vás: "Do rozpočtu, o němž v referendu dle vašeho návrhu hlasovat nelze, se vejde spousta věcí, například zbytečné a předražené nákupy a nápady různých ministerstev v referendu napadnout nelze. K čemu pak referendum? Co se do kapitoly rozpočtu všechno vejde?" Tak dotazem od Záviše vstupujeme přímo do nitra toho návrhu, takže o čem lze, o čem nelze referendem rozhodovat dle vašeho návrhu?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
V případě rozpočtu ten návrh počítá s tím, že o rozpočtu hlasovat nelze. Ale tím se samozřejmě nemyslí to, že nelze hlasovat o jakékoliv věci, která souvisí s nějakým výdajem, která by mohla případně něco stát ze státního rozpočtu, ale nelze nahradit hlasování z Poslanecké sněmovny o rozpočtu referendem, protože kdybychom přijali to, že nelze hlasovat o jakémkoliv výdaji, tak téměř jakákoliv realizace jakéhokoliv záměru může stát nějaké peníze. Čili takto to rozhodně myšleno není, ale pokud bych se měl vrátit k té otázce, hlasovat o konkrétních výdajích v momentě, kdy ty výdaje už byly učiněny, ať už byly ty prostředky vynaloženy hospodárně nebo naopak nehospodárně, už nemá zpětně smysl, protože to už se stalo. Já si umím představit hlasování o nějakých principech, jak se má postupovat při rozhodování o výdajích ze státního rozpočtu, při zadávání zakázek, i když to si nemyslím, že by bylo zrovna takové typické referendum, o které by občané České republiky stáli.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
O výdajích ze státního rozpočtu, no, ale tam vždycky se může najít někdo, kdo to zpochybní, jestliže je v tom článku dvě vašeho návrhu, tam je tedy jakýsi výčet, o čem nelze, no, a o věcech rozpočtu nelze, takže vy říkáte, o nějakých výdajích rozpočtu lze, no, tak, jak z toho vybruslíte?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, vybruslíme z toho velmi jednoduše, protože přímo o rozpočtu nikoliv, ale samozřejmě já si umím představit například hlasování o tom, jestli má být zavedeno školné na veřejných vysokých školách, to samozřejmě také s veřejnými financemi souvisí, protože všechno souvisí s veřejnými ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A přímo se to dotýká rozpočtu.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, nemusíte se to přímo dotýkat rozpočtu. Vlastně až druhořadě, protože teoreticky by mohl někdo argumentovat, že tím, že se zavede třeba školné na veřejných vysokých školách, tak se ušetří nějaké peníze z rozpočtu, což by byla ta nej, jako z hlediska podstaty věci by to bylo to nejhorší možné rozhodnutí. Kdyby to bylo motivováno čistě cílem ušetřit. Nicméně to je zrovna věc, která není přímo rozhodováním o rozpočtu, to znamená, o takové věci je možné referendum samozřejmě konat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
O čem tedy nelze, jestli má být rozpočet přebytkový nebo deficitní nebo vyrovnaný, o tom tedy nelze, předpokládám.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
O tom nelze, protože to je svěřeno výlučně Poslanecké sněmovně. Ani ne celému parlamentu, rozpočet je specifický zákon, ten schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, protože to vlastně není typický zákon. On souvisí vlastně s financováním vládního programu, vládního prohlášení, a proto je v tomto smyslu netypický, ale jsou tam jiné zásadní věci, o kterých samozřejmě hlasovat nelze.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Nelze.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
... nelze, podle návrhu ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
O daních třeba.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
O daních také. Například o tom, jaká má být ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Proč /nesrozumitelné/ ...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
... daňová, daňová sazba. To je věc, která se standardně, neříkám, že všude, ale standardně se vylučuje z lidového hlasování, protože se tak trochu dá předpokládat, že lidé vždy budou hlasovat pro to, že chtějí mít radši nižší než vyšší daně, protože tam je potřeba tu debatu samozřejmě svazovat v tom politickém diskurzu s tím, odkud se to také vezme, na kom se ušetří, jestli na platech učitelů nebo na důchodech nebo jestli budeme mít horší zdravotní péči. Takže pouze hlasování o daňové sazbě se standardně vylučuje. Není to ve všech zemích, vím, že třeba ve Švýcarsku také měli referenda, jejichž předmětem byly daně, ale není to úplně běžné, že by se připouštělo referendum o daňových sazbách.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Proč se neinspirujeme ve Švýcarsku? Nejsou naši voliči, čeští voliči tak uvědomělí a vyspělí?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Protože, protože, byť už to tady zaznělo v trošku jiné souvislosti, tak my máme zastupitelskou demokracii a rozhodně není cílem vládního návrh ústavního zákona, aby se zastupitelská demokracie nahradila přímou demokracií, tedy referendy. Pouze chceme umožnit občanům České republiky, aby ve zcela zásadních věcech, tam, kde na základě petice si vynutí konání referenda, tak aby tuto příležitost měli, ale počítám s tím, že to bude spíše jednou za delší čas, než že by to bylo dvakrát nebo třikrát do měsíce.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A o čem tedy ještě nebude možné podle vašeho návrhu? Tak jsme řekli o věcech, o záležitostech přímo se dotýkajících rozpočtu, nebude to možné o daních, a také ...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Například o podstatných náležitostech demokratického právního státu. Já myslím že by toto mělo být ještě šířeji ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Například?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
... nikoliv, neměly by to být změny ústavy. Zejména ty klíčové principy, které právě tvoří potom ve svém souhrnu demokratický právní stát. To je natolik silná hodnota, že jí není možné odstranit referendem. Stejně tak by se neměl omezit rozsah ochrany lidských práv lidovým hlasováním nebo například není možné zasáhnout do běžícího trestního řízení. Dát například hlasovat v referendu o tom, jestli někdo je vinen nebo nevinen a nahradit tak rozhodování v trestním řízení soudem.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale také to nemá, také to nemá být možné v referendu rozhodovat o nějakém přistoupení nebo nepřistoupení k mezinárodní smlouvě.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
To nikoliv. Takováto výjimka v návrhu zákona není. Tam je řečeno, že ta otázka nesmí být v rozporu s mezinárodněprávními závazky České republiky, to znamená, nesmí výsledek referenda vést k tomu, že Česká republika poruší závazky, které přijala, ale umím si, umím si představit například otázku, která povede k rozhodnutí, zda Česká republika má či nemá přistoupit k nějaké smlouvě, ratifikovat ji a převzít na sebe závazky z takové smlouvy.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
To tedy ano, a třeba eventuální, hypotetické hlasování o vstoupení z Evropské unie? To by šlo provést tímto návrhem všeobecného referenda nebo by to muselo být referendum, na něž by se musel přijmout speciál, pro něž by se muset přijmout speciální zákon?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
To je, to je pravděpodobně sporný, sporný moment. Já si myslím, že v zásadě by takové referendum možné, možné bylo. Ono nesmí, nesmí znít v tom smyslu nebo není možné referendum, které by nás nutilo porušovat závazky vyplývající z našeho členství v Evropské unii, ale referendum, které by požadovalo po vládě, aby zahájila kroky vedoucí k vystoupení z Evropské unie, já si teoreticky umím představit. Ale doufám, že se ničeho takového nedožiju.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Další dotaz do Igora: "Proč u referenda je vždy podmínka účasti v procentech, aby bylo platné? Při ostatních volbách, například do Poslanecké sněmovny, Senátu a podobně, žádné takové podmínky nejsou. Není toto chybné a nedemokratické?"

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Jednak bych řekl, že my takovouto podmínku v návrhu nemáme, protože my nepodmiňujeme platnost referenda účastí, ale my podmiňujeme přijetí otázky nebo naopak její zamítnutí tím, že pro nebo proti hlasuje alespoň 25 procent všech, kteří jsou oprávněni v referendu hlasovat, zjednodušeně všech, všech voličů. A to je samozřejmě odlišný princip, protože to, co jsme teď viděli například na Slovensku, pokud máte stanovenou v tomto konkrétním případě padesátiprocentní podmínku účasti, tak je možné to referendum zmařit tím, že ti, kteří nesouhlasí s tou otázkou, tak prostě nepřijdou. A pokud někdo zvolí takovouto strategii, tak v našich podmínkách je téměř nemožné dosáhnout padesátiprocentní účasti. Ta není dokonce ani ve všech typech, kde, kde takováto možnost vlastně blokovat výsledek rozhodnutí, není, a proto my jsme stanovili tu podmínku jinak, tak jak jsem to popisoval, tím hlasováním určitého počtu lidí pro, ale nějaký limit tam je potřebný podle mého názoru, a to z toho důvodu, že pokud se rozhoduje o naprosto zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky České republiky, tak by, když to dovedu ad absurdum, nemělo stačit, že pro to bude hlasovat 5 z 8 lidí, kteří dorazí k referendu, protože ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pane ministře ...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
... protože právě referendum nemá nahradit zastupitelskou demokracii a pro zásadní otázky se vždy bude považovat určitý kvalifikovaný počet lidí, kteří se buď účastní referenda, anebo tak, jak jsme zvolili my, kteří budou pro danou otázku hlasovat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ano, ale jestli ta podmínka vámi formulovaná není ještě zrádnější. O co mi jde. Tak samozřejmě rozhodnutí bude přijato, pokud nadpoloviční většina hlasujících bude pro, nebo proti, ale současně je tam ještě podmínka, že to musí být minimálně 25 procent všech oprávněných voličů. Je to tak?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Ano, samozřejmě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, ale teď si představme, že oprávněných voličů v této zemi je necelých 8,5 milionu, takže 25 procent, čtvrtina všech oprávněných voličů, to je 2, zřejmě něco přes 2 miliony lidí. A to je trochu sci-fi, ne, že tolik lidí k referendu přijde se vyslovit pro nějakou věc?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Proč by to bylo sci-fi? Všech zatím, zatím v podstatě všech voleb, aspoň v řádných termínech, tak se účastnilo větší množství lidí. Ve sněmovních volbách chodí někde kolem 55, 60 procent lidí, podobná účast byla ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A to je 5 milionů. 5 milionů voličů bylo u posledních sněmovních voleb v roce 2013.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Ano, a pokud přijde tolik lidí ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A vy věříte tomu, že k nějakému referendu, která se vesměs vykazují nižší účastí, že k nějakému referendu přijde víc voličů než ke sněmovním volbám?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já nevím, já nevím, kde jste došel k tomu závěru, že nutně se referenda musí účastnit méně lidí. Například toho jediného, které bylo zmíněno, které se týkalo vstupu České republiky do Evropské unie, tak se účastnilo ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
4,5 milionu lidí. Ano, a to bylo referendum podpořené masivní kampaní, masivní agitací státu, vlády a přišlo 4,5 milionu voličů, což jsme někde na hranici toho, kdy by referendum, pokud by mělo o něčem rozhodnout, kdyby bylo platné.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
To nejsme na hranici. To nejsme na hranici, protože v tom referendum, které se konalo o vstupu do Evropské unie, tak pokud tam přes 80 procent těch, kteří se zúčastnili, hlasovali pro, tak naprosto bez problémů s velkou rezervou by tu podmínku, kterou my navrhujeme v ústavním zákonu o celostátním referendu, splnili, s velmi bohatou rezervou, bylo by to zhruba dvakrát tolik, než kolik se vyžaduje.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale referendum o vstupu do Evropské unie je zcela mimořádné. Říkal jsem, bylo podpořené masivní kampaní státu, Evropské unie, vlády a tak dál, žádné jiné referendum takto podpořené asi nebude.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já, já nevím, jestli toto jste schopen říct dopředu. Samozřejmě, pokud někdo bude chtít uspořádat referendum o otázce, která skoro nikoho nezajímá, tak jednak se mu velmi špatně bude shánět potřebný počet podpisů a logicky pak by, kdyby se mu to náhodou podařilo, tak bude asi malý zájem o účast v takovém referendu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak zkušenost ze Slovenska, srovnatelná země, referenda se tam pořádají a jediné, které bylo platné, s ohledem na účast voličů, bylo právě to referendum o vstupu do Evropské unie, žádné jiné.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, tak, pak, pokud by to tak bylo, tak by to znamenalo, že zřejmě lidé zas tak velký zájem o přímou demokracii nemají, ale my jsme z tohoto hlediska nastavili tu podmínku mnohem vstřícněji, protože těch 25 procent pro je mnohem snadněji dosažitelné než padesátiprocentní účast, protože při té padesátiprocentní účasti, kdyby teoreticky byla, tak stačí, aby polovina plus jeden zúčastněný navíc hlasovali pro otázku a ta otázka je schválena, ale není možné, aby ta druhá téměř polovina, která má opačný názor, vlastně sabotovala to referendum tím, že prostě nepřijde a zařídí tak jeho, jeho neplatnost. Jinými slovy, ta nízká účast na Slovensku u referenda je dána právě tou podmínkou účasti, protože ti, kteří jsou proti, tak byť se chtějí k té věci vyjádřit, tak se k ní vyjádří tak, že prostě nepřijdou. Tak jak to my navrhujeme, tak by museli přijít, pokud chtějí ovlivnit rozhodnutí, protože jinak by jim hrozilo, že byť bude nízká účast, tak třeba přijde těch 25 procent, kteří jsou pro nebo proti té otázce, čili takto nastavený způsob bude motivovat lidi, aby k referendu spíše šli, pokud chtějí ovlivnit rozhodnutí, tak jak je to nastaveno na Slovensku, tak ti, kteří jsou proti, tak jsou motivováni naopak k referendu nechodit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale pak máme naprostou většinu voličů, kteří jsou lhostejní a nikdy nepřijdou, svědčí o tom senátní a jiné volby, tak se ptám, jestli ten návrh, jak jste ho vy připravil, jestli to není tak, aby si vláda odškrtla splněno, ale vlastně aby referendum do té výkonné moci nikdy nepromluvilo.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
To, to já si nemyslím, byť samozřejmě, protože, jak jsem říkal, není naším cílem nahradit zastupitelskou demokracii přímou demokracií. Chceme prostě dát lidem v těch zásadních věcech možnost vynutit si konání referenda tak, aby mohli rozhodnout přímo místo svých zastupitelských orgánů, místo vlády a parlamentu, ale nechceme to doopravdy nahrazovat to každodenní, každodenní rozhodování, nicméně samozřejmě o těch parametrech ještě bude nepochybně debata, jak o okruhu těch otázek, o kterých je konání referenda vyloučeno, tak samozřejmě i po počtu podpisů a ty názory jsou doopravdy velmi pestré, protože například v meziresortním připomínkovém řízení my jsme dostali na jednu stranu připomínku, že počet se má snížit z 250 tisíc na 100 tisíc, myslím počet podpisů pod petici, ale také jsme dostali přesně opačnou připomínku, že právě proto, aby se nenadužívalo referendum, že se to má zvýšit z 250 tisíc na 400 tisíc. A takhle je možné ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A váš názor? Co je optimální?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, my jsme se na koaliční úrovni dohodli, že navrhneme těch 250 tisíc, proto to v tom návrhu je.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Čili to je taková kompromisní dohoda, ale zajímá mě váš názor.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já v tuto chvíli předkládám tento návrh na základě koaliční dohody, tak samozřejmě ten návrh budu držet.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Na webu tento dotaz: "Proč by měl být Ústavní soud zatížen tím, že bude schvalovat otázky pro referenda? Není to předelegování kompetencí na Ústavní soud? Za jak dlouho by je měl posoudit?"

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Tak já začnu od konce, my počítáme s tím, že pak v prováděcím zákonu by se stanovilo přednostní projednávání u takovéhoto návrhu k Ústavnímu soudu. A proč s tím počítáme zcela automaticky, tak že by to Ústavní soud měl posuzovat ve všech případech, je proto, že to je mnohem efektivnější, protože představte si situaci, že někdo přijde s otázkou, která je zcela zjevně protiústavní. Sežene potřebný počet podpisů, protože to bude nějaká otázka, která vyvolává poměrně silné emoce, tak se mu to podaří, proběhne referendum, vynaložíme prostředky někde třeba na úrovni půl miliardy korun na konání referenda a následně výsledek referenda někdo napadne u Ústavního soudu, že bylo protiústavní. My považujeme za mnohem efektivnější tu kontrolu ústavnosti, otázky pro referendum, stanovit jako předběžnou, to znamená, pokud někdo sesbírá ty podpisy, předloží návrh vládě, tak vláda návrh odešle, po zkontrolování počtu podpisů a dalších náležitostí, Ústavnímu soudu, který posoudí ústavnost nebo legálnost, chcete-li, šířeji té otázky a pouze, pokud ten výsledek bude kladný, tak se bude konat referendum, protože ten přezkum by byl možný tak jako tak. Jenom je otázka, jestli bude před a nebo po případném konání referenda. Myslím si, že to je mnohem efektivnější z pohledu státu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Čili ty otázky bude posuzovat, schvalovat, zkoumat Ústavní soud, ale ...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Ale Ústavní soud se nemůže rozhodnout, že se mu otázka prostě líbí, nebo nelíbí, jako posuzovat ji politicky. On ji bude muset posuzovat, zda je v souladu s ústavním pořádkem, případně s prováděcím zákonem k referendu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
To je jasná věc, ale chci se k tomu zeptat na jinou věc. Návrh na konání referenda bude muset obsahovat konkrétní otázku, o níž se má v referendu rozhodnout.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Poměrně přirozeně.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, a ten návrh podává buď jeden občan, nebo skupina občanů, to znamená, že přímo ti navrhovatelé referenda budou formulovat tu otázku a nikdo jiný do ní už potom formulačně nezasáhne, jenom ji Ústavní soud posoudí.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, přirozeně, jak by do ní mohl někdo formulačně zasáhnout? Když organizujete jakoukoliv jinou petici, tak je nějaký petiční výbor, který spíše ten text, podepíše se pod to, aby vlastně byl jakýmsi garantem průběhu té petiční akce, a také každý, kdo se k tomu připojuje, buď ten text podepíše, jak je nebo nikoliv. Vždy musí být na začátku někdo, kdo iniciuje konání referenda, ten vytvoří ten petiční výbor a nebo může to být podle návrhů i jedna jediná osoba a ten zahájí tedy tu petiční akci a organizuje sběr podpisů a vy, pokud se chcete připojit, tak se připojíte, pokud nechcete, tak se nepřipojíte a Ústavní soud nebude zasahovat do znění otázky. On pouze posoudí, jestli ta otázka je, či není v souladu s ústavním pořádkem.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A známá zásada, otázka bude muset být formulovaná tak, aby se na ni odpovídalo jednoznačně ano, jednoznačně ne.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Jednoznačně, srozumitelné, musí být možné odpovědět ano, ne.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak, Radek: "Změní se hranice platnosti referenda i pro obecné referendum nebo pro obecní," tak přečtěme to doslova. "Změní se hranice platnosti referenda i pro obecní referendum? Tam byla zvýšena z 25 na 50 procent, o čemž hlasovali všichni poslanci i senátoři, takže celostátní bude probíhat zřídka, 25 procent a obecní má větší smysl, ovlivní lidi konkrétněji, stále 50 procent?" Klade dotaz Radek.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já si nejsem vědom, že by se zvýšila podmínka účasti v místním nebo v obecním referendu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
35 procent je to, tuším, momentálně.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Je tam 35 procent a naopak se to v minulosti snižovalo. Nicméně se vede debata o tom, zdali by se to nemělo snížit ještě více z těch 35 na nějaké nižší, nižší číslo, ale samozřejmě obecní referendum, já jsem rád, že jej máme, máme i krajské referendum, ale je to samozřejmě něco úplně jiného než celostátní referendum.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, a je to tedy v pořádku, že v tom obecním je to 35 procent a v tom celostátním by to bylo 25 procent nebo by to mělo být stejně?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já osobně, já osobně si umím představit snížení té hranice, ale nejsem si jist, zda by to v tuto chvíli mělo podporu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Občanské sdružení Podněty se vás ptá: "Jak asi budou vypadat referenda a volby, až se poslanci odváží legalizovat jejich elektronickou podobu? Výmluvy na možnost falšování jsou liché, když bezchybně funguje i elektronické bankovnictví. Co na nich politikům vadí v éře dostupného a rychlého internetu?"

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, já si myslím, že s elektronickým hlasováním, a nejde ani tak o referendum, ono se o tom mluví i v souvislosti s volbami, například do Poslanecké sněmovny nebo jakýchkoliv jiných, tak je hlavní problém se zachováním tajnosti hlasování podle mého názoru a my jsme zažili v řadě případů, je to zpravidla u komunálních voleb, kdy se obchoduje s hlasy, kdy někdo například někde za rohem vykupuje od lidí, kteří šli volit, volební lístky konkurence nebo je dopředu instruuje, dopředu jim vyplňuje volební lístky, jak mají hlasovat, někdy se za to platí i nějaká ta stokoruna, pak tady probíhají soudní spory o zneplatnění, zneplatnění voleb. V momentě, kdy zavedeme elektronické hlasování, tak musíme těm lidem zaslat nějaký kód, nějaké přihlašovací údaje a v tu chvíli vy už nemáte jakoukoliv kontrolu nad tím, jestli někdo nezorganizuje výkup, výkup těchto hlasovacích údajů v jakémkoliv typu voleb a nebo například někdo, kdo například má jednoho z rodičů despotického, kdo kontroluje celou rodinu, náhodou nebude doma kontrolovat, jak všichni členové rodiny hlasují. A volby, já to považuju za mimořádnou, vlastně slavnostní záležitost. Já myslím, že je v pořádku v tak zásadní věci si vyšetřit těch pár desítek minut na to, abych došel do volební místnosti, tam tajným způsobem, za plentou vyplnil a vložil lístek do obálky a vhodil ho do urny. Já si myslím ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale úplně to tak nefunguje. Ta účast je přece jenom nízká a argumentuje se, že je to tak právě proto, že se lidem nechce chodit a že kdyby bylo elektronické hlasování, že možná by účast byla vyšší.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Možná ano, možná, možná ne, nicméně my v té debatě poukazujeme na tento problém, který je spojen s tajností a vlastně i se svobodnou, se svobodnou volbou a s případnými manipulacemi, které tady v tomto případě hrozí. Bylo by to vlastně velmi, velmi jednoduché. A pokud říkáte, že lidé nechodí, tak samozřejmě nemůže dobře fungovat žádný stát, žádná společnost, kde se lidé nezajímají a nesnaží se ovlivnit veřejný prostor, politické dění, pokud ti lidé rezignují tyto aktivity, tak samozřejmě to má dopady i do jejich životů a je škoda, že nevyužívají možnosti ovlivňovat rozhodování na všech úrovních.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Jenom k tomu, říkáte ...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
A nejde, a nejde jenom o účast ve volbách samozřejmě, jde i o každodenní sledování toho, co se ve společnosti děje.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale ještě říkáte, problémy s tajností a tak, ale proč to funguje třeba v Estonsku to elektronické hlasování?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Otázka, do jaké míry to funguje. Vím, že se o tom mluví, ale dokonce i země, které dlouhodobě byly technologicky před námi, tak nezaváděly elektronické hlasování a stále zůstávají u toho, u toho tradičního. Já si umím představit elektronické hlasování ve volební místnosti za plentou, kdy místo vyplňování hlasovacích lístků by, kdo by chtěl, naťukal svůj způsob volby do nějakého terminálu, protože by to asi mohlo velmi zrychlit například sčítání, sčítání hlasů, protože tam jsou zachovány všechny ty principy. Nikdo na mě nemůže vytvářet jakýkoliv nátlak, jakým způsobem hlasuju, nikdo si nemůže zkontrolovat, jak jsem hlasoval nebo dokonce hlasovat za mě, což by hrozilo například u toho elektronického hlasování.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Čili, zjednodušeně říkáte, je to svého druhu sváteční společenský akt a ať rozhoduje ten, komu stojí za to ...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já to tak osobně vnímám.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
... přijít.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Ano.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Na webu Antonín: "Vaše aktivita směrem k omezování pravomocí prezident je mi velmi podezřelá. Co za tím je? Cítím z vás, že jste doteď, že jste se doteď nevyrovnal s výsledky, protože jste ani nepostoupil do druhého kola. Kdy se začnete chovat dospěle? Pokud si věříte, můžete to zkusit znovu," Píše vám Antonín.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Víte, pokud bych akceptoval tady to tvrzení, tak už bych nikdy nemohl mít žádný samostatný kritický názor k tomu, jak je tady vykonáván úřad prezident republiky. Já myslím, že je na mně vidět, že jsem se s tím vyrovnal docela dobře, k politice patří vítězství a bohužel ještě častěji porážky a kdo se bojí porážek, tak by do politiky vůbec chodit neměl. A co se týče pravomocí prezidenta, tak to není žádná moje osobní aktivita, ale je to závazek, který je obsažen jednak v koaliční smlouvě, na základě které vznikla současná vláda, je obsažen ve vládním prohlášení a je také součástí úkolů v legislativním plánu vlády a já jako ministr pro legislativu mám tento úkol svěřen právě v legislativním plánu, a proto tento zákon předkládám. A ten se týká spíše zpřesnění pravomocí, tak jak ty zmíněné dokumenty říkají, na základě změny ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta, tak aby byla zachována parlamentní forma republiky a možná, že tazatele překvapím, dokonce po meziresortním připomínkovém řízení v té novele ústavy dokonce navrhujeme v jednom případě zvýšení pravomocí prezidenta lehké ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A sice v čem?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
A to ve způsobu jmenování předsedů a místopředsedů obou nejvyšších soudů, tedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, protože jsme chtěli sjednotit způsob jmenování a shodou okolností tak, jak se historicky ta situace vyvíjela, tak jmenování představitelů Nejvyššího soudu je v těch výlučných prezidentských pravomocích a jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu je v těch takzvaně kontrasignovaných, kde prezident nemůže jmenovat sám, ale potřebuje k tomu spolupodpis předsedy vlády. A my jsme a rovnocenné varianty považovali sjednocení buď v těch výlučných a nebo v těch kontrasignovaných pravomocích a nakonec v tom, po tom připomínkovém řízení převážně zněl ten hlas, že to sjednotíme právě v těch výlučných pravomocích, ale na jiném místě například ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale možná to bylo po výtce, že, že by to znamenalo narušení nezávislosti soudní moci, že by ta výkonná moc zasahovala do moci soudů.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě, že některé ty připomínky byly v tomto duchu. Já si to ovšem nemyslím, jak jsem říkal, ty varianty považuji za rovnocenné, nicméně vypořádali jsme se to tak, že jsme vládě nyní předložili či předkládáme právě tu variantu s lehkým posílením pravomocí prezidenta v této oblasti, ale na druhou stranu například u Bankovní rady České národní banky si myslíme, že vzhledem k zásadnosti tohoto jmenování by bylo vhodné, aby ta byla spoluúčast ještě nějakého jiného ústavního orgánu. Navrhujeme stejný model, jako je použit u soudců Ústavního soudu, tedy aby členy Bankovní rady ČNB jmenoval prezident se souhlasem Senátu. U Ústavního soudu se to poměrně dobře osvědčilo, tak si myslíme, že použít tento model i pro Českou národní banku, respektive její bankovní radu by bylo velmi vhodné.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
K tomu omezení nebo, jak vy říkáte, zpřesnění nebo jak jste to říkal, pravomocí prezidenta republiky, k tomu ještě za chvíli v dotazu dalšího diváka, ale toto bychom neměli pominout: "Protože jste nepostoupil do druhého kola ...," počkejte, tady.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Že jsem se nevyrovnal s výsledky doposud.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ne, ne, ne, ne. "Pokud si věříte, můžete to zkusit znovu." Na to se chci zeptat, na to se ptá Antonín, jestli to znovu zkusíte při příští prezidentské volbě.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že to je hodně předčasná otázka. Já vůbec nevím, co bude za 3 roky, kdy zhruba se bude konat další prezidentská volba, jakou já třeba bych mohl mít i podporu pro moji kandidaturu a nevypadá to, že by zrovna ohlašoval současný prezident svoji rezignaci a že by se měly v dohledné době konat prezidentské volby, takže na to je dost času.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, v dohledné době, dobře, ale jsou, jsou potenciální kandidáti, kteří to už ohlašují a příklad Zdeněk Škromach už ohlašuje, že chce kandidovat.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že mně to nestojí za komentář toto už.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Proč ne?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Protože jednak to považuji za předčasné a nechci komentovat jiné kandidatury.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak, Emil se ptá: "Vysvětlíte nám, prosím, smysl vašeho návrhu na omezení prezidentských pravomocí? To podstatné, tedy rychlé zformování vlády jste tam odbyl formulací: ´Musí jmenovat bezodkladně,´ což samo o sobě nic neřeší, za to, kdo bude jmenovat Bankovní rad se tam řeší.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Tak v podstatě na všechno už jsem odpověděl, kromě té bezodkladnosti jmenování. My jsme samozřejmě vedli debatu o celé řadě návrhů i v tomto případě ten návrh, který se zrodil, tak vychází z koaliční shody. Tedy je to ten společný jmenovatel, na kterém jsme se v expertní koaliční skupině byli schopni dohodnout a diskutovali jsme o různých variantách, včetně například toho, že kdyby se sněmovna usnesla na návrhu na konkrétní osobě premiéra, tak by prezident musel jmenovat, což by bylo asi to největší zjednodušení nebo odstranění rizik tohoto návrhu. Na tom například shoda nebyla, stejně tak jsme jmenovali, teda diskutovali o stanovení konkrétní lhůty, která by bla stanovená ve dnech, a teď není podstaní, jestli by to bylo 10, 15 nebo 30 dnů. A nakonec jsme dospěli k tomu, že bude lepší podržet se tamto obecně stanovené lhůty bez zbytečného odkladu, protože samozřejmě ty situace můžou být velmi odlišné. Může být ta situace, kdy je naprosto jasný většina v Poslanecké sněmovně, po volbách velmi rychle vznikne koalice, uzavře se koaliční smlouva, ty koaliční strany řeknou: "Chceme toho a toho za premiéra," a pak bez zbytečného odkladu je v zásadě hned, protože ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale současně bez zbytečného odkladu, pod to se může schovat úplně všechno.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, nemůže, nemůže.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Protože jakákoliv procedura, byť sebedelší se může vydávat za proceduru, která je konaná bez zbytečného odkladu.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Je to, je to lhůta, která se i v řadě jiných situací v právním řádu používá. Mimo jiné tak to judikuje i Ústavní soud, že v zásadě mimo jiné i v tomto případě by měl prezident republiky jednat bezodkladně, stejně jako i jiné ústavní instituce tam, kde je jim svěřena nějaká pravomoc a nemají stanovenu jinou lhůtu, ale mimochodem i tady jsme nakonec dospěli po meziresortním připomínkovém řízení k tomu, že tu lhůtu nebudeme stanovovat konkrétně pro jmenování předsedy vlády, respektive vlády, ale že jí doplníme jako obecný princip do ústavy právě pro všechny případy, kdy ústavním institucím není stanovená jiná lhůta, a jak jsem říkal, vycházíme tady právě i z ustálené judikatury Ústavního soudu, který kdykoliv se k této věci vyjadřoval, tak už nyní konstatuje, že každý ústavní činitel by měl jednat ve lhůtě bez zbytečného odkladu a ta je samozřejmě vždy v každém konkrétním případě posouditelná.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pane ministře, to je víceméně konstatování všeobecné pravdy. Na tom se asi všichni shodnou, že by to mělo být bez zbytečného odkladu.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Víte, já si myslím, že ten princip je důležitý, protože jsme slyšeli určité úvahy, že pokud někdo vykonává nějakou pravomoc, tak že to je čistě právo, ale to není pravda. Ta pravomoc není jenom právo, to je i povinnost tu pravomoc vykonávat a takovýto obecný princip může, může do budoucna přispět k předcházení konfliktních situací a samozřejmě ty nástroje musí být i jiné. Každá konkrétní instituce se musí mít možnost bránit před neoprávněným zásahem, včetně nekonání jiné ústavní instituce.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ano. Konkrétně Bohuslav Sobotka byl jmenovaný 83 dní od voleb předsedou vlády. To bylo, nebo nebylo bez zbytečného odkladu?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Myslím si, že to nebylo bez zbytečného odkladu, protože v momentě, kdy vznikla koaliční smlouva, kdy byla uzavřena koaliční smlouva ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Čili bylo to zbytečně odkládáno, jinak řečeno.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že byla zbytečná prodleva mezi uzavření koaliční smlouvy a jmenováním premiéra. Stejně tak byla zbytečně dlouhá lhůta mezi jmenováním premiéra a jmenováním členů vlády, kdy ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak a to je druhý moment, u kterého se zastavme. Proč ten váš návrh na omezení nebo zpřesnění pravomocí prezidenta republiky, proč neobsahuje ani takovouto formulaci pro jmenování vlády prezidentem republiky? To se týká ...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Ale já jsem právě vysvětlil, že jmenuje, protože my jsme se rozhodli místo lhůty pro jmenování premiéra upravit obecně v ústavě lhůtu bez zbytečného odkladu pro konání všech ústavních institucí, jak jsem říkal, s výjimkou těch případů, kdy je stanovená lhůta jiná.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, a jsou důvodem vaší snahy omezit, zpřesnit pravomoci prezidenta republiky, konkrétní zkušenosti se současným prezidentem Milošem Zemanem?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já bych řekl, že tím důvodem jsou dlouhodobější zkušenosti. Protože ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dlouhodobější zkušenosti s prezidentem Milošem Zemanem?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
S prezidenty nebo obecně ze spolupůsobení prezidentů, vlád, parlamentních komor v našem ústavním systému, protože všichni tři demokraticky zvolení prezidenti, myslím, ti poslední tři, tak měli tendenci jít přinejmenším na hranu toho, co jim ústava umožňovala a ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Proč to dělali? Proč to dělali?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že to je přirozené, že pokud člověk vykonává nějakou funkci, vždycky chce ovlivnit v co největší míře to, co se v zemi děje, podle svých, svých představ, ale, ale je ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Jako prezident republiky, protože jste na něj kandidoval, taky byste šel přirozeně na hranu v tomto?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Je, je, ne, ale je velmi důležité ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ne, říkáte, že je to přirozené, tak ...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Je velmi důležité nastavit v ústavě ta pravidla tak, aby se prostor pro konflikt mezi ústavními institucemi nebo mezi jednotlivými složkami moci maximálně omezil. Já jsem v kampani před prezidentskou volbou říkal, že prezident by měl být v tomto zdrženlivý a neměl by se pokoušet jít za hranu. Já samozřejmě nevím, do jaké míry by se to třeba i mně osobně ve všech případech podařilo, kdybych v té prezidentské volbě uspěl, ono se to vždy samozřejmě předem říká mnohem snadněji, než když pak člověk naráží na konkrétní situace, které musí řešit, ale proto, proto tady musím ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Jasně, nepředpokládám, že nějaký kandidát by řekl: "Půjdu v tom na hranu."

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Ale proto tady musíme mít dobře nastavená ústavní pravidla tak, aby se těm konfliktům předcházelo.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ano, na webu Václav: "Kritizoval jste u kauzy Michalákových přístup ministerstva zahraničních věcí, prý máme málo informací pro rozhodnutí, ale vzhledem k tomu, že Barnevernet nic nezveřejňuje, tak informace nikdy mít nebudeme. Znamená to podle vás, že je lepší nedělat nic?"

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Tak zaprvé nikdy jsem nekritizoval ministerstvo zahraničních věcí. Za druhé, neznamená to, že nemáme dělat nic, i když máme málo informací, a také, já jsem například v Senátu, který k tomu přijal i usnesení, říkal, že máme poskytnout veškerou možnou diplomatickou a právní podporu rodině Michalákových, protože jsou to občané České republiky, ale to ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Už se jí dostalo rodině Michalákových?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Nepochybně se jí dostává. Já myslí, že diplomatická aktivita je velmi rozsáhlá v této věci a celá řada členů, členů vlády, zástupci, zástupci obou parlamentních komor v té věci průběžně, průběžně konají, ale na druhou stranu to, co je problematické, je, že samozřejmě i, je to hlavně v zájmu ochrany těch dětí, tak úřady nemohou poskytovat konkrétní informace z konkrétní kauzy. Jediný vlastně, kdo je může poskytovat, je paní Michaláková a samozřejmě i norská velvyslankyně se ohradila, že ona poskytuje jenom tu jednu části informací, které jsou pro ni příznivější a že norská strana, ale vlastně ani česká strana nemůže poskytovat ty informace o případu, které má. Tedy v tom mediálním světě žije jakýsi neúplný obraz té kauzy, a to neznamená, že nemohou norské úřady, které mají na starost, na starosti ochranu práv dětí někdy postupovat způsobem, který mi nemusíme považovat za šťastný, ale stejně tak ani naše české orgány v řadě případů nepostupují takovýmto způsobem a v obou dvou případech se musíme snažit, aby se tak dělo, protože zájem dětí je samozřejmě zásadní v každém takovém případě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Máte pochybnost o tom, jak rodina Michalákových svůj případ prezentuje?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Zcela přirozeně paní Michaláková prezentuje tu část informací z případu, která je pro ni příznivá a ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Čili vy víte nebo jste přesvědčený, že je i jiná část, která příznivá není pro ni?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
... a paní Michalákové to nelze vyčítat, protože by každý na jejím místě postupoval nepochybně, nepochybně stejně. Ale samozřejmě, že pro jakékoliv úřady, které by v této věci měly být aktivní a mají k tomu i nějaké jiné informace, je ta situace velmi, velmi nepříjemná, protože se vlastně plnohodnotně té veřejné debaty ani nemohou účastnit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Vy máte ještě jiné informace? Měl jste k nim přístup?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Pokud bych jakékoliv informace měl, tak bych o nich nemohl mluvit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ano, a máte je nebo měl jste je, ty jiné informace nebo měl jste k nim přístup?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Jsou různé informace, které dokonce vyšly i ve sdělovacích prostředcích, protože někdo nějakým způsobem získal dokumenty ze spisu. Já nevím, jakým způsobem, takže jsou i jiné informace, ale já se nebudu vyjadřovat k tomu, kolik česká strana má informací a jaké, protože i já jsem vlastně v té nekomfortní situaci, že bych o nich nemohl mluvit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Co si myslíte o všech těch aktivitách českých nejvyšších politiků, veřejně známých lidí ve prospěch rodiny Michalákových? Jak vám to připadá, jestliže mluvíte tak, jak mluvíte, že pravděpodobně existuje i jiná část, který není tak příznivá pro rodinu Michalákových.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Ale to, to neznamená, že Česká republika skutečně nemá poskytnout maximální diplomatickou a právní ochranu rodině Michalákových, ale celé rodině, nejenom matce, ale sledovat i zájmy obou dvou jejích, jejích synů, protože nejsou práva pouze jednoho člena rodiny, ale všech členů rodiny a mimochodem i já jsem jednal s předsedou norského parlamentu a debatovali jsme i o této věci, stejně, stejně tak premiér, ministr zahraničí, ministryně práce a sociálních věcí, předsedové obou dvou komor, čili ta diplomatická aktivity je doopravdy poměrně rozsáhlá.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A vy jste ministrem pro lidská práva, tak se vás ptám, co je v zájmu těch dvou chlapců, těch dětí? Aby zůstali v rodině pěstounů, jestliže tam už několik let vyrůstají a nebo aby se vrátily k české matce, která s nimiž několik let nežije?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já jsem ministr pro lidská práva, právy dětí se u mě v úřadu také zabýváme, dokonce Rada vlády pro lidská práva to má jako jedno z témat, nicméně v této kauze příslušné kompetence mají dvě ministerstva, a to je ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo práce a sociálních věcí, proto také je největší aktivita ze strany těchto úřadů, zejména ministerstva zahraničí.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale, pane ministře, odpovězte mi jako ministr pro lidská práva , co je v zájmu těchto dvou chlapců?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, a v zájmu těchto dvou chlapců, no, to je právě těžko říct, pokud nemáme přesné informace ze spisu. Samozřejmě pokud, pokud je jejich biologická rodina schopna jim zajistit příznivé podmínky pro jejich rozvoj, tak je v nejlepším zájmu obou dvou chlapců, aby byli se svou biologickou rodinou. Pokud tam došlo k něčemu, co by například i v našich podmínkách mohlo být důvodem k odebrání dětí z rodiny, a to by měla být vale vždy až ta naprosto krajní, krajní situace, tak pak může být v zájmu těch dětí i něco jiného a já bych tady zdůraznil, že přinejmenším starší z obou dvou synů, který, kterému je téměř 10 let, tak už je ve věku, kdy bývá zvykem se také ptát dětí, co si přejí. Protože i to je velmi důležité. A opět je otázka, co si vlastně oba dva synové paní Michalákové přejí. To je velmi důležité, nemělo by se zapomínat i na to, že i děti mají možnost v rozsahu svého rozumového vývoje vyjadřovat se ke svému osudu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Máme tu dotaz od Vladimíra: "Proč jste šmahem, páni politici, odmítli přímou volbu jako takovou. Bojíte se destabilizace systém, kdybyste byli odvolatelní? Bojíte se i vy, jak jste hlasoval?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Tak ta otázka nedává příliš smysl, protože nevím, kde jsme odmítli šmahem přímou volbu, protože prezident republiky je volen přímou volbou, poslanci jsou voleni přímou volbou, senátoři jsou voleni přímou volbou, členové v krajských zastupitelstev jsou voleni přímou volbou a členové obecních zastupitelstev jsou také voleni přímou volbou.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Co by mohlo být předmětem diskuse, přímá volba starosty. Na Slovensku je, ve Francii, tuším, také, tady ne.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Tak v podstatě jediné, co se u nás nevolí přímo, tak je, a teď to berte s nadsázkou, exekutiva, to znamená, nevolí se přímo vláda, ta je odvozena od sněmovny, nevolí se přímo hejtman a rada na kraji, ta je, ti jsou odvozeni od krajského zastupitelstva a podobně je to na úrovni obcí a měst. Je samozřejmě možné vést debatu o přímé volbě starostů nebo třeba i u hejtmanů. Problém je v tom, že to nelze udělat tak, že se jenom změní tento jeden parametr. Pak bychom museli například v případě obcí zcela přepsat celý zákon o obcích, takzvané obecní řízení, protože je potřeba úplně, ale, ale ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ty by s sebou neslo, otázka zní, jestli by to za to stálo a jestli byste to chtěli? Vy, vaše vláda, vaše koalice.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já si to, já si to umím představit spíše asi u menších, u menších obcí. Ta debata se také vedla, někdo navrhoval, že tam, kde se nevolí rada, tak že by mohl být přímo volen starosta, ale i tam by to vyvolávalo velké problémy a na Slovensku je to také někdy vyvolává. Protože představte si, že kdyby se ten systém nezměnil proti tomu dnešku, to znamená, v zásadě o všem by rozhodovalo zastupitelstvo, respektive rada, tam, kde se rada volí, a by byl by zvolen starosta, který by měl obrovskou podporu, byla by to populární osobnost, lidé by mu důvěřovali, ale úplně jinak politicky by zvolili zastupitelstvo. Ten starosta by za celé volební období neudělal vůbec nic, protože by pro žádný svůj krok neměl podporu zastupitelstva. V tomto systému, kdy starosta je volen nepřímo, tedy zvolí se zastupitelstvo, které volí starostu, tak musí vzniknout většina, s jejíž podporou je ten starosta zvolen, a on může mnohem efektivněji v té obci fungovat, než kdyby se ten systém takto změnil. To znamená ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Čili vy pro přímou volbu starostů nejste.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já bych to takto neformuloval, ale museli bychom pak doopravdy naprosto zásadně změnit celé obecní zřízení, musel, a teď to zase berte s nadsázkou, museli bychom zavést něco, jako prezidentský systém na úrovni obcí. To znamená velmi výrazně posílit ..

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale to se točíme dokola, otázka zní, jestli byste, pro to byli, nebo ne.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
V tuto chvíli pouze pro změnu způsobu volby starosty nikoliv, bez mnohem hlubších dalších změn, protože by to ten systém spíše paralyzovalo, než že by to obcím pomohlo.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Otakar: "Co říkáte tomu, že si soudci rozhodují o zvýšení platů? Neměli by si taky o svých platech rozhodovat učitelé, policie, hasiči, důchodci, neměli bychom soudcům říct: ´Děkujeme, odejděte, my vás neuživíme.´"

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
To je samozřejmě velmi, velmi složité. Takhle to může vypadat na první pohled logicky, primárně si nerozhodují o svých platech soudci, o platech soudců rozhoduje zákonodárce, protože platy jsou stanoveny zákonem a samozřejmě zákonodárce, tak jak judikuje Ústavní soud, musí přitom zachovávat určité principy ve vztahu, ve vztahu k soudcům. A celá ta kauza tady vznikla díky tomu, že minulé vlády dlouhodobě nerespektovaly opakované nálezy Ústavního soudu. Schvalovaly příslušný platový zákon v rozporu s těmito nálezy a Ústavní soud opakovaně tu příslušnou pasáž zákona rušil. Naše vláda byla první po mnoha letech, která respektovala nález Ústavního soudu a s účinností teď od 1. ledna jsme nastavili platový zákon tak, aby byl plně v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu. Bohužel na nás teďko dopadlo to řešení těch minulých, minulých let, ale problém je v tom, že pokud se nerespektuje zákon a ústava, tak nakonec nikdo jiný tady není, kdo může s konečnou platností rozhodnout, ať už o platech soudců, anebo učitelů nebo lékařů, pokud by byli odměňováni v rozporu se zákone. Byla by porušována jejich práva, proto logicky i tomto případě museli rozhodnout soudci.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Další dotaz: "Proč vzniklo ministerstvo pro lidská práva?" Vaše ministerstvo. "Cožpak pro dodržení právního řádu, lidských práv snad v Česku nemáme dost jiných institucí, jako například ministerstvo spravedlnosti nebo ministerstvo vnitra, a tak dále?"

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
To je vždycky otázka úvahy, jaké resorty případně mají vzniknout. Já bych tedy upozornil, že ministerstvo pro lidská práva nemáme, protože můj úřad, respektive část úřadu, která se zabývá lidskými právy, ale také legislativou, protože já jsem zodpovědný za lidská práva a legislativu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, ale i předseda Legislativní rady vlády, ne vždy byl ministrem.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Ne vždy, ale tedy můj v uvozovkách úřad je součástí úřadu vlády. Nevzniklo samostatné ministerstvo ani pro legislativu, ani pro lidská práva. Ta agenda je velmi rozsáhlá, protože mi neřešíme jenom obecně lidská práva, ale například také otázku národnostních menšin včetně romské menšiny, sociální začleňování, které s tím souvisí, což je ovšem nástroj ochrany celé společnosti, menšiny i většiny, a řešíme také práva zdravotně postižených, máme na starosti podporu neziskového sektoru a jsou to vesměs průřezové agendy, které samozřejmě vyžadují, abychom komunikovali s celou řadou dalších resortů, a to platí i o legislativě a z hlediska mých zkušeností, mimochodem, my jsme dneska od rána měli legislativní radu a já jsem přímo z legislativní rady jel sem k vám do studia, tak pokud by předsedou legislativní rady vlády byl někdo, kdo má na starosti jiný resort, tak tu práci nemůže vůbec stíhat. Musel by to nechat tak jak se v minulosti právě dělo, v podstatě pouze na svém náměstkovi.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak a abychom stihli ještě jeden dotaz, dotaz od Jana: "Je vám bližší program sociální demokracie nebo TOP 09? Občas nevím, kam vlastně patříte? Nebo je pro vás nejdůležitější vlastní prospěch?"

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Tak, pro mě ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A prosím stručně, máme minutu, jo?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Pro mě je samozřejmě důležitější program sociální demokracie a proto jsem také vstoupil a stále jsem členem sociální demokracie. Toto jsou takové hloupé narážky, které proti mně používá stále jedna a táž skupina lidí.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A sice?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, jsou to, jsou to lidé, když to tak řeknu kolem podporovatelů prezidenta, prezidenta Zemana, kteří se občas nemohou smířit s mojí kritikou na jeho adresu, a proto se mně u levicové části elektorátu snaží shazovat, takovýmto poněkud hloupým způsobem, jako že patřím k jiné straně. Ale myslím si, že každý, kdo mě dlouhodobě sleduje, tak ví, jaké hodnoty zastávám.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak tolik dnešní Hyde Park, jehož hostem byl ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Pane ministře, já vám děkuji a přeji vám hezký večer.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Děkuju za pozvání. Na shledanou.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Hezký večer, vážení diváci, i vám. Mějte se dobře.

Záznam pořadu:
http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/12.2.2015/