Deník.cz: Přísnější bič na politiky? Až příští rok
Existují dva zákony, které by mohl napsat i laik, jak jsou logické, jednoduché ?a bezproblémové. Norma o registru smluv a o střetu zájmů. Přesto jsou to právě tyto dva předpisy, které ne a ne začít fungovat podle představ naprosté většiny společnosti. Tedy s výjimkou těch, jichž se mají týkat. Jde přitom o opatření s výrazným protikorup-?čním potenciálem, jak připomínají i organizace sdružené v Rekonstrukci státu.
Zákon o registru smluv je už skoro rok zaparkován ve sněmovně, protože koaliční lídři se nejsou schopni shodnout na tom, koho a v jakém časovém horizontu se má povinnost zveřejňování smluv týkat. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš tuto normu nyní překvapivě jmenoval mezi těmi, které by se coby zásadní měly letos pohnout, takže snad se dočkáme jako Slováci, kde registr funguje už čtyři roky se značným finančním efektem.
Zákon o střetu zájmů sice máme i u nás, platí šest let, ale v praxi je v podstatě k ničemu. „Řídí se pravidly správního řízení, a pokud víme, žádné šetření dosud neproběhlo," uvedla včera Kateřina Valachová, náměstkyně ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera.
Kontrola politiků
Jinak řečeno, poslanci, senátoři, ministři, hejtmani, primátoři, uvolnění starostové ?a zastupitelé, vedoucí státní zaměstnanci či členové dozorčích rad v podnicích se státní účastí musejí podávat majetková přiznání, ale ta ukazují jen to, kolik si přivydělali za poslední rok, aniž by bylo známo, s jakým majetkem do politiky či úřadu přišli. Pokud by nemluvili pravdu, může jim na základě správního řízení úřad obce ?s rozšířenou působností uložit pokutu až 50 tisíc korun. To se ale ještě nestalo. Kateřina Valachová ve shodě s analýzami neziskových organizací míní, že norma je bezzubá, neboť není stanovena kompetenční hlava, která by kontrolovala majetkové přiznání, eventuálně podávala podněty a vše zastřešovala.
Tou by se mohlo stát ministerstvo vnitra nebo spravedlnosti či nově vzniklý nezávislý orgán, který by mohl zároveň kontrolovat i financování politických stran. V novele zákona, kterou má Jiří Dienstbier předložit vládě v březnu, bude změna tohoto druhu nabídnuta ve variantách. Měla by se změnit i výše pokuty a hlavně dikce zákona. „Nebylo by nic snazšího než přijmout jednoduchou novelu, která by zakotvila, že vyjmenované osoby podávají majetkové oznámení ke dni nástupu do funkce a pak průběžně až do svého odchodu," míní náměstkyně.
Tato jednovětá úprava ale nikdy nebyla přijata, neboť ji poslanci přebili argumenty o nutnosti schválení komplexní zákonné normy. Teď tedy bude mít koalice se 111 poslanci šanci definitivně tuto záležitost napravit. Zatím je ale na úplném začátku. Jiří Dienstbier například přiznal, že není ani jasné, zda vznikne centrální registr těchto příjmů, aby ho měla pod kontrolou i veřejnost. „V takovém případě by se muselo vypsat výběrové řízení na informační systém, což by trvalo minimálně devět měsíců," připomněl jedno ?z úskalí Jiří Dienstbier.
Jisté je, že pokud se najde ve sněmovně a Senátu shoda, zákon začne platit až pro krajské zastupitele zvolené na podzim příštího roku. „Rok 2016 by byl pro všechny politiky a ostatní povinné osoby bod nula," potvrdila Kateřina Valachová.
Zákony na odstřel
Vládní protikorupční rada, jíž Jiří Dienstbier (ČSSD) předsedá, má ovšem širší záběr ?a větší ambice. Čeká ji projednání zákona o ochraně oznamovatelů korupce ve veřejné správě, norma o finanční kontrole ve veřejné a státní správě či již zmíněný předpis o financování politických stran. „Mohla by projít varianta, podle níž by roční limit pro sponzory jak z řad fyzických, tak právnických osob byl milion korun, i když osobně bych preferoval zákaz pro formy a u občanů bych tuto hranici ještě snížil," sdělil Jiří Dienstbier novinářům.
Moc šancí nedává ani zákonu o státním zastupitelství. Verze, kterou připravila ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), je pro ČSSD, stejně jako pro špičky soustavy státního zastupitelství nepřijatelná. „Reálnější je přijetí nekonfliktní dílčí novely, která by upravila funkční období státních zástupců a jejich kárnou odpovědnost, nebo ponechání současného stavu," naznačil možnost krachu zásadní protikorupční normy ministr.
Jistotu nemá ani novela ústavního zákona o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Ta už je řadu měsíců uložená v Senátu a padat na ni bude prach minimálně do září, kdy by do horní komory mohl dorazit prováděcí předpis z Dienstbierovy dílny. Budou-li pak oba texty schváleny, je však otázka. Jak vidno, cesta protikorupčních norem je poseta trny.
Autor: Kateřina Perknerová
