ČT 24: Vládní agentura: Klíč k zaměstnávání Romů drží mateřské školy
Mezi uplatněním na trhu práce a předškolním vzděláváním je úzká souvislost a pro lepší pozici Romů na pracovním trhu je nezbytné zajistit, aby jejich děti navštěvovaly mateřské školy. Ve vysílání ČT24 to uvedl ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
"Pokud dítě pochází z vyloučené lokality a nemá možnost opustit tento úzce vymezený prostor, je to velký problém, protože nevidí, jak vypadá svět za jeho hranicemi. Přitom pokud rodinné prostředí nedokáže dítě podpořit ve zdravém vývoji a připravit ho na vzdělávání, potřebujeme, aby to zařídila instituce," vyzdvihl Šimáček význam předškolního vzdělávání.
Agentura se odkazuje mj. na průzkum Roma Study 2011, který organizoval Rozvojový program OSN. Šetření, jež v Česku realizovala agentura Median, probíhalo mezi 750 romskými a 350 většinovými domácnostmi a podle sociologa Daniela Prokopa ukazuje, že absolvování předškolního vzdělání masivně ovlivňuje šanci na to, aby se dítě dostalo na standardní základní školu a neskončilo ve škole praktické. To přitom zásadně determinuje jeho budoucí směřování.
"Vzdělanost předurčuje uplatnitelnost na lokálním pracovním trhu. Romské děti, které vystudují praktickou školu, mají skoro poloviční šanci, že se v pozdějším životě pracovně uplatní. Naopak děti, které vychodí klasickou školu, mají šanci mnohem vyšší," dodává Prokop a odkazuje se na další čísla z průzkumu Roma Study: U lidí s maturitou se podle šetření zásadně neliší pracovní uplatnění Romů z vyloučených lokalit a reprezentantů majority z jejich nejbližšího okolí. Zatímco v případě "gádžů" pracovalo 91 procent lidí se středoškolským vzděláním, u Romů šlo v tomtéž případě o 88 procent.
"Problém je, že na středoškolské vzdělání dosahuje jen málo Romů ze sociálně vyloučených lokalit, má ho kolem 30 procent z tamní ekonomicky aktivní populace," podotýká Prokop. Klíč drží právě mateřské školy.
Bez školky zůstává 64 procent romských dětí z ghett
Z citovaného průzkumu vyplývá, že se pracovní aktivita Romů ze sociálně vyloučených lokalit zvyšuje, pokud v dětství navštěvovali mateřskou školu – pracuje šestapadesát procent z nich. U Romů z ghett, kteří do školky nikdy nechodili, jde o šestatřicet procent. "Je důležité, aby dítě mezi vrstevníky nebylo až na poslední chvíli před nástupem do základní školy, ale co nejdříve po narození," potvrzuje Šimáček.
Průzkum ale zároveň ukázal, že romské rodiny děti do školek spíše neposílají. Ve věku tří až šesti let zůstává doma 64 procent romských dětí z vyloučených lokalit, přičemž bariéra je jak na straně rodičů, tak na straně instituce. Rodina totiž nespatřuje ve školce užitek, ale jen zbytečný výdaj – tím spíš, že se vždy najde nějaký nezaměstnaný člen, který se o dítě postará.
Na straně mateřských škol potom podle Prokopa i Šimáčka dochází k jisté formě diskriminace, která je daná mj. tím, že školky svou kapacitou na početně silné ročníky nestačí. "Víme, že mateřské školy raději přijmou děti rodičů, kteří jsou zaměstnáni. Říkají, že pokud rodiče nepracují, dítě místo v mateřské škole mít nemusí," doplňuje Šimáček. "Školky přitom musí být připraveny přijímat a pracovat s dětmi, které si nesou z rodinného prostředí určité handicapy."
Příslib pro budoucnost spatřuje Agentura pro sociální začleňování v záměru ministerstva školství zavést poslední rok školky jako povinnost. Řešením by potom podle ní mohlo být také zřízení sociálních pedagogů, kteří by v mateřských školách fungovali jako most mezi institucí a rodinou, znali její problematické zázemí a uměli s dítětem lépe pracovat.
Celý článek a reportáž na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/307204-vladni-agentura-klic-k-zamestnavani-romu-drzi-materske-skoly/
Martin Šimáček (ředitel Agentury pro sociální začleňování) živě k tématu ve Studiu 6:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/embed/iFramePlayer.php?hash=a4386174a7c24ec8af8b75fb66cdb1dd3ef9f1f3&IDEC=215 411 01010/0408&index=392698&channelID=3
