ČRo-Radiožurnál: Ředitel Agentury pro sociální začleňování R. Jiránek k faktu, že v ČR přibývá chudinských domů, ulic nebo čtvrtí

Blanka ČERNÁ, redaktorka
--------------------
Chudinská místa jsou ve skoro třech stovkách měst a obcí. Žije v nich na 115 tisíc lidí, kteří jsou odkázaní na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání anebo jiné problémy. To platí i pro víc než 60letého Milana, se kterým jsme letos v zimě natáčeli v ubytovně v České Lípě.

Milan
--------------------
Víte, co mi to připomíná? To jsou jako maštale pro krávy, ještě takhle žlaby měli udělat, a tak to je ubytovna taková, no.

Blanka ČERNÁ, redaktorka
--------------------
Česká Lípa byla takový paradox. Snažila se zabránit tomu, aby vznikala ghetta a sama vlastní ubytovnu pro sociálně slabé a nepřizpůsobivé. Když jsme tam v zimě natáčeli, byla v havarijním stavu, neměla správce ani domovníka. Nejvíc vyloučených lokalit je v Ústeckém kraji - 38. Kde jich ale nejvíc přibylo za poslední rok, to je Plzeňský kraj.

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Blanko, díky. Autoři analýzy upozorňují taky na to, že za vznik ghett můžou nejčastěji majitelé domů nebo vedení obcí. Takzvané vyloučené lokality vznikají hlavně cíleným sestěhováváním lidí, kteří jsou bez práce, mají dluhy nebo slabé sociální zázemí. A hostem Ranního interview je teď ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek. Vítám vás, dobrý den.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Dobrý den.

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Ghetta přestávají být problémem měst, ale objevují se stále častěji spíš v těch odlehlejších obcích, překvapil vás ten trend?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak ten trend nás zcela nepřekvapil, protože větší města mají dostatek nebo větší množství prostředků na to, aby si v boji s chudobou a se sociálním vyloučením mohly poradit. Existuje tam rozvinutá struktura veřejné správy, samosprávy i neziskový sektor, takže čím menší obec, tím méně sil a nástrojů na to, aby mohla s takovýmto fenoménem bojovat, to znamená ve větších městech problém se utlumuje a stěhuje se do menších měst až do malých obcí.

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Dá se tomu nějak zabránit?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak dá se tomu zabránit tím, že Agentura pro sociální začleňování má takový přístup již 7 let a teď v poslední době se mu říká koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám, pomáháme obcím minimálně 3 až 4 roky právě pracovat na sociálním začleňování, pomáhat obcím plánovat opatření z hlediska těch nejpalčivějších problémů, jako je bydlení už zmiňované, jako je zaměstnání, dostatečné vzdělávání, bezpečnost, oddlužení a tak dále.

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
A funguje to, když ten trend je takový?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
To jsou ale kroky, to jsou kroky pouze, pouze dílčí, jak jsem říkal, na lokální úrovni a samozřejmě cílem, cílem státu nebo vůbec smyslem jeho existence je vytvářet podmínky pro dobrý rozvoj občanů a dobrý rozvoj obcí, to znamená ty, ty nástroje pomoci by měly být nějakým způsobem legislativní, měly by být komplexní, metodické a systémové, a to je třeba i téma dnešní diskuse, která se povede tady v Praze.

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Vláda nově schválila koncepci sociálního bydlení. Lidé bez přístřeší nebo v ohrožení zdraví a života podle ní mají dostat krizové byty, poslechněte si, neziskové organizace si podobu návrhu pochvalují.

Vít LESÁK, nevládní organizace Platforma pro sociální bydlení
--------------------
Koncepce jasně říká, co by měly dělat obce, co by měl dělat stát, co ministerstvo, co úřad práce, jak by v tom fungoval dávkový systém. Mnoho obcí, které se snaží řešit nějak konstruktivně bytovou politiku, tak jasně potřebujou od toho státu vědět, s čím můžou počítat, na co budou peníze, co stát po nich chce a co naopak nechce. A tohle přesně ta koncepce vlastně navrhuje, jednoznačné vodítka pro obce a docela výraznou podporu.

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Řekl nám Vít Lesák z nevládní organizace Platforma pro sociální bydlení. Pane Jiránku, jak přesně podle vás ten zákon může tedy v praxi pomoci a odkdy?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak já s tvrzením pana Lesáka stoprocentně souhlasím, my jsme čekali na schválení koncepce velmi, velmi dlouho a jsme rádi za ten včerejší krok vlády. Ta konkrétní pomoc by měla vypadat tak, že doopravdy budou, budou zákonně upravena pravidla tak, aby občan věděl, na co má nárok, bude tam nárok na sociální bydlení, to znamená po splnění určitých kritérií budu mít nárok, abych mohl v sociálním bytě nebo v krizovém bytě bydlet, to je ta jedna stránka. Druhá stránka pomoci musí, musí směřovat od státu směrem k obcím, aby obce měly dostatek finančních prostředků na zřizování takovýchto bytů buď rekonstrukcí stávajícího bytového fondu nebo, nebo stavěním nových, nových bytů, případně, případně odkupem od ...

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
A jak, promiňte, jak tedy zabránit ale vlastníkům nemovitosti, aby tedy dál sestěhovávali ekonomicky slabší lidi do chudinských čtvrtí?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak tady jsme doopravdy na pomezí, není to úplně jednoduchá otázka, na pomezí toho, co stát může a co je už upraveno v občanském zákoníku a je, je soukromo-právním vztahem určitého člověka. Když vlastním, vlastním byt, tak mohu si do jisté míry dělat, co chci. Samozřejmě tak, abych neporušoval zákony. Budeme se ...

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Úplně to nejde.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Úplně to nejde, ale třeba včerejší diskuse v Mostě, kterou jsme vedli se zástupci města, ale i s velkým správcem bytového fondu na severu Čech, a to je bytové družstvo Krušnohor, tak kolegové pojmenovali palčivé problémy současnosti a my se je budeme snažit rozkrývat. A jedna z nich je právě to sestěhování nebo nějaké zabránění nebo ztížení, ztížení toho trendu.

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Prosím ještě rychle jednu věc, Rada Evropy kritizuje českou vládu kvůli diskriminaci romských dětí. Ve své pravidelné zprávě ale píše, že v boji proti rasismu Česko udělalo pokrok, mimo jiné přijetím zákona proti diskriminaci. Rada si ale stěžuje na to, že stále existuje řada škol pouze pro Romy, kde se učí podle redukovaných osnov a výuka má nižší kvalitu. Jak budete dál postupovat, co tomu říkáte?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak to je otázka spíše pro resort školství. Já jsem rád za tu druhou, druhou, druhé hlavní poselství, které ta zpráva říká, že jsme učinili posun v oblasti inkluzivního vzdělávání, tady si myslím, že je to doopravdy to, to je trefné, trefné konstatování.

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
A jak budete postupovat?

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Tak my budeme v rámci našeho /nesrozumitelné/ přístupu, jako je agentura, nabízet velmi významně obcím inkluzivní nástroje na vzdělávání, jsou to konkrétní projekty do škol, takzvané šablony, které budou podporovány z evropských peněz, ale i na úrovni celé obce, takové strategické plánování tak, aby nedocházelo ke vzniku segregačních škol, ale děti byly, děti byly jaksi rozprostřeny do, do více škol ve městě, je-li to možné.

Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek. Děkuju vám, na shledanou.

Radek JIRÁNEK, ředitel Agentury pro sociální začleňování
--------------------
Na shledanou.