ČTK: Dienstbier řešil neklid v agentuře, prosadil romskou strategii

Dienstbierovi se v tomto roce podařilo prosadit strategii romské integrace do roku 2020 i kroky ke srovnávání šancí žen a mužů. Naopak neuspěl se svým návrhem na odškodnění protiprávně sterilizovaných či se snahou o vstřícnější přístup k uprchlíkům. Na stole zatím nejsou ani některé z plánovaných zákonů.

Agentura pro sociální začleňování je jedním z odborů úřadu vlády, který spadá pod Dienstbiera. Ministr v dubnu náhle odvolal jejího tehdejšího šéfa Martina Šimáčka. Zdůvodnil to Šimáčkovými pochybeními a provedením změn kvůli služebnímu zákonu. Většina pracovníků vstoupila do stávky, žádali pro svou instituci samostatnost a nezávislost. S požadavky neuspěli. Třetina pracovníků odešla. V květnu ministr oznámil jméno nového šéfa, jímž se stal Radek Jiránek z odboru prevence kriminality ministerstva vnitra.

Díky spolupráci s agenturou by měly do sedmi desítek měst a obcí téct na začleňování miliardy z fondů EU. Dienstbier mluví o novém "koordinovaném přístupu". Podle analýzy se situace v Česku zhoršuje a ghett přibývá. Zatímco v roce 2006 jich bylo kolem tří stovek a žilo v nich asi 80.000 lidí, loni už jich existovalo 606 a měly až 115.000 obyvatel.

Výrazné zpoždění nabrala příprava některých zákonů. Vláda měla letos v listopadu dostat třeba normu o sociálním podnikání. Podle návrhu nového legislativního plánu bude mít počátkem příštího roku na stole místo paragrafů ale jen obrysy zákona. Kabinet měl mít teď v prosinci i paragrafové znění o sociálním začleňování. Návrh tohoto zákona z legislativních záměrů teď úplně vypadl.

Kabinet v únoru schválil strategii romské integrace do roku 2020, kterou připravil Dienstbierův úřad. Materiál obsahuje opatření ve vzdělávání, bydlení, zaměstnávání či v bezpečnosti, která mají pomoci zvrátit dosavadní nepříznivý vývoj a zhoršování situace Romů a srovnat jejich podmínky s ostatními obyvateli. Dokument se chystal dlouho, resorty k němu měly totiž řadu výhrad.

Návrh odškodného 300.000 korun pro oběti protiprávních sterilizací z minulých desetiletí ministr ve vládě neprosadil. Týkat se to mělo třeba romských žen či postižených. Materiál čekal na projednání půl roku, kabinet s ním nesouhlasil.

Kritici ministrovi vyčítají ale i to, že se dlouhou dobu nevyjadřoval k uprchlické krizi. Podle nich tak nechal prostor pro xenofobní a populistická vyjádření. Hlasitěji začal Dienstbier navenek vystupovat až po prázdninách. V září mimo jiné řekl, že by Česko mělo být solidární a zemím s největším náporem běženců by mělo nabídnout pomoc i bez povinných kvót. Vláda schválila přijetí 1500 uprchlíků do konce roku 2017. Podle ministra by v tu chvíli ale republika zvládla vzít s pomocí firem až 15.000 běženců. Mluvil také o aktivnějším přístupu k řešení.

Pochvalu od ženských organizací si vysloužilo Dienstbierovo oddělení rovnosti žen a mužů či rada vlády pro rovnost žen a mužů, kterou ministr vede. Koncem listopadu Dienstbier oznámil, že Česko v příštím roce podepíše mezinárodní úmluvu o prevenci a potírání domácího násilí a násilí na ženách, takzvanou Istanbulskou úmluvu. Upraví pak i zákony. ČR patří k posledním osmi státům Rady Evropy, které se k takzvané Istanbulské úmluvě dosud nepřipojily. Ženské organizace vládu opakovaně k podpisu vyzývaly a kritizovaly ji za otálení.

Kabinet začátkem prosince změnil také postoj k evropské směrnici o spravedlivějším zastoupení žen a mužů v dozorčích radách. ČR návrh dlouhodobě odmítala.

Autorka: Kateřina Krausová