Hospodářské noviny: ANO podpoří „svou“ eurokomisařku. Velké firmy by měly mít ve vedení alespoň třetinu žen

Podniky mají podle připravované směrnice podporovat větší diverzitu v dozorčích radách. Pokud budou mít na místo dva shodně kvalifikované kandidáty, mají vybrat toho, jehož pohlaví je v radě zastoupeno méně. To jsou ale v Česku i některých jiných evropských státech výhradně ženy. Do několika let by tak mělo zastoupení žen dosahovat 40 procent. 

V české pozici vůči kvótám hraje klíčovou roli hnutí ANO Andreje Babiše. To před rokem směrnici po boku lidovců nepodpořilo. Přesto, že ji v Bruselu předkládá a projednává Věra Jourová, eurokomisařka a místopředsedkyně ANO. „Náš názor původně byl, že bychom neměli nic takového soukromým subjektům diktovat,“ uvedl poslanec ANO Jan Volný. Teď se k ní ale předseda hnutí Babiš a zbytek strany staví podle informací HN jinak. „Mně pan Babiš řekl, že pro něj už ta směrnice není problém,“ sdělila HN nedávno Jourová. Informaci potvrdil také Jiří Dienstbier. „Slyšela jsem to u nás také,“ řekla včera Lucie Kubovičová, mluvčí ANO. 

Dienstbier, který českou pozici připravuje, připomněl, že se ale také za ten rok směrnice významně pozměnila. Příští týden má vládě předložit „obroušený“ návrh, který je daleko flexibilnější a 40 procent je pro něj spíše „ideální meta“. Nově může firmám stačit, i když ženy budou mít alespoň 33procentní zastoupení ve výkonných i nevýkonných vedoucích pozicích. Nebo když se poměr zastoupení žen v radách v zemi zlepší o 7,5 procenta za poslední tři roky před vstoupením směrnice v platnost. 

„Celou dobu ve směrnici navíc je, že když firma prokáže, že výběrový proces proběhl tak, jak měl, a stejně se jí nepodařilo počet žen v radě navýšit, nemohu je nijak sankcionovat,“ vysvětluje Jourová. 

V Česku se bude směrnice týkat maximálně 10 firem. Dané společnosti jsou ale z pohledu vyrovnanosti pohlaví v řídících rolích relativně problémové. Podle aktuálních statistik platformy Byznys pro společnost, která se otázkou zabývá, mají české podniky, jež jsou na burze, průměrně necelých šest procent žen v dozorčích radách. „Pouze čtyři firmy ze 13 mají ve své dozorčí radě ženu a vždy jen jednu,“ připomněla šéfka platformy Pavlína Kalousová. 

Žádná žena nesedí například v dozorčí radě polostátní firmy ČEZ, do níž zpravidla vláda jmenuje své kandidáty. Té se také nová směrnice nelíbí. „Firmy by měly podporovat ženy ve vedoucích pozicích a navyšovat jejich podíl spíše průběžnými interními kroky, nikoli aplikací centrálních direktiv,“ říká mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Ženy nejsou také v dozorčí radě O2. Pro zajímavost, v trojčlenné dozorčí radě skupiny Agrofert Andreje Babiše, na niž by se směrnice ale nevztahovala, sedí jedna žena. 

Zástupci firem vítají, že kvóty jsou více flexibilní, než jak byly představované loni, a mají začít platit až o dva roky později. SpoLucie lečnostem se ale nelíbí administrativní zátěž spojená s opatřením. Třeba to, že by měly dávat statistiky o zastoupení žen a mužů Českému statistickému úřadu. 

Mnoho evropských států už v otázce genderové diverzity postupuje po svém a na evropskou směrnici nečekají. Změna české pozice by ale měla Jourové k prosazení celoevropské legislativy v blízké době pomoct. Pokud by změnilo svůj názor Německo, byl by to právě hlas Česka, díky kterému by směrnice mohla projít. „Pro Německo teď ale kvóty nejsou priorita, mají plno jiných problémů, hlavně s migrací, a proto se kvóty stále odsouvají,“ řekla HN diplomatka v Bruselu. O směrnici se tak oproti očekáváním nebude hlasovat už 7. prosince, ale později. 

Německo ale není jediné, kdo se směrnicí stále nesouhlasí. Proti je Maďarsko a svou pozici znovu zvažuje Polsko, kde se k moci dostala konzervativní strana Právo a spravedlnost. To s kvótami dosud souhlasilo. Jourová jedná také s Nizozemskem a Švédskem, které samy zavedly často daleko přísnější zákony o kvótách pro ženy, ale tvrdí, že se jedná o věc, kterou si mají rozhodovat státy samy, ne unie.